Retro Computer v Žatci

Retro Computer v Žatci Stálá expozice počítačů 70-80 let minulého století. Devět místností s horory na 1470m2. Viz detailní info na www.RetroComputer.cz

Počítače za socialismu a nejen v Československu + středověké dvoupatrové sklepy s hororovou expozicí (sklepy pouze v sobotu).

Stanovil jsem si nový cíl. Shodou okolností jsem se včera bavil s Ján Gúčik o tom, kdo má rozdělaný jaký nový osobní pro...
25/08/2026

Stanovil jsem si nový cíl. Shodou okolností jsem se včera bavil s Ján Gúčik o tom, kdo má rozdělaný jaký nový osobní projekt. Tedy že si to večer probereme, porovnáme si piňďoury a uvidíme, kdo má doma větší hromadu součástek 😁 Ale je mi už dva dny totálně zle, přímo na zdechnutí, tak se na diskuzi necítím, upřímně. Cítím se jako podlaha v taxíku 🥹 Takže ještě nevím co má on za novinky :-)

Nicméně zde je ta moje hromada bobků.

Commodore PET už jsme v postech čili Počítač dne měli, dokonce ve čtyřech různých variantách. Měl jsem jich funkčních šest, ale dva jsem pustil na Aukru, byly pryč do druhého dne. Žere to dost místo. Jenže tenhle PET nebude úplně ledajaký. Možná též skončí na Aukru, nebo ho vyměním za jiný poč, který ještě nemám.

Zatím mám tedy jen špinavou skříň CBM 3032, špinavý devítipalcový monitor, špinavou klávesnici, původní transformátor a originální kondenzátor velikosti plechovky od Coly 😁. Prostě kompletní počítač, kterému chybí jen taková nepodstatná drobnost: základní deska 🤣Tu nemám.

A tady přátelé sousedé a krajani začíná ta zábava :-)

Když dneska pořídíte funkční Commodore PET pod dvacet tisíc, je to skoro jako vyhrát ve Sportce. Samotné původní základní desky prakticky nejsou k sehnání a pokud se nějaká funkční objeví, pohybuje se její cena klidně kolem osmi až deseti tisíc korun. Za desku starou téměř půl století, která se navíc může kdykoli vysrat, Upřímně.

Řekl jsem si tedy, že si postavím vlastní. Ale pozor, žádné Raspberry Pi zastrčené do staré bedny a emulátor, který se tváří jako PET, to je pro děti ve školce nebo pro kroužky robotiky 😁

Chci plnohodnotnou náhradní desku se skutečným procesorem rodiny 6502 a odpovídajícími obvody, která zachová charakter původního stroje, ale zároveň přidá možnosti o jakých si tehdy mohli nechat jen zdát.

Projekt se jmenuje EconoPET 40/8096 Rev. A a stojí za ním Daniel Lehenbauer z amerického Redmondu. Ve dne pracuje jako softwarový inženýr v Microsoftu a po večerech si hraje s Commodore PET.

Navrhl otevřenou základní desku, která rozměrově odpovídá originálu, pasuje do původní skříně, počítá s původním monitorem, klávesnicí i konektory, ale současně zvládne také HDMI výstup, připojení moderní USB klávesnice, práci s microSD kartou, načítání programů a her nebo přepínání mezi různými ROM a modely Commodore PET. Podporuje navíc 40 i 80 sloupců.

Může fungovat uvnitř historického počítače, ale klidně také samostatně na stole s HDMI monitorem a moderní klávesnicí viz fotka z jeho stránek. Na první pohled starý Commodore z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, uvnitř spolehlivější technika s možnostmi jednadvacátého století.

Podobná řešení samozřejmě existují. Třeba Mini PET od Tynemouth Software jako náhradní deska do původních PETů:

https://www.tindie.com/products/tynemouth/mini-pet-4080-internal-pet-replacement-board/

Jenže tam jsme cenově zase kolem deseti tisíc plus dph, páč je to z Anglie. EconoPET mě vyšel přibližně na polovinu a navíc nabízí další zajímavé možnosti. Výhodou je, že původní skříň, monitor, klávesnici i napájecí část už mám, sice také za dardu, ale mám.

A mimochodem, všimněte si ještě dobové úpravy na předním panelu. Někdo tam kdysi dodělal přepínač s popiskem „Kaltstart / Warmstart“, tedy studený a teplý start. Další drobná záhada, kterou bude potřeba při stavbě rozluštit. 🙂

Stejně jako jsem si před časem postavil komplet ultra vzácný jugoslávský počítač Galaksija, který jste mohli vidět jako Počítač dne - 275, pustím se teď do záchrany dalšího kousku historie. Byla by škoda, aby takový veterán jen ležel někde ve skladu a čekal na Godota.

Začínám dnes čištěním, což bude vopruz :-) Špína je zažraná.

Plošný spoj už mám, součástky taky a chuť tvořit mi, jak vidíte, zase nechybí. Tak držte palce, ať se ten zelený monitor (snad zelený) po složení rozsvítí napoprvé. A když ne, budeme alespoň vědět, o čem budou další příspěvky. 🤣

Projekt EconoPET a kompletní podklady ke stavbě najdete tady:

https://github.com/DLehenbauer/econopet

Stránka autora a projektu:

https://dlehenbauer.github.io/econopet/40-8096-A.html

Budu průběžně referovat, možná, nebo v mezičase sem hodím jiný komp. Uvidím. :-)

Počítač dne – 282 : rodiče mi dodnes říkají, že když něco funguje, proč to měnit za nové. Jsou stará škola. Takže ano, m...
23/08/2026

Počítač dne – 282 : rodiče mi dodnes říkají, že když něco funguje, proč to měnit za nové. Jsou stará škola. Takže ano, mohl bych si už koupit novější televizor, že?😁

Tuhle Teslu Oravu 131, kterou vidíte jako kulisu na videu, jsme měli v dětském pokoji. Naši si ji pořídili, když mi byl asi rok, někdy v roce 1971. Až našetřím nějaké kačky, slibuji, že si koupím už placatou. A možná dokonce barevnou, někde jsem je viděl v zahraničním katalogu :-)

Dneska to nebude úplně počítač. Dnes tu máme legendární československý stroj bolesti, trpělivosti a uhlového papíru neboli kopíráku. Jeho jméno je Tesla BT-100 a přezdívka? Splašený hřebík😘

BT-100 tiskne tak, že jedna jediná jehla zespodu bod po bodu buší do papíru přes kopírák. Čili vy skoro hodinu v našem případě slyšíte jen zběsilé cvakání, papír pomalu leze ven, ale vlastně pořádně netušíte, co se tiskne. Výsledek přijde až na konci, když papír otočíte.

Je to trochu loterie. BT-100 se prodávala za 1500Kčs, což pořád nebylo málo, ale proti zahraničním tiskárnám to byla téměř lidová cesta, jak si doma vytisknout program, text nebo obrázek.

Zajímavé je, že BT-100 nebyla úplně od začátku čistě teslácký nápad. Konstrukce vycházela ze starší tiskárny T85, která vznikla ve stanici mladých techniků v Berouně. Tesla Přelouč ji potom upravila a začala vyrábět jako BT-100. Takže když to hodně zjednoduším, Tesla z toho udělala sériový výrobek, ale prvotní kořen byl jinde. Běžný prodej začal v roce 1989.

A protože mi samotná BT-100 nestačila, použil jsem rovnou krásný kousek Tesla SP-210T. To je takový náš československý transformer. Datarekordér a nahoře v něm zabudovaná BT-100.

Na konci tisku jsem tiskárnu vyndal z té konstrukce a natočil, jak to při tisku vypadá uvnitř, ať z toho má aspoň nějakou dokumentární hodnotu 😁

A teď k soutěži. Vyhlásil jsem trapnou soutěž, kdo odhadne čas tisku mého plakátku na BT-100. Tipů přišlo opravdu hodně a některé byly krásně mimo, což naprosto chápu, protože u BT-100 se fyzikální zákony občas tváří, že jsou jen doporučení.

Skutečný čas tisku byl cca : 46:53, než mi došlo, že ty stopky mám zastavit.

A vítězem se stává : Marallo Marallovie
Jeho tip byl : 47:00
Rozdíl od skutečného času : 7 sekund

Marallovi tedy gratuluji a podle slibu mu pošlu funkční vyřazený notebook : Acer Aspire A515-53 s Windows 11

Velké poděkování patří také Vladimír Vlach, který mi půjčil dobové digitální stopky Ruhla.

A na čem nyní dělám a co tam mám napříště? Pecku.
Vrátíme se k počítačům Commodore PET, kterých jsem tu v sérii Počítač dne už několik ukazoval. Mám asi čtyři typy. Nyní tedy už skoro pět. Proč skoro? To uvidíte. Ovšem tentokrát budou commodoristi čučet na drát. A to doslova :-) Tak až to dám dohromady, zase se ozvu.

Nyní jdu vydělávat na tu novou telku 😁

Soutěž, trapná soutěž :-) 😁 Připravuji si zase pár dalších retro předváděček kompů, které tu ještě nebyly a říkal jsem s...
20/08/2026

Soutěž, trapná soutěž :-) 😁 Připravuji si zase pár dalších retro předváděček kompů, které tu ještě nebyly a říkal jsem si, že by nebylo špatné udělat jednu úplně seriózní, odbornou, vědecky podloženou a přitom naprosto trapnou soutěž 😁

Naposledy jsem tu měl příspěvek "Počítač dne – 281", kde jsem svým obvyklým stylem předváděl termo tiskárnu Robotron K6403 a natočil, jak tiskne můj plakátek.

Jeden z vás, nebudu jmenovat, že ano, Milan Neubauer, mi v komentech napsal, že ho překvapila její pomalost. No a to byla chyba. Protože mne okamžitě napadlo, co kdybych vyrobil obdobný plakátek, ale tentokrát ne pro Commodore 64, nýbrž pro Atari? A co kdybych k tomu použil naši československou ukrutnost jménem Tesla BT-100 ? 😁

Takže ano. Na první fotce vidíte plakátek, který bude tisknout Tesla BT-100. K tomu použiji parádní Tesla magneťák SP-210T a celé to zase natočím.

Ještě si musím koupit digitální velké stopky, protože měřit to na hodinách je na pikaču. Já to změřené mám, tisknul jsem jich kýbl i jiných, ale tento se mi povedl nejlépe.

A teď ta soutěž:

Kdo nejpřesněji odhadne, za jak dlouho naše šílená BT-100 vytiskne celý tento plakátek, vyhrává funkční vyřazený notebook Acer Aspire A515-53 s Windows 11

Notebook docela lítá a na takové to domácí žvýkání je úplně v pohodě. Internet, psaní, YouTube, retro emulátory, prostě běžné domácí použití. Doprava bude taky na mě.

Do komentářů tedy pište svůj tip na celkový čas tisku. Kdo bude nejblíž skutečnému času dokončení, tomu notebook pošlu. A kdyby ho výherce nechtěl, může mi napsat, co s ním mám udělat. Třeba slavnostně rozebrat, darovat dál, vystavit, nebo provést nějaký jiný nedůstojný retro obřad, jako třeba i rozstřílet tento novodobý krám na sračku pětačtyřicítkou😁

Takže soutěžní otázka zní:

"Za jak dlouho vytiskne Tesla BT-100 tento plakátek z první fotky :-) ?"

Tipy pište do komentářů.
A kdo to trefí nejlíp, ten má doma Acer. Lepší Acer, než zmrzlou opratí přes xicht, navíc zadarmo je i ocet sladký, no né? 😁


Počítač dne – 281 : dva Commodory, jeden naháč, 27 let prokrastinace a robotický dozor :-)Commodory už jsme tu měli něko...
24/07/2026

Počítač dne – 281 : dva Commodory, jeden naháč, 27 let prokrastinace a robotický dozor :-)

Commodory už jsme tu měli několikrát. Protože Commodore to není jen počítač, stejně jako Pink Floyd, to jsou prostě filozofie.

Samotný Commodore 64 jsme si ukázali snad ze všech možných stran a jednou dokonce ve spojení s robotickou rukou Spectravideo SVI-2000 viz databáze v připnutém příspěvku.

Proto vás dnes nebudu znovu trápit kompletní historií firmy Commodore, Jackem Tramielem, cenovou válkou ani počtem prodaných kusů.

Dnes totiž nejde ani tak o počítač samotný. Dnes je to příběh o dvou Commodorech, archaické tiskárně, pevném disku, vlastnoručně postaveném robotovi a jedné instalaci, která mi zabrala pouhých 27 let. 😁

Celou sestavu jsem tentokrát musel vystěhovat ven do mého soukromí. Nebylo by totiž vhodné, aby návštěvníci restaurace, kde je expozice viděli, že tu mám úplně svlečenou čtyřiašedesátku 😂

Ta vpravo totiž nemá klasický kryt, ale průhledný akrylátový obal z roku 2015. Je na ní tedy vidět úplně všechno, deska, čipy, kabely, přídavná elektronika i světýlko (fofrmošnu z velbloudí kůže má schovanou kvůli cenzuře😂)

Žádné cudné zakrývání plechem. Prostě elektronická nahota v přímém přenosu. Hustý :-) Naštěstí byl venku jen můj vlastnoručně splácaný robot a ten už viděl horší věci a Mayu s Teslou to moc nebere i když vychlemtat plný hrnek Commodore to jim jde :-)

Aby v tom bylo jasno, na stole nemám jeden, ale dva C64. Levý Commodore je vzácný aristokrat, který dnes dělá jen křoví. C64 vlevo vypadá na první pohled jako obyčejný „chlebník“. Uvnitř však má poměrně vzácnou ranou desku známou jako KU-14194HB, FAB NO. 251022, Rev.B vyrobenou Kiel/Commodore Elektronik GmbH.
Nejde o běžnou ASSY 250407, ale o přechodovou evropskou desku z let 1982–1983. Commodore ji používal jen krátce a brzy ji nahradil právě typem 250407, takže se dnes objevuje podstatně méně často. Označení KU-14194HB navíc není klasické číslo ASSY, sběratelé desku identifikují podle materiálového označení plošného spoje. Byla určená především pro evropské PAL stroje a šlo o první provedení C64 se samostatnými obrazovými signály jasové a barevné složky.

V mém exempláři je navíc krásný keramický VIC-II MOS 6569R1 a raný zvukový čip SID 6581.

VIC-II vytváří obraz, sprity, barvy a všechno ostatní, co na monitoru vidíte. Rané revize, zejména keramické kusy, dnes vypadají skoro jako šperky. SID 6581 je zase důvod, proč C64 nezní jako elektronická pokladna, ale jako skutečný hudební nástroj.

Pořád mi však chybí ještě úplně první sériová deska ASSY 326298 Rev.A, ideálně osazená původními keramickými pamětmi se zlatými vývody. Protože jakmile člověk jednou začne sbírat revize základních desek, už mu nestačí, že počítač funguje. Musí mít také správný týden výroby, správnou keramiku a dostatečně sběratelsky hodnotný odstín zlata 😁

Levý C64 dnes v celé sestavě slouží hlavně jako elegantní křoví, ale má v sobě další zajímavost a to rychlonahrávací cartridge 1541 Express. Tu vyráběla kanadská společnost Richvale Telecommunications, zkráceně RTC. Šlo o dobový fastloader pro disketovou mechaniku Commodore 1541, který mohl být doplněn speciálním rychlým kabelem mezi cartridge a počítačem. Cartridge pochází z roku 1984.

Na obrazovce vlevo proto můžete vidět hlášku WITH 1541 EXPRESS (C) 1984 RTC

Dnes však tento C64 nic netiskne a pevný disk neobsluhuje. Prostě stojí vlevo, svítí, vypadá důležitě a snaží se na sebe strhnout část pozornosti :-) Takový počítačový komparzista.

Hlavní práci tentokrát odvádí pravý Commodore 64 v průhledném krytu z roku 2015, má už pár jizev, díky poště, nebo spíše kreténovi, jak už to bývá, který ho blbě zabalil. Protože dle mého názoru nikdy to není vina pošty, vždy je to vina odesílatele, který to má v paži, hlavně, že dostal kačky :-)

Uvnitř má už novější, ale stále velmi ranou dlouhou desku ASSY 250407 z generace uvedené v roce 1983. Právě tato deska vystřídala vzácnou KU-14194HB z levého počítače.

K tomuto C64 je připojeno:

- IDE64,
- pevnej disk o kapacitě 2GB,
- DVD-ROM mechanika Teac,
- tiskárna Robotron K6304,
a přibližně tolik kabelů, kolik bývá potřeba k připojení menší jaderné elektrárny.

Průhledný kryt má jednu zásadní výhodu, člověk konečně vidí, co počítač dělá. Teda skoro :-)

A nyní se dostáváme k hlavnímu hrdinovi dnešního příběhu.
V listopadu roku 1999 jsem si přímo od jednoho ze spolutvůrců projektu, pana Josefa Součka, koupil za 3200Kč interface IDE64.

IDE64 umožňuje připojit ke Commodoru 64 zařízení standardu IDE/ATA a ATAPI, tedy například:

- klasický pevný disk,
- CD-ROM mechaniku,
- později také CompactFlash,
- Zip mechaniku,
- LS-120 a další zařízení.

Projekt začal už v roce 1994. Hardwarovou část vyvíjeli Tomáš Přibyl a Jan Vorlíček, softwarovou část Josef Souček a Tomáš Přibyl. IDE64 obsahuje vlastní firmware IDEDOS, BASICová rozšíření, správce souborů, monitor strojového kódu a podporu diskových oddílů. Podle autorů může být čtení z pevného disku přibližně 150x rychlejší než z běžné mechaniky Commodore 1541.

Když jsem si IDE64 v roce 1999 koupil, měl jsem jasný plán „O víkendu to zapojím.“

A tím se opět potvrzuje, že je důležité nikdy přesně neuvádět o který víkend jde :-)

Interface následně putoval do šuplíku. Tam byl postupně přikryt dalšími deskami, kabely, redukcemi, procesory, pamětmi a dalšími geologickými vrstvami :-)

Čas od času jsem ho zahlédl a řekl si, že to musím někdy vyzkoušet.
Pak uplynulo pár dní. Konkrétně bezmála deset tisíc dnů.

Až nyní, po skoro 27 letech, jsem jej konečně vytáhl, připojil k C64 a pustil se do práce. Musel jsem přehrát novější firmware IDEDOS, nastavit disk a vyřešit několik drobností. Ale výsledek stojí za to, IDE64 funguje naprosto perfektně.

Programy z pevného disku startují prakticky okamžitě. Ve chvíli, kdy je člověk zvyklý na mechaniku 1541, působí IDE64 skoro neslušně rychle. U diskety zadáte LOAD, odejdete si uvařit kafe a po návratu přemýšlíte, zda jste příkaz skutečně odreturnovali.

U IDE64 program naběhne dříve, než si stihnete vzpomenout, kam jste položili ten hrnek.

A co tam mám dál? :-) Robotron K6304, německého termálního socialistického úderníka. Totiž k pravému průhlednému C64 je připojena také tato východoněmecká tiskárna Robotron K6304.

K6304 vyvinul a vyráběl podnik VEB Robotron Büromaschinenwerk Ernst Thälmann Sömmerda. Vyráběla se mezi lety 1987 a 1990 a vzniklo přibližně 24 627 kusů. Původně byla koncipována jako termotransferová tiskárna.

Může tisknout přímo na termopapír nebo přes termotransferovou pásku na běžný papír. Kterou už nejde normálně koupit

Žádný inkoust, žádný toner a žádná hláška, že nelze tisknout černě, protože došla azurová😁 Jen zahřívaná tisková hlava, role papíru a poctivé vrčení techniky z NDR.

Pro dnešní ukázku jsem připravil dlouhý grafický plakát pro RetroComputer.cz. Commodore načítá jeho jednotlivé části z pevného disku IDE64 a posílá je do Robotronu, který obraz tiskne postupně po jednotlivých bodech.

Ve videu ukazuji normální i inverzní variantu. Vzniklo tak propojení počítače z první poloviny osmdesátých let, tiskárny z druhé poloviny osmdesátých let a pevného disku připojeného přes zařízení koupené v roce 1999.

Zprovozněno v roce 2026, tak tomu se neříká zastaralá technika. Tomu se říká dlouhodobý projekt 😁

Takže ano, po bezmála 27 letech jsem konečně zprovoznil IDE64. Teď bych se měl podívat, co dalšího mám v šuplíku. Ale nebudeme nic uspěchávat. 😁

Opět vůně osmdesátek. Nabízím duplicitu k „výměně“ a to krásnou sestavu Commodore Amiga 500, Amiga s příběhem a s vlastn...
20/06/2026

Opět vůně osmdesátek. Nabízím duplicitu k „výměně“ a to krásnou sestavu Commodore Amiga 500, Amiga s příběhem a s vlastní ochrankou 🙂

Tohle není anonymní Amiga vytažená z vlhkého sklepa mezi zavařeninami a pneumatikami. Tahle krasavice byla zakoupená ještě před revolucí v „Reichu“. Má za sebou kus života, ale pořád vypadá tak, že by si klidně mohla střihnout titulní stranu časopisu Amiga, nebo ne? Nezažloutlá, čistá funkční sestavička.

Součástí sestavy je:

• Commodore Amiga 500 s rozšířenou pamětí (od ABM Elektronic)
• barevný monitor Commodore 1084S
• originální myš Commodore
• externí mechanika Commodore Amiga 1011
• joystick
• kabeláž a zdroj
• ochranné obaly
• mraky dobové literatury, manuálů a časopisů, 30x disketa 3.5" 720kB
• a hlavně příběh, který k tomu patří

Přebytky ze sbírky většinou prodávám na Aukru. Minulý týden tam šla moje další duplicita, raritní a krásný Sinclair PC200 (CPU 8086) v opravdu nabušeném stavu. Vydržel celé dva dny a byl fuč. Jenže tuhle Amigu bych nerad měnil za obyčejné kačky. Peníze nejsou všechno, se ví. Páč kačky budou a my nebudeme, to tvrdila vždy moje babička.

Rád bych ji vyměnil za počítač do mé sbírky, potažmo tedy do mé expozice RetroComputer.cz

Tedy za stroj, který nebude zavřený někde ve skříni, ale dostane se do sbírky, kde ho uvidí další nadšenci, návštěvníci a všichni podobně postižení milovníci starého železa. A zase bych o něm tady napsal post :-) , možná Počítač dne - 330 :-)

Ideálně sháním tyto počítače (poslední tři fotky pro ilustraci):

• Camputers Lynx
nebo
• Hanimex Pencil II
nebo také
• Grundy NewBrain AD

Pokud by se našel někdo, kdo má doma některého z těchto krasavců a chtěl by místo něj kompletní parádní Amiga sestavu, rád se domluvím. Jsem ochoten případně i doplatit.

A teď k tomu nejdůležitějšímu, na fotkách nejsou žádní náhodní kolemjdoucí psi. To jsou Tesla a Maya, které již znáte z mých příspěvků. Moje dvě odborné asistentky, strážkyně depozitáře a nezávislé hodnotitelky historického hardwaru. Ony ví víc než si myslíte :-) Provedly čichový audit, vizuální kontrolu, bezpečnostní obchůzku a závěr je jasný:

„Amiga je dobrá. Jen ji nedávej za blbost.“

Takže kdo má a už ho nebaví Camputers Lynx, Hanimex Pencil II nebo Grundy NewBrain, ozvěte se.

Amiga čeká. Tesla s Mayou hlídají. A já se snažím tvářit, že o tom rozhoduji já. Něco jako s manželkou, ale se psy jsou dohody snažší :-), proto už nemám manželku😁

Počítač dne – 280 : jak byla tenkrát ta hláška v TV reklamách? Mám pocit, že „Sony, to není trik, to je Sony“ 😁A nebo r...
19/06/2026

Počítač dne – 280 : jak byla tenkrát ta hláška v TV reklamách? Mám pocit, že „Sony, to není trik, to je Sony“ 😁

A nebo rok 1984 na titulce časáku „SONY CRÉE L’INTELLIGENCE ÉVOLUTIVE.“
česky něco jako „Sony vytváří evoluční inteligenci.“

a další...

„HIT BIT. Le 1er système né de la compatibilité.“
tedy: „Hit Bit. První systém zrozený z kompatibility.“

Dnes tu máme počítač, který mi jednou dorazil z Francie, voní osmdesátkami, má v sobě opět MSX duši a v mém případě také zanechal památku na mých světlých kraťasech :-) Dámy a pánové, SONY HB-501F.

Na první pohled je to takový krásný francouzský elegán. AZERTY klávesnice, výstup přes péritel jak říkají pojídači šneků SCARTu, vestavěný kazetový magneťák a design, který jasně říká Jsem Sony, jsem Hit Bit a mám to vymyšlené. A pak otevřete mechaniku, sáhnete na staré gumičky a zjistíte, že po čtyřiceti letech už to nejsou gumičky, ale lepkavý asfalt. Černý, lepivý, hnusný sajrajt, který se rozhodl, že už nechce být součástí kazeťáku, ale součástí mých kalhot. Nejde to vyprat a blbě se to umývá z rukou :-) Líh na to platí. Jo a z kalhot to jde vystřihnout😁

Sony HB-501F je francouzská verze evropského modelu HB-501 z roku 1984. Písmeno F značí francouzský trh. To znamená AZERTY klávesnici, francouzskou lokalizaci a hlavně nádherný evropský RGB výstup přes SCART, což je u těchto strojů radost.

Zatímco v Japonsku a dalších zemích se MSX často připojovalo různými způsoby, Francouzi to vzali po svém, stejně jako u jiných kompů dávali tam ten péritel a obraz byl vždy jako víno.“ A měli pravdu. I když barvy jsou parádní, ale focení LCD pod led osvětlením je hnus. Na tom videu a fotkách ty barvy nesedí, vůbec.

Zajímavostí tohoto modelu je vestavěný magnetofon, jak píšu výše. Sony mu říkalo BitCorder nebo Data Corder. Je to vlastně počítač a kazeťák v jednom těle. Dnes to zní úsměvně, ale tehdy to byla velmi praktická věc. Žádné hledání externího magnetofonu, žádné správné kabely, žádné hraní si s hlasitostí. Prostě počítač, kazeta, PLAY a čekáš. A čekáš. A čekáš.

U počítačů s vestavěným magnetofonem (a pár jsme jich tu už měli) je loading velmi spolehlivý. Málokdy se stane, že by to po pěti minutách vyhodilo sorry vole, error 😆, jak to bývá u počítačů s připojeným externím CMT.

V demo videu jsem zkusil klasiku nejklasičtější Boulder Dash. To je přesně ta hra, kde se Rockford hrabe v hlíně, sbírá diamanty a snaží se nebýt rozplácnutý balvanem. V mém případě pětiminutové nahrávání z kazety :-) Dnešní děti mají SSD, gigabity a nervy v háji, když se YouTube načítá dvě sekundy. My jsme čekali pět minut na Boulder Dash a ještě jsme u toho byli šťastní, bez ohledu na to, zda to byl Commodore 16….či Atari nebo Sinclair apod.

Abych ale ukázal i druhou tvář tohoto stroje, ve videu používám také MSX-BEER 202. To je modernější homebrew IDE/CF interface pro MSX, díky kterému se hry spouštějí z karty. Ukazoval jsem vám ho minulý týden u Spectravideo SVI-728. Takže na jedné straně krásná dobová kazetová romantika, kde se člověk stihne napít kafe, zestárnout a přehodnotit životní priority a na druhé straně BEER, kde to najednou skáče z menu skoro jako z pevného disku.

A přesně tohle mě na těchto strojích baví, vím, již se 302x opakuji :-) Ukázat je tak, jak fungovaly tehdy, ale zároveň i tak, aby si je člověk mohl užít dnes. Sony HB-501F je krásný kus MSX historie, navíc ve francouzském provedení, které má své kouzlo.

Technické parametry:

• Model: Sony MSX HB-501F
• Rok uvedení: 1984
• Země / trh: Francie
• Standard: MSX1
• Procesor: Zilog Z80A, cca 3,58 MHz
• RAM: 64 kB
• VRAM: 16 kB
• Grafika: MSX1, 256 × 192 bodů, 16 barev
• Video čip: Texas Instruments TMS9129NL
• Zvuk: PSG, Yamaha YM2149 integrovaný v MSX engine
• Čipset: Yamaha S3527
• Klávesnice: francouzská AZERTY
• Výstup obrazu: RGB SCART / Péritel
• Média: cartridge, kazeta
• Vestavěné zařízení: BitCorder / Data-Corder kazetový magnetofon

Cena 1990F v roce 1984

Počítač dne – 279 : Spectravideo SVI-728, rok 1984. Tak se zase po nějaké chvilce odmlky ozývám. Ne že bych zahodil star...
12/06/2026

Počítač dne – 279 : Spectravideo SVI-728, rok 1984. Tak se zase po nějaké chvilce odmlky ozývám. Ne že bych zahodil staré počítače, přestal šroubovat, měřit, pájet, nadávat a tvářit se u toho jako vědec z osmdesátkového katalogu TESLA :-) Jen prostě povinnosti jsou přednější než zábava. Což je sice odporná věta, ale bohužel občas pravdivá :-)

Dnes vám ukazuji už 301. funkční mašinu z mé sbírky RetroComputer.cz. A musím říct, že jestli si někdo myslí, že starý počítač je prostě starý počítač, zapne se a hotovo, tak bych mu přál týden u mě v jeskyni. Každá ta potvora se ovládá jinak, každá má jiné příkazy, jiný způsob nahrávání, jiný konektor, jinou logiku, jiný typ médií a jiný způsob, jak člověku dát najevo, že je naprostý idiot😉 To jsou prostě sedmdesátky a osmdesátky minulého století v IT.

Jednou se píše LOAD"", OLD"", CLOAD"", jindy BLOAD"CAS:",R, pak zase RUN"CAS:" jako dnes na videu, někde se musí držet SHIFT, někde STOP, někde F1, někde člověk musí obětovat nervovou buňku a u některých strojů mám pocit, že se nejdřív musí počítač slušně pozdravit a požádat o spolupráci. Takže ano, už z toho mám hlavu velkou jako pytel od banánů, jak se zpívá v jedné známé písni od Kabátů.

Do této krásné psychiatrické zahrádky dnes přibyl další již funkční nádherný kousek jménem Spectravideo SVI-728.

A musím říci, že jsem jeho vytažení na světlo Boží odkládal docela dlouho. V podvědomí jsem totiž měl uloženou informaci, že nemá zdroj. A to je přesně ta věta, která u sběratele starých kompů vyvolá stav hlubokého zamyšlení, odkládání a následného zbabělého přesouvání stroje z jedné police na druhou.

Nakonec jsem se ale hecnul a zdroj tento týden vyrobil, viz foto. Strach má velké oči, ono to vlastně bylo triviální. Spectravideo totiž nepotřebuje žádný moderní spínaný zázrak z Temu, který na štítku slibuje víc než předvolební program, ale dvě obyčejná střídavá napětí 9V AC a 16V AC. Takže dvě trafa, krabička, pojistky, trochu drátů a člověk může předstírat, že právě zachránil civilizaci😁

Kabel se speciálním konektorem se čtyřmi dutinkami jsem byl ovšem líný vyrábět z konektoru Molex. Ne že by to nešlo, ale jsou chvíle, kdy člověk uzná, že život je krátký a že některé věci je lepší prostě koupit. Takže kabel jsem sehnal hotový v Polsku, v Polsku totiž seženete i ptáka v rohlíku :-) . Kabel je totiž stejný jako pro počítač Texas Instruments TI-99/4A. Tímto děkuji polskému národu za to, že mě uchránil před další večerní výrobou něčeho, co by možná fungovalo a možná by z toho vznikla jen další nevzhledná krabička hanby. Páč mám prostě averzi proti tisku na vlastní 3D tiskárně, neumím to, stresuje mě to a dlouho to trvá. A věčné otravování mých kámošů, aby mi něco hezčeji vytiskli na svých tiskárnách mi je čímdál více trapnější.

Zdroj jsem tedy vyrobil, všechno pěkně proměřil, zapojil a protože jsem vemeno z ryby, vyvrtal jsem díru velkou jako Westminsterské panství a dal jsem tam i vypínač. Pak jsem zjistil, že Spectravideo má vlastní vypínač zboku😳

Takže ten můj vypínač je tam v podstatě jako ozdobný prvek. Takový malý pomníček lidské zbytečnosti. Je v podstatě k ničemu, ale aspoň hezky cvaká.

Spectravideo SVI-728 je zajímavý stroj hlavně tím, že je to první plně MSX kompatibilní počítač firmy Spectravideo. A právě u Spectravidea je historie moc hezká. Firma začínala v USA, původně jako SpectraVision a proslavila se mimo jiné joystickem QuickShot, hrami a příslušenstvím. Jenže pak se pustila do vlastních počítačů, nejdřív přišly modely SV-318 a SV-328. Spectravideo SV-318 jsem vám už ukazoval v počátcích tohoto profilu a to v Počítač dne - 75. Nalistujte si nahoře v připnuté databázi příspěvků.

A nyní začíná ta nejzajímavější část příběhu. SV-318 a SV-328 nebyly plně MSX počítače. Byly to takové před MSX stroje. Měly podobnou filozofii, procesor Z80, grafiku od Texas Instruments, zvuk AY-3-8910, Microsoft BASIC a celkově byly tak blízko tomu, co se později stalo standardem MSX, že se o nich právem mluví jako o jedné z inspirací pro MSX standard.

Jinými slovy Spectravideo si uvařilo polívku, pak přišel svět, ochutnal ji a řekl: „Tohle by se mohlo standardizovat.“ A vznikl MSX.

No dobře, historici by mě za tuhle větu možná zbili svazkem manuálů, ale jako zkratka to funguje😁

SVI-728 je tedy vlastně takový návrat Spectravidea ke svému vlastnímu nápadu, ale už podle oficiálních pravidel. Zatímco SV-318 je nádherný a designově naprosto fantastický starší bratříček, SVI-728 je už dospělejší, uhlazenější a plně MSX kompatibilní stroj.

Na fotografiích proto tedy porovnávám i jeho staršího bratra Spectravideo SVI-318. A upřímně, můžete si sami říct, který je hezčí. Já mám pro SV-318 slabost, protože jeho design je prostě totální osmdesátková pecka s tím červeným prvkem a magnetofon též designová pecka. Ale SVI-728 má zase velkou výhodu, spustí normální MSX software a netváří se u toho jako uražený aristokrat.

Opět jsem natočil i jakési video mobilem jako demo funkčnosti, které vrznu i na YouTube pro skalní odběratele.

Ve videu ukazuji několik způsobů použití:

– nahrání programu z „magnetofonu“, tedy přes Maxduino, páč jsem zase línej to nahrávat na kazetu
– spuštění ROM cartridge s hrami,
– a také práci s modulem BEER, tedy IDE/CF řešením pro MSX, které z toho udělá velmi pohodlný stroj s kartou místo věčného pískání kazety. Ten modul jsem myslím předloni koupil od nejen Atari šikuly Zdeněk Kotrba

Maxduino je mimochodem krásná věc. Člověk se tváří, že načítá kazetu, ale ve skutečnosti mu to píská digitální krabička. Je to podobné, jako když si dáte guláš v prášku a říkáte tomu domácí kuchyně. Ale funguje to a to je u starých počítačů vždycky hlavní argument.

BEER modul je také parádní. CF karta, menu, hry, MSX-DOS prostě takový malý harddiskový luxus pro stroj z doby, kdy slovo „harddisk“ znělo v domácím počítači asi tak běžně jako „soukromý vrtulník“.

Samotný Spectravideo SVI-728 působí velmi solidně. Má plnohodnotnou klávesnici, numerický blok, MSX cartridge slot, kazetový vstup, joystickové porty a rozhraní pro další periferie. Je to přesně ten typ stroje, který se snažil být nejen herním počítačem, ale i seriózním domácím nebo kancelářským mikropočítačem. Tedy počítačem, u kterého jste měli pocit, že by na něm šlo napsat účetnictví, textový editor, školní úkol i spustit hru, kde po vás střílí něco složeného z osmi spritů.

Firma Spectravideo je navíc sama o sobě krásná kapitola. Americký nápad, hongkongská výroba, japonský MSX standard, Microsoft BASIC a evropské verze klávesnic. Když se nad tím člověk zamyslí, SVI-728 je vlastně malý plastový důkaz globalizace z roku 1984. Jen místo cloudových služeb má kazetový kabel a místo aktualizace firmwaru potřebuje trpělivost, páječku a trochu víry.

A přesně proto mě tyhle stroje baví. Není to jen další osmibit. Je to kus příběhu o tom, jak se počítačový svět snažil najít společný standard. Jak se výrobci prali o trh domácích počítačů. Jak se z divokých vlastních řešení postupně rodily kompatibilní platformy. A jak se z modelů SV-318 a SV-328 dostalo Spectravideo až k plnohodnotnému MSX počítači.

Takže vítám ve sbírce další funkční kus a to Spectravideo SVI-728.

Bez zdroje kdysi přišel.
Zdroj jsem vyrobil.
Vypínač jsem přidal zbytečně.
Kabel jsem koupil z Polska.
A počítač funguje.

Takže za mě naprostý úspěch😃

Technické parametry Spectravideo SVI-728:

Rok uvedení: 1984
Výrobce: Spectravideo International
Původ výroby: Hongkong
Typ: domácí osmibitový počítač, MSX1
Verze ve sbírce: francouzská AZERTY
Procesor: Zilog Z80A
Frekvence CPU: cca 3,58MHz
RAM: 64kB
VRAM: 16kB
ROM: 32kB
BASIC: MSX BASIC / Microsoft Extended BASIC
Grafika: Texas Instruments TMS9918A / TMS9929A podle regionu
Rozlišení: 256 × 192 bodů
Barvy: 16 barev
Textové režimy: 40 × 24 / 32 × 24 znaků podle režimu
Zvuk: General Instrument AY-3-8910
Zvukové možnosti: 3 kanály + šumový generátor
Klávesnice: plnohodnotná klávesnice s numerickým blokem
Ukládání dat: kazetový magnetofon / Maxduino, ROM cartridge, diskové rozšíření
Rozhraní: MSX cartridge slot, joystick porty, kazetový konektor, video/audio výstupy, zadní expanzní rozhraní
Napájení: externí zdroj se dvěma střídavými větvemi 9V AC a 16V AC
Volitelné příslušenství: disketová jednotka SVI-707, rozšíření paměti, tiskárny a další periferie

Adresa

Hošťálkovo Náměstí 138
Zatec
43801

Otevírací doba

Pondělí 08:30 - 19:00
Úterý 08:30 - 19:00
Středa 08:30 - 19:00
Čtvrtek 08:30 - 19:00
Pátek 08:30 - 22:00
Sobota 11:00 - 20:00

Telefon

+420774680013

Web

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Retro Computer v Žatci zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie