Unikátní muzeum umístěné přímo v místě archeologického průzkumu, Vám umožní nahlédnout do života lovců mamutů sídlících v této oblasti v období před 30 tisíci lety. UNIKÁTNÍ MUZEUM V MÍSTĚ SÍDLIŠTĚ LOVCŮ MAMUTŮ
Na začátku projektu stál ideový záměr stavby archeoparku, zpracovaný v roce 2003 z podnětu Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. i., jenž je také partnerem a odborným garantem projektu. Ten
připravilo Regionální muzeum v Mikulově ve spolupráci s architektonickým ateliérem Radko Květ. Realizaci stavby provedlo sdružení firem OHL ŽS, a. Zhotovitelem expozice je firma Pixl-e a dodavateli mobiliáře a AV techniky A. o., a Lotech, s. Návrh výstavby muzea vycházel z daností lokality. Předpokládalo se, že nálezová vrstva bude uložena hluboko pod spraší – proto tedy koncept podzemní stavby. Druhým neméně důležitým aspektem byla skutečnost, že stavba bude umístěna v chráněné krajinné oblasti. Architekti tedy zvolili formu podzemního prostoru s vystupujícími věžemi z bílého betonu, evokujícími výchozy okolních vápencových skal. Tím bylo dosaženo požadavku, aby stavba nezatěžovala svým měřítkem a hmotou místní krajinnou scenérii. Od samého začátku bylo také počítáno s expozicí in situ – tedy že archeologické nálezy zůstávají po svém odkrytí na původním místě. Výjimečná architektura a atraktivním způsobem pojatá expozice, kombinující na ploše více než 500 m2 současné audiovizuální technologie i klasickou muzejní prezentaci, zpřístupnila široké veřejnosti to nejdůležitější, co vědecké výzkumy lokality přinesly. Prezentace nezapomíná na zajímavou historii těchto výzkumů, především se však věnuje samotnému materiálnímu a duchovnímu světu tehdejších lidí, představuje nejen originální kamenné nástroje a kostěné předměty sloužící potřebám běžného života, ale i umělecké předměty; pozornost je věnována tématům jako lov, každodenní život na sídlišti, umění a rituály, pohřbívání a magie. Vyzdvihuje nejcennější objevy, k nimž patří právě kostry samotných lidí a doklady nových technologií. UNIKÁTNÍ ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ SVĚTOVÉHO VÝZNAMU
Naše populární literatura mluví o lovcích mamutů, evropská archeologická literatura o paleolitické kultuře gravettienu (podle francouzského skalního převisu La Gravette) a ta moravská konkrétněji o pavlovienu (podle archeologického naleziště Pavlov I). Počátek této doby se datuje do období před více než 30 000 lety. Kultura pak zaniká přibližně před 22 000 lety. Z hlediska etnografie se jedná o společnost takzvaných komplexních lovců-sběračů, pro které je příznačná stabilita osídlení a vnitřní rozvrstvení společnosti, a je to právě moravský gravettien, který se nejvíce přibližuje nejstarším známým prvním společnostem tohoto typu. Z archeologického pohledu dokazují objevy u Pavlova, Dolních Věstonic a Milovic existenci úspěšné paleolitické společnosti. Nálezy ve své komplexnosti dávají představu širokého spektra chování a umožňují zkoumat nejen činnosti, technologie a vztahy k přírodnímu prostředí, ale také předpokládané společenské, symbolické a rituální struktury stojící někde za těmito činnostmi. Dlouhodobý výzkum loveckých sídlišť pod Pálavou ukazuje, že v období gravettienu Morava na několik tisíciletí zazářila jako skutečné civilizační a kulturní centrum tehdejšího světa. Strategicky rozhodující území spojující východ a západ kontinentu získalo primát v celé řadě technologií, jako je keramika, tkaní látek či broušení kamene. Doloženo bylo také drcení rostlinné potravy. Všechny tyto znaky se dosud považují za základní pro přechod k zemědělskému způsobu života o dalších 10 000 let později. Komplexní systém gravettienu Moravy představuje jeden z nejúspěšnějších adaptačních modelů v předzemědělské historii lidstva. Území Moravy má ještě další primát – shodou okolností naše gravettská naleziště poskytla největší a prokazatelně nejstarší soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, který má dnes antropologie k dispozici.
