01/07/2026
S výstavbou těžkého opevnění je úzce spjat i vznik a existence strážních jednotek, jejichž prvotním úkolem bylo střežit staveniště objektů. Strážní jednotky zpočátku spadaly pod jednotlivá Ženijní skupinová velitelství (ŽSV) a nejinak tomu bylo i u ŽSV III v Králíkách. Zde byl k 1. červenci 1936, na základě rozhodnutí Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), zřízen strážní oddíl.
Ke kralickému strážnímu oddílu byli vojáci přidělováni postupně od různých útvarů. Již 1. července 1936 se u velitele ŽSV III, pplk. žen. Ing. Karla Špalka, hlásila první skupina přidělených mužů od pěšího pluku 5 (Praha) sestávající z 1 důstojníka, 6 poddůstojníků a 18 vojínů. Těmto poddůstojníkům a vojínům byla svěřena stráž u stavenišť srubů 8 a 16. Nedlouho poté, 4. července, požádal velitel ŽSV III o přidělení dalších šesti poddůstojníků a 24 vojínů, kteří dorazili 20. července od péšího pluku 11 (Písek). Jejich úkolem bylo mj. střežení stavenišť srubů 9 a 14. Strážní služba u stavenišť probíhala v režimu 1+3 se střídáním po 8 hodinách. Každý rozkaz k odeslání strážniho personálu nejen do Králík obsahoval vždy mj. obdobné upozornění "Zdůrazňuji, že výběru osob musí býti věnována mimořádná péče zvláště po stránce státní spolehlivosti. Všechny přidělené osoby musí býti národnosti československé a mravně bezúhonné. Osoby i státně spolehlivé, pokud mají trvalé bydliště v cizině, nepřidělujte."
Kvůli absenci vojenské posádky, a tedy i kasáren, v Králíkách, byl strážní oddíl ubytován v sídle ŽSV III, tedy v budově Walterovy továrny v Králíkách. Tuto budovu si vojenská správa pronajímala od paní Walterové již od roku 1935 a postupně ji adaptovala pro potřeby kralického ŽSV a strážního personálu.
Překotný nárůst vojenského personálu spojený s rychlým tempem zahájení vystavby opevnění si brzy vyžádal i jisté organizační změny, a tak již 4. července 1936, spolu s žádostí o přidělení dalšího strážního personálu, požádal pplk. Špalek ŘOP o transformaci strážního oddílu ve strážní rotu. K tomu si však něco řekneme zase příště.