Jaká je otevírací doba?

Úterý 10:00 - 18:00 Středa 09:00 - 18:00 Čtvrtek 10:00 - 18:00 Pátek 10:00 - 18:00 Sobota 10:00 - 18:00 Neděle 10:00 - 18:00

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Name: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Address: Betlémské Náměstí 1, Praha, 11000, CZ
Telephone: +420224497511

Domů
česko
Praha
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Neoficiální stránka vytvořená fanoušky tohoto muzea.

Najdete zde informace o akcích, které se konají v Náprstkově muzeu, jako jsou výstavy, přednášky, festivaly a výtvarné dílny.

05/08/2026

🔥 V tomhle horkém počasí dnes výjimečně žádný – ale pořád něco hot! Vydejte se s námi do přírody Cestou Vojty Náprstka až k „vodopádům bez vody“.

Bubovické vodopády patřily k nejkrásnějším místům Karlštejnska. Tvořily je až dvoumetrové vápencové schody pokryté mechem a řasami, které lákaly výletníky.

Dnes vodopády zůstávají zcela bez vody. Ta se objevuje jen po deštích nebo na jaře, kdy místo znovu ožívá. V zimě se naopak mění v ledové kaskády, které patří k nejmohutnějším v celém údolí. Proč odsud téměř zmizela voda, není dodnes zcela objasněno.

Proč je dnes tohle místo hot? ✨ Protože z nás teče proudem, ale z vodopádů ani kapka.

💬 Byli jste někdy na Cestě Vojty Náprstka?

04/08/2026

Co všechno může po cestovateli zůstat?

👉Publikace představuje osudy málo známého českého cestovatele, který většinu života strávil v zahraničí a ze své poslední cesty se již do vlasti nevrátil.

Josef Ladislav Erben posílal do Československa rukopisy článků, přírodovědné a etnografické sběry pro Národní muzeum i negativy pořízené během svých cest. Vznikl tak jedinečný fotografický archiv, jehož snímky sloužily jako ilustrace článků a knih i jako doprovod cestovatelských přednášek.📖

🏛Kniha přibližuje Erbenovy cesty, jeho fotografickou praxi i rekonstrukci původní podoby archivu, který je dnes součástí sbírek Náprstkova muzea.

28/07/2026

Jak se v průběhu času proměňovalo Náprstkovo muzeum?🏛️

Publikace Dějiny Náprstkova muzea I. představuje první díl dvousvazkové monografie věnované historii této významné muzejní instituce.

📖Kniha sleduje vývoj postavení muzea mezi českými a československými paměťovými institucemi, proměny jeho úkolů, budování expozic, nejvýznamnější výstavy i vědecký program. Samostatná část je věnována také historii knihovny Náprstkova muzea.

23/07/2026

Kuřáckou výbavu přivezl z jihoamerického Gran Chaca kolem roku 1905 cestovatel Alberto Vojtěch Frič.

Tabák je původní americká rostlina a kuřácká vášeň byla v Gran Chacu vlastní jak mužům, tak ženám.

Jeden z váčků z pštrosí kůže je zdoben lasturovými destičkami a Frič jej získal od jeho majitelky z kmene Qom výměnou za skleněné korále.

Proč je dnes tenhle exponát hot? ✨

21/07/2026

Jak dnes číst odkaz Emila Holuba? 🤷

Kniha se věnuje jedné z nejznámějších postav českého cestovatelství a muzejních dějin. Nezůstává ale jen u tradičního obrazu odvážného cestovatele a sběratele.

Autoři se zaměřují na Holubův význam v současném světě a otevírá otázky spojené s prezentací etnografických a uměleckých sbírek, dekolonizací muzeí i utvářením národní identity.

Jejím cílem je představit Emila Holuba v jeho komplexnosti, a to bez mýtů, fikcí a ideologických nánosů, se všemi pozitivními i problematickými stránkami jeho odkazu.

16/07/2026

🔥
Jeho dekor upoutá na první pohled. Skutečný příběh se ale skrývá v materiálu – talířek je vyrobený ze želvoviny, jejíž zpracování má v Japonsku dlouhou tradici. Nejznámější jsou ozdobné jehlice a hřebínky do vlasů. Želvovina se pomocí tepla a vody lisovala, tvarovala a zdobila.
Dnes je ale želvovina horkým tématem. Získává se z krunýřů karety pravé, kriticky ohroženého druhu chráněného od roku 1975 úmluvou CITES. V Japonsku se dnes zpracovává jen želvovina z období před rokem 1993 – tehdy byla zavedena nulová kvóta na její dovoz.

Náš talířek pochází z období Meidži, kdy se podobné výrobky běžně dovážely do Evropy. Možná máte doma podobný, ale pozor – i na takto staré se vztahují pravidla úmluvy CITES.

Proč je dnes tenhle exponát hot? ✨Protože byl vytvarován teplem a dnes byste se při jeho nelegálním dovozu nebo prodeji mohli pěkně zapotit.

💬 Překvapilo vás, že i více než sto let staré předměty ze želvoviny podléhají pravidlům mezinárodní ochrany?

14/07/2026

Další ročník Festivalu světových kultur se blíží, dorazíte?☺️

14/07/2026

Co znamenal návrat do Mongolska?🇲🇳

Publikace přibližuje kulturní, vědecké i hospodářské kontakty mezi Československem a Mongolskem v 50. až 70. letech 20. století.

Do Mongolska tehdy odjížděli vědci, umělci, pracovníci zahraničního obchodu, veterináři, stavaři i geologové. Pro mnohé z nich představoval pobyt v Mongolsku splnění snu o dobrodružství a vzdálených krajích. Zároveň se zajímali o mongolskou kulturu a sbírali tradiční řemeslné výrobky, buddhistické rituální předměty, malby i fragmenty plastik.

👉Právě tyto sbírky se později začaly objevovat také v Náprstkově muzeu. Kniha sleduje jejich původ i širší politický a společenský kontext československého sběratelství v Mongolsku od konce 50. do počátku 70. let.

Publikace je k dostání v e-shopu Národního muzea.

11/07/2026

🐴 Dnes je Světový den koní.
Den věnovaný zvířeti, které po staletí stálo po boku člověka.
Kůň vykonával zemědělské práce, tahal těžké náklady, vozil vojáky do bitev. Jeho role v dějinách byla nezastupitelná, přesto byl jeho život často velmi tvrdý.

Do Japonska se kůň dostal ve 4. století z pevniny. Byl spojován především s aristokratickou vrstvou – dokládá to například jabusame, technika kombinující jízdu na koni a střelbu z luku.
Jako posvátné zvíře spojené s kami se kůň stal součástí šintoistických rituálů. Lidé jej darovali svatyním v naději, že si tím získají přízeň božstev. Později se jako obětina začali používat levnější "koníci", vyrobení ze dřeva nebo papíroviny.

Na fotografii je šimmegoma – papírový koník s kývající se hlavou z města Bandai Atami, ze sbírky dr. Vlasty Winkelhöferové, zakoupený v 50. letech 20. století.

09/07/2026

Na první pohled vypadá jako obyčejná mince. Ve skutečnosti jde o násobný stříbrný dirham, který Náprstkovo muzeum získalo ze sbírky významného českého sběratele a numismatika Bedřicha Augsta 🪙

Dirham byl vyražen za vlády Sarbadárovce Alího al-Mu'ajjada (1364-81 AD). Nešlo však o minci určenou pro běžný oběh. Takové ražby vznikaly pouze v limitovaných emisích při mimořádných příležitostech – například při narození syna, královském sňatku či nástupu na trůn.

Proč je dnes tenhle exponát hot? ✨ Protože jde o celosvětový unikát.

Adresa

Betlémské Náměstí 1
Praha
11000

Otevírací doba

Úterý	10:00 - 18:00
Středa	09:00 - 18:00
Čtvrtek	10:00 - 18:00
Pátek	10:00 - 18:00
Sobota	10:00 - 18:00
Neděle	10:00 - 18:00

Telefon

+420224497511

Internetová stránka

http://www.nm.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.