29/03/2026
Velice smutná zpráva R.I.P.😓✈️🛩️🛫🛬
Dnes ráno nás opustil další kamarád, Petr Soukop.
Nadpozemský fanda letadel a skvělý fotograf všeho co nejen v našem letectvu od devadesátých let létalo. Roury, vrtule, mixéry, zkrátka vše co vonělo leteckým petrolejem a dotklo se kdy ranvejí - míst pro Petra zaslíbených - letišť.
Možná na prstech jedné ruky by se daly spočítat publikace o letectvu u nás co vyšly a NEBYLA by v nich ani jedna Petrova fotka.
Jeho snímky zdobí i nejednu kancelář či monitor těch, co mají letadla fakt rádi. Byl zakladatelem stránek www.warbirds.cz ze kterých později přešel na F. a své snímky až do ledna letošního roku tak vkládal na WarBirds.cz.
Když k nám před 25 lety dorazil na R-S 72 Nízká, provedl jsem ho objektem a pak už jsme kecali jen o letadlech a bunkrech a zase o letadlech a zase o bunkrech.
Krátce po vzniku naší databáze www.opevneni.cz jejímž duchovním otcem je BlooDiK, se k nám Petr přidal a objížděli jsme republiku s GPSkou, abychom zaměřovali objekty vzdálenější od jinak profláklých linií N, R a K, kde se nedostávalo souřadnic. Začali jsme na Bratislavě, kterou jsme tenkrát celou prosvištěli od brzkého rána až do pozdního večera a Petr fotil, zatímco my jsme zaměřovali.
Pak jsme se s jeho Oktávkou vydali na MO, kterým nás provedl náš další kamarád Míra Urban a zase Petr fotil a my měřili. O rok později následovalo O (OP), kde jsme si užili své, ale byla to opět velmi zdařilá akce okořeněná nevšedními zážitky, které si ale teď nechám od cesty.
Jezdívali jsme spolu na Hájovnu do Ostružné, kde jsme trávili zimní i letní dovolené a Shark, což byla Petrova přezdívka, trávil pak i u BlooDiKů nejeden večer.
Naposledy jsem se s Petrem viděl na našem výletu na tehdy čerstvě otevřenou tvrz Dobrošov, která prodělala rekonstrukci a tak jsme se byli mrknout v původní bunkrologické sestavě (ještě s Juldou) jak se rekonstrukce povedla.
Výlet to byl skoro jako za starých časů, byť nám bylo o dvacet víc. Zajeli jsme na N-S 60, kde jsme si před mnoha lety též užili spoustu večerní legrace a výletní část zakončili pod rozhlednou na Šibeníku u Nového Hrádku. Tehdy jsme si sedli na verandu tamního fakt krásného turistického centra (to bylo tou dobou ještě zavřené), koukali se do kraje - výhled je tam jeden z nejhezčích snad u nás, kecali o všem možném a užívali si zkrátka společný fajn den.
Jelikož jsme se Sharkem byli odjakživa mlsný huby, nemohlo to skončit jinde jak v cukrárně v Novém Městě nad Metují, kterou jsme vyplenili od větrníků, kokosek a chlebíčků, na náměstí počochnili svými moudry pár kolemjdoucích a vydali se se zapadajícím Sluncem domů. Jelikož člověk míní a život mění, netušil sem, že tehdy vidím Sharka naposledy.
Nejvíc mu byl za poslední léta blízko hlavně BlooDiK, od kterého mi dnes ta smutná zpráva přišla.
Já se na podzim zařekl, že už sem na tuhle zparchantělou síť nevlezu, ale dnes, pro Sharka, udělám výjimku, protože vzpomínku si zaslouží i zde, kde ho sledovaly více jak čtyři tisíce fanoušků letadel.
Čest jeho památce a modré nebe...
