Žijeme moderně 1918·1938

Domů
Česko
Prague
Žijeme moderně 1918·1938

Každodennost a sny meziválečného Československa
Domy, věci a lidé tváří v tvář modernitě
Obraz doby skrze příběhy

28/09/2026

☕ LOĎ, CO OMYLEM ZAKOTVILA NA KOPCI
Pražan má rád vyhlídky. Vyleze na kopec, podívá se dolů na Vltavu a řekne si, že je to hezké. Pak se otočí a hledá, kde by se posadil.

V pátek 27. a sobotu 28. září 1929 mu Terasy na Barrandově vyhověly v obojím.
Bílá budova se oblými liniemi, s kavárnou a zahradní restaurací, shlížela na celé vltavské údolí. Architekt Max Urban ji navrhl tak, že připomínala spíš zaoceánský parník než výletní hospodu.

Otevřeno bylo tehdy jen provizorně, na dva dny oslav svatováclavského milénia. Slavnostní otevření mělo přijít až o týden později. Kolem se teprve vyměřovaly parcely budoucí vilové čtvrti.

Zatím tu byl jen kopec s kusem silnice a krásný výhled nad šálkem kávy.
_______
👉Příběh Barrandova můžete sledovat na mé druhé stránce Barrandov 1928.

📍 Barrandovská 165/1, Praha 5 – Hlubočepy
Foto: Karel Šmirous, autochrom (1930) | sbírka Žijeme moderně 1918·1938

26/09/2026

🎹 KLAVÍRNÍ DŮM SCHLÖGL
Koncertní klavír měří skoro tři metry. Když v roce 1938 architekti navrhovali obchodní dům pro zavedenou firmu Schlögl, počítali s tím od začátku. Ústřední výtah uměl do výstavních síní vyvézt lidi i ta nejtěžší koncertní křídla.
_______
Na rohu Jungmannova náměstí stávala do té doby klasicistní budova fary u Panny Marie Sněžné. Bratři Jan a Vincenc Schlöglové zadali nový dům trojici architektů Vlastimilu Brožkovi, Janu Mentbergerovi a Karlu Polívkovi.

Z jejich spolupráce vznikl funkcionalistický kubus s pásovými okny v kovových rámech a přízemím obloženým travertinem. Předsazená patra se na konci u sousedního domu zaoblují. Schodiště na severní straně domu dostalo vlastní skleněný hranol, poslední patro ustupovalo a obíhala ho terasa. Přes křižovatku s Národní třídou z ní bylo vidět až na Petřín.

Uvnitř „klavírního domu“ se nacházely tři výstavní prostory v patrech a jeden v suterénu, kde byla také restaurace. V přízemí sídlilo kadeřnictví a prodejna pečiva Dr. F. Zátky. Stěny schodiště domu pokrývaly fotografie klavíristů a pěvců s věnováním. Na fasádě svítil neon s nápisem FÖRSTER · PIANA · SCHLÖGL.

_______
Pětasedmdesát let u klavírů

Firma vznikla v roce 1864. Klavírista a stavitel pian Ferdinand Schlögl (1831–1872) ji založil se svým tchánem Johannem Heitzmannem, majitelem vídeňské továrny na klavíry. Prodejnu měli tehdy v Malém Platýzu na Uhelném trhu.
Ferdinand zemřel ve čtyřiceti letech. Jeho syn, také Ferdinand (1872–1910), se stavbě pian vyučil rovněž u Heitzmanna a v roce 1900 přestěhoval obchod na Ovocný trh.

Po jeho smrti táhla firmu přes válku a léta po ní vdova Anna Schlöglová. Od roku 1925 převzali vedení synové. Jan (1900–1972) měl na starosti techniku, mladší Vincenc jako komerční inženýr administrativu.

V roce 1926 už firma inzerovala „největší sklady pian všech značek“ na Ovocném trhu a Na Poříčí. Měla v nich i zvláštní oddělení pro pražské zastoupení firmy August Förster.

_______
Třetí bratr

Jan a Vincenc měli ještě staršího bratra Ferdinanda (1899–1983), který šel jinou cestou. Byl skautem Svojsíkovy první generace, pracoval na vykopávkách v Egyptě a Palestině a přešel Saharu. Do Arábie se vracel opakovaně. Psal také básně.

Proč ho ale zmiňujeme? V roce 1945 jej Ivan Olbracht doporučil za národního správce zabavené továrny August Förster v Jiříkově. Ferdinand Schlögl III. tak dostal na starost továrnu, jejíž piana rodinný obchod v Praze desítky let prodával. Po sedmi měsících ho závodní rada udala, že „většinu svého času tráví psaním protokolů o činnosti národních správců v podniku nebo psaním básní“.

_______
Firma Schlögl a spol. byla znárodněna 21. června 1950. Prodej pian skončil a do domu se nastěhoval levný nábytek. Klavíry se tu dál aspoň půjčovaly. Továrna v Jiříkově mezitím dál vyráběla klavíry se jménem August Förster, už pod národním podnikem Petrof.

V roce 1991 dostala rodina dům zpátky a klavíry se na Jungmannovo náměstí vrátily po jedenačtyřiceti letech.
_______
📍 Jungmannovo náměstí 754/17, Praha 1 – Nové Město
Foto: sbírka Žijeme moderně 1918·1938 | Archiv rodiny Schlöglů

22/09/2026

🛍️ ZA NÁKUPY DO DEJVIC
Ještě začátkem dvacátých let tu byla hlavně pole. O pár let později už na jejich místě stála ministerstva, budovy České techniky, studentské koleje a bloky činžáků pro úředníky, profesory a důstojníky.

Kdo se do Dejvic nastěhoval, nechtěl kvůli každé maličkosti jezdit do města. Klobouk, hodinky, kávu, kravatu nebo nové struny na housle chtěl mít o dva bloky dál.
Přízemí nových domů proto rychle zaplnily obchody a obchůdky. Každý měl vlastní vývěsku na průčelí, pečlivě aranžovaný výklad a často i jméno majitele nad dveřmi.

Takhle se v Dejvicích nakupovalo v roce 1934.
_______
📍 Praha 6 – Dejvice
Foto: sbírka Žijeme moderně 1918·1938

18/09/2026

🤸 NAD STŘECHAMI SMÍCHOVA
Na smíchovském kopci Mrázovka vyrostlo v první polovině 20. let letní cvičiště Sokola I. Smíchov.

Na 2,73 hektaru se nacházela dřevěná klubovna se šatnami, sprchami, sborovnou, skladem nářadí a bytem sokolníka. Před klubovnou bylo antukové volejbalové hřiště. Areál sportoviště, do kterého se vcházelo branou borců, obíhal čtyřdráhový škvárový ovál lemovaný lipovou alejí.
Smíchovští sokolové zaplatili za pozemek 270 000 Kč a do vybudování sportoviště vložili dalších 750 000 Kč.
Když areál 25. května 1924 slavnostně otevírali, nechyběl ani prezident Masaryk.

Podoba se od té doby změnila, ale hřiště na Mrázovce svému původnímu účelu slouží i po více než sto letech.
_______
📍 U Mrázovky 1566, Praha 5 – Smíchov
Foto: sbírka Žijeme moderně 1918·1938

14/09/2026

🕯️ LÁNY, 14. ZÁŘÍ 1937
Naposledy vyjel ven 1. září, na odpolední projížďku kočárem s dcerou Alicí a bývalým tajemníkem Jaroslavem Císařem. V noci přišel další záchvat a lůžko už neopustil.

První československý president Tomáš Garrigue Masaryk (7. března 1850, Hodonín – 14. září 1937, Lány) zemřel ve tři hodiny devětadvacet minut ráno. Bylo mu sedmaosmdesát. Ve stejný den měl syn Jan narozeniny.

Fotograf přišel do ložnice ještě týž den, krátce poté, co presidenta přenesli o patro níž. Pokoj zůstal srovnaný přesně tak, jako za jeho života.
_______
📍 Zámek Lány�
Foto: Jaroslav Císař (1. září 1937) | sbírka Žijeme moderně 1918·1938

13/09/2026

🎙️ Zítra uplyne 140 let od narození Jana Masaryka.

Jan Masaryk
(14. 9. 1886, Královské Vinohrady – 10. 3. 1948, Praha-Hradčany)
Československý diplomat, vyslanec v Londýně 1925 až 1938, ministr zahraničí exilové i poválečné vlády.
_______
Foto: Georg Pahl

12/09/2026

10 TISÍC SLEDUJÍCÍCH · 10 MĚSÍCŮ
Minulý víkend stránka překročila deset tisíc.
Uf.

146 příspěvků · 6,5 milionu zobrazení · 9 700 sdílení
Přitom často jde o příběhy, na které se dávno zapomnělo.

Připravila jsem galerii deseti dosud nejúspěšnějších.
U každé fotky je odkaz na celý příspěvek.

Začala jsem loni devátého listopadu. Za jedenáct dní jsem sem
napsala, že už je vás tu tisíc. Tehdy mi to přišlo jako hodně.

Díky, že tu jste. A díky za všechny zprávy, komentáře a doplnění.
I za bystré oko, které upozorní na chybu.

Jana

03/09/2026

👠 PAŘÍŽ VE STŘEDU PRAHY
„Volný průhled vchodovými dveřmi do osvětleného prodejního interiéru rozhodne často o vstupu zákazníka, který nebyl ještě pevně rozhodnut. Vnitřní zařízení samo ve světlých barvách v charakteru spíše přijímacího salonu přispěje k dobré náladě personálu i kupujících."

Takto svou práci vysvětlovala dvojice architektů Karel Caivas a Vladimír Weiss. Populární pražský obuvník Jaroslav Papež si je najal na zařízení svého nového obchodu na rohu Národní třídy a Perštýna (prodejnu měl dosud jen v Kaprově ulici). Pod značkou Cawe měli za sebou již několik podobných realizací v centru Prahy.

Papežova prodejna a dílny zabraly v nárožním paláci dvě poschodí. Zákazníci si nejprve prohlédli vzorky a pak se posadili na kulatý taburet. Prodavač si přitáhl nízkou stoličku a mohlo se začít zkoušet nejnovější golfky, polobotky nebo třeba poslední módní novinku z tuleně. Dobová reklama hlásala bez skromnosti: je to Paříž ve středu Prahy.

A uprostřed této moderní prodejny stál jako připomínka ruční výroby starobylý verpánek.
_______
📍 Národní 362/31, Praha 1 – Staré Město
Foto: sbírka Žijeme moderně 1918·1938

01/09/2026

🏫 PRVNÍ ZÁŘÍ
Pamatujete si ještě na svůj první školní den?
Aktovky se změnily, nejisté pohledy zůstaly.
_______
Foto: sbírka Žijeme moderně 1918·1938

29/08/2026

⚡ HNĚV HANSPAULSKÝCH KVŮLI ČTYŘICETI HALÉŘŮM
První pražské trolejbusy se ještě dva měsíce nemohly rozjet.

Na dvoře vysočanské Kolbenky si novináři zapisují čísla a poznámky. Vůz je pohodlně zařízen pro 75 osob, bez potíží se do něj vejde stovka. Od osy troleje se umí uhnout dva a půl až čtyři metry na každou stranu, takže objede překážku na vozovce. Kilometr provozu vyjde na pouhých 30 haléřů, zatímco u normálního autobusu se počítá s Kč 1.50.

Generální ředitelství ČKD pozvalo 27. dubna 1936 správní radu Elektrických podniků a pražské novináře, aby jim předvedlo zcela nový trolejbus PRAGA. Zkušební jízdy po tovární trati už měl za sebou – první trolejbus vyrobený v Československu, do posledního šroubku z domácí výroby.

_______
Ke sv. Matěji se mělo jet už v červnu

Trať byla hotová, ministerská komise ji v červnu schválila, jenže se stále nevědělo, kolik bude stát jízdenka. Elektrické podniky si trolejbus počítaly mezi autobusové linky s příplatkem čtyřiceti haléřů, Hanspaulští ale chtěli tarif tramvajový. Když už vůz jezdí také na elektriku. Logicky.

Už v květnu se kvůli tomu sešla demonstrace, na které se proti přirážce shodly úplně všechny politické strany. Argument byl jednoduchý. Kdyby obec postavila tramvaj jako do jiných okrajových čtvrtí, jezdilo by se za Kč 1.20. Takhle měl stát pouhý kousek jízdy 1,60 Kč.
Teprve 7. srpna schválila městská rada kompromis. Dvě pásma za 50 haléřů, s přestupem na tramvaj Kč 1.20, delší jízda za korunu a s přestupem korunu šedesát.

_______
Před 90 lety

O půl páté odpoledne, 28. srpna, konečně čekaly ve střešovické vozovně tři ovlajkované vozy od Škodovky, ČKD a Tatry. Přijel primátor Baxa, kterého přivítal předseda Elektrických podniků Eustach Mölzer sdělením, že se o tomto spojení uvažovalo celých deset let.
Na Hanspaulce čekaly stovky lidí, hrála hudba obecních zaměstnanců a nad vším se skvěla improvizovaná slavobrána.

Druhý den, přesně před devadesáti lety, pak vyjela linka „K“ s platícími cestujícími. Od střešovické vozovny přes Bořislavku ke kostelíku sv. Matěje. Tarifní výnos Elektrických podniků nabyl platnosti právě 29. srpna 1936.

_______
Tři uvedené továrny zapůjčily městu trolejbusy na rok zdarma a bez závazku ke koupi. Zkouška měla ukázat, který typ se osvědčí.

Na fotografii z 27. dubna 1936 je představován vůz Praga TOT, který v Praze dostal evidenční číslo 303. Karoserii postavila továrna Praga, elektrickou výzbroj dodala ČKD. Třínápravový vůz hnaný oběma zadními nápravami ustál zkoušku ze všech nejlépe.

Do konce třicátých let si Praha objednala dalších jedenáct pragovek, Škodovka dodala pět vozů vylepšeného typu, Tatra také pět. Pragovka jezdila nejdéle ze všech, až do konce padesátých let.
_______
📍Areál ČKD, Praha 9 – Vysočany
Foto: sbírka Žijeme moderně 1918·1938

Adresa

Václavské Náměstí
Prague
11000

Web

https://medium.seznam.cz/autor/jana-benesova-17313, https://www.facebook.com/jana.kusalova/

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Žijeme moderně 1918·1938 zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Chcete, aby se váš záznam (muzeum) zobrazoval na prvním místě v kategorii muzeum ve městě Prague?

Sdílet

Kategorie

Muzeum historie