Muzeum spravuje a prezentuje zejména etnografické sbírky z města Plzně a širšího Plzeňska. Zakladatelem Národopisného muzea Plzeňska byl Ladislav Lábek (1882 - 1970), jehož pamětní deska vítá návštěvníky u samotného vstupu do budovy muzea. Především jeho zásluhou bylo v roce 1915 v Plzni zpřístupněno veřejnosti jedno z nejvýznamnějších národopisných muzeí v Čechách. Na oficiální ustavení Národopis
ného muzea si však Plzeňané a návštěvníci Plzně museli počkat ještě další více než dva roky. V současnosti muzeum spravuje rozsáhlé sbírky, dokumentující téměř veškeré aspekty života obyvatel Plzně a Plzeňska. V domě Gerlachovském (se zbytky domu Bartlovského), orientovaném do Dřevěné ulice a domě Chotěšovském, jehož renesanční průčelí je obráceno do Náměstí Republiky. Chotěšovský dům nese svůj název podle chotěšovského kláštera premonstrátek, v jehož vlastnictví se budova nacházela v letech 1487 – 1782. V přízemních prostorách Chotěšovského domu se nachází bezbariérový výstavní sál, ve kterém jsou pořádány nejen výstavy etnografické, ale také historické, cestopisné, umělecké či přírodovědné. Na nádvoří muzea zaujme návštěvníka zejména renesanční arkádové průčelí bývalé proboštské residence, které je jedinou dochovanou stavbou tohoto typu v Plzni. V prvním patře muzea je umístěna expozice dokumentující měšťanské interiéry a nábytek od 14. do první třetiny 20. století. Expozice ve druhém poschodí je věnována venkovskému životu na Plzeňsku od konce 18. do druhé poloviny 19. Představeny jsou zde lidové výroční a rodinné zvyky Plzeňska. Současně s tím návštěvník shlédne také unikátní a ucelenou kolekci plzeňských, plaských, hradišťských, stříbrských, chotěšovských a chodských krojů.V přízemí Gerlachovského domu se nachází také dobová expozice lékárny s medicínskými pomůckami a lékařskými nástroji z druhé poloviny 19. V historicky cenných prostorách Národopisného muzea jsou pravidelně pořádány vánoční či velikonoční akce, představující široké veřejnosti zvyky a obyčeje spojené s těmito svátky.
