03/09/2026
💦👇Zeptej se vědce 👇
Bílá košile, opalovací krém a Savo. Kombinace, která může skončit překvapivě růžově. 👚 Co se při tomhle nečekaném „obarvení“ vlastně děje? Chemii skvrn od opalovacího krému nám přiblíží Pája. 👇
👕 DOTAZ 👕
Zajímalo by mě, jaká chemická reakce proběhla mezi směsí sava s vodou a bílou lněnou košilí silně umazanou od voděodolného opalovacího krému s SPF 50+? Košile se okamžitě po ponoření do výše uvedené lázně zbarvila do oranžovorůžové barvy.
⏱ MINUTOVÁ ODPOVĚĎ ⏱
🧴 Chlorové bělidlo (Savo) může reagovat s některými organickými UV filtry z opalovacích krémů a vytvářet nové barevné sloučeniny.
🧴 Za výrazně růžové zbarvení je zodpovědný diethylamino hydroxybenzoyl hexyl benzoát (DHHB), který po kontaktu s chlorem přechází z bezbarvé formy do růžové.
🧴 Mastné složky krémů navíc pronikají hluboko do vláken a skvrny tam zafixují, takže jdou pak hůře vyprat.
🌍 ODPOVĚĎ 🌍
Může za to UV filtr
☀️Vznik nevzhledných oranžovorůžových skvrn na oblečení souvisí s chemickou reakcí mezi aktivním chlorem v bělidle (např. ve vámi zmíněném Savu) a moderními organickými UV filtry v opalovacích krémech s vysokým SPF (50+), které zachycují ultrafialové záření (UV) ze slunce a chrání tak naši pokožku [1]. Namísto odstranění skvrny bělidlo spouští chemickou přeměnu, při níž vznikají nové, výrazně zbarvené sloučeniny.
🧴V opalovacích přípravcích se běžně používají UV filtry jako avobenzon a diethylamino hydroxybenzoyl hexyl benzoát (DHHB). Tyto látky jsou navrženy tak, aby byly na slunci i ve vodě odolné rozkladu – což je výhoda pro ochranu pokožky, ale nevýhoda pro textil [2].
💧Voděodolné složení krémů tuto situaci zhoršuje. Krémy jsou navrženy tak, aby UV filtry přilnuly ke kůži i při pocení nebo plavání, čehož se dosahuje olejovými složkami a vosky [2]. Tyto mastné komponenty se ale snadno a pevně vážou i na textilní vlákna. Na světlém oblečení zanechávají nažloutlé mastné stopy, na tmavém oblečení světlé skvrny. Při běžném praní se často neodstraní, ale pouze se rovnoměrně rozptýlí v tkanině. Navíc při kontaktu s minerály v tvrdé vodě organické složky často vytváří žluté až rezavé skvrny [1, 3], což vede k tomu, že lidé často sahají po bělidlech jako po rychlém řešení tohoto problému.
Bělidlo spouští reakci
⚗️Jakmile se takto „znečištěné“ oblečení dostane do kontaktu s roztokem chlornanu sodného, hlavní účinné složky Sava, dochází k chemickým reakcím [4]. Organický UV filtr se v silně zásaditém prostředí bělidla rychle rozkládá [5]. Chlornan sodný napadá jeho molekulu a vznikají chlorované meziprodukty, které se dále štěpí na menší sloučeniny. Narušením původní struktury molekuly vznikne nový chromofor – látka schopná pohlcovat viditelné světlo.
🌈 Původně bezbarvý filtr, který absorboval pouze UV záření, se tak promění v molekulu absorbující modrou a zelenou část spektra. Lidské oko proto výslednou látku vnímá v červených až růžových tónech. Tento produkt může časem dále reagovat a blednout, ale skvrna obvykle nezmizí úplně [1, 6]. Avobenzon může způsobit nažloutlé až nahnědlé zabarvení, ale není hlavním zdrojem výrazné růžové barvy [7]. Intenzivní oranžovo-růžové odstíny jsou spojovány především s filtrem DHHB.
🧵Přírodní vlákna, jako je bavlna a len, skvěle pohlcují jiné látky. Na rozdíl od tkaniny z umělých vláken, která olejové složky drží spíše na povrchu, umožňují přírodní vlákna olejovým složkám proniknout hluboko do vlastní struktury [8].
Místo bělidla raději Jar
🚫Celkově tedy platí, že použití bělidla na skvrny od opalovacího krému obsahujícího organické UV filtry obvykle nepřinese očekávaný efekt – skvrna se místo vyčištění ještě více zvýrazní a ztmavne [1].
🧼Při zašpinění textilií opalovacím krémem je důležité jednat rychle, krém opatrně seškrábat, aby se zabránilo hlubokému usazení mastných složek ve vláknech oblečení, propláchnout studenou vodou z rubu a předeprat prostředkem na mytí nádobí nebo enzymatickým pracím gelem. Dokud není skvrna zcela pryč, vyhněte se sušičce, protože teplo může zbylé organické sloučeniny v látce „upéct“ a skvrna se ještě zvýrazní.
👩🔬 Pro Zeptej se vědce odpovídala Pája
✍️ ✍️ ✍️ ✍️ ✍️
Ing. Pavlína Konopáčová, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická univerzita v Liberci
🧐 Odborná revize:
Mgr. Martin Konhefr, Ph.D., Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.
📑 Editace:
Luděk Vašta
Hedvika Šimková
Dr. Ing. Kristýna Lapčíková , Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
🌐 Příprava na sociální sítě:
Mgr. Věra Milotová
Mgr. Hana Bendová
📚 Zdroje najdete v komentáři. 👇
