29/08/2026
Zbyněk Baladrán
Totalitní společnost obrazů
UHD video, české titulky, 2024, 13:49
hudba Jan Mikyska
Brno Art Open 2026
projekční sál Televizního institutu,
Dominikánská 11, Brno
promítání každý čtvrtek 17:00-18:00 a při komentovaných procházkách (kromě 24. 9.)
Zbyněk Baladrán ve filmu “Totalitní společnost obrazů” uzavírá trilogii věnovanou vztahu umění, politiky a způsobům, jimiž obrazy utvářejí naše vnímání světa. Snímek vzniká v době, kdy digitální systémy, umělá inteligence a velké korporace slibují odpovědi téměř na všechno, ale zároveň proměňují lidské touhy, obavy i představy o budoucnosti v data a obchodní zboží. Film ukazuje svět zahlcený obrazy, v němž technologie realitu nejen zprostředkovávají, ale stále častěji ji také řídí a předvídají. Naděje, odpor i osobní svoboda se v takovém prostředí mohou snadno stát součástí systému, který je dokáže pohltit a využít. Černobílý pohyblivý obraz pracuje se znepokojivou představou budoucnosti, kde se střetává zdánlivá svoboda tvůrců s kontrolou těch, kdo obrazy přijímají. Film straší revolučním hlasem z budoucnosti jako absolutním nepřítelem, dokonce digitální smrtí. Přesto film naznačuje, že umění může i v datově řízeném světě zůstat anomálií — něčím, co se systému nikdy zcela nepodaří ochočit.
—
Zbyněk Baladrán
The Totalitarian Society of the Image
UHD, video, czech titles, 2024, 13:49
music Jan Mikyska
Brno Art Open 2026
screening room at the Television Institute, Dominikánská 11, Brno
screening every day between 5pm and 6pm and during guided walking tours (expect September 24)
In the film “Totalitarian Society of Images”, Zbyněk Baladrán concludes a trilogy exploring the relationship between art, politics, and the ways in which images shape our perception of the world. The film was made at a time when digital systems, artificial intelligence, and large corporations promise answers to almost everything, yet simultaneously transform human desires, fears, and visions of the future into data and commodities. The film depicts a world inundated with images, in which technology not only mediates reality but, increasingly, also controls and predicts it. In such an environment, hope, resistance, and personal freedom can easily become part of a system capable of absorbing and exploiting them. The black-and-white moving image explores a disturbing vision of the future where the apparent freedom of creators clashes with the control exercised by those who consume the images. The film portrays a revolutionary voice from the future as an absolute enemy - even as digital death. Yet the film suggests that even in a data-driven world, art can remain an anomaly, something the system will never fully succeed in taming.