Muzeum ve Slaném je moderní kulturní instituce, která vedle stálých expozic věnovaných regionu Slánska nabízí pestrou škálu kulturních akcí ve Slaném a Třebízi. Jedna z místností je věnována právě jemu a jeho synovi, známému historikovi umění V. Václav Štech se zasloužil o rozvoj kulturního dění ve Slaném, na jeho popud bylo ve Slaném mj. postaveno divadlo (1883) a založena knihovna (1897). Muzeum
sídlí v barokní budově bývalé piaristické koleje, kterou založil Bernard Ignác hrabě z Martinic r. 1658. Vlastní budova byla vystavěna nedlouho poté, severní křídlo přistavěno r. 1726. Budova byla novorenesančně upravena v letech 1877-78 architektem Rudolfem Štechem. Objekt sloužil školním účelům až do roku 1939, muzeum sem bylo přemístěno o rok později. Vedle dlouhodobých expozic, které vykreslují historii města a jeho okolí, nabízí muzeum dva sály se sezónními výstavami a místnost pro besedy a přednášky. Cennou součástí muzea je bývalá kolejní kaple Zasnoubení P. Vzácný oltářní obraz „Sen sv. Josefa“ je dílem italského malíře C.I.Carloniho z roku 1727. Na stěnách visí obrazy světců a portrét zakladatele koleje Bernarda Ignáce z Martinic. Při rekonstrukci budovy byla na několika místech objevena vzácná torza raně barokních fresek. Kaple je vyhlášeným prostorem pro koncerty, ale je oblíbena též pro svatby a další kulturní a společenské akce. Pískovcové sochy zasazené nad schodištěm při vstupu do muzea pocházejí z pozdně gotické výzdoby zbořené monumentální Pražské brány, která stávala při děkanském kostele sv. Součástí prohlídky muzea je také expozice opevnění města v jediné dochované Velvarské bráně. Slánsko patří k oblastem osídleným již od starší doby kamenné. K souvislému osídlení krajiny dochází v době asi 5 500 let př.n.l. s příchodem prvních zemědělců. V obnovené archeologické expozici jsou vystaveny nálezy z jednotlivých období, mezi nimiž nechybí významné památky z doby kultury knovízské (1 300-1 000 př.n.l.), dále pohřby, šperky, zbraně, mlýnky aj. Základem archeologických sbírek muzea se staly nálezy ze Slánské hory, rozšiřovány od prvních let činnosti muzea vlastním výzkumem a doplňovány o nálezy z dalších lokalit Slánska. Základem historických sbírek jsou cechovní a církevní památky, obohacené o dary občanů, nákupy a terénní výzkumy. Součástí muzejních fondů je obrazová a grafická sbírka. Na chodbě muzea představujeme rodinnou galerii knížat Kinských. Vzácnou památkou je mj. stříbrné antipendium ze slánského františkánského kláštera a mnoho dalších. Pozornost přitahuje také expozice měření času. V muzeu představujeme rovněž slavnou husitskou minulost města. Tuto dobu nám připomíná husitská přílba „šalíř“ a kachle z 15. století. V počátcích husitské revoluce patřilo Slaný mezi pět vyvolených měst. Hvězda umístěná na věži radnice je symbolem Slaného z této doby. Cechovní památky dokumentují cechovní pokladnice, ferule, soubor kovaných zámků a tovaryšských výrobků. V souboru měšťanského nábytku jsou zajímavé předměty zdobené intarzií (barokní sekretář, spinet, truhly). K nejcennějším předmětům patří soubor kachlových kamen, zvláště renesanční exemplář ze smečenského zámku datovaný do r. 1603 z majetku hraběcí rodiny Martiniců. Z oblasti přírodovědy jsou vystaveny mj. geologické, pedologické a mineralogické vzorky a ohrožené druhy ptactva ze Slánska. Národopisné muzeum ve Třebízi (pobočka slánského muzea), otevřené veřejnosti roku 1975, představuje unikátně zachovaný komplex historických staveb lidové architektury soustředěných kolem typické návsi s rybníkem. Celý střed obce byl v r. 1995 prohlášen vesnickou památkovou rezervací. Můžete navštívit mj. rodný dům spisovatele V. Beneše Třebízského, barokní Cífkův statek, expozici řemesel, staročeský jarmark či některou ze sezónních výstav.
