Muzeum genpor. Františka Peřiny

Muzeum genpor. Františka Peřiny Muzeum legendárního pilota 2. sv. války. Peřiny.

Můžete si zde prohlédnout množství fotografií, medailí a vyznamenání, uniforem a prostřednictvím informačních panelů projít celým životem F.

Sobota 3. srpna 1940Den: Většinou průzkumné lety zachycující pohyb loďstva.Noc: útoky na jižní Wales a pokračující útoky...
03/08/2026

Sobota 3. srpna 1940

Den: Většinou průzkumné lety zachycující pohyb loďstva.
Noc: útoky na jižní Wales a pokračující útoky na oblasti Liverpoolu, Crewe a Bradfordu.
Počasí: většinou zataženo s občasným protrháváním oblačnosti. Oblačnost ve výšce 1300 metrů. Viditelnost 2-5 mil.

Nejdůležitější aktivity:

V tento den generální štáb Luftwaffe oficiálně schválil operační plán na zničení britského Fighter Command, známý pod krycím názvem Adlerangriff („Útok orla“). Kampaň měla proběhnout ve třech fázích. Nejprve se počítalo s rozsáhlými útoky na cíle v pásmu 90 až 60 mil od Londýna, po nichž měly následovat stále více soustředěné nálety, vrcholící útoky na oblast do 30 mil od hlavního města.

Hlavní tíhu operace měly nést Luftflotte 2 a Luftflotte 3, rozmístěné ve Francii a zemích Beneluxu, podporované Luftflotte 5 operující z Norska. Plán stanovil ambiciózní časový harmonogram a vyvíjel mimořádný tlak na německé letecké osádky, které měly během pouhých dvou týdnů dosáhnout vzdušné nadvlády nad britským Fighter Command.

Nepřátelská činnost během denních hodin byla opět převážně tvořena průzkumnými lety zaměřenými na britskou pobřežní plavbu.

Navzdory poměrně malému počtu nepřátelských letadel noční operace opět zasahovaly rozsáhlé území.

Německé ztráty:
Letci: 11 Letadla 6

Britské ztráty:
Letci: 0 Letadla 0

Foto:
Bombardéry Heinkel H 111H od KG1 na přistávací ploše ve Francii, léto 1940
Bundesarchiv, Bild 101l-385-0582-06 / Wanderer, W. / CC-BY-SA 3.0

Popisek k fotografii: Bombardéry Heinkel H 111H od KG1 na přistávací ploše ve Francii, léto 1940
Bundesarchiv, Bild 101l-385-0582-06 / Wanderer, W. / CC-BY-SA 3.0

Zdroj:
The Battle of Britain Historical Timeline

Létali u 312. – připomínáme siF/O Bedřich Holzner /Holt/* 3. srpna 1918 - Toužim u Karlových Varů† 1978 - ???Příslušníke...
03/08/2026

Létali u 312. – připomínáme si

F/O Bedřich Holzner /Holt/

* 3. srpna 1918 - Toužim u Karlových Varů
† 1978 - ???

Příslušníkem 312. perutě od července 1941 do ledna 1942 jako zbrojíř asistent a od července 1944 do srpna 1945 jako polní pilot

Jeho rodina patřila k židovským obyvatelům Sudet. Podle vojenské karty opustil Československo už 30. března 1939. Jedná se možná o datum odchodu celé jeho rodiny do zahraničí. Jako adresu rodičů má totiž uvedeno anglické Potterspury nedaleko Milton Keynes.
K československé branné moci byl vtělen 15. prosince 1940. K letecké skupině pak přemístěn v květnu 1941 a o den později byl v československém depotu ve Wilmslow přijat do RAF VR. 4. července 1941 byl přidělen k 312. peruti v hodnosti AC2 a od 14. září mu byla přiřazen do služby asistenta zbrojíře. V lednu byl umístěn u No.10 School of Technical Training jako zbrojíř ve výcviku, poté k No.3 School of Technical Trainig, odkud byl v březnu 1942 převelen k 312. peruti jako zbrojíř v hodnosti AC1. V květnu byl zařazen jako pilot ve výcviku. V červenci 1942 se vrátil do československého depotu, z něj se pak v srpnu dostal do Air Crew Reception Centre a nastoupil pilotní výcvik. Prošel přes No. 4 Initial Training Wing v Paigntonu a pokračoval v listopadu 1942 k No.3 Elementary Flying Training School. V lednu 1943 se přes Aircrew Despatch Centre vydal do Kanady. Zde pokračoval ve výcviku u No. 31 Elementary Flying Traninig School a No. 34 Service Flying Training Schooll a dosáhl hodnosti Sergeant. Přes No.7 Personnel Reception Centre se pak vrátil do Británie, aby pokračoval ve výcviku u No. 5 (Pilot) Advanced Flying Unit a ukončil ho pak u No.57 Operational Training Unit a No.1 Tactical Exercise Unit. 31. července 1944 opět vrátil k 312. peruti, tentokrát už jako polní pilot, a zůstal u ní až do konce války. Dosáhl hodnosti Pilot Officer.
Do Československa se vrátil s 312. perutí 13. srpna 1945. 6. února 1946 byl převelen k náhradnímu praporu pěšího pluku 18 v Plzni k propuštění do zámoří. Poté se pravděpodobně vrátil zpět ke své rodině v Británii. Podle neověřených informací se později vydal do Austrálie, kde pravděpodobně dožil.

Vyznamenání:
Československý válečný kříž 1939 - 9. dubna 1945
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem - 18. srpna 1945
Československá vojenská medaile Za zásluhy - 6. března 1946

Zdroj: www.vuapraha.cz, www.fcafa.com

Foto: www.fcafa.com

Pátek 2. srpna 1940Útoky na nákladní dopravu v kanále a u východního pobřežíNoc: napaden jižní Wales a MidlandsPočasí: n...
02/08/2026

Pátek 2. srpna 1940

Útoky na nákladní dopravu v kanále a u východního pobřeží
Noc: napaden jižní Wales a Midlands

Počasí: na jihu mírné, na východě a nad kanálem oblačno, v Doverské úžině mžení

Nejdůležitější události:

Den začal na Britských ostrovech za smíšených meteorologických podmínek. Zatímco na severu převládalo převážně příznivé počasí, ve východních hrabstvích a podél pobřeží Lamanšského průlivu byla nízká oblačnost a občasné mrholení. Ve Doverské úžině byla viditelnost obzvláště špatná, což omezovalo jak vzdušnou dohlednost, tak rozsah nepřátelských operací během dopoledne.

Mezi 18.27 a 18.53 hodin bylo v prostoru Calais–Boulogne zaznamenáno vytváření sedmi samostatných nepřátelských náletů. Tyto formace překročily Doverskou úžinu po různých kurzech, načež byly k jejich zachycení vyslány čtyři stíhací perutě RAF. Ani jedné z nich se však nepodařilo navázat kontakt s nepřítelem, s největší pravděpodobností kvůli špatné viditelnosti nad Lamanšským průlivem a vyhýbací taktice německých letounů.

Kolem půlnoci z 1. na 2. srpna došlo jižně od Aberdeenu k napadení konvoje dvěma hydroplány He 115. Jedno z letadel narazilo do záchranného člunu lodi SS Highlander a poté dopadlo na palubu, přičemž zabilo tři členy posádky. Druhý z nich byl sestřelen do moře protiletadlovou palbou, ovšem rovněž za cenu obětí v řadách posádky lodi. Loď se později vrátila do přístavu Leith s poškozenou palubou.
Během rána byl u Harwiche napaden stíhacími bombardéry Bf 110 od ErprGr 210 a potopen ozbrojený trauler Cape Finisterre.

Dne 2. srpna byla na základně RAF Northolt oficiálně zformována také 303. (polská) stíhací peruť RAF. Přestože vrchní maršál letectva Hugh Dowding zpočátku nasazení polských letců odmítal, kritický nedostatek vycvičených stíhacích pilotů nakonec vedl k jejich začlenění do jednotek RAF. Mezi nejvýznamnější příslušníky perutě se později zařadili velitel letky John Kent, Kanaďan sloužící v RAF, a český pilot rotmistr Josef František. Právě František nakonec dosáhl nejvyššího počtu individuálně potvrzených sestřelů ze všech stíhacích pilotů během bitvy o Británii.

Noční nálety byly rozšířenější než denní útoky, jejich intenzita však zůstala nižší než během předchozích nocí. Německé bombardéry postupovaly po již známých trasách – do britského vzdušného prostoru vstupovaly přes Weymouth, útočily na cíle v jižním Walesu a poté pokračovaly dále na sever až k Sealandu, Liverpoolu a hrabství Lancashire.

Německé kladení námořních min bylo zaznamenáno v několika pobřežních oblastech, včetně ústí Temže, pobřeží Východní Anglie, úseku mezi řekou Tees a mysem St Abb’s Head i vod u Aberdeenu a severovýchodního pobřeží Skotska. Tyto akce znovu potvrdily přetrvávající hrozbu pro britskou pobřežní plavbu.

Zprávy rovněž potvrdily, že letouny Luftwaffe shodily další výtisky Hi**erova projevu, předneseného 19. července v Říšském sněmu. Tentokrát byly letáky rozptýleny nad oblastmi Brecon a Talyllyn v hrabství Breconshire, čímž navázaly na obdobnou propagandistickou akci uskutečněnou předchozího dne.

Německé ztráty:
Letců 16 Letadel 7
Britské ztráty:
Letců 1 Letadel 3

Spitfire, sériové číslo R6799, 65. peruť. Shořel.
S/L H. C. Sawyer zabit. Havaroval při startu k noční hlídce a uhořel.

Popisek k fotce:
Messerschmitt Me 110D od II/ErpGr 210, rok 1940

Převzato ze stránky The Battle of Britain Historical Timeline

Čtvrtek 1. července 1940Nákladní doprava u východního a jižního pobřeží pod útoky.Noc: jižní Wales a Midlands pod útoky....
01/08/2026

Čtvrtek 1. července 1940

Nákladní doprava u východního a jižního pobřeží pod útoky.
Noc: jižní Wales a Midlands pod útoky. Zaminovávání ústí Temže a severovýchodního pobřeží Skotska.

Počasí: na většině území teplé, v Doverské úžině a kanále přeháňky. Nízká oblačnost, která v průběhu dne mizela.

Nejdůležitější události.

V tento den vydal Hi**er rozkaz č. 17 přikazující Luftwaffe „překonat v nejkratším možném termínu RAF a všechna letectva pod jeho velením“.
Okolo 13:00 Hurricany 607. perutě a Spitfiry 616. perutě vzlétly proti útoku nepřátelských bombardérů na nákladní lodě u pobřeží Yorkshire. Jeden Do 17 byl nárokován jako poškozený a jeden Ju 88 jako zničený. Odvetnou palbou byl poškozen i jeden Spitfire, ale ten se dokázal bezpečně vrátit na základnu.
Ve 14:50 sekce Hurricanů 145. perutě napadla a zničila jeden Ju 88 v oblasti Beachy Head, zatímco druhá sekce deset mil od Hastingsu napadla a sestřelila Hs 126, průzkumný letoun z IV(H)/31. Jeden z Hurricanů byl zasažen odvetnou palbou a zřítil se do moře.
V 15:12 samostatně letící Ju 88 zaútočil na továrnu The Boulton Paul Aircraft factory v Norwichi. Byla poškozena jak továrna, tak i nedaleká vozovna železnice v Thorpe. Při tomto náletu bylo patnáct civilistů zabito a dalších šedesát utrpělo zranění.
V 18:55 zadržely Hurricany 242. perutě formaci Ju 88s z III/KG 4 útočící u pobřeží Norfolku na konvoj s kódovým označením PILOT. Jeden z bombardérů byl sestřelen.

Německé ztráty
Letci: 19 | Letadla: 13

Britské ztráty
Letci: 5 | Letadla: 1

Hurricane, sériové číslo P3155, 145. peruť. Ztracen nad mořem.
Sub/Lt I. H. Kestin prohlášen za nezvěstného. Sestřelen odvetnou palbou Hs 126, havaroval do kanálu.

Blenheim, sériové číslo IV N3601, 236. peruť. Stroj zničen.
S/L P. E. Drew a F/O B. Nokes - Cooper oba zabiti. Sestřelen pozemní protiletadlovou obranou při doprovodu bombardérů.

Blenheim, sériové číslo IV R2774, 236. peruť. Stroj zničen.
P/O B. M. McDonough a Sgt F. A. P.Head oba zabiti. Sestřelen pozemní protiletadlovou obranou při doprovodu bombardérů.

Popisek k fotografii:
Velitel 264. perutě, Squadron Leader Philip Hunter vede „vic“ formaci Defiants z letiště Kirton-in-Lindsey, začátek srpna 1940.
© IWM (CH 885)

Foto: Imperial War Museum London
Text: Battle of Britain Historical Timeline

Středa 31. července 1940Počasí: Jasno nad celou Británií, teploty byly mírně nad dlouhodobým průměrem. Nad Lamanšským pr...
31/07/2026

Středa 31. července 1940

Počasí: Jasno nad celou Británií, teploty byly mírně nad dlouhodobým průměrem. Nad Lamanšským průlivem a Doverskou úžinou se vyskytoval opar.

Hlavní činnost:
Středa 31. července 1940 přinesla nad Spojeným královstvím příznivé počasí. Teploty byly mírně nad dlouhodobým průměrem a nad většinou vnitrozemí převládala jasná obloha. Nad Lamanšským průlivem a Doverskou úžinou se však stále držel opar, který ztěžoval dohlednost jak útočníkům, tak obráncům. Navzdory zlepšeným povětrnostním podmínkám byla aktivita Luftwaffe ve srovnání s předchozími dny méně intenzivní a řada náletů se po přiblížení stíhaček RAF obrátila zpět. Přesto pokračovaly útoky na pobřežní lodní dopravu, které byly v nočních hodinách doplněny omezeným bombardováním cílů ve vnitrozemí.

epřátelský průzkum a útoky v malé výšce se soustředily především na konvoje u jižního, jihovýchodního a jihozápadního pobřeží Anglie.

V severních vodách začal den neobvyklým střetnutím. V 08.55 hodin doprovázel létající člun Short Sunderland od No. 10 Squadron RAAF, přidělené k Coastal Command a dislokované na základně Mount Batten, ozbrojený obchodní křižník HMS Mooltan, který se vracel po opravě v Plymouthu. Posádka Sunderlandu zpozorovala bombardér Ju 88 a provedla manévr k jeho zachycení. Přestože nedošlo k výměně palby, německý bombardér přerušil přiblížení a doprovodná mise pokračovala bez dalších incidentů.

Mezitím u Montrose ve Skotsku pokračovala během odpoledne nepřátelská průzkumná činnost. Ve 12.12 hodin zaútočily tři Spitfiry 603. perutě na bombardér Heinkel He 111 a sestřelily jej. Letoun se zřítil severovýchodně od města. Přestože dva Spitfiry utrpěly při opětované palbě poškození, oba se bezpečně vrátily na základnu v Montrose. Šlo o jediné potvrzené vzdušné vítězství RAF v severní oblasti během tohoto dne.

Na severovýchodním pobřeží byly rovněž hlášeny další tři meteorologické průzkumné lety podél skotského pobřeží, žádný z nich však nevedl ke střetnutí s letouny RAF.

S příchodem tmy noční operace zesílily. Nálety přilétaly z Cherbourgu a Normanských ostrovů, přičemž mnoho svazů směřovalo nad vnitrozemí k ústí Temže a do jižního Walesu. Přibližně od 22.00 hodin byly bomby svrženy na řadu cílů v hrabství Surrey, včetně Esheru, Hinchley Woodu a Thames Dittonu. Poškozeno bylo stanoviště civilní obrany (Air Raid Warden Post) a tři osobní automobily; jeden civilista utrpěl zranění.

Další bomby dopadly v okolí Southminsteru, Rochfordu, Croydonu, Rochesteru, Brentwoodu, Gravesendu, Ipswiche, Wattishamu a Martleshamu.

Další aktivita byla zaznamenána v jižním Walesu, kde se Barry Docks staly během 24 hodin terčem již druhého bombardování. Čtyři vysoce explozivní pumy vykolejily tři železniční vagóny a rozbily okna budovy námořní kontroly i kanceláří společnosti Great Western Railway (GWR). V Cwm Bargoed byla poškozena železniční trať.

V okolí Swansea dopadly bomby na Monk Nash, zatímco další nálet přilétl od západu přes Milford Haven a nebyl zachycen radarem. Ve 00.15 hodin zachytily Blenheimy z No. 29 Squadron nepřátelský letoun mezi North Coates a Spurn Head a podle hlášení jej sestřelily do moře.

Další nálety, které nebyly radarově zachyceny, byly hlášeny nebo zjištěny akustickými prostředky, zejména nad Liverpoolským zálivem a Bristolským průlivem.

Mezitím se ve Třetí říši vnitropolitické spory promítly i do identity Luftwaffe. Říšský maršál Hermann Göring, nespokojený se sňatkem Oberstleutnanta Hanse-Jürgena von Cramon-Taubadela z JG 53 se ženou částečně židovského původu, nařídil odstranit z letadel jednotky její charakteristický znak „Pikové eso“ (Ace of Spades). Na protest piloti III./JG 53 odstranili z ocasních ploch svých letadel hákové kříže a někteří je dokonce nahradili značkami svých vzdušných vítězství. Toto opatření, které nepříznivě působilo na morálku, mělo jen nepatrný vojenský význam, avšak vyvolalo značnou nespokojenost v jedné z nejvýznamnějších stíhacích jednotek Luftwaffe.

Dr. Joseph Goebbels, říšský ministr propagandy, využil tento den k rozhlasovým prohlášením, v nichž tvrdil, že Británie stojí na pokraji porážky. Prohlašoval, že RAF již není schopna Luftwaffe účinně čelit a že německé obsazení Londýna je otázkou nejbližší doby. Tato tvrzení však ostře kontrastovala se skutečným průběhem dne, během něhož britská obrana obstála, zatímco Luftwaffe utrpěla středně těžké ztráty, aniž dosáhla významnějšího strategického úspěchu.

Německé ztráty
Letci: 6
Letadla: 7
Britské ztráty
Letci: 5
Letadla: 7

Spitfire P9398, No. 74 Squadron – letoun ztracen.
Sgt F. W. Eley – padl. Sestřelen stíhačkou Bf 109 u Folkestonu.

Spitfire P9379, No. 74 Squadron – letoun ztracen.
P/O H. R. Gunn – padl. Sestřelen stíhačkou Bf 109 u Folkestonu.

Popisek k fotografii:
Ochrana konvoje. Sunderland L2163/DA-G, jeden ze dvou sloužících u 210. perutě nad konvojem TC6, přivážejícím kanadské vojáky do Británie 31. července 1940. Konvoj vyplul z Halifaxu v Novém Skotsku 23. července, a měl dorazit do Greenocku 1. srpna. Loď na pozadí, kterou cenzor zakroužkoval, je torpédoborec třídy ”H” HMS HIGHLANDER.
© IWM (CH 825)
Foto: Imperial War Museum London
Zdroj: The Battle of Britain Historical Timeline

Létali u 312. – připomínáme siF/Sgt. Karel Hruška* 31. července 1920 - Brno - Komín† 15. února 1968 - BrnoU 312. perutě ...
31/07/2026

Létali u 312. – připomínáme si

F/Sgt. Karel Hruška

* 31. července 1920 - Brno - Komín
† 15. února 1968 - Brno

U 312. perutě působil od března od června 1941 jako telegrafista a od června 1944 do konce války jako operační pilot.

Karel Hruška studoval VOŠ stavební v Brně. V prosinci 1939 odešel se svým bratrem Rudolfem přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Bejrútu a dále do Francie. Zde byl v únoru presentován u náhradního tělesa československé armády v Adge jako radiotelegrafista u předzvědného oddílu.
7. 7. 1940 přišel do Velké Británie, kde byl 17. 8. přjat do řad RAF VR a absolvoval výcvik u No 1 Signal School v Cranwell. V březnu 1941 byl přidělen k 312. peruti jako pozemní radiotelegrafista v hodnosti AC1. V srpnu 1941 pokračoval ve výcviku v Cranwell a náseledně byl umístěn u 311. bombardovací perutě.
V květnu 1942 byl převelen k náhradnímu tělesu československého vojska v St. Athan a byl zařazen do pilotního výcviku. Ten zahájil v londýnském Air Crew Reception Centre. Odtud se po necelých třech týdnech dostal k No 4 Initial Training Wing v Paigtonu. V pilotním výcviku pokračoval v Kanadě u No. 31 Elementary Flying Training School (De Winton, Alberta) a následně u No 32. SFTS v Kanadě (Moose Jaw, Saskatchewan). Po návratu z Kanady, prošel nejprve No. 7 Personnel Reception Centre a následně od poloviny prosince 1944 pokračoval v výcviku u No. 5 (Pilot) Advanced Flying Unit a No. 53 Operaration Training Unit. Po ukončení výcviku se 13. 6. 1944 v hodnosti Temporary Sergeant vrátil k 312. stíhací peruti jako operační pilot, kde zůstal až do konce války. Svoji aktivní služby u RAF ukončil v hodnosti Flying Sergeant.
Do Československa se vrátil 24. srpna 1945. Po návratu do vlasti odešel z armády, v roce 1946 dokončil školu a pracoval ve stavebnictví. V červnu 1991 byl in memoriam povýšen na podplukovníka letectva.

Vyznamenání:

Československá:
2 x Československý válečný kříž 1939
2 x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile Za zásluhy I. stupně
Československá vojenská pamětní medaile F-VB

Britská:
The 1939 – 1945 Star
The Defence Medal
The War Medal
The France and Germany Star

Zdroj: https://encyklopedie.brna.cz, vuapraha.cz

Úterý 30. července 1940Útoky na konvoje u Orfordness, Clactonu a Harwiche.Noc: útoky na jižní Wales a Midlands.Počasí: n...
30/07/2026

Úterý 30. července 1940

Útoky na konvoje u Orfordness, Clactonu a Harwiche.
Noc: útoky na jižní Wales a Midlands.

Počasí: nestálé s mžením a nízkými mraky.

Nejdůležitější aktivity:

Úterý 30. července 1940 se vyznačovalo nestálým počasím – nízká oblačnost a vytrvalé mrholení omezovaly rozsáhlejší leteckou činnost. Navzdory nepříznivým podmínkám došlo k několika prudkým střetnutím nad pobřežními i vnitrozemskými oblastmi a jak RAF, tak Luftwaffe zůstaly aktivní v klíčových operačních prostorech. V tento den neutrpělo Fighter Command žádné potvrzené ztráty, zatímco Luftwaffe přišla nejméně o pět letadel, a to v leteckých soubojích i v důsledku palby britského protiletadlového dělostřelectva.

V zázemí vydal Adolf Hi**er významnou směrnici, kterou odložil případnou invazi do Británie nejméně do poloviny září. Německé vedení se nadále rozcházelo v názorech na rozsah i způsob provedení této operace, zatímco přípravy Luftwaffe na dlouhodobou leteckou ofenzivu proti RAF vstoupily do závěrečné fáze plánování.

Přibližně v 09.00 hodin utrpěl průzkumný Junkers Ju 88A od 2.(F)/122 (F6+BK), nasazený k průzkumu lodní dopravy podél východního pobřeží Anglie, poruchu motoru a nouzově přistál na hladině moře u Happisburghu v hrabství Norfolk. Posádka nastoupila do záchranného člunu a později byla zachráněnia britskou rybářskou lodí.

Ve vzdušném prostoru severní Británie panoval poměrný klid. Během dne bylo mezi Flamborough Head a Orknejemi zaznamenáno pět nepřátelských náletů.

Noční operace byly omezeného rozsahu, pravděpodobně v důsledku přetrvávajícího nepříznivého počasí nad velkou částí Británie.

Na německé straně představoval 30. červenec 1940 významný zlom ve strategickém plánování. Adolf Hi**er formálně odložil zahájení operace Seelöwe (Lvoun) a stanovil, že případná invaze do Británie nemůže být zahájena před 15. zářím. V soukromí však dával přednost ještě delšímu odkladu, až na začátek roku 1941, ačkoli s tím jeho nejvyšší velitelé nesouhlasili.

Německé ztráty
Letci: 21 | Letadla: 9

Britské ztráty
Letci: 0 | Letadla: 1

Popisek k fotografii:
Hawker Hurricane Mk I, na kterém létal Sgt G “Sammy” Allard od 85. perutě, červenec 1940. © IWM (HU 104491)

Foto: Imperial War Museum London
Zdroj: The Battle of Britain Historical Timeline

Pondělí 29. července 1940Napaden konvoj u Doveru.Noc: omezená aktivita nad vnitrozemím.Počasí: nad celou Británií přízni...
29/07/2026

Pondělí 29. července 1940

Napaden konvoj u Doveru.
Noc: omezená aktivita nad vnitrozemím.

Počasí: nad celou Británií příznivé, v ústí Temže a nad Doverem mlhavo.

Nejdůležitější aktivity:
Krátce po 07.00 hodině zaznamenaly radarové stanice systému Chain Home a pozorovatelé Royal Observer Corps první větší pohyb Luftwaffe toho dne. Průzkumný let ve velké výšce nad Doverem následovalo formování čtyř samostatných náletových svazů nad oblastí Calais–Boulogne–Saint-Omer. Do 07.34 hodin se tyto skupiny spojily v jedinou formaci čítající více než 80 letadel.. Jejich cílem byl přístav v Doveru.

Velitelství stíhacího letectva RAF (Fighter Command) reagovalo okamžitě. K zachycení nepřítele byly vyslány perutě č. 41, 56, 64 a 501. Spitfiry 41. perutě zaútočily na nepřítele ze severního křídla, zatímco Hurricany 501. perutě provedly útok ze směru slunce. Nad Doverem se rozpoutal prudký letecký boj, do něhož se zapojilo více než 200 letadel. Piloti RAF si nárokovali osm jistě sestřelených Ju 87 a sedm Bf 109, přičemž uplatnili i několik dalších nepotvrzených nároků. Svůj podíl na obraně mělo také protiletadlové dělostřelectvo, které sestřelilo další dvě Stuky. RAF přišla o dva Spitfiry a jeden Hurricane.

Navzdory rozsahu útoku byly škody v Doveru poměrně malé. Potopen byl parník SS Gronland, již poškozený při předchozím náletu, a hlídková jachta Gulzar, zatímco jedna pomocná námořní loď utrpěla poškození. Tlaková vlna výbuchů a létající trosky poškodily několik budov na nábřeží. Bomby svržené Stukami způsobily požár na depotní lodi HMS Sandhurst a přerušily ropovod, což vedlo k rozlití hořící ropy po hladině přístavu.

V časných odpoledních hodinách Luftwaffe obnovila útoky proti lodní dopravě v Lamanšském průlivu. Přibližně ve 13.00 hodin provedly bombardéry Junkers Ju 88 z KG 76 nízký bombardovací útok na skupinu rybářských trawlerů u Dungenessu. K zachycení útoku byla vyslána 610. peruť.

Později během dne utrpělo britské námořnictvo vážnější ztrátu. V 15.00 hodin vyplul torpédoborec HMS Delight z Portsmouthu do oblasti řeky Clyde. Jeho denní plavba Lamanšským průlivem byla v rozporu s platnými rozkazy a vystavila loď značnému nebezpečí. Krátce po vyplutí byl torpédoborec zachycen německými radiolokačními stanicemi u Cherbourgu, které sledovaly jeho pohyb. Přibližně 20 mil od mysu Portland Bill na něj následně zaútočilo dvanáct střemhlavých bombardérů Junkers Ju Jedna z pum zasáhla příď lodi, způsobila rozsáhlý požár a vyvolala sekundární explozi. HMS Delight se později téhož večera potopila; při útoku zahynulo šest členů její posádky. Dalších padesát devět mužů mužstva a pět důstojníků zachránil torpédoborec HMS Vansittart spolu s místními plavidly.

Krátce po 17.00 hodině zahájila Luftwaffe koordinovaný útok na hlavní lodní trasy a přístavní zařízení v Harwichi a Doveru a konvoj Agent u pobřeží hrabství Essex. Velitelství stíhacího letectva RAF (Fighter Command) reagovalo okamžitě. K zachycení nepřítele byly vyslány Spitfiry z 66. perutě a Hurricany perutí č. 17, 85 a 151.

RAF během tohoto střetnutí ztratila tři stíhací letouny. Dva Hurricany byly těžce poškozeny palbou Bf 110 a jejich piloti museli nouzově přistát na letištích Martlesham a Rochford. Během odpoledních bojů zničeno také šest německých letadel.

Během dopoledne se dva nálety Luftwaffe přiblížily k oblasti Aberdeenu.. Stíhačky RAF zachytily dva bombardéry Heinkel, avšak nepřátelským letounům se podařilo vyhnout boji tím, že vystoupaly do oblačnosti.

Po setmění se operace Luftwaffe přesunuly ke kladení námořních min podél východního pobřeží Anglie, zejména v oblastech Doveru, ústí Temže a Harwiche. Pozorovatelé Royal Observer Corps hlásili také přítomnost hydroplánů. Devět menších náletů se přiblížilo k pobřeží mezi Scarboroughem a mysem St. Abb's Head a během letu kladlo námořní miny v úseku od Hartlepoolu až po záliv Firth of Forth.

Německé ztráty
Letci: 25 | Letadla: 11

Britské ztráty
Letci: 3 | Letadla: 6

Spitfire, sériové číslo N3038, 41. peruť. Stroj ztracen.
F/O Douglas Robert Gamblen, nezvěstný. Havaroval do moře při souboji s Ju-87 a Bf-109 nad Doverem. Bylo mu 25 let. Jeho jméno je uvedeno v památníku v Runnymede na panelu č. 5.

Hurricane, sériové číslo L1955 , 43. peruť. Havaroval a shořel.
P/O K. C. Campbell zabit.

Hurricane, sériové číslo P3879, 56. peruť. Havaroval a vybuchl v kanále nedaleko Doveru.
F/Sgt C. J. Cooney zabit. Sestřelen v souboji s Bf 109. Bylo mu 26 let. Jeho jméno je uvedeno v památníku v Runnymede na panelu č. 10.

Popisek k fotografii" Piloti letky “B 32. perutě na trávě na základně RAF v Hawkinge před Hurricanem Mk I P3522, GZ-V, 29. července 1940. Zleva doprava: Pilot Officer R. F. Smythe; Pilot Officer K. R. Gillman; Pilot Officer J. E. Procter; Flight Lieutenant P. M. Brothers; Pilot Officer D. H. Grice; Pilot Officer P. M. Gardner a Pilot Officer A. F. Eckford. Všichni z nich válku přežili s výjimkou Keitha Gillmana, který byl 25. srpna 1940 prohlášen za nezvěstného. © IWM (HU 54418)

Zdroj: The Battle of Britain Historical Timeline
Foto: Imperial War Museum London

Létali u 312. - připomínáme siRobert Ossendorf (Osenský)* 29. 7. 1916 Všeruby u Plzně+ 1. 2. (2. 2.) 1955 ostrov Sylt, N...
29/07/2026

Létali u 312. - připomínáme si

Robert Ossendorf (Osenský)

* 29. 7. 1916 Všeruby u Plzně
+ 1. 2. (2. 2.) 1955 ostrov Sylt, Německo

Robert Osenský se narodil 29. července 1916 jako Robert Ossendorf ve Všerubech u Plzně v tehdejším okrese Stříbro četnickému strážmistru Viktoru Ossendorfovi a jeho manželce Martě. Měli spolu celkem pět dětí. Po smrti první manželky se Viktor Ossendorf znovu oženil s Emílií, rozenou Kroftovou a měli spolu nejmladší dceru Elišku. Po válce v roce 1945 přijala celá rodina příjmení Osenský.
V roce 1929 se rodina přestěhovala do Holešova, kde Viktor Ossendorf sloužil jako velitel četnické stanice a Robert zde dokončil školní docházku. Poté vystudoval dva roky nižší průmyslové školy chemické a do roku 1936 pak pracoval v Olomouci jako drogista. V té době take začal létat v Hanáckém aeroklubu v Olomouci, později zahájil motorový výcvik v rámci akce “1000 pilotů republice”. V září roku 1936 nastoupil do Vojenského leteckého učiliště v Prostějově, které ukončil v červnu 1938. Po okupaci zbytku Československa 15. března 1939 se rozhodl odejít do zahraničí do odboje.
Nové hranice do Polska překročil 15. června 1939 a po několika dnech se prezentoval na československém konzulátě v Krakově. Po krátkém čase byl přesunut do tábora v Malých Bronovicích a odtud na konci července odjel do polského přístavu Gdyně, odkud 29. července 1939 odplul lodí Chrobry do Francie.
V Paříži byl nucen podepsat závazek do Cizinecké legie, protože ale mezitím 1. září 1939 vypukla válka, prezentoval se Robert Osenský na začátku října u československé Letecké skupiny v Agde a odtud byl 17. října 1939 odvelen do pokračovací letecké školy v La Rochelle. Od 18. ledna do 15. května 1940 se přeškoloval na francouzské bombardéry v Istres, škola byla ale nucena se přesunout do Alžíru na leteckou základnu Tafaraoui u Oranu. Po pádu Francie byl Robert Osenský propuštěn ze služby u francouzského letectva, vlakem se přesunul do Casablanky, kde 29. června nastoupili na loď Gib-el-Dersa, a po přestupu v Gibraltaru na loď Neuralia, přistál 12. července 1940 v anglickém přístavu Liverpool.
Z přístavu Liverpool byl Robert Osenský přemístěn na leteckou základnu RAF v Cosfordu, kde byl 26. července 1940 přijat do dobrovolnické zálohy RAF. Dne 26. října 1940 nastoupil nejdříve k výcvikovému křídlu v Babbacombe, kde absolvoval teoretickou výuku v leteckých pilotních odbornostech a dne 3. května 1941 zahájil elementární letecký výcvik u letecké výcvikové školy na základně RAF ve Watchfieldu. Od 19. července pokračoval ve výcviku na základně RAF v Hullavingtonu, kde létal nejprve na pokračovacích dvoumístných letounech Miles Master, později na jednomístných stíhacích Hurricane. Závěrečný bojový výcvik absolvoval od 21. října 1941 u operační výcvikové jednotky v Hawardenu na letounech Spitfire. Operační výcvik ukončil před Vánocemi 1941. Dne 6. ledna 1942 byl Robert Osenský převelen k 312. (československé) peruti RAF na základně Angle ve Wallesu. Dne 26. ledna 1942 nouzově přistál na mořské pláži v důsledku ztráty orientace a vyčerpání veškerého paliva. Při přistání se zranil. Na konci května 1943 dokončil Robert Ossendorf první operační turnus a od 2. června 1943 létal u britských výcvikových perutí s letouny určenými pro vlekání vlečných terčů při výcviku protiletadlového dělostřelectva. Od 1. února 1944 nastupuje opět k 312. peruti a zahajuje svůj druhý operační turnus. Peruť se na jaře 1944 přezbrojila na stíhací bombardovací verzi letounu Spitfire a od jara 1944 se tak jejím hlavním cílem stávají letiště, nádraží a další důležité pozemní cíle v severní Francii.
Dne 21. května 1944 se Robert Osenský účastnil operace Ramrod 905 při útocích na cíle v severní Francii. V blízkosti přístavu Le Havre byl jeho Spitfire zasažen palbou ze země a musel nouzově přistát do terénu u městečka Laurenan. Ve stejný den a ve stejném prostoru byl sestřelen i Karel Valášek, který rovněž pocházel z Holešova. Robertu Osenskému se podařilo ukrýt u jedné francouzské rodiny. Během ukrývání se zapojil do ozbrojené akce francouzského hnutí odporu, při které byl zraněn. Do Velké Británie se vrátil na rybářském člunu na začátku července a 17. července se hlásil opět u československého střediska v Cosfordu. Po doléčení zranění byl od konce září do začátku prosince 1944 přidělen k britským perutím jako styčný důstojník. Od 8. prosince 1944 do konce války v Evropě 8. května 1945 opět létal u 312. perutě.
Do vlasti se Robert Osenský vrátil v kabině Spitfiru 312. perutě 13. srpna 1945. Od podzimu pak sloužil u 4. leteckého pluku v Českých Budějovicích, kde se i oženil se slečnou Markétou Reinischovou. Na podzim 1946 se jim narodil syn Petr. V roce 1947 odešel z armády a létal u ČSA jako pilot. Po únoru 1948 v září 1948 odešel přes hranice do okupovaného Německa. Další informace o jeho osudu nejsou oficiálně známé. Podle nepotvrzených, ale hodnověrných informací, po krátkém pobytu v uprchlickém táboře v Gmundu odešel do Velké Británie, kde vstoupil do britských tajných služeb a létal z britských základen v severním Německu nad Sovětský svaz, kde vysazoval agenty z paluby letounů Dakota. Zahynul 2. února 1955 na ostrově Sylt v severním Německu. Pochován je na vojenském hřbitově Ohlsdorf v Hamburku.
V roce 1991 byl Robert Osenský občansky a služebně rehabilitován a posmrtně povýšen do hodnosti plukovníka.
Za službu v čs. letectvu v zahraničí byl Robert Osenský vyznamenán 3x Československým válečným křížem 1939, dvakrát Československou medailí „Za chrabrost před nepřítelem“, Československou vojenskou pamětní medailí „Za službu v československé armádě v zahraničí“ (se štítkem Francie a Velká Británie) a Československou vojenskou medailí „Za zásluhy" I. stupně. Informace o britských vyznamenáních, které určitě obdržel, se nedochovaly. Za účast ve francouzském hnutí odporu byl vyznamenán francouzským Croix de Guerre 1939-45.

Zdroj: www.holesov.cz, VUA Praha

Adresa

Morkůvky 224
Morkuvky
69172

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Muzeum genpor. Františka Peřiny zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Muzeum genpor. Františka Peřiny:

Odkazy

Sdílet

Kategorie