05/12/2025
Vážené a milé Jitky, k Vašemu dnešnímu svátku přejeme vše nejlepší. 💐🙂
A ve vztahu k našemu muzeu můžeme přidat i výsledek nedávného průzkumu, který náš vědecký tým řešil. Do sbírek muzea byla totiž paní L. z Malinného předána pozůstalost, kde se mimo jiné nalézala tzv. plemenná kniha skotu, konkrétně kravského chovu z počátku 20. století. Po prostudování této zajímavé knihy a jejím zápisu do chronologické a následně i do systematické evidence jsme se rozhodli provést její analýzu a kritické zhodnocení.
Tento archivní svazek obsahuje komplexní soubor dat: morfologický popis jednotlivých kusů, datum jejich oficiálního předvedení před hodnotící komisí, identifikační údaje majitele (jméno, adresa) a také klíčový onomastický údaj – vlastní jméno té které krávy.
Další parametry, například chromatické odchylky špiček rohů či zbarvení mulců, pravděpodobně nebudou nyní předmětem zásadního zájmu, na rozdíl od lingvisticko-statistické analýzy jmenného repertoáru uvedeného souboru skotu.
Vzorek čítající 239 jedinců představuje relativně reprezentativní populační segment pocházející z přibližně čtyřiceti obcí někdejšího skutečského soudního okresu. Při komparativním zkoumání frekvence osobního jména Jitka lze konstatovat jeho úplnou absenci (!) – tedy nulový výskyt v rámci analyzovaného korpusu. Nejblíže tomuto antroponymu se aproximačně přiblížil exemplář ve formuláři č. 20, kráva bernsko-hanáckého křížení s kohoutkovou výškou 133 cm, evidovaná u majitele Josefa Beneše z Krouny, nesoucí jméno Jita. Nejedná se však, jak můžete posoudit, o exaktní lexikální shodu.
Každopádně v rámci daného souboru se vyskytuje celá řada dalších proprií, která korespondují s běžným kalendářním jmenným fondem – například Blanka, Laďa, Jiřina, Hanka či Helena. Nicméně v případě Vašeho krásného a foneticky harmonického jména můžete zůstat zcela klidné – v celém zkoumaném materiálu se nevyskytuje ani jednou!
Profláklé mediální užití daného jména v jednom známém českém filmovém díle, které vedlo k jeho neodůvodněnému a zjevně mylnému zobecnění coby označení běžného jména pro krávu, lze s veškerou odbornou jistotou považovat za zcela arbitrární a neempirický výstřelek. Tento kulturně-sémantický posun postrádá jakoukoli oporu v historicko-onomastickém materiálu, a zvláště v kontextu výsledků našeho výzkumu jej lze označit za interpretační aberaci.
Z čistě metodologického hlediska by tedy bylo možno uvažovat o revizi recepčního rámce daného filmového díla či dokonce o jeho dočasném stažení z veřejného repertoáru – nikoli z důvodu cenzurního, nýbrž z důvodu vědecké korekce mylně zakořeněného stereotypu. Vzhledem k prezentovaným empirickým datům by, domníváme se, musel i nejzarytější skeptik uznat, že takové pojmové ztotožnění postrádá jakoukoli validitu.
Stanovisko našeho ústavu v této záležitosti pokládáme za definitivní. 😉
