https://www.facebook.com/626425140552848/

Památník finanční stráže Kuřim

Name: Památník finanční stráže Kuřim
Address: Tišnovská 45/32, Kurim, 66434, CZ
Telephone: +420702004744

Domů
česko
Kurim
Památník finanční stráže Kuřim

Představujeme památník historického oddělení finanční stráže z období 30. let minulého století.

07/06/2026

16a-16b (12-14 ¾)-16a od 15-17 hod. práce kancelářská, 16a-15j-15f-15b-15a-16b (18-20 ¾)-16a

Milí přiznivci,
nevíte, proč dnešní příspěvek začíná směsicí nahodilých písmen a čísel? Vězte, že se jedná o služební rozkaz č. 34, a to konkrétně pro správce oddělení finanční stráže v Novém Přerově, respicienta Václava Janovského. Ten v úterý 7. června 1927 strávil ve službě mezi 12. a 21. hodinou celkem 9 hodin denních, služba byla ukončena bez úspěchu.

Alfanumerické kódy odpovídaly operačním bodům zakresleným v operačním plánu, který byl uchováván v tajnosti a měl být aspoň jednou za 3 roky měněn. V případě potřeby pak i dřív. Obálky se služebními rozkazy pak měly být umístěny v uzamčené zásuvce psacího stolu správce oddělení, která byla obecně používána pro vzájemnou výměnu služebních sdělení mezi správcem oddělení a jeho podřízenými. Klíč k zásuvce měl být umístěn na místě, které bylo všem příslušníkům oddělení známo.

Ale zpět k výše uvedenému rozkazu. Lze se domnívat, že bod 16a odpovídal cestě od budovy staré školy v Novém Přerově, č. 88, která byla zabrána pro finanční stráž již na sklonku roku 1919, ke státní hranici. V červnu roku 1927 pak bylo novopřerovské oddělení finanční stráže tvořeno celkem 9 muži v čele s již zmíněným resp. Janovským. V popisu výkonu služby z onoho 7. června byl v časech 12-14.45 a 18-20.45 střežen operační bod 16b. U toho lze předpokládat, že se jedná o silniční celní úřad na silnici mezi Novým Přerovem a Alt Prerau. Jistou zajímavostí je, že v této době byl předmětný celní úřad silniční odbočkou nádražního celního úřadu v Novosedlích. 30. září 1930 byl novosedelský nádražní celní úřad zrušen v souvislosti s ukončením provozu na trati mezi Novosedly a Lávou nad Dyjí (Laa an der Thaya) počátkem října.

Během dvou hodin vyhrazených pro kancelářskou práci resp. Janovský prováděl předepisování služebních rozkazů na středu 8. června a také zalepení již vyplněných rozkazů. Následně se znovu odebral k hraničnímu přechodu. Celkem v červnu 1927 odsloužil 270 hodin. § 107 předpisu pro finanční stráž z roku 1921 stanovil, že „zřízencům, dovolují-li to poměry, buď dáno úplně volno též 1 nebo 2 dny v měsíci.“ Avšak resp. Janovský neměl podle záznamů volný den žádný. 🫡

Dochované dokumenty se nacházejí ve fondech Moravského zemského archivu v Brně.

01/06/2026

Milí příznivci,
v nadcházející sobotu, tj. 6. června, zůstanou naše kuřimské dveře uzavřené. Příležitost se setkat s finanční stráží však budete mít mimořádně na zámku v Rosicích v rámci již třetího ročníku akce „Se lvem na čepici“.

Doražte do Rosic, těšíme se na vás! 🫡

24/05/2026

Milí příznivci,
jaké byly úkoly finanční stráže, jsme rozebírali již dříve. O průběhu služby, pozastavených podloudnících a podobně musely být vedeny různé záznamy. Zřízenci (pohraniční) finanční stráže se tak nezdokonalovali pouze v praktickém výkonu služby v terénu, nových předpisech či nařízeních, nýbrž i v problematice různé administrativní činnosti, kterou museli během služby u sboru vykonávat. Nadřízená místa tak zřízencům připravovala k vypracování různé cvičné úkoly. Ty pak byly následně vyhodnocovány a zřízencům byla poskytnuta červeným inkoustem psaná zpětná vazba o tom, nakolik jejich výkon uspokojil nároky pánů inspektorů.

Jelikož se některé z úkolů z přelomu let 1920 a 1921 dochovaly do dnešních dnů v Moravském zemském archivu, lze mezi nimi nalézt různé druhy formulářů, které jihomoravští finančníci cvičně vypisovali. Asi nejčastěji se objevují „Činopisy“, tedy dokumenty popisující typicky aktivity pozastavených podloudníků. Dále lze narazit například na žádost o pronájem obecních prostor pro finanční stráž, prosbu o udělení zdravotní dovolené případně oznámení o použití zbraně proti předpisu.

Pojďme společně nahlédnout na záznamy pocházejí z různých oddělení podřízených slavonickému inspektorátu svědčící o tom, že finančníci nezápasili vždy jen s podloudníky, ale také s českým jazykem a v neposlední řadě s inspektorem Sýkorou. 🫡

10/05/2026

Milí příznivci,
již v sobotu 23. května se koná v pořadí čtvrtá kuřimská muzejní noc a my budeme u toho. Prostory četnictva a finanční stráže budou mimo běžnou otevírací dobu přístupné i během mimořádných nočních prohlídek, a sice mezi 18. a 22. hodinou.

Další informace o kuřimské muzejní noci naleznete na stránce Kultury Kuřim: https://www.kulturakurim.cz/akce-kurimska-muzejni-noc-2026

Těšíme se na Vás! 🫡

09/05/2026

Milí příznivci,
také v Kuřimi se každoročně pořádá připomínka Dne vítězství, nejinak tomu bylo i letos. Bohužel jsme se jí za finanční stráž tentokrát kvůli zdravotní indispozici účastnit nemohli.

Kuřim a její okolí, byť se nachází hluboko ve vnitrozemí, svou vazbu na finanční stráž má. I finančníky, kteří během druhé světové války nebo v její předvečer zaplatili cenu nejvyšší.

Vzpomínáme tak nejen na Bohumila Filku nebo Vítězslava Hofírka, ale i na všechny další.

Nezapomeneme. 🫡

01/05/2026

Milí příznivci,
pojďme se spolu tentokrát ponořit do problematiky úlev při překračování státních hranic. Zaměřme se například na pomezí československo-německé, ze kterého se nám dochovalo pár drobností, s nimiž příslušníci finanční stráže během služby přicházeli do styku.

Základní informaci poskytuje zákon 55/1928 Sb. o cestovních pasech, jehož § 11 udává, že ministr vnitra, případně zmocněné úřady II. stolice (tedy zemské úřady) stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry vyhláškou úlevy pro pohraniční styk a zároveň místa, kde lze hranice překročit. Celní zákon 114/1927 Sb. a jeho prováděcí nařízení 168/1927 Sb. pak stanoví, že nařízením či mezinárodní smlouvou mohou být povoleny zvláštní úlevy pro pohraniční styk nebo pohraniční hospodářství.

Konkrétně pohraniční úlevy s Německem upravovala vyhláška ministra vnitra 66/1927 Sb. o úlevách v pohraničním styku s Německem. Zaměřme se zejména na část A věnovanou malému pohraničnímu styku a část B popisující výletní styk, části C a D popisovaly úlevy poskytované státním úředníkům a zřízencům pro cestu do druhého státu.

Pro osoby bydlící v pohraničním okrese nebo se v něm zdržující alespoň 3 měsíce, které ke vstupu na území druhého státu nepotřebují víza, lze vydat pohraniční průkaz. Ten dotyčné opravňoval překračovat za daných podmínek státní hranici, avšak vždy pouze do pohraničního okresu druhého státu s pobytem obecně nejvýše 6 dnů. Takový pohraniční průkaz byl vydáván zpravidla na dobu 1 roku a mohl být o další rok prodloužen. Vydání bylo zpoplatněno částkou do výše 5 Kč, prodloužení pak bylo již bezplatné. Mimo popisu a podobenky osoby, pro kterou byl vydán, obsahoval rovněž informace, kde byl majitel průkazu oprávněn hranici překročit. Děti do 15 let pak pohraničního průkazu nepotřebovaly, pokud je doprovázela dospělá osobu, v jejímž průkazu byly uvedeny. Pochopitelně i tato pravidla měla své výjimky. Například majitelé pozemků nacházejících se na území druhého státu mohli dostat povolení přecházet hranice jinde než na úředně povolených přechodech a mohli strávit v zahraničí i dobu delší než 6 dnů. Podobně duchovní, lékaři či porodní asistentky při výkonu svého povolání mohli hranici přejít jinde než na pohraničních přechodech, a to i jindy než v době, kdy byl přechod hranice povolen. Další výjimku měly pak třeba i hasičské sbory, které mohly k poskytnutí pomoci překročit hranici kdykoliv a kdekoliv „bez pasových formalit“.

Problematika výletního styku platila pro osoby, které se zdržovaly v pohraničním okrese jednoho státu za účelem zotavení nebo léčebním a které nepotřebovaly víza k vstupu na území druhého státu. Takové osoby se prokazovaly výletní doložkou uvedenou v úředním průkazu s podobenkou (tedy záznamem například v občanské legitimaci, tu mít však v období první republiky nebylo povinné, každý československý občan měl podle nařízení 481/1919 Sb. právo zažádat o její vydání), případně pak výletním osvědčením, které obsahovalo rovněž podobenku a popis majitele. Výletní doložka či osvědčení opravňovalo majitele k překročení československo-německé hranice na přechodech či pohraničních úsecích, které v nich byly uvedeny. Pobyt v pohraničním okrese druhé státu měl trvat nejvýše 3 dny.

Podobný režim platil i pro jiné úseky československé hranice, například úlevy pro styk s Rakouskem byly stanoveny v dohodě mezi Československem a Rakouskem o úpravě osobního styku v malém pohraničním styku platné od 4. února 1929. 🫡

18/04/2026

Milí příznivci,
po finanční stráži se dodnes dochovaly různé věci. Může se jednat o rozsáhlejší či méně rozsáhlé soubory předmětů. Mohou to být pouze ojedinělé artefakty. A nebo pouze střípky. Čas od času se nám takové drobnosti dostanou do rukou a my bychom Vám rádi pár z nich dnes ukázali.

Hovoříme zejména o fotografiích, různých celistvostech a nebo například přání k svátku, které se vázaly k příležitostem zvláštním a nebo zcela všedním.🫡

12/04/2026

Milí příznivci,
pro dnešek necháme zákony, nařízení nebo třeba archivní materiály stranou.

Místo toho se s vámi podělíme o pár fotografií ze slunné soboty, zkrátka jen tak pro radost. 🫡

03/04/2026

Milí příznivci,
o velikonočních svátcích zůstanou naše dveře uzavřeny. Znovu se k nám můžete vydat v sobotu 11. dubna v obvyklém čase 10-17 hod.

Děkujeme za pochopení a těšíme se na příští shledanou. 🫡

21/03/2026

Ve druhé polovině 30. let se příslušníci finanční stráže v pohraničních oblastech setkávali i s tzv. zvláštními zařízeními, která měla buď dočasně či trvale přerušit provoz na komunikacích.

Nejinak tomu pochopitelně bylo i v bývalém politickém okrese Znojmo, kde se nacházelo několik desítek těchto zvláštních zařízení, která vesměs vzala za své následkem různých dalších dějinných událostí. Některá zmizela zcela beze stopy, na větší či menší zbytky ostatních lze dodnes v terénu narazit.

Do druhé skupiny lze zařadit pozůstatky zvláštního zařízení 33 tvořeného železnou závorou Ippen s trojicí zpomalovacích zídek na bývalé okresní silnici mezi obcemi Podmyče a Felling. Při procházce po cestě mezi poli lze stále spatřit základy nejen ochranné zídky ale i zídek výhybných. 🫡

Adresa

Tišnovská 45/32
Kurim
66434

Otevírací doba

10:00 - 17:00

Telefon

+420702004744

Internetová stránka

facebook.com

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Památník finanční stráže Kuřim zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Památník finanční stráže Kuřim:

Odkazy

Chcete, aby vaše společnost byla nahoře v seznamu automobilových společností ve měste Muzeum?

Sdílet

Kategorie

Muzeum historie