Strážnice v minulosti

Strážnice v minulosti Staré fotografie a dokumenty ze sbírek strážnického muzea.

Zajímavý text nám do muzea zaslala Mgr. Ludmila Mrkvová, spolu se snímkem náhrobku ze strážnického hřbitova.V červnu ...
08/06/2026

Zajímavý text nám do muzea zaslala Mgr. Ludmila Mrkvová, spolu se snímkem náhrobku ze strážnického hřbitova.

V červnu si připomínáme 84 let od heydrichiády, teroru, který nastal v protektorátu po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha spáchaném 27.5.1942, na jehož následky 4.6.1942 zemřel. Již v den atentátu bylo vyhlášeno stanné právo, které trvalo až do 3.7.1942. Jako odvetu za atentát na Heydricha okupační správa nechala během trvání stanného práva popravit asi 1600 obyvatel protektorátu, kteří se podle ní na útoku mohli podílet, nebo pomáhali odboji či jen atentát schvalovali. Jednou z obětí teroru se stal i strážnický rodák Otmar Sládek (1886–1942).
Narodil se 14.10.1886 ve Strážnici č. 486 jako syn strážnického lékárníka Viléma Sládka (6.8.1845–12.6.1900) a jeho manželky Anny (9.11.1850–26.4.1928). Oba rodiče pocházeli z Čech, Vilém Sládek z Hlinska a jeho manželka Anna z Lanškrouna. Jejich syn křtěný Otmar Vilém Sládek ze Strážnice odešel po smrti rodičů do Prahy, kde pracoval jako ministerský rada. Bydlel v Praze na Vinohradech. Za druhé světové války se zapojil do protifašistického odboje, v době druhého stanného práva byl zatčen a 5.6.1942 v 18.30 byl na střelnici v Kobylisích ve věku 55 let zastřelen spolu s dalšími sedmi odsouzenými, mezi nimiž byl Bohumil Baxa, rektor Karlovy univerzity a děkan právnické fakulty, a Jaromír Šámal, významný český vědec, zoolog. Těla popravených byla poté zpopelněna. Urna s popelem Otmara Sládka byla převezena do Strážnice, kde byl uložen do hrobu rodičů. Tento hrob se doposud nachází na strážnickém hřbitově a zdobí ho socha klečícího anděla.
(pozn. Na náhrobku je špatně uvedeno jméno Otomar, správné matriční jméno je Otmar.)

Před několika dny uplynulo 180 let od vysvěcení Božích muk „Na Hrádečné“. Boží muka tam byla postavena na památku obětí...
01/06/2026

Před několika dny uplynulo 180 let od vysvěcení Božích muk „Na Hrádečné“. Boží muka tam byla postavena na památku obětí epidemie moru, který postihl město v roce 1680. Podle zápisu strážnického historika a kronikáře Leopolda Noppa (1859 – 1937) byl mor do Strážnice zavlečen ze dvou stran - od Uherského Hradiště a od Skalice. „Zdecimoval obyvatelstvo tak, že už nestačil kněz ani hrobař pochovávat. Taková hrůza posedla lidi, že v šíleném strachu zatloukali v domech, kde někdo onemocněl morem, vrata a dveře, aby domácí nemohli na ulici a nemoc se tak nešířila. Domácí pochovávali svém mrtvé na dvorech a v humnech….“ První oběti epidemie byly tehdy pohřbeny mimo město, při cestě vedoucí z města na Žerotín. „Na památku této nešťastné události byl na tomto místě původně zavěšen na stromě obraz P. Marie, a když později strom uhynul, vsadili na to místo kůl, na který obraz zavěsili“.... Roku 1845 tam nechala p. Františka Patočková postavit Boží muka do kterých byly vsazeny tři obrázky ve výklencích. Boží muka byla vysvěcena dne 13. května 1846. Původní obrázky byly později nahrazeny jinými, jejichž autorem je Josef Belšík ( 1921 – 2001). Obrázky představují Madonu s dítětem, sv. Antonína Paduánského a Cyrila s Metodějem.
Na fotografii z roku 1955 je pohled od Boží muky na Hrádečné směrem k Bažantnici. Další dvě fotografie jsou z roku 2000. Snímky z muzejních sbírek.

45 let starý snímek ze setkání žáků a učitelů strážnické osmiletky. Sedící dole uprostřed - učitel a ředitel měšťanskýc...
27/05/2026

45 let starý snímek ze setkání žáků a učitelů strážnické osmiletky.
Sedící dole uprostřed - učitel a ředitel měšťanských škol, kronikář, historik, autor řady článků a publikací o městě Jan Skácel (1899- 1984).

Možná se někomu podaří doplnit jména...

( edit: děkujeme všem, kteří se zapojili do diskuze a pomohli s doplněním jmen lidí na snímku )

Snímky z fotoalba z muzejních sbírek

Zajímavý záběr na Panskou ulici, 20/30 léta 20. století. Ulice vedoucí z Rynku ( dnes nám. Svobody) ke Kostelní ulici ...
25/05/2026

Zajímavý záběr na Panskou ulici, 20/30 léta 20. století. Ulice vedoucí z Rynku ( dnes nám. Svobody) ke Kostelní ulici byla pojmenována podle rohového (Panského) domu který v dávné minulosti patřil Žerotínům. Snímek získalo muzeum do své sbírky v roce 1998.

Nárožní dům č. 482 ( Panský dům ) na náměstí a vedlejší č. 507 mají dodnes starobylý ráz. Málokdo si ale asi dnes uvědom...
20/05/2026

Nárožní dům č. 482 ( Panský dům ) na náměstí a vedlejší č. 507 mají dodnes starobylý ráz. Málokdo si ale asi dnes uvědomí, že tyto domy měly původně podloubí, které bylo v minulosti zazděno, takže budovy získaly obchodní místnosti. Na obrázku z kroniky města si můžeme udělat bližší představu, jak tyto domy v minulosti mohly přibližně vypadat.
Počátkem 20. století patřil dům ( dnes č. 507 ) obchodníkovi Daumovi, který zde zřídil největší tehdejší strážnický obchod - velkoobchod se vším možným zbožím – smíšeným, koloniálním, střižným a železem, zákazníkům tam nalévali kořalku, prodávali tabák a dokonce střelný prach, který se skladoval v „Prachovně“ v polích za městem. V obchodě měly své zastoupení pojišťovny i c.k loterie.. Rodina Daumů byla majiteli domu od roku 1892 do roku 1927, kdy jej zakoupil další obchodník Josef Kovář.
Fotografie z počátku 20. století.

Vzpomínkový snímek pro pamětníky z poloviny 70. let 20. století. Sídliště Kovářská a část obchodního střediska. Práce ...
18/05/2026

Vzpomínkový snímek pro pamětníky z poloviny 70. let 20. století. Sídliště Kovářská a část obchodního střediska. Práce na stavbě obchodního střediska Danaj byly ukončeny v roce 1973 a dne 23. června 1973 bylo středisko otevřeno. V červnu se tam přestěhovaly prodejny textilu a knih a do listopadu tam přibyly další prodejny, mezi nimi prodejna s elektrickými spotřebiči, kovové zboží, sklo a porcelán.

V letošním roce si připomínáme 150 let od rozebrání strážnických bran. Ze zápisů v kronice města Strážnice vyplývá, že ...
14/05/2026

V letošním roce si připomínáme 150 let od rozebrání strážnických bran. Ze zápisů v kronice města Strážnice vyplývá, že jejich rozebrání nařídil Moravský zemský výbor kvůli zlepšení dopravy. Představenstvo obce ale dlouho váhalo a odolávalo tomuto nařízení. Příkazy přicházely již v roce 1874 ale k rozebrání bran došlo po průtazích až na jaře 1876.
Na snímku obrázky z kroniky města – brána před rozebráním a snímek Skalické brány z poloviny 30. let 20. století - z muzejních sbírek.
Bašty obou bran zůstaly zachovány do dnešních dnů a jsou jednou z dominantních stavebních památek Strážnice.

V kronice jsou také uvedeny zajímavé vzpomínky pamětníků, jak vlastně brány před stržením vypadaly:
Jan Machálek (nar. 1849) – „Nad branú byly malé okénka/ střílny / tři, nebo čtyři / dole po stranách brány dvě střílny, na každém boku jedna. Slyšel sem, že mosty se zdvihávaly. Branů projela fúra, ale malá“.
Josef Kuča (1855) - „Z ulice teda od města bylo vidět h**e okna., pobúrané. Nikdo tam nebývál. Strop už tam nebýl žádný, ani střecha, enom boční zdi. S druhéj strany byly tři nebo čtyři okna / střílny / V boku bráně byly výklenky, tam mohl stát na vartě, aj dva“.
Kateřina Baňařová ( 1848 ) „Nad branou na straně od města byla okna čtverhranná, od polí střílny s vrchem kulatým. Do bytu branného vedly od města schodky do bašty a jí nahoru. Ne tedy s průjezdu".
Stařenka Martinková z Německé ulice: "Děcka sa tam skovávaly / t.j pod klenutím / dyž pršalo. Navrchu nikdo nebývál“.
Vajčner z Německé ulice ( 1864 ) - „Brána byla k posledku enom kvelbuńk, bývalo to ověnčené, když přijél arcibiskup. Nad kvelbuńkem nepamatuju už nic, žádné okna“.
Rolník Hrabec / ( 1865 ) bydlící v baště Skalické brány. „Ty brány měly pilíře z velikých kvádrů. Brána byla úzká, projél enom jeden vůz. U Skalické brány býval mostek, taky úzký“. Dále vyprávěl Janu Skácelovi, „ když se tam nastěhovali, museli půl druhého metra zemi odvézt, tak to tam dříve bylo navezené. V té vyvážené hlíně prý našli i kusy dělových koulí, nejvíce železných, rozbitých na čtvrtky“.
Jan Dobroš ( 1854 ) „Pamatuju, že telegrafní drát, byl jeden, vedený krajním oknem skrze Veselskú bránu“.
V kronice je rovněž zmínka o tom, že téměř všichni jmenovaní slyšeli o použití velkých kamenů z bran na opravu pivovarského mostu.

Krásný historický záběr na budovu místní fary, jednopatrové nárožní budovy, jejíž hlavní průčelí je obráceno ke koste...
12/05/2026

Krásný historický záběr na budovu místní fary, jednopatrové nárožní budovy, jejíž hlavní průčelí je obráceno ke kostelu sv. Martina a boční průčelí do ulice Preláta Horného. Jádro budovy pochází z pol. 17. století, později docházelo ke stavební úpravám. Raně barokní stavba se sedlovou střechou má nad vstupním portálem zajímavou památkou - erb stavebníků a majitelů panství - hrabat Magnisů. Budova byla v roce 1964 zapsána do státního seznamu kulturních památek. Nedatovaný snímek zapůjčila do muzea L. Kalužová. Na další snímcích z muzejních sbírek je farní budova po rekonstrukci z roku 1998 a vstupní portál s erbem Magnisů v současnosti.

V letošním roce uplyne 70 let od vzniku sgrafitových kreseb na budově tzv. „pionýrského domu“ ve spodní části náměstí....
11/05/2026

V letošním roce uplyne 70 let od vzniku sgrafitových kreseb na budově tzv. „pionýrského domu“ ve spodní části náměstí. Dříve se v místě současné patrové budovy nacházel přízemní obecní dům, ve kterém byla v roce 1925 umístěna městská spořitelna a v roce 1927 tam byla z gymnázia přemístěna knihovna. V budově bylo v říjnu 1936 otevřeno první strážnické městské muzeum. Po 16 letech - roku 1952, byly místnosti již bývalého muzea změněny na „Pionýrský dům“ a název „na pionýře“ se podle vyjádření pamětníků ještě dlouho poté používal ( a snad ještě používá i nadále). V roce 1955 byly na budově v nádstavbě postaveny bytové jednotky, v lednu 1956 byla dokončena střecha a do podzimu 1956 zde byla vytvořena nepřehlédnutelná vnější výzdoba – sgrafitové kresby připomínající strážnické slavnosti.
„Pionýrský dům“ – foto z kroniky města, snímek z přelomu 50 /60 let 20. století. Na dalších snímcích současný stav.

Před dvaceti lety dostalo muzeum nečekaný dar – model města Strážnice. Jeho autor Lubomír Joch z Hodonína jej vyrobil p...
06/05/2026

Před dvaceti lety dostalo muzeum nečekaný dar – model města Strážnice. Jeho autor Lubomír Joch z Hodonína jej vyrobil podle plánku, který byl zobrazen v publikaci Jana Skácela „Čtení o Strážnici“. Lubomír Joch strávil při vyřezávání makety Strážnice více než 1000 hodin a je na ni znázorněno přibližně 250 staveb, včetně dominant města - Bílé věže, či strážnických bran. Maketa byla v roce 2006 umístěna do stálé expozice našeho muzea a zde ji lze vidět dodnes. Muzeum můžete navštívit i ve státní svátek v pátek 8. května, kdy bude otevřeno od 8.00 do 11.30 a od 12.00 do 15.30 hodin. V přízemí muzea je výstava sochaře a řezbáře Tomáše Měsíčka "Otisky", ve sklepení interaktivní výstava "Svět tmy" a v prvním patře stálé expozice historie, přírody a kultury.

Adresa

Městské Muzeum
Straznice
69662

Telefon

+420518334155

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Strážnice v minulosti zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie