08/07/2026
Dnes jsem si přečetl několik rad o pravidlech a zásadách investování do umění.
Rozumím tomu, že v rámci diverzifikace portfolia jsou investice do umění legitimním nástrojem. Já však neuznávám tuto honbu za zhodnocením a marketingových praktik k tomuto směřujících. Ať už je provozuje kdokoliv.
Umění pro mě představuje až duchovní součást naší existence a posunout ji do světa číselných hodnot považuji za jeho degradaci.
Samozřejmě můžete namítnout, že každé dílo má svou cenu a některé z nich jsou astronomické. To je fakt. Nicméně umění nelze chápat jako standardní výrobek z katalogu firmy, kde každá položka má svou cenovou kolonku.
Cenu umění stanovují vždy a pouze kupci, ať už je motivována čímkoliv. A zde se střetává přístup "srdcařů" a finančníků, kdy ti první, hnáni touhou kupují, protože ho MUSÍ MÍT, zatímco druzí proto, že na něm zbohatnou.
V podstatě je tedy možné dělení na sběratele a investory, každý motivován svou osobní pohnutkou - vášní a zapálením a vizí potenciálního zhodnocení.
Myslím, si, že investiční by měly zůstat cenné papíry, nemovitosti, zlato, ale umění nechť si prosím zachová svou důstojnost.
A moje rada? Dívejte se, choďte na výstavy, aukce, do ateliérů, povídejte si s kolegy sběrateli, umělci i galeristy. Vzdělávejte se. A užijte si jeho krásu.