Muzeum Alice G. Masarykové a Českého červeného kříže

12/05/2026

Prof. MUDr. Rudolf Jedlička
V dalším díle našeho cyklu „Po boku Alice G. Masarykové“ představujeme osobnost, která velmi aktivně působila ve Výkonném výboru Československého červeného kříže – legendárního chirurga a humanistu prof. MUDr. Rudolfa Jedličku (1869–1926).
🩺 Chirurg a průkopník nových metod
Rudolf Jedlička se narodil v Lysé nad Labem v rodině praktického lékaře. Po studiích medicíny a působení na interní klinice dr. Maixnera nastoupil jako asistent na chirurgickou kliniku prof. Maydla. V roce 1921 se stal řádným profesorem.
• Inovace v léčbě: Byl vyhledávaným chirurgem a průkopníkem nových metod, včetně chirurgického léčení žaludečního vředu.
• Osobní oběť: Prosazoval používání rentgenových paprsků, což mu způsobilo rakovinné bujení na prstech levé ruky. I po amputaci tří prstů pokračoval ve své chirurgické praxi a úspěšně léčil dál.
🏥 Zakladatel Jedličkova ústavu a Podolského sanatoria
V roce 1913 vybudoval speciální ústav pro tělesně postižené (dnešní Jedličkův ústav v Praze), který zčásti financoval z vlastních zdrojů. Jeho cílem bylo, aby postižení získali schopnosti pro uplatnění v pracovním procesu a společenském životě. Stál také u zrodu věhlasného podolského sanatoria.
🩹 Role v Československém červeném kříži
V rámci vznikající instituce Československého červeného kříže uplatnil Rudolf Jedlička své rozsáhlé organizační a lékařské zkušenosti:
• Byl aktivním členem Výkonného výboru ČSČK.
• Působil jako člen Kuratoria Ošetřovatelské školy, kde dohlížel na úroveň vzdělávání budoucích sester.
Profesor Rudolf Jedlička zemřel 26. října 1926 na ischemickou chorobu srdeční. Pro Červený kříž i celou společnost zůstává symbolem nezměrné vůle a moderního pojetí sociální péče.

08/05/2026

🎉 V pátek 8. 5. 2026 máme otevřeno od 9 do 16 hodin! 🎉
Nevíte, kam na státní svátek? Stavte se k nám do muzea 🏛️
Čeká vás dobrodružství plné objevů… a taky jeden hodně milý pejsek! 🐶
Hned u vstupu vás přivítá náš čtyřnohý kamarád – klidně ho pohlaďte, má to rád 😊
👣 Pak už jen vykročit za poznáním, příběhy a zábavou
👨‍👩‍👧‍👦 Ideální výlet pro malé i velké
Tak co, přijdete si ho pohladit? 😉

06/05/2026

Stále probíhá výstava o Emilii Ruth Tobolářové, zastavte se u nás 😊

06/05/2026

8. 5. 2026 bude muzeum otevřeno od 9 do 16 hodin. Těšíme se na vás!

05/05/2026

Růžena Svobodová
V dalším díle cyklu „Po boku Alice G. Masarykové“ si představujeme osobnost, která v prvních letech činnosti Československého červeného kříže zastávala funkci ředitelky tiskové kanceláře ústředí ČSČK – Růženu Svobodovou (1868–1920).
🖋️ Životopisné pozadí a literární salon
Růžena Svobodová se narodila v Mikulovicích u Znojma, ale vyrůstala v Praze v premonstrátském klášteře na Strahově. Vychodila vyšší dívčí školu a navštěvovala klášterní penzionát Sacré Coeur na Smíchově, aby se zdokonalila ve francouzštině. Po sňatku s básníkem F. X. Svobodou v roce 1890 vedla věhlasný „salon“, který navštěvovali známí básníci, spisovatelé a umělci jako Antonín Sova, Vilém Mrštík, F. X. Šalda, Hana Kvapilová či Božena Benešová.
🩹 Sociální činnost a role v ČSČK
Během první světové války působila v Českém srdci a od roku 1918 se ujala práce v Československém červeném kříži:
• Tisková a organizační činnost: Kromě vedení tiskové kanceláře se zabývala vysíláním zdravotně oslabených dětí na ozdravné pobyty do Švýcarska.
• Redakční práce: V roce 1918 založila a sama redigovala ilustrovaný časopis Dorostu ČSČK Lípa.
• Knižní vydavatelství: V roce 1919 pod její redakcí vyšla první kniha Čítanek Československého červeného kříže s názvem „O úctě k člověku“.
🕯️ Závěr života
Kniha „O úctě k člověku“ byla pro Růženu Svobodovou zároveň poslední, kterou mohla redigovat. Zemřela na následky těžkého onemocnění 1. ledna roku 1920.
Růžena Svobodová vnesla do formující se instituce Červeného kříže nejen svou literární erudici, ale i hluboký důraz na osvětu a výchovu mládeže.

03/05/2026

Dnes si připomínáme výročí narození Alice Garrigue Masarykové (1879–1966).
Pro mnohé „dcera prezidenta“, pro nás především žena, která pomáhala definovat moderní podobu sociální péče a humanity v naší zemi. Jako zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže ❤️ nebudovala jen instituci, ale šířila myšlenku, že pomoc bližnímu je základem zdravé společnosti.
Její život byl naplněn službou, empatií a neutuchající snahou o zlepšení podmínek obyvatel v Československu. Alice G. Masaryková nám dodnes připomíná, že skutečná velikost spočívá v tiché, vytrvalé práci pro druhé a v odpovědnosti, kterou neseme za svět kolem nás.

29/04/2026

🎉 Nová výstava v našem muzeu! 🎉

Jedna z prvních diplomovaných sester v Československu prožila život plný nečekaných zvratů. Z Rakovníka se její životní cesta dostala až do dalekého Bagdádu 😊

Přijďte objevit její fascinující příběh na naší nové výstavě.

A pokud vás zajímá víc, právě teď vyšel i rozhovor v rozhlase, kde se o výstavě dozvíte další zajímavosti. 🎙️

Těšíme se na vaši návštěvu!

Emilie Ruth Tobolářová (1895-1973) prožila mládí v Rakovníku. O jejím dobrodružném životě vyprávějí pohlednice a dopisy s exotickými známkami. Její touha po vzdělání a poslání zdravotní sestry ji zavedla až do Bagdádu, kde se stala oporou lékařky Vlasty Kálalové, znám....

28/04/2026

Josef Tůma
V dalším díle cyklu „Po boku Alice G. Masarykové“ si představujeme osobnost, která se v roce 1925 stala nástupcem Františka Drtiny v předsednictví Ústředního sboru Dorostu Československého červeného kříže – Josefa Tůmu.
🎓 Pedagogická praxe a teorie
Josef Tůma působil až do roku 1918 jako venkovský učitel na Kolínsku. Přesto byl zároveň výborným pedagogickým teoretikem:
• Byl členem společnosti Dědictví Komenského.
• Usiloval o vydávání kvalitních, obrázkových, ale cenově dostupných knih pro mládež.
🏛️ Působení ve státní správě a odborná činnost
Po vzniku republiky mohl své myšlenky realizovat na půdě ministerstva školství. Nadále zůstával vědecky a redakčně činný:
• Stále aktivně působil ve společnosti Dědictví Komenského.
• Redigoval odborný časopis Pedagogické rozhledy.
🧒 Role v Československém červeném kříži
V rámci vznikající instituce Československého červeného kříže převzal Josef Tůma v roce 1925 zásadní odpovědnost:
• Stal se předsedou Ústředního sboru Dorostu ČSČK.
• Ve své práci pro Červený kříž uplatnil zkušenosti z oblasti pedagogiky. Kladl především důraz na dostupnost kvalitních materiálů pro výchovu mládeže.
Josef Tůma představoval v čele dorostu Červeného kříže kontinuitu odborné pedagogické práce a praktické znalosti školního prostředí.

23/04/2026

Nenechte si ujít tradiční Pochod Alice G. Masarykové, který se uskuteční na různých místech České republiky v neděli 3. května 2026.

Připojte se k tisícům lidí po celé České republice. Společně pomůžeme dětské léčebně v Bukovanech a uctíme odkaz první dámy humanity.Každý krok pomáhá.

21/04/2026

Prof. PhDr. František Drtina
V dalším díle cyklu „Po boku Alice G. Masarykové“ představujeme osobnost, která do roku 1922 vykonávala funkci předsedy Ústředního sboru Dorostu Československého červeného kříže – prof. PhDr. Františka Drtinu (1861–1925).
🎓 Filozofická a pedagogická dráha
František Drtina pocházel z obce Hněvšín na Dobříšsku. Po maturitě v Praze vystudoval filosofickou fakultu a následně absolvoval zkušenou v zahraničí (Německo, Švýcarsko, Francie a Anglie). Od roku 1891 přednášel na univerzitě, kde se stal nejoblíbenějším učitelem studentů. Je autorem významných publikací Myšlenkový vývoj evropského lidstva nebo Ideály výchovy, které byly přeloženy do několika jazyků. Redigoval také vědecké časopisy Naše Doba a Pedagogické rozhledy.
🛶 Zakladatel vodního skautingu
Kromě své akademické dráhy se významně zapsal do historie volnočasových aktivit mládeže. V roce 1912 založil první český oddíl vodních skautů při vysokoškolském sportovním klubu. Ještě téhož roku členové klubu provedli první dálkovou plavbu, když spluli na vorech Vltavu z Českých Budějovic do Prahy.
🏛️ Působení ve státní správě a v Československém červeném kříži
Po vzniku Československa se František Drtina stal státním tajemníkem na ministerstvu školství. Své bohaté pedagogické a organizační zkušenosti zúročil v rámci Československého červeného kříže:
• Zastával funkci předsedy Ústředního sboru Dorostu ČSČK.
• Na tomto postu působil od vzniku organizace až do své předčasné smrti v roce 1925.
Profesor František Drtina představoval pro formující se instituci Červeného kříže zásadní morální a pedagogickou autoritu, která propojovala teoretické znalosti s praktickou výchovou mládeže.