25/05/2026
Příspěvek ,,Letecká a Mapová archeologie"
Hradiště Knihov u Zdic.
:-)
Hradiště Knihov u Zdic
Hradiště Knihov u Zdic patří mezi nejvýznamnější pravěké opevněné lokality jihozápadního okraje středních Čech. Přestože dnes místo většina návštěvníků vnímá především jako lesopark a vyhlídku nad městem Zdice, archeologický význam Knihova sahá hluboko do pravěku. Lokalita představuje důležitý doklad vývoje opevněných center v období pozdní doby halštatské, tedy v době přechodu od doby bronzové k době železné, a později i v raném středověku.
Současné poznání lokality stojí především na archeologických výzkumech Vladimíra Čtveráka a Daniela Stolze, zejména na studii „Pozdně halštatské hradiště Knihov u Zdic, okr. Beroun“, publikované v roce 2001 v časopise Archeologie ve středních Čechách.
Poloha a přírodní poměry
Knihov se nachází na výrazném vrchu nad Zdicemi v okrese Beroun, v katastrálním území Černín. Vrch dosahuje nadmořské výšky 368–369 m n. m. a jeho vrcholový hřbet je přirozeně chráněn okolními svahy a vodními toky — zejména Litavkou, Červeným potokem a Stroupinským potokem. Digitální evidence Archeologické mapy ČR popisuje lokalitu jako protáhlý vrcholový hřbet strategicky kontrolující širší krajinu Berounska a důležitý přirozený koridor mezi Pražskou kotlinou, Berounskem, Podbrdskem a západními Čechami.
Taková poloha nebyla zvolena náhodně. Pravěká hradiště vznikala na místech, která umožňovala:
kontrolu komunikací,
ochranu obyvatel,
dohled nad krajinou,
demonstraci moci místních elit.
Oblast byla osídlena dlouhodobě a později se v širším regionu středních Čech rozvinula i slavná keltská oppida, například Hrazany na Sedlčansku či Závist u Zbraslavi.
Nejstarší osídlení
Archeologické nálezy ukazují, že prostor Knihova nebyl využíván pouze jednorázově. Lokalita vykazuje více pravěkých horizontů osídlení. Nejvýznamnější fáze je spojována s pozdní dobou halštatskou, přibližně 6.–5. stoletím př. n. l. Právě v této době vznikala v českých zemích rozsáhlejší opevněná centra, která archeologové spojují se vznikem regionálních elit a složitější společenské organizace. Knihov pravděpodobně představoval regionální centrum kontrolující okolní krajinu a komunikace. Nalezený keramický materiál umožnil zařadit hlavní fázi osídlení do této doby; jeden ze zlomků keramiky dokonce mohl pocházet z doby laténské (štítarský typ), což naznačuje možné přetrvání nebo opětovné využití lokality.
Vývoj opevnění
Opevnění Knihova bylo budováno pravděpodobně v několika stavebních etapách. Přestože zde neproběhl tak rozsáhlý archeologický odkryv jako na některých jiných lokalitách, terénní relikty a analogie s dalšími halštatskými hradišti umožňují základní rekonstrukci. Podle studie Čtveráka a Stolze bylo hradiště rozděleno na dvě části — akropoli a podhradí (předhradí) — a zabíralo plochu přibližně 1,2 ha. Původně bylo opevněno podél celého obvodu.
Důležitý poznatek přinesla novodobá letecká archeologie. Při leteckém průzkumu byly rozpoznány pravidelné linie opevnění a terénních struktur na vrcholovém hřbetu Knihova. Dodnes o tom svědčí nezalesněná plocha na vrcholu kopce, která je zřetelná z letadla i ze země.
Archeologické nálezy
Nálezy z Knihova zahrnují především:
keramické zlomky (hlavní datovací prvek),
sídlištní materiál,
doklady opevnění,
běžné artefakty pravěkého charakteru.
Podobně jako na dalších hradištích lze předpokládat existenci obytných objektů, zásobních jam, hospodářského zázemí, výrobních aktivit a možná i specializované řemeslné výroby. Srovnání s jinými halštatskými hradišti ve středních Čechách — například s Minicemi u Kralup nad Vltavou, Otmíčskou horou u Praskoles či Hradcem u Dobříše — ukazuje, že podobná centra mohla být součástí širších obchodních sítí propojujících českou kotlinu s Podunajím a oblastí Alp.
Historie archeologických výzkumů
O Knihov začali badatelé projevovat zájem již v 19. století, kdy se v českých zemích rozvíjel zájem o pravěká hradiště. Mnoho lokalit však tehdy utrpělo neodbornými zásahy a sběratelstvím. Významnější odborný výzkum probíhal zejména během 20. století, a to zejména v letech 2000–2001, kdy byla lokalita systematicky zdokumentována. Následně byla zařazena do přehledových prací o českých hradištích a pravěkých opevněných centrech. Zásadní význam má práce Čtveráka a Stolze z roku 2001, která je dosud hlavní odbornou publikací o této lokalitě.
Zánik hradiště a pozdější osídlení
Přesné okolnosti zániku halštatského hradiště nejsou známy. Archeologie zatím neprokázala jednoznačnou destrukční událost typu rozsáhlého požáru nebo vojenského zničení. Pravděpodobnější je postupné opuštění lokality v souvislosti se širšími změnami na konci halštatského období: změnou obchodních tras, proměnou mocenské struktury, přesunem center osídlení nebo hospodářskými změnami.
Vrch byl později znovu využit ve slovanském období. Podle archeologických poznatků zde v 10. století existovalo nevelké slovanské hradiště, které pravděpodobně navazovalo na starší význam strategické polohy a starší osídlení. Toto hradiště bylo výrazně menšího rozsahu než to halštatské a jeho existence dokládá kontinuitu využívání výšinné polohy nad Zdicemi.
Hradiště v kontextu pravěkých Čech
Knihov představuje důležitý článek vývoje pravěkých opevněných center středních Čech. Ukazuje přechod mezi sídlišti mladší doby bronzové, halštatskými hradišti a pozdějšími laténskými oppidy. Význam lokality spočívá zejména v:
strategické poloze nad soutokem tří vodních toků,
dochovaných reliktech opevnění a uměle upravené vrcholové plošině,
dlouhodobém osídlení (eneolit – halštat – slovanský raný středověk),
vazbě na širší síť pravěkých center Berounska a Hořovicka.
Přestože dnes Knihov nepůsobí monumentálně jako známější oppida nebo středověká hradiště, archeologicky jde o velmi důležitou lokalitu pro pochopení vývoje pravěké krajiny středních Čech.
Současný stav a přístup
Dnes se Knihov nachází v režimu lesoparku s volným přístupem pro veřejnost. Na vrcholu stojí památník zakladateli Sokola dr. Miroslavu Tyršovi (odhalený 1934). Lokalita je vyhledávaná pro výhledy na Zdice a okolí. Původní pravěké opevnění je na místě patrné pouze jako terénní relikty, přičemž nejzřetelnější je nezalesněná vrcholová plošina s pozůstatky valů.
Literatura a zdroje
Základní odborná literatura
Čtverák, V. – Stolz, D. 2001: Pozdně halštatské hradiště Knihov u Zdic, okr. Beroun. Archeologie ve středních Čechách 5, 313–319.
Matoušek, V. – Stolz, D. a kol. 2006: Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku. Hořovice: Elce Book Publishing. ISBN 80-239-6244-2.
Čtverák, V. a kol. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri. ISBN 80-7277-173-6.
Kuna, M. a kol. 2014: Archeologický atlas Čech: vybrané památky od pravěku do 20. století. Praha: Archeologický ústav AV ČR. ISBN 978-80-87365-78-6.
