Hornický cechhaus Štěpánov

08/04/2026

V Koroužném se budou v pátek a v sobotu konat zajímavé přednášky 😎📆⚒️.

06/04/2026

Veselé Velikonoce! 😊🐰🌷⚒️

01/04/2026

Po 63 letech se ve Štěpánovském rudném revíru opět rozbíhají hornické práce 🥳⚒️.

Právě dnes 1. 4. 2026 byl Obvodním báňským úřadem v Hradci Králové schválen dobývací prostor zasahující do katastrálních území Štěpánova n. S., Borovce a Švařce. Jeho držitelem je zahraniční těžařská firma KPNM Zinc Inc. Jak samotný název společnosti napovídá, jejím záměrem je dobývat zinek, jehož bilanční zásoby činí v revíru přibližně 13 tisíc tun kovu.

Hornický cechhaus tyto zprávy přijímá s velkou radostí, neboť během aktivní těžby bude možné naše sbírky obohatit o kvalitní mineralogické vzorky 😋.

*Pro jistotu dodatečně doplňujeme, že je toto sdělení aprílovým žertem.

22/03/2026

Pár fotografií ze včerejší předvelikonoční akce, která proběhla v Hornickém cechhausu ve spolupráci s Ženy Štěpánov nad Svratkou 🐰🥚⚒️

Foto: NM a KP

21/03/2026

Využijte příležitost a zastavte se dnes do 17:00 v Hornickém cechhausu❗️😉⚒️

13/03/2026

V sobotu 21. března 2026 se Hornický cechhaus zapojí do akce Vítání jara aneb Velikonoce se blíží 🥚🌷. Těšit se můžete na komentované prohlídky naší expozice a tematické aktivity pro děti 😎.

27/02/2026

⚒️ DŮLNÍ VODY ve Štěpánovském rudném revíru💧

Prakticky v každém důlním díle se vyskytuje větší či menší množství důlních vod a Štěpánovský revír pochopitelně není výjimkou. Tyto vody jsou svými vlastnostmi specifické. Jejich teplota je v průběhu roku stálá a odpovídá teplotě v podzemí, v našich podmínkách se tedy pohybuje okolo + 8 °C. Chemické složení důlních vod však může být velice rozmanité. Zpravidla jsou tyto vody mineralizované a v případě rudných dolů mohou obsahovat značné množství těžkých kovů. Při změně geochemických podmínek se z nich mohou rozpuštěné látky srážet. V některých případech jsou výtoky důlních vod na povrch indicií zasutých důlních děl.

V minulém roce se staly důlní vody předmětem zájmu odborného článku Radka Ševčíka z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a jeho kolektivu. Ze sedmi zpracovaných vzorků jich šest pocházelo ze Štěpánovského revíru, jeden srovnávací vzorek byl odebrán na lokalitě Staré Ransko. Ve vzorcích vod byly za využití moderních metod stanoveny obsahy rozpuštěných látek a byla diskutována možnost využití analýz složení důlních vod jako relativně levného a na terénní práce nenáročného indikátoru při ověřování potenciálních montánních lokalit.

Bibliografický odkaz na článek:

Ševčík, R. – Malý, K. – Náhunková, P. et Pročka, K. (2025): Old mining sites in the Bohemian-Moravian Highlands: spring water. – In: Rivža, B. – Tulbure, I. et Trofymchuk, O. (eds): Proceedings of 25th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2025, Albena 29. června – 6. července 2025, 139-136. Sofia. DOI: 10.5593/sgem2025/1.1/s02.18

V případě zájmu o kompletní text zmiňovaného článku nás neváhejte kontaktovat. Text článku je psán anglicky. 😉

01/01/2026

30/12/2025

Rok 2025 se blíží ke svému konci a my zjistili, že nám málem uniklo jedno výročí významné pro Štěpánovský rudný revír. V roce 1965, tedy před 60 lety, byla dokončena závěrečná zpráva hodnotící zatím poslední hornickým způsobem uskutečněný průzkum revíru mezi lety 1959 a 1963 ⚒️.

V rámci tohoto úkolu zpracovaného národním podnikem Geologický průzkum byla provedena řada dílčích etap. Např.: podrobné geologické mapování, důlní mapování, popis průzkumných děl, popis a analýzy odebraných vzorků, výpočet zásob, hydrogeologický posudek, geofyzikální měření, studie upravitelnosti místních rud a byla zpracována též obsáhlá báňsko-historická studie ✒️.

Během průzkumu bylo vyraženo 1203 m nových důlních děl, vyzmáháno 420 m starých důlních děl a odvrtáno 2120 m vrtů ⚙️.

Bilanční zásoby rud vtroušených v mramorech v prostoru lokality Panisádek byly stanoveny na 549 tisíc tun rudy s obsahem zinku a olova. Zároveň však bylo konstatováno, že lokalita je pro další průzkum, a tedy i těžbu, neperspektivní. I kdybychom zanedbali dnešní legislativní, společenské, ekonomické a technické aspekty případné těžby, jsou zásoby rud ve Štěpánovském revíru mizivé. Půl milionu tun rudy, tedy prakticky celé zdejší vypočtené zásoby, jsou běžným objemem roční (!) těžby v zahraničních dolech 🔍.

Zdroj: ČERNÝ, P. - DAŇKO, J. - FREJVALD, M. - HERINK, V. - KOBLEROVÁ, E. - KRÁSENSKÝ, M. - MÁTL, V. - URBAN, F. et VOMELA, R. (1965): Vyhledávací průzkum Pb, Zn, Cu rud Borovec u Štěpánova 1959 - 1963. - MS, závěrečná zpráva. Geofond, Praha. GF P017745.

23/12/2025

Během podzimu rozdával Hornický cechhaus diplomy a výhry účastníkům soutěže Putování Štěpánovským rudným revírem II 🏆⚒️. Na přiložených fotografiích se můžete podívat na naše soutěžící v terénu i s jejich zaslouženými odměnami 😎. Ty soutěžící, kteří si své diplomy prozatím nevyzvedli, kontaktujeme a dohodneme se s nimi na předání v průběhu ledna příštího roku ☝🏻.

15/12/2025

Naší pozornosti neunikl velice zajímavý článek, který byl před nedávnem zveřejněn na stránkách www.pribram.cz. V článku je prezentována možnost ztotožnění osoby na obraze významného barokního malíře Petra Brandla, známém jako "Podobizna horního úředníka" ze sbírek Národní galerie Praha. Na základě časové a místní shody může být tento muž ztotožněn jako Jan František Lauer, mimořádná osobnost montánní historie českých zemí. Během svého života se J. F. Lauer věnoval důlnímu podnikání, zastával četné horní úřady a mimo jiné se stal i zakladatelem ve světovém měřítku první hornické školy. Svojí činností zasáhl do vývoje řady hornických oblastí na našem území a jednou z nich byl i Štěpánovský rudný revír ⚒️.

Roku 1716 uzavřel J. F. Lauer s rytířem Františkem Stockhammerem, majitelem Pernštejnského panství, smlouvu o obnově dolování, zásobování dolů, možnostech najímat důlní personál a předkupním právu na vytěženou měď. Těžba probíhala na dole zvaném František Serafinský a byly zde těženy údajně kvalitní "blankytně modré", zelené a červené rudy mědi. Toto dnes neznámé důlní dílo, kde měl být v provozu rozsáhlý sestupkový porub, lze situovat do prostoru Borovce. Pravděpodobně je možné ho považovat za vývojovou etapu důlního komplexu Měděná štola - Kupfer Stolln. Lauerovo dolování ve Štěpánovském revíru trvalo tři roky, ale jeho konec nebyl slavný. Ke zpracování vytěžených rud byl přizván hutník Bruno z Kutné Hory, údajně přímo J. F. Lauerem doporučený. Tavba rudy však dopadla fiaskem, prý právě vinou neschopného hutníka. Zmíněné "kvalitní" rudy se nepodařilo úspěšně vytavit a celý podnik skončil v hluboké ztrátě 📉.

Odkaz na článek: https://www.pribram.cz/clanek/petr-brandl-podobizna-horniho-urednika-po-trech-stoletich-dostava-jmeno-johann-franz-lauer/33427/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&fbclid=IwY2xjawOsk5BleHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEekKM55qH2k_vgpZtnmC5pDMlOgOsML0l-LpohpAUXlDeYny3MSUrIXftca0A_aem_pdHmdqDp_8Wx1106G26jHA =0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box