19/07/2026
Série obrazů pro výstavu vznikla technikou,
ve které se Erika Pfeifferová vrací ke své tvorbě 80.a 90.let, k práci na sololitu (tvrdá dřevovláknitá deska vyrobená lisováním za velikého tlaku a teploty). Vytváří zde body, kruhové otvory, linie jako zásahy do plynoucího toku života. Některé zásahy jsou zraňující, některé motivující, ale jsou tak jako tak součástí prostoru našich osudů. Dívání se, rozpoznávání toho, co vidíme před sebou, co vidíme v sobě, jsou témata ,která rozvíjí, když se dívá do malovaných ploch, je to svět barev, emocí, myšlenek, s možností určitého průsvitu, průhledu kamsi dál do bílé plochy.
Zdali je to naděje na možnost vývoje, zůstává věčnou otázkou. Čelně vystavený triptych, panoramatický pohled do imaginativního prostoru, je rovněž přerušovaný, převrstvený průběžnými pásy, strukturou, skrz kterou se díváme do spočívání mezi barvami. Purpurová /nachová/ barva je ve vystavených obrazech dominantní,
je definována jako barva na pomezí červené a fialové, tradiční královský purpur byl v antice organické barvivo extrahované z mořských plžů (ostranka purpurová). Textové práce vznikají již mnoho let jako paralela k jejímu malířskému procesu. Čteme li tato krátká obrazová spojení,
nechme propojovat to, co čteme s tím, co víme, a s tím co si představujeme.
Instalační řešení výstavy pro komorní prostor kaple bylo připraveno jako průchod pro diváka mezi horizontálními texty s centrálním objektem obrazů položených na bílé stojny připomínající krajinu s gradací k centrální stěně, s pohledem na panoramatický triptych a s akcentem zelených diptychů po obou stranách.
Jan Pfeiffer
Kaple je otevřená každý víkend a svátek od 15 do 18 hod.
