05/06/2026
Docela dobrodružný osud zažil a stále zažívá otevřený letní vůz 500.
Zajimavá je už americká stopa tohoto vozu. Už roce 1905 jezdil podobný vůz v Montrealu, podobné vozy existovaly i v Calgary a Cincinnati. Rozdíl byl samozřejmě ve velikosti, na Americkém kontinentu byly obvyklé podvozkové vozy, a zatímco pražský vůz má orignální překlápěcí sedadla Heywood Bross a Wakefield Company, ty americké nebo kanadské měly sedadla pevná stupňovaná jako v divadle. Tkzv. Observation cars vydržely v provozu až do padesátých let kdy většinou skončily spolu se zrušením celého tramvajového systému.
Vraťme se, ale do Prahy. Vůz 500 byl dodán Ringhofferem v roce 1913 jako poslední tramvaj pro Prahu s talířovými spřáhly. Další vozy už měly tkzv. pražská dvouhlavá spřáhla, která jsou v provozu dodnes. Jak z historie známe, v roce 1914 vypukla 1.světová válka a je jasné, že na turistiku nebyla vhodná doba. Vůz byl bez využití odstaven až do roku 1920, kdy začal v nové republice opět vozit turisty. Stejně jako rok před válkou jezdil na zvláštní trase a vyčkával na své cestující na odstavných kolejích před radnicí na Staroměstském náměstí nebo na Pohořelci. V ceně jízdného byly zahrnuty i vstupy do vybraných objektů trasy.
V roce 1926 vyhlídkové tramvaji přibyla gumová konkurence. Autobusy se naučily jezdit a v Praze se objevily autokary. Podobně jako tramvaj bez střechy, ale i se střechou a oproti tramvaji se mohly lépe proplétat centrem a vyčkávat na své cestující kde bylo potřeba. Žádné zákazy vjezdu, žádné omezení parkování! Dodejme ještě, že konkurence patřila taktéž Elektrickým podnikům, takže když zájem o tramvaj poklesl, jízdy byly prostě zrušeny a tramvaj od roku 1927 až do roku 1949 jezdila pouze na zvláštní objednávku. Ano, tentokrát jí válka nezastavila, až převzetí moci dělnictvem, jí vystavil stopku.
Dělníci museli pracovat a kdo se chtěl jen tak vozit, nevytvářel hodnoty a tudíž byl příživník. Doba tedy tramvaji nepřála a ta stála opět bez využítí v depu. Její kolegyně saloní vůz 200 měl víc štěstí, našla se pro něj práce. Vůz byl určen pro vození dětí z mateřských škol za čerstvým vzduchem ze zakouřeného centra Prahy do Stromovky nebo Divoké Šárky.
V roce 1962 se přece jen našla činnost i pro "pětistovku". Na oslavách 30 let vozony Vokovice vytvořila agitační vozidlo pro nábor nových řidičů tramvají. A na podzim téhož roku jela v čele průvodu na oslavách 110 let výroby tramvají na Smíchově, ale to už byla její labutí píseň. Po oslavě byl vůz odvezen na odstavnou kolej ve vozovně Hloubětín a tam čekal na svou smrt. Jeho do té doby využívaný vlečný vůz 501 se už svého konce dočkal a teď šrot čekal na letní motorák.
Když už v roce 1964 objevil zubožený vůz budoucí správce muzejní sbírky Lubomír Kysela, chyběly už mosazné tyče, ucha lavic i sedáky samotné skončily někde jako zahradní nábytek. Doslova pět minut po dvanácté byl vůz vytažen z kopřiv a provizorně opět zprovozněn.
V letech 1968-69 dostal před řidiče plexisklo a nad něj přibyla plátěná stříška namísto záclon oddělující plošinu od prostoru pro cestující.
I když jakoby muzejní, čekala vůz další rána v podobě doplnění kolejnicových brzd a pantografu kvůli, kterému musela být snížena celková výška vozu podříznutím sloupků v roce 1971. Přitom už o tři roky později byl odstaven do vzniklé muzejní sbírky vozidel DPP.
Vůz byl nejčastěji používán jako posunovací při pořádání vokovických výstav, byl z něj totiž nejlepší výhled. Až v roce 1991 byl zbaven ohavného sběrače a byla mu navrácena elegance "kladky" jediné co se nevrátilo byla původní výška. podobně byly z vozu zdemontovány těžké "kolejovky", ale traverza zůstala, protože její demontáž je navázána na výměnu ložiskových komor a celého zařízení proti přejetí.
V roce 2005 vůz obdržel talířové spřáhlo a informační dobovou tabuli na dvířka.
Zatím poslední úpravy pocházejí z let 2023 (narážecí mřížka), 2024 (sedáky lavic) a 2025 (mosazné zadržovací tyče). Zatím poslední drobnost byla rekonstrukce plošinových nouzových sedátek v letošním roce, ale tím se zatím práce zastavily. Snad se někdy vůz dočká kompletní renovace, která obnáší opravu (zúžení) střechy, rekonstrukci spodku a elektrovýzbroje.
LV.
