Hrdličkovo muzeum člověka, PřF UK

07/07/2026

Proč se v lidské historii kanibalismus opakovaně objevoval, a přesto proti němu téměř každá kultura vyvinula extrémně silné tabu? Vědci spočítali, proč se kanibalismus lidstvu nevyplácí.

🧠 Kuru, priony a evoluční past. Vědci spočítali, proč se kanibalismus lidstvu nevyplácí.

Proč se v lidské historii kanibalismus opakovaně objevoval, a přesto proti němu téměř každá kultura vyvinula extrémně silné tabu? Tuto evoluční hádanku se rozhodl prozkoumat náš biolog a evoluční teoretik Petr Tureček z Katedra filosofie a dějin přírodních věd a Centra pro teoretická studia (společné pracoviště UK a Akademie věd ČR) společně s Michalem Misiakem z Univerzity ve Vratislavi.

V nové studii publikované v prestižním vědeckém časopise se na lidské tělo podívali čistě matematicky jako na potenciální zdroj kalorií. Zjistili, že ulovit člověka není energeticky o tolik náročnější než ulovit jiného podobně velkého predátora 🍽️, ale skutečná hrozba spočívá v něčem úplně jiném než v náročnosti samotného lovu či souboje (a je důležitá i proto, abychom vysvětlili, proč lidé zkrátka nejedí jiné lidi, kteří už - z libovolného důvodu - mrtví jsou).

Zamyslete se: Pokud někdo zabije zvíře a pak ho nesní, vnímáme to jako vysoce amorální. Na druhé straně, pokud někdo ve válce zastřelí nepřítele a pak ho nesní, bývá to pro nás přeci jen morálně přijatelnější, než kdyby ho navíc snědl. Není to náhodou nekonzistentní? Není to plýtvání cennými kaloriemi?

Klíčovým rizikem je totiž přenos nemocí. Patogeny se šíří mnohem snáze, pokud napadají organismus s naprosto stejnou fyziologií. Největší nebezpečí nastává při opakovaném kanibalismu, kdy vzniká takzvaný neomezený trofický (potravní) řetězec. V něm riziko nákazy roste raketovým tempem 🚀 (exponenciálně, jak ukázal právě článek dvou zmíněných vědců) a příliš nepomůže ani tepelná úprava. Priony, které způsobují smrtelná neurologická onemocnění jako kuru, jsou totiž vůči teplu poměrně imunní. 🧠

Matematický model ukazuje, že kanibalismus mohl být energeticky výhodný jen za naprosto extrémního hladomoru a při minimálním úsilí, které je pro získání těla nutné vynaložit. Jakmile by se však stal běžným zvykem, vedl by k rychlému kolapsu celé populace. Právě proto jsou kulturní zákazy kanibalismu tak silné. Nejde o náhodný rozmar našich předků, ale o účinný obranný mechanismus, který chránil lidské skupiny před vymřením. 🔬🛡️

06/07/2026

Profesor Jaroslav Petr, biolog a popularizátor vědy, vysvětluje, proč u stáří nezáleží hlavně na počtu let. Podstatné je, jak dlouho zvládneme běžný den sami a bez cizí pomoci. Ta doba, kdy jsme soběstační a děláme, co nás baví, rozhoduje o tom, jestli má dlouhý život vůbec cenu.

📖🎧 Více zde: https://firstclass.cz/2026/07/dozit-se-150-let-podle-biologa-petra-to-nemusi-zustat-sci-fi-scenarem/

🕰️ Dožít se sto padesáti let? Profesor Petr říká rovnou, že o to nestojí.

Profesor Jaroslav Petr, biolog a popularizátor vědy, vysvětluje, proč u stáří nezáleží hlavně na počtu let. Podstatné je, jak dlouho zvládneme běžný den sami a bez cizí pomoci. Ta doba, kdy jsme soběstační a děláme, co nás baví, rozhoduje o tom, jestli má dlouhý život vůbec cenu.

Věda se dnes snaží protáhnout hlavně tu zdravou, aktivní část života. Přidávat roky na úplném konci, kdy už je člověk odkázaný na péči druhých, totiž smysl nedává.
Jak dlouhá ta zdravá část bude, máme zčásti dané po předcích. Podle profesora Petra se dlouhověkost dědí zhruba z poloviny. Druhou půlku máme ve svých rukou a můžeme ji ovlivnit tím, jak žijeme.

🎧 Celý rozhovor najdete na našem kanálu.

💬 Jak to máte vy? Pořídili jste si dlouhověké rodiče? 😁

01/07/2026

🌍 Vydejte se po stopách dvou významných českých meziválečných cestovatelů – Františka Vladimíra Foita a Jiřího Bauma.

Výstava v Muzeu nákladních automobilů Tatra představuje jejich cesty prostřednictvím dobových fotografií, dokumentů i autentických exponátů. Návštěvníci si mohou prohlédnout také model expediční Tatry 72 „Miss Australia“, se kterou Jiří Baum procestoval svět.

📌 https://www.muzeumtatra.cz/akce-a-vystavy/cestovatele-frantisek-vladimir-foit-a-jiri-baum

S naším muzeem spojuje výstavu osobnost Františka V. Foita. Ten během své badatelské cesty do Afriky v roce 1931 vytvořil soubor bust a plastik, který vznikl i díky podpoře Univerzity Karlovy a zájmu spoluzakladatele našeho muzea Jindřicha Matiegky o rozšíření antropologických sbírek. Některé z Foitových děl tak mohou návštěvníci zhlédnout v expozici Hrdličkova muzea člověka.

30/06/2026

😂 Smích není jen projevem dobré nálady – jeho kořeny sahají podle nejnovějších výzkumů až 15 milionů let do minulosti. Přečtěte si, co nám o evoluci člověka a našich nejbližších příbuzných prozrazuje jeden z nejpřirozenějších projevů lidského chování.

Smát se umí kdekdo. Pro vědce je ale smích stále záhadou. Teď vystopovali jeho kořeny do 15 milionů let vzdálené minulosti.

29/06/2026

🧬 Hledáte inspiraci pro výuku biologie nebo popularizační aktivity?

Doporučujeme novou platformu Hands-on Biology, která zpřístupňuje ověřené praktické úlohy z archivů biologických olympiád České republiky, Polska, Maďarska a Lotyšska. Projekt je výsledkem mezinárodní spolupráce a nabízí desítky aktivit zaměřených na objevování, experimentování a aktivní zapojení žáků i studentů.

Na webu najdete zadání úloh, autorská řešení i materiály připravené k využití ve výuce. Platforma je určena učitelům, lektorům i všem, kdo chtějí biologii poznávat prakticky.

Více informací naleznete v příspěvku níže. 👇

Alenka mezi orseji, Cvrček a jeho housličky, Bagetologie: evoluční biologie z automatu 🌼🦗🥖

To je jen několik z mnoha starších a dosud nepublikovaných úloh Biologické olympiády, které nyní najdete volně dostupné na webové stránce platformy Hands-on Biology. Ta přináší rozsáhlou databázi praktických úloh, které byly původně vytvořeny a ověřeny v rámci soutěžních kol biologických olympiád v Česku, Maďarsku, Lotyšsku a Polsku. Všechny úlohy jsou dostupné v jazycích všech těchto zemí a rovněž v anglickém překladu. Zadání, autorské řešení i návod na přípravu jsou dostupné přímo na webu, zároveň je možné si vygenerovat jejich PDF verze pro žáky i učitele. Úlohy jsou rozděleny dle širších tematických okruhů pro lepší orientaci.

Ať už jste učitel biologie, lektor či nadšený student, který si sám chce vyzkoušet kvalitní úlohy české BiO i dalších evropských olympiád, platforma Hands-on Biology je vám k dispozici. Materiály lze využít přímo ve výuce. Odkaz na platformu najdete v komentářích a rovněž na portálu BiO.

26/06/2026

🌞 Léto je tady!

Hrdličkovo muzeum člověka bude v červenci a srpnu pro veřejnost uzavřeno. Děkujeme všem, kteří nás v první polovině roku navštívili – ať už v muzeu, nebo na některé z našich popularizačních akcí.

Přejeme vám krásné léto a budeme se těšit na viděnou opět v září. 🦴

26/06/2026

🧬🔬 Děkujeme, že jste za námi dorazili na VědaFest 2026!

Na našem stanovišti jste si mohli vyzkoušet práci antropologa, prozkoumat lidskou kostru a dozvědět se řadu zajímavostí o lidském těle. Největší odměnou pro nás byly zvídavé otázky, nadšení malých i velkých návštěvníků a radost ze společného objevování. Právě taková setkání nám připomínají, že popularizace vědy má smysl.

Děkujeme organizátorům festivalu, Prirodovedci.cz i všem návštěvníkům za skvělou atmosféru. Těšíme se na další setkání! 🦴✨

24/06/2026

🔬🦴 VědaFest 2026 je v plném proudu!

Dopoledne patří především školním skupinám, odpoledne pak rodinám s dětmi a všem zvídavým návštěvníkům. Na stánku Hrdličkova muzea člověka si můžete prohlédnout antropologické pomůcky a exponáty, porovnat kostru neandrtálce a anatomicky moderního člověka nebo zjistit, proč jsou zuby nejtvrdší tkání lidského těla.

Poznáte různé typy obratlů? Dokázali byste rozlišit jednotlivé druhy zubů? A víte, kdy a jak kostra postupně osifikuje? Přijďte si s námi vyzkoušet, jak pracují antropologové, a objevit zajímavosti o lidském těle, které vás možná překvapí.

📍 Vítězné náměstí, Praha-Dejvice
⏰ Jsme tu až do 19.30

Těšíme se na vás!

24/06/2026

Všechno nejlepší, fakulto! 🎂

Dnes si připomínáme Den založení Přírodovědecké fakulty – moment, kdy se v roce 1920 začala psát samostatná kapitola přírodních věd na Univerzitě Karlově. 📚

23/06/2026

📣 VědaFest 2026 začíná už zítra!

Největší venkovní popularizační festival vědy v České republice opět ovládne Vítězné náměstí v Praze-Dejvicích a chybět nebude ani Hrdličkovo muzeum člověka ve spolupráci s Prirodovedci.cz. 🦴🧬

Zastavte se u našeho stanoviště a vyzkoušejte si některé z aktivit, které běžně připravujeme pro školní skupiny i širokou veřejnost. Těšíme se na viděnou!

Už zítra to vypukne! 💥⚗️🧬
V 8:30 odstartuje VědaFest 2026 na Kulaťáku v Dejvicích. To nejlepší z české vědy na jednom místě.