Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové

28/07/2026

Narozeniny Jehudy Bacona
Připojujeme se k narozeninovému přání pro Jehudu Bacona.
Po osvobození a návratu do Československa se několik měsíců zotavoval v ozdravovnách v rámci "akce zámky" a na svůj pobyt a setkání s Přemyslem Pittrem vždy vzpomínal v dobrém.
Na výstavě Dětství pod hákovým křížem v Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského můžete vidět reprodukce některých Jehudových obrazů.

DNES SLAVÍ 97. NAROZENINY MALÍŘ, GRAFIK A PŘEŽIVŠÍ TEREZÍNA I AUSCHWITZ JEHUDA BACON

Jehuda (Jiří) se narodil v roce 1929 v Ostravě do ortodoxní židovské rodiny, která byla v roce 1942 deportována do Terezína. V ghettu začal malovat pod vedením např. Leo Haase, účinkoval také v dětské opeře Brundibár.

V roce 1943 byla rodina deportována do Auschwitz II - Birkenau. On a další chlapci byl vybrán do skupiny tzv. „Birkenau Boys“, kteří se starali o dopravu mezi jednotlivými částmi tábora. Chlapci tahali vozík, který převážel různé náklady. Jako jedni z mála měli přehled, co se děje i v jiných částech tábora než v těch, kterých žili. Z blízka viděl to nejhorší, což pak ovlivnilo jeho tvorbu, po válce mohl svědčit při procesu s Adolfem Eichmannem. V Auschwitz zahynul Jehudův tatínek, maminka se sestrou zemřely pár dní před osvobozením ve Stutthofu.

Jehuda přežil nejen Auschwitz, ale také pochod smrti do pobočného tábora Mauthausenu do Gunskirchenu, kde byl osvobozen. V roce 1946 se odstěhoval do Jeruzaléma, kde vystudoval výtvarnou akademii a později na ní i vyučoval.

Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách po celém světě.

Přejeme vše nejlepší a hlavně pevné zdraví!

27/07/2026

Narozeniny Olgy Fierzové (26. 7. 1900 - 17. 6. 1990)

KDYŽ MÁ NĚKDO GEBURTSTAG, DAS IS FÜR UNS SVÁTEK
Toto česko-německé přání k narozeninám vytvořily německé děti v zámeckých ozdravovnách pro Olgu Fierzovou v létě r. 1946 - tedy před 80 lety. Švýcarská učitelka Olga Fierzová, celoživotní spolupracovnice Přemysla Pittra, byla zdatnou organizátorkou nejen pedagogické činnosti v Milíčově domě, ale značně se podílela na zajištění humanitární "akce zámky" v letech 1945-1947. Německé děti jí vyjádřily svůj vděk za péči, kterou věnovala mimo jiné i pátrání po jejich rodinách, tímto srdcem, které můžete momentálně vidět na výstavě Dětství pod hákovým křížem v Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského

Foto: Petr Šolar

21/07/2026

Příběh z Kartotéky dětí

Kartotéka dětí se jmenuje soubor archiválií, které obsahují informace o dětech z „akce zámky“. Tato kartotéka je digitalizovaná a díky tomu můžeme v archivu snadno vyhledat dokumenty k jednotlivým dětem, pokud se na nás dnes obrátí např. někdo z jejich potomků či příbuzných.
Nedávno jsme na žádost syna Tyly Estrajcher vyhledali její záznamy z pobytu v zámeckých ozdravovnách z léta 1945, kdy se zde zotavovala z věznění v táboře nucených prací. Naše vědomosti o ní končily jejím odjezdem do Anglie v srpnu 1945. Její syn se s námi podělil i o další kapitoly jejího 94 let dlouhého života, např. emigraci do Izraele v r. 1948, svatbu, narození dětí ad.
Jsme rádi, že jsme pomohli zaplnit kousek bílého místa v jedné rodinné historii, a zároveň se dozvědět více o osudu jednoho z Pittrových „dětí“ po skončení „akce zámky“.

A Story from the Children’s Registry
The Children’s Registry is the name given to a collection of archival records containing information about children from “Operation Castles.” This registry has been digitized, which allows us to easily search the archive for documents on individual children if, for example, one of their descendants or relatives contacts us today.
Recently, at the request of Ms Tyla Estrajcher’s son, we retrieved her records from her stay at the castle sanatoriums in the summer of 1945, when she was recovering there from her imprisonment in a forced labour camp. Our knowledge of her ended with her departure for England in August 1945. Her son also shared with us other chapters of her 94-year-long life, such as her emigration to Israel in 1948, her wedding, the birth of her children, and more.
We are glad that we helped fill in a small gap in one family’s history, and at the same time learned more about the fate of one of the Přemysl Pitter´s “children” after the end of “Operation Castles.”

26/06/2026

Fotografie z našeho archivu pomohly navrátit tvář některým dětským obětem šoa, u kterých dosud nebyla k dispozici fotografie. Jde o děti, které v r. 1938 a později pobývaly v ozdravovně v Mýtě u Rokycan, kterou zřídil pro zotavení chudých dětí z Prahy - Žižkova Přemysl Pitter. Prvními obyvateli ozdravovny se shodou okolností staly děti uprchlíků ze Sudet.

05/06/2026

Komentované prohlídky zámku Lojovice

Zámek Lojovice, který byl jedním z míst, kde se během poválečné „akce zámky“ zotavovaly děti z koncentračních a internačních táborů, bude také letos zpřístupněn veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek zámeckého areálu, první neděli v měsíci, od května do září a to v časech od 10:00 a 11:00 hodin. Jeden z termínu nastane již tuto neděli 7. 6.
Více informací naleznete v tiskové zprávě:

TISKOVÁ ZPRÁVA

Zámek Lojovice zahajuje pravidelné prohlídky. Vstupenkou bude růže jako připomínka humanisty Přemysla Pittra
Lojovice – Zámek Lojovice u Velkých Popovic otevírá i letos své brány veřejnosti a zahajuje pravidelné komentované prohlídky zámku a přilehlého parku. Ty se budou konat vždy první neděli v měsíci, od května do září a to v časech od 10:00 a 11:00 hodin. Každá prohlídka trvá přibližně 60 minut.
Návštěvníci se během prohlídky seznámí s historií zámku, jeho proměnami v průběhu 20. století i s méně známými příběhy spojenými s jeho poválečným využitím.
Symbolické vstupné má netradiční podobu – jednu růži, kterou návštěvníci zasadí do zámeckého parku. Tento akt je věnován památce Přemysla Pittra, významné osobnosti českých dějin, která je se zámkem Lojovice úzce spjata.
Přemysl Pitter (1895–1976) byl humanista, pedagog a sociální pracovník, který po druhé světové válce organizoval tzv. „akci zámky“. V jejím rámci vznikla v několika středočeských objektech, včetně Lojovic, ozdravná zařízení pro děti poznamenané válkou. Pitter zde pomáhal jak dětem židovského původu, tak i dětem německým, čímž významně přispěl k obnově základních lidských hodnot v poválečné společnosti.
„Chceme návštěvníkům nabídnout nejen kulturní zážitek, ale i možnost aktivně se zapojit do živé připomínky hodnot, které Přemysl Pitter reprezentoval – lidskosti, solidarity a smíření,“ uvádějí majitelé.
Zámek Lojovice tak propojuje historické dědictví s aktuálním poselstvím a zve veřejnost k účasti na jedinečném projektu, který oživuje paměť místa i jeho význam.

Kontakt pro média:
Pavla Appelt
[email protected]

Zámecký hřebčín Lojovice

26/05/2026

INTERNAČNÍ TÁBOR PRO NĚMECKÉ OBYVATELSTVO V MALÉ PEVNOSTI TEREZÍN
Z tohoto internačního tábora převzal Přemysl Pitter do ozdravoven v rámci Akce zámky německé děti v prosinci 1945. S vedením tábora také komunikoval během pátrání po rodinných příslušnících dětí z ozdravoven, případně se na něj obraceli internovaní Němci, kteří hledali své rodiny. I tyto archivní materiály můžete na jít v Archivu P. Pittra a O. Fierzové.

INTERNAČNÍ TÁBOR PRO NĚMECKÉ OBYVATELSTVO V MALÉ PEVNOSTI TEREZÍN V LETECH 1945 - 1948

Historie Malé pevnosti Terezín neskončila květnem 1945. Téměř ihned po útěku příslušníků SS se objekty bývalé policejní věznice staly místem shromažďování zadržených Němců. Zprvu měl tento proces živelný charakter a dohled nad internovanými vykonávali bývalí vězni. 29. května 1945 byl celý objekt oficiálně převzat československým ministerstvem vnitra.

Terezínským internačním táborem prošlo celkem v letech 1945 – 1948 na 3.800 mužů, žen a dětí. Z více než 60 procent se jednalo o osoby, které před válkou měly československé občanství. Zbytek tvořili převážně Němci, kteří před frontou utíkali z území říše, ale také z jiných evropských zemí. Především vlivem špatných životních podmínek, podvýživy a infekčních nemocí zemřelo v táboře nejméně 548 osob. Někteří z nich se však pravděpodobně stali také oběťmi násilností páchaných dozorci.

Původně byl tábor určen k internaci osob, které se těžce provinily na českém národě. Později se jeho hlavním úkolem stal odsun Němců z území Československa. Byli zde dočasně vězněni také skuteční váleční zločinci, tvořili však jen velmi malou část internovaných. V táboře vládly těžké životní podmínky a tuhý režim, ostrahu zajišťovali dozorci a početný strážní oddíl. Povinností byla pro internované také práce, většina byla využívána jako pracovní síla jak přímo v táboře, tak pro různé práce v Terezíně a v mnoha okolních podnicích, statcích a živnostech.

Osud shromážděných v táboře byl různý. Naprostá většina byla předána jiným táborům, sběrným střediskům, věznicím nebo soudům, což v konečném důsledku znamenalo odsun nebo trestní stíhání. Více než polovina Němců soustředěných v Terezíně byla v průběhu let 1946 – 1947 vyvezena do Německa. Tábor byl zavřen v průběhu ledna – února 1948.

Připomínání této poválečné kapitoly není relativizací nacistických zločinů, ale součástí poctivého a odpovědného vztahu k dějinám místa, které bylo v různých obdobích spojeno s utrpením mnoha lidí. Výsledky výzkumu této historie Terezína byly publikovány v roce 1997 a jsou prezentovány ve stálé výstavě, umístěné ve IV. dvoře Malé pevnosti.

22/05/2026

Právě před 81 lety, 22. května 1945, opustilo prvních 40 židovských dětí Terezín a započalo návrat do života v ozdravovně na zámku Olešovice, kterou se svými spolupracovníky vybudoval Přemysl Pitter v rámci Akce zámky. Akci zámky se věnuje take závěrečná část výstavy Dětství pod hákovým křížem, kterou můžete letos navštívit v Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského.

22/05/2026

Děti z Terezína přijíždějí do ozdravoven

Právě před 81 lety, 22. května 1945, opustilo prvních 40 židovských dětí Terezín a započalo návrat do života v ozdravovně na zámku Olešovice, kterou se svými spolupracovníky vybudoval Přemysl Pitter. Terezín od konce dubna sužovala epidemie skvrnitého tyfu, proto bylo nutné odvézt děti do bezpečí co nejrychleji. Přemyslu Pittrovi se podařilo zprovoznit první ozdravovnu s pouhými 5 spolupracovníky během několika dní, zřízením ozdravoven byl pověřen 16. května.
Akci zámky se věnuje take závěrečná část výstavy Dětství pod hákovým křížem, kterou můžete letos navštívit v Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského

22/05/2026

Přijďte na Den dětí do pedagogické knihovny, kde se bude konat odpolední program věnovaný komiksovým Rychlým šípům.
V pondělí 1. 6. 2026 od 14:00 do 17:00 hodin budou v Národní pedagogická knihovna J. A. Komenského připraveny zábavné aktivity.

Máte děti ve věku od 6 do 12 let?
Mají rády příběhy plné dobrodružství a komiksy?

Pak přijďte na Den dětí do pedagogické knihovny, kdy pořádáme odpolední program věnovaný komiksovým Rychlým šípům.

👉 V pondělí 1. 6. 2026 od 14:00 do 17:00 hodin můžete navštívit pedagogickou knihovnu, kde budou připraveny zábavné aktivity.

Můžete se těšit:
🗺 stezka Rychlých šípů - stanoviště s úkoly
🎨 tvořivá dílnička s tematikou Rychlých šípů
🖌 kvíz Jak znáte Rychlé šípy? s odměnou

📚 Dále si budete moci prohlédnout výstavku Mladého hlasatele a dalších dětských časopisů, které byly zastaveny v květnu 1941, z fondů Sukovy knihovny a prezentaci vydavatelství Albatros, které znovu vydává sešity Rychlých šípů, a také odborné práce o tomto fenoménu.

Akce je určena pro děti sice ve věku od 6 do 12 let, ale na své si však přijdou i mladší sourozenci.

Na program pro děti bude navazovat přednáška Pavla Kořínka z Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Uskuteční se od 17:00 hodin v sále knihovny.

Program se koná při příležitosti výročí 85 let, kdy 17. 5. 1941nacisté zastavili vydávání tohoto z nejoblíbenějších dětských časopisů – Mladého hlasatele. Na zadní straně časopisu vycházel nesmírně populární seriál Rychlé šípy.

Zároveň se jedná o doprovodnou akci k výstavě Dětství pod hákovým křížem, která probíhá v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského.