České muzeum stříbra Kutná Hora

26/08/2026

𝗨𝘇̌ 𝘁𝗲𝗻𝘁𝗼 𝗰̌𝘁𝘃𝗿𝘁𝗲𝗸!
𝗣𝗿̌𝗲𝗷𝗲𝗺𝗲 𝗸𝗿𝗮́𝘀𝗻𝘆́ 𝘇𝗯𝘆𝘁𝗲𝗸 𝗽𝗿𝗮́𝘇𝗱𝗻𝗶𝗻 𝘃𝘀̌𝗲𝗺 𝘀̌𝗸𝗼𝗹𝗮́𝗸𝘂̊𝗺.
𝗡𝗲̌𝗰𝗼 𝗷𝘀𝗺𝗲 𝘀𝗶 𝗽𝗿𝗼 𝗻𝗲̌ 𝗻𝗮𝗰𝗵𝘆𝘀𝘁𝗮𝗹𝗶 𝗮 𝗻𝗲𝗷𝗲𝗻 𝗽𝗿𝗼 𝗻𝗲̌. 𝗣𝗿̌𝗶𝗷𝗱̌𝘁𝗲 𝘀𝗶 𝘃𝘆𝗿𝗼𝗯𝗶𝘁 𝘃𝗹𝗮𝘀𝘁𝗻𝗶́ 𝗺𝗲𝗱𝗮𝗶𝗹𝗶!

Tento čtvrtek (27. srpna) si na tvořivé dílně před Hrádkem v Kutné Hoře můžete od 10 hod zkoušet, jak vzniká medaile.

Každý účastník dostane připravený sádrový odlitek, do kterého si vybrousí vlastní návrh. Stačí trochu zručnosti a chuť tvořit – výsledkem bude originální medaile, kterou si odnesete domů.

Dílna je volně otevřená dětem i dospělým, takže si ji může vyrobit společně celá rodina.

čtvrtek, 27. 8. 2026 od 10 hodin
📍 před Hrádkem v Kutné Hoře
Do vyčerpání materiálu.

https://www.facebook.com/share/1DhXomwnSS/?mibextid=wwXIfr

20/08/2026

𝗝𝗮𝗸𝗲́ 𝘁𝗼 𝗯𝘆𝗹𝗼 𝗯𝘆́𝘁 𝗵𝗮𝘃𝗶́𝗿̌𝗲𝗺 𝘃𝗲 𝘀𝘁𝗿̌𝗲𝗱𝗼𝘃𝗲̌𝗸𝗲́ 𝗞𝘂𝘁𝗻𝗲́ 𝗛𝗼𝗿̌𝗲? ⛏️

Pracovní den mohl začít klidně ve tři ráno. Do dolu se chodilo po žebřících stovky metrů do hloubky. A pod zemí číhala voda, kouř i jedovaté plyny.

𝗢 𝘇̌𝗶𝘃𝗼𝘁𝗲̌ 𝗵𝗮𝘃𝗶́𝗿̌𝘂̊ 𝗷𝘀𝗺𝗲 𝘀𝗶 𝗽𝗼𝘃𝗶́𝗱𝗮𝗹𝗶 𝘀 𝗸𝘂𝗿𝗮́𝘁𝗼𝗿𝗲𝗺 𝗖̌𝗲𝘀𝗸𝗲́𝗵𝗼 𝗺𝘂𝘇𝗲𝗮 𝘀𝘁𝗿̌𝗶́𝗯𝗿𝗮 𝗝𝗼𝘀𝗲𝗳𝗲𝗺 𝗞𝗿𝗲𝗺𝗹𝗼𝘂.

𝗝𝗮𝗸𝗮́ 𝗯𝘆𝗹𝗮 𝗽𝗿𝗮𝗰𝗼𝘃𝗻𝗶́ 𝘀𝗺𝗲̌𝗻𝗮 𝗵𝗮𝘃𝗶́𝗿̌𝘂̊?

Ráno havíře budil zvon Sedmerník. Zvonil o sedmé hodině ranní. Pozor ale – o staročeské sedmé hodině. Nový den tehdy začínal západem slunce, takže Sedmerník mohl havíře budit klidně i ve tři v noci.

𝗝𝗮𝗸 𝗱𝗹𝗼𝘂𝗵𝗼 𝘃𝗹𝗮𝘀𝘁𝗻𝗲̌ 𝗵𝗮𝘃𝗶́𝗿̌ 𝗽𝗿𝗮𝗰𝗼𝘃𝗮𝗹?

Podle zákoníku Ius regale montanorum měla směna trvat šest hodin. Postupně se ale prodlužovala na osm nebo dokonce deset hodin. A k tomu bylo potřeba připočítat cestu do dolu a zpět, která se nezapočítávala do pracovní doby.

𝗝𝗮𝗸 𝘀𝗲 𝗵𝗮𝘃𝗶́𝗿̌𝗶 𝗱𝗼𝘀𝘁𝗮́𝘃𝗮𝗹𝗶 𝗱𝗲𝘀𝗶́𝘁𝗸𝘆, 𝘀𝘁𝗼𝘃𝗸𝘆 𝗺𝗲𝘁𝗿𝘂̊ 𝗽𝗼𝗱 𝘇𝗲𝗺 𝗮 𝘇𝗽𝗲̌𝘁?

Pěšky! Po žebřících, trámech s vytesanými stupínky, v šikmých šachtách se sesmekávali po kožených zástěrách.

𝗔 𝗷𝗮𝗸𝗲́ 𝘁𝗼 𝗯𝘆𝗹𝗼 𝗵𝗹𝘂𝗯𝗼𝗸𝗼 𝗽𝗼𝗱 𝘇𝗲𝗺𝗶́?

Teplota byla poměrně stálá, kolem 10–13 °C. Zato voda, špatný vzduch, kouř ze sázení ohně a jedovaté plyny představovaly skutečné nebezpečí. Havíři si museli dávat pozor i na tzv. faul, jedovatý plyn vznikající při hnití dřevěné výdřevy.

𝗩𝗶́𝗺𝗲, 𝗸𝗼𝗹𝗶𝗸 𝗹𝗶𝗱𝗶́ 𝗺𝘂̊𝘇̌𝗲 𝗯𝘆́𝘁 „𝗽𝗼𝗵𝗿̌𝗯𝗲𝗻𝗼“ 𝘃 𝗸𝘂𝘁𝗻𝗼𝗵𝗼𝗿𝘀𝗸𝘆́𝗰𝗵 𝗱𝗼𝗹𝗲𝗰𝗵?

Někdo mohl zůstat v zavalené nebo zatopené štole, ale pokud někdo zemřel v přístupné části dolu, tak jeho tělo tam určitě nikdo nenechával. V tzv. Svatomartinských šachtách jsou těla přívrženců Husova učení, které tam nechávali svrhávat kutnohorští katoličtí patriciové (údajně jich bylo až 1500).

⛏️ Poznejte celý příběh Kutné Hory na jednom místě, od dolu po palác.

Otevřeno út-ne

19/08/2026

18/08/2026

Objevte příběh, který stojí za Kutnou Horou.

V letních měsících doporučujeme rezervaci na webu Českého muzea stříbra! REZERVACE: odkaz v komentáři👉

16/08/2026

𝗕𝗲𝘇 𝗮𝘂𝘁, 𝗯𝗲𝘇 𝗹𝗮𝘃𝗶𝗰̌𝗲𝗸, 𝘀 𝗼𝗯𝗰𝗵𝗼𝗱𝘆, 𝗷𝗲𝗱𝗲𝗻 𝘃𝗲𝗱𝗹𝗲 𝗱𝗿𝘂𝗵𝗲́𝗵𝗼, 𝘀𝗲 𝘀𝘃𝘆́𝗺𝗶 𝘇𝗮́𝗸𝗮𝘇𝗻𝗶́𝗸𝘆.

Takové bylo na konci 20. let 20. století Palackého náměstí v Kutné Hoře, ještě v 19. století zvané Panské.

Do jakých obchodů a provozoven jste sem tehdy mohli zavítat?
K hodináři, klobočníku, do lahůdek, cukrárny, do restaurace U Tří pávů, k perníkáři, do lékarny, k řezníkovi, uzenáři, pro obuv, do železářství, galanterie, do půjčovny divadelních kostýmů, k fotografovi, do knihkupectví...

Celkem jich zde bylo přes 30. V jednom domě byly i 3 provozovny.

Kvůli jakému obchodu, provozovně byste vyrazili dnes na náměstí? 👇

14/08/2026

𝗩𝗲̌𝗱𝗲̌𝗹𝗶 𝗷𝘀𝘁𝗲, 𝘇̌𝗲 𝗻𝗲𝗷𝘃𝗲̌𝘁𝘀̌𝗶́𝗺 𝗻𝗲𝗽𝗿̌𝗶́𝘁𝗲𝗹𝗲𝗺 𝗵𝗶𝘀𝘁𝗼𝗿𝗶𝗰𝗸𝘆́𝗰𝗵 𝗺𝗲̌𝘀𝘁 𝗻𝗲𝗯𝘆𝗹𝗮 𝗷𝗲𝗻 𝘃𝗮́𝗹𝗸𝗮, 𝗮𝗹𝗲 𝘁𝗮𝗸𝗲́ 𝗼𝗵𝗲𝗻̌?

V minulosti stačila jiskra a během chvíle mohl hořet celý blok domů. Hustá zástavba, dřevěné konstrukce a šindelové střechy byly nebezpečnou kombinací.

𝗖𝗼 𝗯𝘆𝘀𝘁𝗲 𝗱𝗲̌𝗹𝗮𝗹𝗶 𝗿𝗼𝗸𝘂 𝟭𝟴𝟮𝟯 𝗸𝗱𝘆𝘇̌ 𝗵𝗼𝗿̌𝗲𝗹𝗮 𝗞𝘂𝘁𝗻𝗮́ 𝗛𝗼𝗿𝗮? 𝗞𝗮𝗺 𝗯𝘆𝘀𝘁𝗲 𝗯𝗲̌𝘇̌𝗲𝗹𝗶 𝗽𝗿𝗼 𝘃𝗼𝗱𝘂?

Už roku 1673 měla Kutná Hora vlastní nařízení, která určovala, jak požárům předcházet a jak proti nim zasáhnout. Bylo myšleno i na hlídání vynešených cenností.

Při hašení se například pomocí háků strhávaly dřevěné šindele ze střech, aby se oheň nemohl šířit dál.

Poznávejte historii s námi!👉

13/08/2026

Výstava, která vás vás vtáhne do světa jezuitů.
Objevte Cesty vědy, hranice víry ma Hrádku v Kutné Hoře.

Nečekané příběhy • interaktivní zážitek • svět, který ovlivnil ten náš

11/08/2026

𝗩 𝗽𝗮́𝘁𝗲𝗸 𝘀𝗶 𝗻𝗲𝗻𝗲𝗰𝗵𝘁𝗲 𝘂𝗷𝗶́𝘁 𝗺𝗶𝗺𝗼𝗿̌𝗮́𝗱𝗻𝘆́ 𝗵𝘂𝗱𝗲𝗯𝗻𝗶́ 𝘇𝗮́𝘇̌𝗶𝘁𝗲𝗸: 𝗝𝗶𝗿̌𝗶𝗻𝗮 𝗠𝗮𝗿𝗲𝘀̌𝗼𝘃𝗮́ 𝗿𝗼𝘇𝗲𝘇𝗻𝗶́ 𝗛𝗿𝗮́𝗱𝗲𝗸 v Kutné Hoře

Už v pátek 14. srpna od 18 hodin vystoupí v rámci Český varhanní festival Jiřina Marešová a Sandrik Giovannino Provolone.

Jiřina Marešová patří k výrazným osobnostem české varhanní scény. Vyučuje na Akademii múzických umění a koncertuje na českých i zahraničních pódiích. Její hudba ožije v jedinečné atmosféře gotického Rytířského sálu Hrádku.

Hrádek, Barborská 28, Kutná Hora
14. 8. | 18.00
Vstup na koncert 150 Kč na místě nebo online- odkaz v komentáři

Přijďte si užít páteční večer v jednom z gotických městských paláců Kutné Hory.

podrobnosti:
https://fb.me/e/mBPZUSx0g

09/08/2026

𝗞𝗱𝗲 𝘀𝗲 𝗼𝗯𝗹𝗲́𝗸𝗮𝗹𝘆 𝗲𝗹𝗲𝗴𝗮𝗻𝘁𝗻𝗶́ 𝗱𝗮́𝗺𝘆 𝗽𝗿𝘃𝗻𝗶́ 𝗿𝗲𝗽𝘂𝗯𝗹𝗶𝗸𝘆 𝘃 𝗞𝘂𝘁𝗻𝗲́ 𝗛𝗼𝗿̌𝗲?

Za první republiky bylo kvalitní oblečení otázkou dobrého krejčovství a místních módních závodů. Jedním z nich byl Módní a konfekční závod U Dlabačů na Šultysově náměstí, který vedla Eliška Dlabačová.

Móda se ale neprezentovala jen ve výloze. O místních obchodech, službách a podnicích se lidé dozvídali také v kině.

Ještě než se na plátně rozehrál hlavní film, objevovaly se na něm barevné skleněné diapozitivy s reklamami místních podnikatelů. Říkalo se jim kinoreklamy.

A právě několik těchto drobných reklamních svědků své doby máme i v našich sbírkách.

Myslíte, že se z prvorepublikové elegance máme i dnes čím inspirovat?

06/08/2026

𝗕𝗲𝘇 𝘀𝘁𝗿̌𝗶́𝗯𝗿𝗮 𝗯𝘆 𝗞𝘂𝘁𝗻𝗮́ 𝗛𝗼𝗿𝗮 𝗻𝗲𝗯𝘆𝗹𝗮, 𝗷𝗮𝗸 𝗷𝗶 𝘇𝗻𝗮́𝗺𝗲 𝗱𝗻𝗲𝘀.

Jen na Hrádku uvidíte celý příběh stříbra, od středověkého dolu až po život bohatých kutnohorských měšťanů, které stříbro vyneslo do šlechtického stavu.

𝗝𝗮𝗻 𝗦𝗺𝗶́𝘀̌𝗲𝗸 𝘇 𝗩𝗿𝗰𝗵𝗼𝘃𝗶𝘀̌𝘁̌ nechal Hrádek přestavět a vyzdobit tak okázale, že mohl směle konkurovat šlechtickým palácům. Dokonce i voda k němu proudila trubkami z nedalekého Talmarktu. Však díky ziskům z těžby vlastnil v Kutné Hoře 11 domů. Jako jeden z největších těžařů půjčoval finance českému vladaři. A tak za zásluhy si pak vysloužil titul. Jeho životní cesta skončila v kostele Nejsvětější Trojice.

𝗩𝗲̌𝗱𝗲𝗹𝗶 𝗷𝘀𝘁𝗲, 𝘇̌𝗲 𝗥𝗲𝗻𝗲𝘀𝗮𝗻𝗰̌𝗻𝗶́ 𝘀𝗮́𝗹 𝗛𝗿𝗮́𝗱𝗸𝘂 𝗷𝗲 𝗶𝗻𝘀𝗽𝗶𝗿𝗼𝘃𝗮𝗻𝘆́ 𝗯𝘂𝗱𝗶́𝗻𝘀𝗸𝘆́𝗺𝗶 𝗽𝗮𝗹𝗮́𝗰𝗼𝘃𝘆́𝗺𝗶 𝗶𝗻𝘁𝗲𝗿𝗶𝗲́𝗿𝘆? Budín, dnešní Budapešť, byl na přelomu 15. a 16. století centrem české královské moci, odkud renesance proudila do Čech.

Součástí prohlídky jsou také aktuální výstavy, díky nimž poznáte Kutnou Horu v širších historických souvislostech. Nenechte si je ujít.

Cesty vědy, hranice víry
400 let od příchodu jezuitů do Kutné Hory

Lesk a bída
300 let od poslední mince z Vlašského dvora

Krásné léto plné zážitků!