Muzeum paměti XX. století

12/06/2026

🎙️ Nový rozhlasový dokument o Allenu Ginsbergovi a Státní bezpečnosti

Letos si připomínáme 100 let od narození amerického básníka Allena Ginsberga (1926–1997), jedné z nejvýraznějších osobností beat generation. K tomuto výročí připravil Český rozhlas Vltava rozhlasový dokument Akce Chroust: Allen Ginsberg a StB. Ztracený deník krále Majálesu, který se vrací k jeho nezapomenutelnému pobytu v Československu v roce 1965 a k okolnostem, za nichž byl zvolen králem pražského Majálesu.
V dokumentu vystupuje také historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek, který se tématu studentských slavností a jejich politických souvislostí dlouhodobě věnuje. Allen Ginsberg a majálesová tradice patřily také k hlavním tématům česko-anglického katalogu Králové majálesů. Studentské slavnosti v Československu 1945–1990 / The Kings of Majáles. Student Festivities in Czechoslovakia 1945–1990, který Muzeum paměti XX. století vydalo společně s Museem Kampa. Publikace přibližuje nejen slavné majálesy let 1956 a 1965, kdy se králem Majálesu stal právě Allen Ginsberg, ale také širší historii studentských slavností v poválečném Československu.
🎧 Odkaz na dokument a katalog je v komentářích.

12/06/2026

🩶 Kalendárium: Dnes uplynulo 70 let od úmrtí Zdenky Mašínové (* 20. května 1907, Olomouc, † 12. června 1956, Praha)

Statečná a nezdolná žena, která s hrdostí vzdorovala nacistické i komunistické totalitní moci.
👉 Celý medailonek připravený ve spolupráci s Prague City Tourism naleznete na: https://prague.eu/cs/fenomen-praha-2/zvony-pameti/zvonime-za-zdenu-masinovou-20-5-2025-v-1500/
👉 Více informací o projektu Zvony paměti: www.mpxx.cz a https://prague.eu/cs/zvony-pameti/
📸 Wikimedia Commons

11/06/2026

📚 Dva dny historie, které se nečtou jen v učebnicích.
Ve dnech 9.–10. června 2026 uspořádalo Muzeum paměti XX. století ve spolupráci s Ústav pro studium totalitních režimů letní školu pro středoškolské studenty ve Svatém Janu pod Skalou.
👉 Studenti Gymnázia Ch. Dopplera se prostřednictvím přednášek, pracovních listů, komentovaných exkurzí i moderních vzdělávacích metod seznámili s tématy komunistických táborů nucených prací a fungování totalitních represivních mechanismů.
Místo konání nebylo vybráno náhodně. Právě ve Svatém Janu pod Skalou fungoval v 50. letech jeden z nejtvrdších komunistických táborů nucených prací a věznice, později zde sídlila policejní škola StB. Historie tak doslova ožívala v autentickém prostředí.
Děkujeme všem studentům za aktivní zapojení, zvídavé otázky a zájem o moderní dějiny. Právě podobná setkání potvrzují, že poznávání minulosti je důležité i pro porozumění současnosti.
MPXX nabízí na svém e-shopu publikaci Gulag, odkaz v komentáři 👇
📸 Jan Procházka

10/06/2026

Zemřela Zdeňka Mašínová

Narodila se 7. listopadu 1933 v Praze jako nejmladší dítě Josefa Mašína a jeho ženy Zdeny, rozené Novákové. Sestra Ctirada a Josefa Mašínových. Od mládí trpěla vrozenou chorobou dolních končetin, výraznou část dětství proto strávila v nemocnicích. Po zatčení rodičů v období nacistické okupace (otec, člen legendární odbojové skupiny Tři králové pplk. Josef Mašín byl v roce 1942 zastřelen v pražslých Kobylisích) děti vychovávala babička Emma Nováková. Po válce žila Zdeňka Mašínová v Jeseníku, kde studovala reálné gymnázium. V letech 1951 až 1953 vystudovala Vyšší zdravotnickou školu v Olomouci. V létě 1953 začala pracovat jako laborantka na tamní hygienické stanici.
Po ochodu bratrů, kteří vedli ozbrojený odboj proti komunistickému režimu, z Československa byla 26. listopadu 1953 zatčena, ačkoliv o odbojové činnosti bratrů nevěděla. Zatčeni také byli matka Zdena Mašínová, strýc Ctibor Novák a řada další osob. Na jaře 1954 byla z vězení propuštěna a žila pod drobnohledem StB. Matka zemřela ve vězení a strýce komunisté popravili. V roce 1957 se Zdeňka Mašínová přestěhovala s babičkou Emmou do Prahy, kde pracovala jako pomocná síla v laboratořích.
V roce 1973 se provdala za Rudolfa Martina. V 80. letech žili v Konstantinových Lázních. Po roce 1989 Zdena Mašínová dosáhla plné rehabilitace matky a strýce. Žije v Olomouci. Společně s manželem napsala knihu Čtyři české osudy. Tragický úděl rodiny Mašínovy (2001).
V roce 2017 iniciovala vznik Památníku tří odbojů v Lošanech, na místě rodného statku její otce. V roce 2023 byla prezidentem republiky Petrem Pavlem vyznamenána Řádem Tomáš Garrigua Masaryka.
V roce 2023 získala na festivalu Nezlomní a obětovaní Cenu strážce paměti.
Děkujeme za vše, paní Zdeňko!

Foto: Archiv Zdeňky Mašínové / Petr Blažek

10/06/2026

🧠 Když psychiatrie sloužila režimu

Psychiatrie má léčit a chránit. V komunistickém Československu však někdy stála také ve službách moci. Redaktorka Veronika Kindlová v recenzi pro pořad Českého rozhlasu Plus Ex Libris připomíná knihu Psychiatrie a moc, kterou Muzeum paměti XX. století vydalo společně s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Publikace Miroslava Vodrážky otevírá nepříjemné, ale důležité téma: vztah psychiatrie, státní moci a represivních složek komunistického státu. Ukazuje, jak někteří psychiatři a psychologové spolupracovali se Státní bezpečností, podíleli se na posudcích využívaných proti odpůrcům režimu nebo poskytovali expertizy, které pomáhaly legitimizovat perzekuci nepohodlných osob. Vedle toho však připomíná i odborníky, kteří si navzdory tlaku režimu zachovali profesní a lidskou integritu.
Kniha představuje mimo jiné osudy a působení Miroslava Plzáka, Zdenka Dytrycha či Stanislava Drvoty a zasazuje jejich práci do širšího kontextu fungování psychiatrie v době komunistické diktatury.

🎧 Odkaz na recenzi a muzejní e-shop (druhé vydání je již v tisku).

@

10/06/2026

🕯️ Dnes si připomínáme 84 let od jedné z nejtragičtějších událostí našich moderních dějin - vyhlazení obce Lidice.

▪️V noci z 9. na 10. června 1942 nacisté po atentátu na Reinharda Heydricha vypálili středočeskou obec Lidice. Na místě zavraždili 173 mužů a chlapců starších patnácti let, mezi oběťmi byl však i čtrnáctiletý chlapec.
▪️Lidické ženy byly násilně odděleny od svých dětí v tělocvičně kladenského gymnázia a následně deportovány do koncentračního tábora Ravensbrück.
▪️Většina dětí byla odvezena do vyhlazovacího tábora Chelmno, kde zahynula v pojízdných plynových vozech. Jen několik z nich bylo vybráno k nucené germanizaci.

Připomínáme si nejen oběti lidické tragédie, ale také odvahu, utrpení a osudy těch, kteří se stali terčem nacistické zvůle. Osud Lidic je varováním před nenávistí, totalitou a pohrdáním lidskou důstojností.
Foto: Aleš Otava

10/06/2026

Zbyněk Fišer | Egon Bondy a Státní bezpečnost
Petr Blažek – Miroslav Vodrážka

Před jednadvaceti lety poslal historik Petr Blažek do Bratislavy Zbyňku Fišerovi alias Egonu Bondymu agenturní svazek, který k němu Státní bezpečnost vedla v šedesátých a sedmdesátých letech. Požádal ho o vyjádření pro připravovanou knihu věnovanou jeho spolupráci s tajnou policií pod krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar. Fišer mu tehdy poslal 25 minut dlouhý dopis, který k tomuto tématu namluvil na magnetofonovou kazetu. Zvukový záznam je součástí rozsáhlé knihy, kterou Petr Blažek napsal s Miroslavem Vodrážkou. Ten je autorem úvodní rozsáhlou studii, kde se zaměřil zejména na bondyovské mýty. Petr Blažek připravil edici archivních dokumentů StB z let 1949-1989, celkem jich je 234. Další 4 dokumenty jsou z korespondence Petra Blažka se Zbyňkem Fišerem z roku 2005. Kniha má celkem 878 stran, 3316 poznámek a téměř 100 faksimile dokumentů a fotografií. Vydavatelem publikace je Muzeum paměti XX. století. První náklad byl rychle rozebrán, poté vyšel dotisk této knihy, o které mezitím napsalo kladně několik recenzentů. Kniha byla také upravena Českým rozhlasem jako audiokniha.

Pohled na Egona Bondyho už nikdy nebude jako dřív. Jde o zásadní práci o člověku, který se náhle jako tak zásadní sám vůbec nejeví.
Aleš Palán (18. 2. 2025, Aktuálně)

Nová knižní studie přinášející řadu šokujících detailů probudila debatu o Egonu Bondym.
Jan H. Vitvar (10. 3. 2025, Respekt)

Kniha Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost k tomu přináší mnoho důkazů, které značně otřásají obrazem Bondyho bojovníka, jaký o sobě vytvářel nejen on sám, ale i jeho obdivovatelé.
Josef Rauvolf (3. 4. 2025, ČT 24)

Po vydání sebraného literárního, prozaického a básnického, díla (editor Martin Machovec) vychází nyní jiné jeho „sebrané dílo“: texty a dokumenty vzniklé během jeho dlouholetých, dalo by se říct celoživotních kontaktů se Státní bezpečností. Vydalo to na obsáhlý svazek, dohromady 324 archivních dokumentů z let 1949 až 1989, které „odrážejí různorodost vztahů Zbyňka Fišera / Egona Bondyho a Státní bezpečnosti“, jak píší v úvodu jeho autoři, historik Petr Blažek a právě Miroslav Vodrážka, filozof a esejista.
Jiří Peňás (9. 4. 2025, Echo24)

Mocná kniha, která je tak trochu knihou o nás samých.
Zdeněk A. Eminger (8. 5. 2025, Souvislosti)

10/06/2026

09/06/2026

🎬 Přípravy 7. ročníku filmového festivalu Filmový festival Nezlomní a obětovaní jsou v plném proudu!
V pondělí 8. června se sešla programová rada festivalu, která projednala podobu letošního programu. Hlavním tématem bude vztah sportu a totalitních režimů - návštěvníci se mohou těšit na dokumentární i hrané filmy, diskuse a nově také sérii podcastů.
Pozornost programové rady byla věnována také festivalovým cenám, jejich podobě a způsobu udělování.
🎙️ Během festivalu chystáme například podcasty o československých hokejistech vězněných komunistickým režimem v roce 1950 nebo o fenoménu politického dopingu.
Festival nabídne dopolední projekce pro studenty i odpolední a večerní program pro širokou veřejnost.

👏 Na přípravě se letos podílejí také zahraniční partneři a kulturní instituce z Polska, Slovenska, Litvy, Bulharska, Maďarska a Běloruska.
👏 Velké poděkování patří všem partnerům letošního ročníku.

Foto: MPXX

08/06/2026

📚 Muzeum paměti XX. století se letos poprvé představilo na festivalu Knihex!
Ve dnech 5.–6. června 2026 jsme se zúčastnili 16. ročníku festivalu nezávislých nakladatelů, autorek, autorů a milovníků literatury v pražském Muzeu literatury. Po oba dny jste mohli navštívit náš stánek, seznámit se s našimi publikacemi a diskutovat s pracovníky muzea o moderních českých dějinách.
Součástí programu byly také dvě debaty:
🔹 O publikaci Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost, která představuje výsledky dlouholetého výzkumu vztahu významného básníka a filozofa ke komunistické tajné policii, debatovali ředitel MPXX Petr Blažek a autor Miroslav Vodrážka.
🔹 O nechvalně známé vojenské vyšetřovací věznici Domeček na Hradčanech. Návštěvníci zhlédli stejnojmenný dokumentární film a následně se zúčastnili debaty s autorkou knihy Markéta Bártová a historikem MPXX Kryštofem Zemanem.
Účast na Knihexu pro nás byla skvělou příležitostí představit naši publikační a vzdělávací činnost novým čtenářům a otevřít diskusi o historické paměti a jejím významu pro současnost.
Děkujeme organizátorům za pozvání a všem návštěvníkům za zájem o naše knihy, filmy i doprovodný program. Těšíme se na další setkání!
📸 Foto: MPXX