Jaká je otevírací doba?

Středa 10:00 - 16:00 Čtvrtek 10:00 - 16:00 Pátek 10:00 - 16:00 Sobota 10:00 - 16:00

Muzeum Ostrov lidových krojů

Name: Muzeum Ostrov lidových krojů
Address: Ostrov 3, Zbraslavice, 28522, CZ
Telephone: +420604211111
Price range: £

Domů
Česko
Zbraslavice
Muzeum Ostrov lidových krojů

Muzeum Ostrov lidových krojů vystavuje největší sbírku lidových krojů v České repulice
Sezona 2026 : otevřeno od 1. 4. 2026.

Středa až Sobota od 10.00 do 16.00 hodin. Muzeum Ostrov lidových krojů disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí České republiky. Lidové kroje jsou projevem lidové kultury 19. století, proto v Muzeu Ostrov lidových krojů najdete především exponáty z tohoto období. Jsou zde zastoupeny všechny významnější regiony česky i německy mluvících Čechů, Moravanů a Slezanů. Expozice krojů je doplněna historickými předměty slouživšími ke zpracování textilních surovin, předení a tkaní. Návštěvníci zde najdou i doprovodnou sbírku šátků, krajek s ukázkou jejich výroby, stuhy, čepce, sbírku knoflíků, panenek v krojích a dalších doplňkových předmětů.

17/09/2026

Drazí přátelé, příznivci a podporovatelé našeho Muzea Ostrov lidových krojů,

dnes učiníme v našem programu výjimku a tento příspěvek věnujeme Mgr. Zdeňce Málkové, jež nás v srpnu navždy opustila.

Paní Zdena – jak se jí všeobecně říkalo – byla neformální vůdkyní naší pracovní restaurátorské pětičlenné skupiny. Někdy se zjednodušeně (pitomě) říká, že „každý je nahraditelný“. Zdena je pro nás důkazem toho, že se jedná o výrok nepravdivý, nahradit ji nedokážeme.
Zdena mistrně ovládala všechny ruční práce – pletení, háčkování, drhání, síťování, práci s korálky a flitry (Janov), ale především krajky všeho druhu. V krajkářském oboru byla dlouhá léta v kontaktu se specializovanými spolky (Vamberk) nejen v České republice, ale i v zahraničí. Uměla všechno, nic ji nezaskočilo.
V mnoha oborech byla ve své věkové kategorii výjimkou, protože ovládla práci s počítačovou technikou, fotografovala, a především mluvila dobře anglicky. Angličtinu vyučovala až do posledních dnů.

Pro náš malý, osmičlenný muzejní tým byla blahodárná i Zdenina klidná, vstřícná povaha. Každému potřebnému ráda poradila a pomohla, byla spolehlivá, odpovědná, pro muzeum pracovala do posledních dnů, provázela návštěvníky (i v angličtině!). Měla dokonalý přehled o všech věcech v dílně, depozitáři i v expozici. Přese všechny fyzické obtíže (které nás ve vyšším věku provázejí) nikoho neotravovala a udržovala dobrou náladu. Milovali jsme její sarkastický humor. Přicházela s novými nápady, pěstovala si absolutní přehled v oboru, vzdělávala se a byla mladistvě zvídavá. Dokázala si se vším jakýmsi nenápadným a skromným způsobem poradit. Chybí nám každý den.

Věřte, že na Mgr. Zdeňku Málkovou tady nikdo nezapomene!

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

09/09/2026

Moje nejmilejší, náruživé milenky a milenci krojů,

tento týden se opět podíváme do západních Čech, tentokrát na zvláštní místečko v okolí Mariánských Lázní (Marienbad), Tachova (Tachau), Boru i Tachova (Haid) a Přimdy (Pfraumberg).

Zdejší lidové kroje byly s trochou nadsázky jakýmsi přechodem od chebských, karlovarských a loketských typů oděvů k západočeským, česky mluvícím oblastem (nebo naopak). Děvčata zde nosila o něco kratší sukně do polou lýtek. Místní charakteristickou zvláštností byly čepce. Tvořila je drátěná kostra potažená bílou krajkou a plátnem, byly ozdobeny umělými kvítky, stužkami a zejména bohatým sortimentem foukaných, skleněných perliček (dovážely se z Podkrkonoší) a v týle byly doplněny několika širokými hedvábnými (tzv. selskými) stuhami. Říkalo se jim „Flinnerlhaube“. Nikde jinde nic podobného nenajdete.

Chlapi si zakládali na hedvábných, vzorovaných vestách a stříbrných doplňcích (řetízky k hodinkám, knoflíky a přezky). Stříbrné ozdoby, zejména náhrdelníky a bohaté „ověsy“, nosily i ženy.
Říkalo se, že tyto stříbrné šperky „rostou“ celý život nositelky, neboť si k němu děvčata stále postupně přidávala mince, křížky apod., tak jak přijímala dárky. V dospělosti mívala tři až pět svislých řad stříbrných ozdob.

Obrázek nevěsty z Částkova u Tachova (Schossenreith) prezentuje, dle mého názoru, jednu z nejelegantnějších forem lidového kroje na území ČR!

Vyobrazení krojů z Tachovska také najdete v našem Atlase lidových krojů v publikaci Josefa Hofmanna Lidové kroje a zvyky západních a jižních Čech, které si můžete zakoupit u nás v muzeu nebo na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

02/09/2026

Drahé čtenářky a čtenáři, milenky a milovníci Muzea Ostrov lidových krojů,

dnes přichází na řadu další specialita, zvláštnost, která se vymyká v mnoha směrech z rámce lidových krojů v České republice. Podíváme se společně totiž na jablunkovský kroj tamních „Jacků“.
Jablunkovský kroj je výjimečný již tou skutečností, že se vyvinul v měšťanském prostředí. Na našem území je, pokud vím, jen jeden další případ podobného původu – ve Strážnici.

Mužský sváteční kroj je zcela mimořádný tím, že jako jediný (pokud je mně známo) připouští jako součást oděvu nošení zbraně – šavle. Také celkový dojem mužského šatu je jaksi „vojenský“. Je tomu tak především díky kabátci (mentyčka), jehož podoba byla zřejmě ovlivněna střihem a výzdobou sousedních uherských husarských uniforem.
Ženský oděv vyniká stříbrnými šperky (jako nakonec celé Těšínsko) od dominantního pásu přes hočky, knefle a spinky až po orpanty. Také muži nosili na svých kabátcích ohromné množství těžkých stříbrných knoflíků – gombíků, které měly cenu dvakrát vyšší než celý kabát. Množství stříbrných ozdob spolu s velmi kvalitními textilními materiály jako hedvábí, samet, kamlot, jemné sukno a různé dracouny vypovídají o relativním bohatství, vkusu a touze po sebereprezentaci. Jablunkovský kroj tedy patří do celé té nádherné těšínské „party“, není to však žádný oděv chudých horalů (góral).

Také terminologie spojená se zdejšími oděvy je specifická. Jablunkov býval jazykově velmi pestrým místem, a tak bychom zaznamenali vedle těšínského slezského nářečí i slezskou češtinu, samozřejmě polštinu a silnou němčinu, ale díky čilému obchodu a Uhrami (Slovensko) i tamní (maďarskou) terminologii.
Zajeďte se tam podívat, ať posílíte svůj pocit úžasné pestrosti naší krásné země.

Kroje Jacků také samozřejmě jsou vyobrazeny v našem Atlase lidových krojů, který si můžete zakoupit u nás v muzeu nebo na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

26/08/2026

Vážené milovnice, milenky a milunky, vážení chlapci, prostě všichni, kdo plesáte nad historií našeho venkova,

dnes se znovu vrátíme na východní hranice České republiky, abychom s výkřiky „ách“ a „jejda“ svými zraky opět spočinuli na nádheře nevídané a neobyčejné. Zastavíme se totiž ve Strání, specifickém to regionu s obyvatelstvem považovaným druhdy dokonce za samostatný národní kmen.

Strání bývalo (a stále vlastně je) hraničním místem cesty z Českých zemí do Uher, kde se dostávaly do kontaktu vlivy velmi rozmanité a setkávali se zde lidé z karpatských hor, slováckých nížin, ale také armády všeho druhu a různého nepřátelství ve všech dobách. Mísení vzdálených kultur a DNA způsobuje, jak známo, heterozní efekt a plodí silné, zdravé a krásné jedince. Však ze zdejšího chovu pocházejí tak obdivuhodní lidé jako je Pavel Popelka a Josef Nuzík! Blahodárný vliv se odrazil také ve zdejší muzice, charakteru lidí a v neposlednu v oděvech, ve straňanských krojích.

Strání, jemuž jsme se, jak jistě s dojetím vzpomínáte, již jednou věnovali v souvislosti s nepřekonatelným pentlením, je jedním z nemnoha míst naší země, kde jsme se mohli ještě do nedávna setkávat se třemi vývojovými podobami místního lidového oděvu. Zdejší kroj postupoval od archaických horských, karpatskopasteveckých forem, do kterých postupně přijímal ze Slovácka dolňácké, nížinné součástky. Zdejší sváteční lidový kroj má tolik pozoruhodností, zvláštností a krás, že se o nich na tomto prostoru nelze rozepisovat, i když je to lákavé.

A tak jen doufám, že ještě někdy budeme mít čas a příležitost se ke zdejším zhrňačkám, krpcům, pruclekům, darmovisům, hunovým halenám, hazuchám, franclím, rubáčkům,fěrtochům a fěrtůškám, obojkům, přihránkám,ščípkám, širákům, kosírkům, oplíčkům, tráčkám, stánkám a dalším nádherám ještě vrátiti.

Vyobrazení lidových krojů ze Strání také samozřejmě najdete v našem Atlase lidových krojů, který si můžete zakoupit u nás v muzeu nebo na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

12/08/2026

Vážené odpůrkyně a odpůrci prostovlasosti,

dnešek zasvětíme reklamě na turecké šátky, které jsme nechali vyrobit. Jak jistě víte, (nebo si umíte představit) „Muzeum Ostrov lidových krojů“ nelze financovat jen ze vstupného. Proto jsme závislí také na úspěšném obchodu s knihami, které sami vydáváme (Atlas lidových krojů České republiky, Lidové kroje a zvyky západních a jižních Čech), naše restaurátorky vyrábějí ve volných chvílích upomínkové předměty, teď přibývají „turečáky“ a doufejme, že se zmůžeme ještě na další produkci. Nic jiného nám nezbývá, nikdo nám neposkytuje žádné dotace, žádné subvence, ani granty či jiné příspěvky. Zlomyslně podotknu, že by tady asi moc muzeí nezůstalo, kdyby se musela uživit sama jako my.

Turečáky, které nabízíme mají několik předností. Jsou to především dokonalé repliky historických šátků z našich sbírek. Vzory jsou tedy naprosto autentické a původní.
Pro uživatelky je neméně důležité, že jde (pokud vím) o jediné turečáky, které jsou plně pratelné, lze je škrobit a žehlit!
Jsou vyrobeny z kvalitní bavlněné látky, se kterou lze v úvazech dobře pracovat.
Čtyři vzory na výběr.
Velikost 150 x 150 cm.
Nepominutelnou výhodou je jistě i možnost dosažení množstevních slev!

Tak jsem náš výtvor snad dostatečně vychválil. Přijeďte nás navštívit a objednejte si šátek. Děkujeme!

Objednáte na našem e-shopu, odkaz v komentáři.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

04/08/2026

Vážené milenky a milenci historického dědictví našeho venkova,

na území České republiky máme několik historických a kulturních „anomálií“, zvláštností, které se od ostatních regionů liší a jsou hodny naší pozornosti.
Jednou z těchto pozoruhodných oblastí je Ašsko. Aš (Asch) vznikla v období vrcholící „vnitřní kolonizace“, kdy nové odrůdy plodin a zemědělská technologie umožnila hospodářské využívání vyšších poloh (400-600 m.n.m) a je písemně doložena ve 13. století. Aš se nachází od počátků na kulturně exponovaném místě trojmezí, ovlivňována Saskem, Bavorskem a Čechami. Kolonisté pocházeli z německy mluvícího prostředí. Nejsilnějšími kulturními vlivy byly zřejmě inspirace z Frank a Vogtlandu. Pro podrobnější popis zdejší superzajímavé historie zde bohužel nemáme prostor.

Od sousedního Chebska (a ostatních sousedů) se zdejší kroj výrazně lišil. Důvody je třeba hledat ve významné a dlouhodobé politické samostatnosti a svébytnosti ašského fojtství (Ascher Ländcher). Vládnoucímu rodu Zedtwitzů (drželi Ašsko více nežli pět staletí) se dařilo využívat jisté izolovanosti jejich panství k udržení neobvyklé politické, náboženské, hospodářské a kulturní svobody.
Již jsem v minulosti zmiňoval, že mluvený jazyk nikde nevytvářel hranice užívaných oděvů (krojů). Faktorem, který do podoby šatů naopak výrazně vstupoval, bylo náboženství. Proto se tak výrazně liší katolická Morava od utrakvistických Čech a protestanského Slezska. Ašsko bylo v tomto ohledu naprostou anomálií, protože bylo (pokud vím) jediným územím v Čechách, kterému bylo umožněno během brutální rekatolizace v 17. století si oficiálně podržet luteránskou („evangelickou“, „protestantskou“, „reformovanou“) víru. Důsledkem tézo náboženské odlišnosti je barevná střídmost, tendence k tmavším odstínům a jakási „cudnost“ celkového dojmu úboru.

Ženský oděv si udržel štíhlou siluetu s delší sukní a vizuálně dominantním čepcem na jehož dýnku často „vykvetla“ přirozená touha po zdobnosti v podobě krásné, často stříbrné či barevné výšivky a výzdoby.
Ašsko bylo ve své době textilní velmocí, proto bývaly zdejší kroje vyráběny z velmi kvalitních materiálů a zejména Ašanky byly elegance sama.
Pro zajímavost ještě uvedu (i když se to přímo netýká kroje), že Ašsko bývalo největším producentem rukaviček na světě!

Ašský kroj také samozřejmě najdete vyobrazený v našem Atlase lidových krojů ČR, který si můžete zakoupit na našem e-shopu, nebo u nás v muzeu, když jej přijedete navštívit.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

28/07/2026

Vážení přátelé a příznivci lidových krojů v Ostrově u Bohdanče!

Již dlouho myslím na to, že musíme najít způsob, jak poděkovat všem, kteří nás a naši práci různými cestami podporují.
Od data otevření naší expozice (4.9.2021 – blíží se nám pětileté výročí!) prošlo muzeem přibližně 12 000 návštěvníků.

Troufám si říci, že drtivá většina z nich byla s tím, co zde našla a viděla, spokojena. Někteří jsou dokonce nadšeni. Všem, kteří sem přijeli, chci poděkovat nejen za to, že zaplatili vstupné, ale také za to, že se stali našimi příznivci a propagátory. Osobní chvála a doporučení je nejlepší reklamou. Na návštěvnících je Muzeum Ostrov lidových krojů ekonomicky zcela závislé.

Zcela zvláštní a výjimečné poděkování náleží těm, kteří muzeu darovali celé sbírky lidových krojů, komplety oděvů, jednotlivé kusy či doplňky. Často se jedná i o pozůstalosti sběratelů a sběratelek, obsahy jejich dílen, zbytky látek, stuh, nití, knoflíků, výšivek, ozdob, dracounů, korálků atd. Vítáme i staré napodobeniny, svérázové kroje a materiály, jež nám pomáhají doplňovat a rozšiřovat zázemí naší restaurátorské dílny. Tým našich pěti dam (Zdena Málková, Alena Hanousková, Anna Ruthová, Miluška Březinová, Drahoslava Mičánková) již sedm let v nezměném složení pracuje na restaurování a údržbě všech krojových součástek tvořících sbírky muzea. Výsledky jejich práce vidí návštěvníci v expozici. Ale mnohé je navíc ještě skryto v depozitářích!
Dárci mají podstatnou zásluhu na kvalitě, množství a pestrosti toho, co návštěvníci v muzeu obdivují.
Všichni shora uvedení se podílejí na tom, že mohla vzniknout největší expozice lidových krojů v České republice, kterou stále doplňujeme a vylepšujeme.

Ještě jednou: děkujeme z celého srdce!

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

15/07/2026

Drahé a nejdražší prostovlasé obdivnice šátků a čepců, drazí plesalové a jásalové pečující o mužské pleše,

dnes se krátce vrátíme k mužským pokrývkám hlav, patřících spíše do skupiny čepic. Nevím proč, ale čepice byly většinou (ne vždy) vnímány jako cosi obyčejnějšího, lidovějšího, nežli klobouky.
Například si vybavuji, že komunisté říkali o Gotwaldovi: „Jó, náš Kléma, ten má pod čepicí!“ Neříkali, že „má pod kloboukem“, přesto, že čepici vůbec nenosil. Nanejvýš beranici, a tu si ještě půjčil. Tou čepicí se verbálně přibližoval k lidu. Také je známo, že před vrchností se vždy mačká v podpaží čepice, nikdy klobouk.

Pokud bychom zde chtěli projít všechny krojové oblasti České republiky a sepsat seznam všech druhů a názvů mužských čepic a čapek, tak by nám dnešní text zdaleka nestačil, musel by mít mnoho stránek.

Jen pro příklad pestrosti a nádherné malebnosti vybírám alespoň ukázku názvů čepic z Humpolecka a Pelhřimovska (Josef Kopáč, 1925): cabulena (nejoblíbenější) jinak pangrotka či pácna, mejtníček, vydrovka, tchořovice, felbovice, beranice, rusačka, vdolek, polačka, permice, přemyslovka, kaškejtka, rybka, taškařina, veselka, košutka, sardinka, kulatinka, cápica a kozí veselost. A to jsme prosím na malém území a v jednom časovém bodu okolo roku 1860!

Určitě by bylo zajímavé zastavit se nad rolí a funkcí čepice ve srovnání s ženským čepcem, ale to se nám sem nevejde. Někdy příště.

Super tématem je také historický vývoj mužských čepicových pokrývek hlavy, které se vyvinuly až do tak extrémních podob jako je například ruská vojenská placatá „brigadýrka“, papežova tiára, židovská jarmulka (kipa) atd, atd.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

02/07/2026

Na státní svátky 5. a 6. července je naše Muzeum Ostrov lidových krojů pro vás otevřené.
Od 10. do 16. hodin. Budeme rádi, když nás navštívíte!

Adresa

Ostrov 3
Zbraslavice
28522

Otevírací doba

Středa	10:00 - 16:00
Čtvrtek	10:00 - 16:00
Pátek	10:00 - 16:00
Sobota	10:00 - 16:00

Telefon

+420604211111

Web

https://www.muzeumkroju.cz/, https://www.eshop-muzeumkroju.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Muzeum Ostrov lidových krojů zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.