09/03/2026
Terezínký rodinný tábor. Osud tábora byl tragický, vyvražděn byl ve dvou etapách. Terezínský rodinný tábor byl zvláštní sekcí koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz, do nějž bylo z terezínského ghetta v letech 1943 a 1944 deportováno na 17 500 vězňů. Na rozdíl od ostatních transportů, jež přijížděly na rampu osvětimského tábora, nebyli tito lidé při příjezdu podrobeni selekci a nebyli okamžitě posláni na smrt. Mohli si ponechat své civilnější šaty z Terezína, nebyli podrobeni ponižujícímu vyholení hlavy, a především byli členové rodin ponecháni ve stejné sekci tábora (proto tábor „rodinný“). Charismatický vězeň Fredy Hirsch dokonce prosadil vznik zvláštního dětského bloku, kde vychovatelé mohli dětem – alespoň dočasně – ulehčit jejich osud a částečně je nechat zapomenout na hrůznou realitu, jež je obklopovala. V podmínkách vyhlazovacího tábora nebývalé výhody. I přesto vězňové terezínského rodinného tábora umírali po stovkách. Přesně po šesti měsících pobytu bylo všem dosud žijícím vězňům, kteří byli do Auschwitzu deportováni v září 1943, oznámeno, že budou přemístěni do „pracovního tábora Heydebreck“. Místo toho však nákladní vozy zamířily k plynovým komorám, kde byli všichni v noci z 8. na 9. března 1944 zavražděni. V noci 11. a 12. července 1944 bylo vraždění v rodinném táboře dokonáno. Uniklo mu pouze přibližně 3 500 osob, které byly deportovány na pracovní komanda. Na dvě třetiny z nich však čekala smrt v jiných táborech anebo při pochodech smrti.
Foto: kresba Ferdinanda Blocha: Motiv z Terezína (Transport) 1942
Zdroj 📷: materiál ze sbírek
