Muzeum Ostrov lidových krojů

Muzeum Ostrov lidových krojů Muzeum Ostrov lidových krojů vystavuje největší sbírku lidových krojů v České repulice
Sezona 2026 : otevřeno od 1. 4. 2026.

Středa až Sobota od 10.00 do 16.00 hodin. Muzeum Ostrov lidových krojů disponuje největší soukromou sbírkou historických venkovských oděvů v České republice. Unikátní expozice je úplně první veřejnou prezentací všech krojových oblastí České republiky. Lidové kroje jsou projevem lidové kultury 19. století, proto v Muzeu Ostrov lidových krojů najdete především exponáty z tohoto období. Jsou zde zast

oupeny všechny významnější regiony česky i německy mluvících Čechů, Moravanů a Slezanů. Expozice krojů je doplněna historickými předměty slouživšími ke zpracování textilních surovin, předení a tkaní. Návštěvníci zde najdou i doprovodnou sbírku šátků, krajek s ukázkou jejich výroby, stuhy, čepce, sbírku knoflíků, panenek v krojích a dalších doplňkových předmětů.

Milé a nadšené romantické obecenstvo,dnes se proběhneme po místech, která jsme ještě nezmiňovali. Jsou od sebe značně vz...
11/06/2026

Milé a nadšené romantické obecenstvo,

dnes se proběhneme po místech, která jsme ještě nezmiňovali. Jsou od sebe značně vzdálená, ale jedno mají společné. Říkávalo se jim „Sprachinsel“, tedy jazykový ostrov. Tentokráte se podíváme na ty německé (bývaly i české!), neboť se v některých vyvinuly osobité lidové kroje.

První oblastí našeho dnešního zájmu je Jesenicko (Altvaterland), jehož lidové kroje jsou obecně málo známé, přestože pokrývaly geograficky rozsáhlé území západně od Opavska a dnes tvoří nejvýznamnější část českého Slezska.

Kravařsko (Kuhländchen) je druhým územím, které dneska obdivujeme. Také je součástí Slezské země a jeho kroje patří k těm výraznějším a známějším, protože se zde udržely poměrně dlouho. Ve své ceremoniální podobě až do 20. století. Byly totiž honosné a reprezentativní, zejména ženský oděv byl bohatý.

Třetí oblastí je Podyjí (Thayland), které patří do zcela odlišného kulturního okruhu. Zdejší oděvy tvořily přechod mezi moravskými a dolnorakouskými typy krojů, byly však odkládány velmi brzy, již v první polovině 19. století a nahrazovány městským či poloměstským šatem.

Pro všechny tři uvedené kraje samozřejmě platí, že po odsunu jejich německy mluvícího obyvatelstva zde dlouho nebyl nikdo, kdo by o jejich krojovou minulost pečoval. To je také příčinou dnešního stavu, kdy se jejich podoba buď úplně nebo téměř úplně (Kravařsko) vytratila z obecného povědomí, přestože byly v mnohém zajímavé, krásné a originální.

Když se díváme na dnes prezentované obrázky, docházíme opětovně ke konstatování, že mluvený jazyk nebyl v minulosti kulturní bariérou, která by tvořila hranici lidové tvořivosti a kreativity.

Vyobrazení těchto krojů samozřejmě také najdete v našem Atlase lidových krojů, který si můžete zakoupit na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

Vážené hanačke a hanáke, „na té vašé Hané, só tam bochte slané, sérem, makem, cibébama posépané“, dnes se ještě pozdržím...
04/06/2026

Vážené hanačke a hanáke, „na té vašé Hané, só tam bochte slané, sérem, makem, cibébama posépané“,

dnes se ještě pozdržíme na Hané, neboť Haná je z pohledu národopisu (etnografie, etnologie, kulturní antropologie) ohromné území, které nádavkem ovlivňovalo silou svojí emanace i široké okolí.
Bývaly doby, kdy území Hané bývalo vlastně synonymem pro Moravu! Hanáke bývali vnímáni jako sebevědomí, svérázní, ale také bohatí přední představitelé Moravy jako celku.

Hanácké krojové oblasti se tradičně dělí na čtyři dominantní části. První najdete na jihu a jejím centrem je Kroměříž. S charakteristickými mužskými červenými koženkami (kalhoty s jedním rozparkem). Nosili bílé kabátky a halenky. Patří sem i „Baňáci“ v západní části – Kojetínsko až po Zdounky. Nápadně se odlišují od ostatních mužskými širokými „baňatými“ kalhotami, což jsou nařasené koženky hnědých barev. Nosili také pláště s mnoha límci. Další část je okolí Hulína až po Holešov. Koženky se tady nosily užší a měly jeden rozparek vpravo. I tady se nosily bílé haleny. Baňáci jsou naším dnešním obrázkovým tématem.

Druhou skupinu hanáckých krojů tvoří sever Hané (Prostějovsko, Přerovsko až Litovli). Patří sem i „Blaťáci“ v západní části – Prostějov, Tovačov, Olomouc, Náměšť. Blaťácké kalhoty jsou historicky světlé, úzké, dvourozparkové koženky, vpředu vyšívané.

Třetí hanáckou oblast na jihozápadě charakterizují žluté koženky – odtud označení „Žluťáci“. Nacházíme je na Vyškovsku a Nezamyslicku. Sem patří také malá, ale výrazná skupina vyškovského jazykového ostrova.

Čtvrtou oblastí Hané je Hostýnské Záhoří, tvořící východní vyústění hanáckého kroje. Mužské kalhoty jsou žluté koženky s jedním rozparkem, tvořící přechod od Holešovsko – hulínského typu, nemají však šněrovací rozparek vzadu.

J. Klvaňa a O. Pisch uvádějí ještě o něco složitější členění hanáckého kroje, ale myslím si, že dnes s tímto vystačíme.
Haná je dodnes symbolem bohatého zemědělského kraje, živícího velkou část Českého království.

Miluju hanácké rozmáchlé a rozevláté vypravěče, kteří dokáží svým úžasným dialektem a vtipem posluchače zcela „zbourat“.
Kéž by nám to vydrželo!

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

Vážené družky a druhové v zápalu pro krásné lidové oděvy,dnes se společně vrátíme do srdce žírné a bohaté Moravy, do obl...
27/05/2026

Vážené družky a druhové v zápalu pro krásné lidové oděvy,

dnes se společně vrátíme do srdce žírné a bohaté Moravy, do oblasti, kterou jsme zatím trochu odbyli. Podíváme se dnes na Hanou, neboť jsem se minule obsáhle rozepsal o hanácké úvodnici a k vlastnímu kroji jsem se téměř nedostal.

Historie hanáckých krojů může sloužit v mnoha ohledech jako „mustr“ vývoje lidových oděvů, jež dnes známe pod prapodivným pojmem „lidové kroje“ na území České republiky. Vše se vesměs odvíjelo dle následujícího schématu:

1) Hlubší historie s počátky tonoucími v temnotách 17. století, se sporadickými prameny zmínek, obrázků a plastik. V některých případech jsme odkázáni na jeden obrázek (Žatecko).
2) V 18. století se objevují kvalitnější informace, ze kterých již lze (v některých případech) odvozovat představy o lokální diferenciaci oděvních typů. Často jsou však pro vymezování oblasti používána jiná kritéria nežli rozdílnosti v oděvech (dialekty, architektura, správní jednotky apod.).
3) Na konci 18. století probíhají vážně míněné pokusy o stanovení územní charakteristiky (zdaleka ne všude) oděvů venkovanů. Většinou bez ambice nacházet hranice popisovaných území. Často se však již setkáváme s dobrými popisy a vyobrazením nejnápadnějších skupin.
4) V první polovině 19. století dochází na velké části našeho území k procesům „zrání“ lidových oděvů a lokálních typů. Jsou však i oblasti, kde lidové kroje již zanikají. S trochou nadsázky však lze konstatovat, že se vyslovením termínu „lidový kroj“ ocitáme v 19. století. Byla to Mánesova doba!
5) Zrušením poddanství v roce 1848 s následně uvolněnou migrací obyvatel začíná na velké části Česka rychlé odkládání krojů. To se týká také velké většiny území Hané.
6) Na přelomu 19. a 20. století dochází k „obnovám krojů“, inspirovaným celkovou atmosférou národního obrození a dnes bychom asi slyšeli něco o „návratu ke kořenům“. Na mnoha místech byly kroje zcela zapomenuty a při jejich „obnovování“ se často postupovalo velmi prapodivně. Byla ovšem místa, zejména na periferii, kde kroje toto likvidační období přečkaly (Slovácko, Chodsko aj.)
7) Ve 20. století se z lidového kroje stává často nejdříve symbol slovanství a češství, rozvíjí se unikátní hnutí baráčníků, městské obyvatelstvo hledá svoji identitu prostřednictvím svérázových oděvů (hlavně děvčata) a po bouři II. světové války se z krojů stává pod kuratelou komunistického tlaku často jen součást jakéhosi paskvilního „národního“, všelidového přístupu.
8) V současné době lze rozeznat mnoho velmi různorodých přístupů k lidovým krojům. Vidíme lokální „poctivě“ zamýšlené návrhy obnov a udržování tradic, ale také zcela uměle a často nevkusně vytvářené vymyšlenosti.

Haná má v tomto ohledu docela štěstí.
Dnes se pokochejte proslulou blaťáckou částí Hané. Příště budeme na Hané pokračovat.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů.

Vážené přítelkyně a přátelé Muzea lidových krojů v Ostrově,nahlédneme spolu do nádherné krojové oblasti Turnovska, jež j...
21/05/2026

Vážené přítelkyně a přátelé Muzea lidových krojů v Ostrově,

nahlédneme spolu do nádherné krojové oblasti Turnovska, jež je součástí širšího území Pojizeří, kam patří i Mladoboleslavsko, Podještědí, Českodubsko, Jičínsko se Soboteckem a dotýká se i Podkrkonoší. Můžeme mluvit třeba i o Českém Ráji. Hranice Turnovska jsou v některých místech nezřetelné, což známe i u jiných českých regionů. Proto jsou zde i přechodové podoby krojů. Navíc se nacházíme blízko českého pohraničí, takže zde bývalo i obyvatelstvo etnicky pestré.

Na Turnovsku máme dobře doloženy tři podoby vývoje zdejšího kroje počínaje 18. stoletím. Značná část české veřejnosti žije v mylném dojmu, že byly lidové kroje dlouhodobě lokálně neměnným jevem, zafixovaným svými materiály, výzdobou siluetou a všemi doplňky. Pravý opak je pravdou. Lidové kroje se všude vyvíjely a měnily, někdy dokonce skokově. Byly ovlivňovány dobovou módou vyšších sociálních vrstev (i když často se zpožděním), vývojem dostupných technik a materiálů, ale také změnami celkové estetiky kultury.

Turnovsko je nádherné ve výšivkách, ať těch starších karmazínových, tak později bílých, naprosto úžasných kreacích v kombinaci a paličkovanými krajkami. Jedna věc je na Turnovsku speciální, jinde neviděná, a to nošení luxusních zdobných vínků výhradně vdanými ženami. „Tak, jak pan farář štólou ruce váže, tak vínek váže ženu“, říkalo se tady.

Pojďme se tedy těšit z obrázků skvostných oděvů a místních výložek, okruží, tacliček, šorčíků, haklíků, puntů, metliček, kukliček, šakonetů, kamrtuchů, žaklínů a berkelínů, roztočilek, parašů, zámečků, kuláků, zábalek, špenzrů, cviklů, palinek, brusleků, pangrotek, maděr, šosáků a filcáků!

Radujte se!

Lidové kroje z Turnovska také samozřejmě patří do našich vyobrazení v našem Atlase lidových krojů ČR, který si můžete zakoupit na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

Naše milé nakrojené příznivkyně a vykrojení příznivci,dnes nahlédneme ke hranicím Čech a Moravy. Krojová oblast Moravské...
13/05/2026

Naše milé nakrojené příznivkyně a vykrojení příznivci,

dnes nahlédneme ke hranicím Čech a Moravy. Krojová oblast Moravského Horácka tvoří poměrně rozsáhlé území na moravské straně Českomoravské vysočiny. Severozápadní hranice Moravského Horácka je téměř totožná s hranicí zemskou, na jihovýchodě přechází do oblasti Podhorácka.

Moravské Horácko lze rozdělit na tři části. Severní region zahrnuje zhruba okolí Žďáru nad Sázavou, Nového Města, Jimramova a Velkého Meziříčí. Střední část, která zasahuje až na českou stranu, se označuje jako Jihlavsko a byla osídlena z velké části německy mluvícím obyvatelstvem (Pajeráci). O Jihlavácích jsme již v našem seriálu mluvili (v lednu 2025). Jižní část Moravského Horácka se nachází v okolí Telče, Třeště a Dačic. Úplný jih, tedy Slavonice a Český Rudolec, byly též osídleny převážně německy mluvícími Čechy.

Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o jednu z nejrozsáhlejších, a proto také nejpestřejších krojových oblastí Česka. Zdejší kroje jsou sjednocovány především používanými materiály, výzdobou, často obřadními doplňky a mužskou i ženskou siluetou. Důležité jsou také společné tradice pěstování a zpracování lnu (v minulosti i konopí), zdejšího soukenictví, a typických produktů barvířství, které určovalo charakter zdejších oděvů v 19. století.
Často slýcháme, že byly místní venkovské oděvy jen prosté a jednoduché, působící jaksi chudě.
Podívejte se však na obrázky, najdete spoustu půvabu a vkusu, u dívek něhu a krásu! Kochejme se!

V našem Atlase lidových krojů také samozřejmě najdete vyobrazení krojů Moravského Horácka s jejich popisem. Zakoupit si jej můžete na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

Milé folklórní halekačky a jásalové,krojová oblast Hostýnského Záhoří je v etnografické literatuře označována různě. Set...
06/05/2026

Milé folklórní halekačky a jásalové,

krojová oblast Hostýnského Záhoří je v etnografické literatuře označována různě. Setkáme se s jednoslovným Záhořím, Lipenským Záhořím, Moravským Záhořím, Kelečskem, Pobečvím, Přerovským Záhořím a s dalšími názvy.

Za „Záhoráky“ se považují obyvatelé více než třiceti obcí pod Hostýnem. Hostýnské Záhoří leží zhruba mezi městy Lipníkem nad Bečvou, Hranicemi, Kelčí a Bystřicí pod Hostýnem. Jedná se o území v Moravské Bráně, na východním okraji Hané.
Vzpomínám si na svého spolužáka a kamaráda, který prohlašoval: „Nésu Valach, nésu Hanák, já su totiž Holešovák.“ Byl to Záhorák.

Zdejší kroje oplývají nádhernou terminologií, kterou si nelze nezamilovat. Pojďme se na ni podívat. Cituji Ludvíka Kunze, místního znalce. Začneme u chlapů: „úkladovice“ (všední, těžké, vysoké boty), „létkovice“ (sváteční boty), nízké „botky“, zimní „krpce“ z tmavé houně, „dubenica“ (všední konopná košile), „tenčica“ (sváteční košile) z „matrabasu“ nebo „perkálů“ (obojí je jemné plátno), později z „komrtuchu“. Na ramenou výšivka z „mrštinek“ (krokviček), vesty byly „frydky“. Lehký soukenný kabátek „lajdík“, svrchní šat „halena“ ze sukna sahající až ke kotníkům. Čepice ze zeleného aksamitu lemoval „spratek vydří“ (vydrovka) nebo tchoří „schořovica“.

U žen spodní „rubáč“ s „oplíčkem“ kolem prsou, z plátna „pačesného“. Na rubáč se oblékl „šorec“ (fěrtoch), v minulosti po celé délce otevřený, nesešitý. Na něm „fěrtošek“ (zástěra). I ženská kordulka byla „frydka“, zdobená „patáčky“ a „bůstky“ (dracouny a flitry), kabátek „marinka“ nebo „špenzl“. Sváteční obuv „střívě“ kožená, v zimě huněné „krpce“ do půl lýtek, také krpce „okrajky“ z proužků sukna. Úvodnici se tady říkalo „sítka“ (óvodnica) a v koutě „kótnica“.
Zdejší lidové kroje jsou trochu tam a trochu tam (Valašsko a Haná), ale místní vkus byl vytříbený, a tak můžeme říci, že si odevšad bral to nejlepší! Bývala to (a leckde stále je) neobyčejní krása.

Vyobrazení záhoráckých krojů také samozřejmě najdete v našem „Atlasu lidových krojů české republiky“, který je k zakoupení na našem e-shopu.

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

Vážené a milé strážkyně a strážníci lidové kultury,dnes se společně vrátíme na jihovýchodní Moravu, abychom splatili jed...
29/04/2026

Vážené a milé strážkyně a strážníci lidové kultury,

dnes se společně vrátíme na jihovýchodní Moravu, abychom splatili jeden z dluhů, které zatím máme. Navštívíme kraj okolo Blatnice pod Svatým Antonínkem (už ten název je půvabný!), jenž trůní mezi Horňáky, Strážnickem, Ostrožskem (jehož je součástí), Veselskem a Nivnickem.
Zdejší oděv je nádherný (zvláště ten holčičí), čučný a fešný. Vždyť vidíte sami. K. Petříčková posbírala místních zajímavých obrázků co se dalo. Kéž by měl každý kraj v Česku někoho takového.

Chtěl bych dnes využít příležitosti a zastavit se u jednoho velmi zajímavého prvku lidových oděvů, který je z různých důvodů v popisech a charakteristikách materiálu často opomíjen. Tímto zajímavým prvkem je leštěné plátno. Zhotovovalo se tak, že se nabarvené (tmavých barev, nejčastěji černé) plátno silně naškrobilo „tajemnou“ směsí škrobů a následně se leštilo skleněným „hříbkem“, někdy snad zahřívaným, který se sevřel v pěsti. Musela to být obtížná a nekonečná práce. Vyleštění (říkalo se také „blýskání“) metru čtverečního by nás dneska asi zabilo. Takto vyleštěná látka připadala lidem před sto lety krásná a atraktivní. Asi proto, že se svým leskem podobala hedvábí. Dnes je tomu přesně naopak, protože je téměř neodlišitelně podobná černému igelitovému pytli na odpadky! Naši předkové však plasty neznali, takto upravený textil byl čímsi výjimečným, a tak se líbil.

Právě zdejší kroje mívaly zadní sukně (šorec) z leštěného plátna. Ve zdejším kraji bylo později nahrazeno jinými lesklými materiály (nejčastěji klotem), ale na mnoha místech přežilo déle. Používalo se na Hané, na Valašsku, Brněnsku, Moravském Horácku a jinde. Díky násilnému přetržení historického vývoje se s leštěným plátnem dodnes setkáme při prezentaci některých krojů z německy mluvících oblastí. Například modré leštěné zástěry jihlavských krojů a zejména černé plisované sukně nevěst (365 skladů, na každý den v roce musel být jeden) z Vyškovského jazykového ostrova.
Pokud vím, leštěné plátno už dnes nikdo nedělá, ale ještě nedávno to byl velmi rozšířený a oblíbený materiál. Možná by to někdo mohl zkusit i dnes.

Příští týden nashle!

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

Milé bývalé, aktuální či potenciální nevěsty a ženichové,minule jsme proběhli světem českých obřadních lidových krojů ne...
22/04/2026

Milé bývalé, aktuální či potenciální nevěsty a ženichové,

minule jsme proběhli světem českých obřadních lidových krojů nevěst a ženichů. Tentokráte učiníme totéž na Moravě a ve Slezsku. Bude to zase jen letem – světem, ale vynasnažíme se, abychom ukázali, pokud možno, vzorky z celého území.

Kdybychom to uměli zařídit a shromáždili bychom všechny moravské nevěsty na jedno místo, jednalo by se o nejmalebnější soubor děvčat na světě. Jsou nádherné, každá originální a jejich oděv i celá svatební výbava s magickými významy jednotlivých součástek, doprovázená zvyky a pověrami, je vlastně jakýmsi živým muzeem tradic, jež sahají hluboko do minulosti. Moravská (i slezská) nevěsta je ve své vyšlechtěné podobě vždy šperkem z naší společné minulosti. Mladé, současné krásné tělo, oděné do stejně krásné historie!

Na Moravě máme u nevěst dvě nepominutelné zvláštnosti, které jistě stojí za pozornost. Tou první je tzv. „pentlení“, tedy výzdoba hlavy nevěsty. Často nacházíme podobnou výbavu i u jejich družek, tedy družiček. Pentlení nevěst má stovky podob, lišících se nejen regionálně, ale i v čase. Musíme konstatovat, že lidová fantazie a kreativita je u moravského pentlení bezbřehá. Kombinuje nečekané tvary, barvy a materiály od zrcátek přes bambulky, drátky, výšivky, krajky, květy tisíce druhů etc, etc. Druhou zajímavostí a odlišností proti Čechám jsou úvodnice. Ale úvodnice jsme již probírali a kdo v té době chyběl, nechť si projde naše starší příspěvky.

Když se dívám na ta nádherná děvčata, hned bych se ženil. (Ale to nehrozí, jsem s jednou z nich už padesát dva roky)

Tak zase za týden nashle!

Ing. Jan Mičánek
Ředitel Muzea Ostrov lidových krojů

16/04/2026

!!!AKCE!!!

Vážení a milí, připravili jsme pro vás na našem eshopu "SLEVU" 10% a "POŠTOVNÉ ZDARMA" na objednávky publikace "Lidové kroje a zvyky západních a jižních Čech".

Omezená nabídka, proto neváhejte, platí od dnešného dne do 30.4. 2026.

Děkujeme za vaše případné sdílení.

https://www.eshop-muzeumkroju.cz/lidove-kroje-a-zvyky-zapadnich-a-jiznich-cech/

Adresa

Ostrov 3
Zbraslavice
28522

Otevírací doba

Středa 10:00 - 16:00
Čtvrtek 10:00 - 16:00
Pátek 10:00 - 16:00
Sobota 10:00 - 16:00

Telefon

+420604211111

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Muzeum Ostrov lidových krojů zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Muzeum Ostrov lidových krojů:

Odkazy

Sdílet

Kategorie