Památník finanční stráže Kuřim

Památník finanční stráže Kuřim Představujeme památník historického oddělení finanční stráže z období 30. let minulého století.

Milí příznivci,na první pohled se může zdát, že u finanční stráže zavládla okurková sezóna. Není tomu úplně tak. V posle...
15/09/2026

Milí příznivci,
na první pohled se může zdát, že u finanční stráže zavládla okurková sezóna. Není tomu úplně tak. V poslední době jsme se zúčastnili akcí na různých místech. Pojďme nakouknout na některé z nich.

První zářijovou sobotu se již tradičně ve Slupi na Znojemsku konaly Slavnosti chleba (letos již po jednadvacáté). Vydali jsme se tak podpořit úsilí kolegů z tamního Muzea československého opevnění 1938 a zároveň šířit povědomí o finanční stráži.

O týden později jsme se ubrali zcela opačným směrem a sice do Náchoda a Trutnova. KVH Náchod slaví v letošním roce své 40. výročí a při té příležitosti uspořádal v sobotu 12. září na prostranství u pěchotního srubu N-S 84 „Voda“ v náchodské Bělovsi den plný ukázek vojenské techniky, stejnokrojů, výstroje či výzbroje. Mezi hlavní taháky bezesporu patřil lehký tank vz. 38, tančík vz. 33 a obrněný autobil vz. 23 zvaný „želva“. Pro ubytování jsme si jako obvykle při cestě do těchto míst vybrali Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově, která byla v roce 1923 postavena podle návrhu Dušana Jurkoviče, která určitě stojí za návštěvu. Doporučit určitě musíme i samotnou expozici ve srubu N-S 84.

Odpoledne pak došlo k přesunu, tentokrát na severozápad, do Trutnova. Nad silnicí vedoucí z Trutnova přes Zlatou Olešnici do Libavy (dříve německé Liebau, dnes polské Lubawky) se nachází dva rekonstruované objekty čs. opevnění. Konkrétně se jedná o pěchotní srub T-S 63 „U potoka“ a nedaleký řopík G2/98/A-180. Zde je nutno doporučit oba tyto objekty k návštěvě všem, kteří se o čs. opevnění zajímají, zážitek opravdu stojí za to. Ať už se jedná o expozici samotnou, ale také o informace, které jsou velmi poutavou formou návštěvníkům předávány. Děkujeme za prohlídku a přejeme mnoho dalších úspěchů! 🫡

Milí příznivci,počátkem července se část našich členů společně s kolegy od četnictva vydala představit sbory finanční st...
17/08/2026

Milí příznivci,
počátkem července se část našich členů společně s kolegy od četnictva vydala představit sbory finanční stráže a četnictva na tábor 2. skautského oddílu Třebíč nedaleko Hrotovic.

Mladí skauti se během setkání dozvěděli nejen mnoho zajímavostí z historie obou sborů, ale měli také možnost prohlédnout si jejich dobovou výstroj a výzbroj. Naši finančníci připomněli některé ze skutečných pašeráckých příběhů z 30. let, zatímco četníci představili jeden z reálných kriminálních případů, který se odehrál na Znojemsku.

Nechyběla ani praktická ukázka daktyloskopie, která mladým skautům umožnila nahlédnout pod pokličku jedné z metod, které četnictvo při pátrání po pachatelích využívalo.

Celé setkání se neslo v příjemné a přátelské atmosféře a podle reakcí skautů i nás samotných se akce opravdu vydařila. Věříme, že se nám podařilo nejen přiblížit historii finanční stráže a četnictva, ale také zasít malé semínko zájmu o historii jako takovou. 🫡

Milí příznivci,při zpracování archivních materiálů může člověk narazit na věci, které dnes mohou vykouzlit pousmání. Pře...
14/08/2026

Milí příznivci,
při zpracování archivních materiálů může člověk narazit na věci, které dnes mohou vykouzlit pousmání. Před 88 lety, v červenci 1938, se však mohlo jednat o zprávy, které vzbuzovaly oprávněné podezření. Mohlo se však taky jednat o přílišnou horlivost či stihomam tehdejších obyvatel.

Na brněnské policejní ředitelství se dostavil jistý Karel Šrámek, obchodník kůží, bytem v Táborské ulici č. 114 aby udal, že se 9. července 1938 v 10 hodin dostavil do jeho obchodu neznámý muž. Podezřelé mělo být, že si kupoval gumové podpatky ve velikosti větší, než odpovídalo jeho botám. S sebou měl v aktovce další pár hnědých polobotek, na které si prý podpatky sám přidělá a že potřebuje do podpatků vložit nějaký papír velikosti novin. Prý již takto přes hranice jednou jel, ale protože měl papíry nedostatečně schovány jinde, mohl „shořet“.

Na základě tohoto udání mělo být zřejmé, že dotyčný neznámý muž má v plánu pašovat přes hranice republiky nějaký ilegální materiál. Po muži bylo vyhlášeno pátrání a vyrozuměny byly pohraniční policejní úřady a rovněž zemské finanční ředitelství v Brně.

Materiál pochází z fondu Moravského zemského archivu v Brně.🫡

Milí příznivci,dnes tu máme pár momentek, které vznikly jen tak ve volné chvíli. Popusťme uzdu fantazie a představme si,...
25/07/2026

Milí příznivci,
dnes tu máme pár momentek, které vznikly jen tak ve volné chvíli. Popusťme uzdu fantazie a představme si, že mohly vzniknout v první polovině 30. let kdesi v pohraničí.

Na snímcích uvidíte pomocného dozorce finanční stráže, což je podle již notoricky známého vladního nařízení 202/1930 Sb. z. a n. nejnižší služební titul v řadách finanční stráže (úředním titulem pomocný zřízenec). Pro pomocné zřízence bylo od 1. ledna 1931 systematizováno celkem 144 míst, z toho 23 pro zemi Moravskoslezkou.

Základním dokumentem, který upravoval poměry pomocných zřízenců, bylo vládní nařízení 114/1926 Sb. z. a n., které bylo pochopitelně dále doplněno nařízením 202/1930. Jednalo se tak například o zpřesnění, resp. rozšíření podmínek pro přijetí.
V základu § 5 nařízení č. 144 uvádí, že přijat může být ten, kdo:
• má československé státní občanství
• dovršil 18 let věku
• kdo je úplně znalý úředního jazyka (dle čl. 60 nařízení 17/1926 Sb. z. a n.)
• kdo je způsobilým, upotřebitelným a důvěryhodným a vyhověl případným zvláštním podmínkám...

Vládní nařízení 202/1930 Sb. k výše uvedeným bodům doplňuje, že ke sboru finanční stráže může být přijat ten, kdo splňuje výše uvedené body a navíc:
• je starší 21 let a mladší let 30
• vykonal prezenční vojenskou službu, případně službu v legiích
• je svobodný
• má vzdělání vyšší, než podává obecná škola

Při nástupu do služby museli pomocní zřízenci složit služební přísahu do rukou pověřeného úředníka. Dále pro ně platilo, že se nemohli ženit bez předchozího souhlasu nadřízených míst. Pro získání povolení ke sňatku bylo nutné u sboru odsloužit alespoň 4 roky. Základní výměra dovolené pro pomocné zřízence pak činila 8 dnů za rok.

Dalším stupněm v hierarchii byl zřízenecký čekatel. Na toto místo mohl pomocný zřízenec pomýšlet až po té, co u sboru odsloužil 2 roky. Do těch se však započítávala i doba prezenční vojenské služby, služby jako délesloužící poddůstojník, případně služby v legiích. Stávalo se tak, že pomocný zřízenec reálně odsloužil kratší dobu, než byly ony 2 roky, které ho dělily od místa zřízeneckého čekatele. Ale o těch zas někdy příště. 🫡

Milí příznivci,dnes si připomínáme výročí bitvy u Zborova, důležitého milníku československých vojenských dějin, která p...
02/07/2026

Milí příznivci,
dnes si připomínáme výročí bitvy u Zborova, důležitého milníku československých vojenských dějin, která proběhla 2. července 1917. S čím se v onen památný den potýkali jihomoravští inspektoři finanční stráže o 10 let později? Pojďme spolu nahlédnout do záznamů v denících vrchního inspektorátu ve Znojmě a inspektorátech v Lukově a Uherčicích na červenec 1927, které se dochovaly v Moravském zemském archivu v Brně.

Sobota 2. července 1927, na meteorologické stanici v Pohořelicích byla naměřena minimální teplota 9,5 °C, maximální pak 20 °C.

Znojemský vrchní inspektor pohraniční finanční stráže Jan Soukup strávil onen den ve službě celkem 8 hodin. Mezi 7. a 12. a dále 13.-16. hodinou se věnoval kancelářské práci a přezkoušení deníků a výpočtu poplatků oddělení Hatě a Hnanice. Za červenec 1927 vykázal Jan Soukup celkem 255 a půl hodiny služby. Dále měl 1 volný den a 1 den se hlásil nemocen.

Druhým v pořadí je kontrolor pohr. fin. stráže Hynek Bureš, přednosta inspektorátu v Lukově. O službě 2. července 1927 referoval následujícím způsobem: „7-12 h.: kancelářská práce, 14 ½-20 h.: Pochůzkou silnicí do Podmolí, kde o 15.15 h. přehlídka oddělení. Z Podmolí pak cestou vedoucí kolem potoka /:žlebem:/ k řece Dyji, na zmíněné cestě kontrola hlídky a podél řeky Dyje k Wieningerovu mlýnu a odtud dále cestou ku bráně obory a do Lukova.“
Červenec 1927 uzavřel Hynek Bureš s celkem 248 a půl hodinami služby. V tomto měsíci měl zároveň 1 volný den a 1 den dovolené na zotavenou.

Třetím a posledním v řadě je pak inspektor pohr. fin. stráže Jaroslav Kuč z inspektorátu v Uherčicích. Podobně jako vrchní inspektor ze Znojma strávil i on sobotu mezi 7. a 12., dále pak mezi 13. a 17. hodinou kancelářskou činností, konkrétně přezkoušením deníků oddělení v Uherčicích, Stálkách, Rancířově a Vratěníně. Ve službě v červenci strávil dohromady 228 a půl hodiny. Navíc si začátkem měsíce dopřál 5 dnů dovolené. 🫡

Milí příznivci,léto sotva začalo a teploty již dosahují závratných výšin. Z důvodu očekávaných vysokých teplot jsme se o...
25/06/2026

Milí příznivci,
léto sotva začalo a teploty již dosahují závratných výšin. Z důvodu očekávaných vysokých teplot jsme se o následujícím víkendu rozhodli ponechat naše dveře uzavřené.

Dovolte mi ty z vás, kterým se již po zimě stýská, pozvat na další z cest časem, konkrétně do zimy před 102 lety. Nahlédneme spolu na patálii, která se odehrála koncem ledna 1924 naddozorcům Jaroslavu Císařovi a Emanuelu Kovaříkovi zařazeným na oddělení pohraniční finanční stráže v Čížově.

Oba tito naddozorci konali v úterý 22. ledna 1924 večerní službu v obci Čížov, když tu kolem 21.15 spatřili povoz (přesněji se jednalo o sáně) tažený jedním koněm jedoucí od rakouského Hardeggu směrem do Horního Břečkova. Jakmile se povoz k oběma finančníkům přiblížil postavili se mu do cesty a snažili se jej zastavit zvoláním: „Stát, finanční stráž“. Efekt byl však přesně opačný, vozka pobídl koně bičem a tryskem ujel, zatím co finančníci museli uskočit z cesty. Výzva byla opakována ještě dvakrát, avšak bez úspěchu. Na to vystřelil naddozorce Císař ze své služební zbraně dva varovné výstřely, avšak ani ty nepřinesly žádný efekt, povoz ujížděl dál. V oné době byl mimoslužebně na cestě z Čížova do Horního Břečkova další příslušník čížovského oddělení, naddozorce František Bartušek. Ten 31. ledna 1924 udal na četnické stanici v Liliendorfu, že 24. ledna ve 21.15 pojednou uslyšel výstřel a najednou uviděl povoz ujíždějící směrem k Břečkovu. Zavolal na vozku, aby zastavil a ptal se, kdo střílí. Vozka odpověděl, že neví a nabídnul mu svezení. Poté, co přijeli do Horního Břečkova, opakoval naddozorce Bartušek svůj dotaz o střelbě, zdali snad vozka nestřílel sám. Tehdy mu přiznal, že po něm stříleli financi z Čízova. Z výpovědi vyplývalo, že pachatel si byl dobře vědom toho, že jej finanční stráž pronásleduje a že se jí zprotivil, aby zmařil výkon služby.

Oním vozkou byl jistý Josef Czeloth, řezník z Vranova. Ten sice disponoval potvrzením vydaným úřadem ve Vranově, to však nebylo platné potvrzení pro překročení státní hranice, navíc v době noční. Proto mu byla vyměřena pokuta za obcházení celního úřadu ve výši 50 Kč, kterou uhradil přímo na oddělení v Čížově. Svoje nezastavení na výzvu finanční stráže omlouval tím, že neslyšel výzvy, protože měl přes hlavu nataženou kapuci, přes ni límec od kožichu, a navíc měl koně opatřeného 14 rolničkami. Samostatnou kapitolou pak byl vranovský obecní úřad, který měl být místní stanicí vyšetřen, z jakých důvodů vydává nekompetentní potvrzení, která se příčí pasovým předpisům.

Jelikož finanční stráži náležela podle platného trestního zákona její ochrana (byla vyjmenována v § 68 t. z.), byl nakonec Josef Czeloth 16. května 1924 odsouzen ke 2 měsícům těžkého žaláře zostřeného postem co dva týdny podle § 81 tr. z. V rozsudku je výslovně uvedeno, že: „je vinnen, že dne 22. ledna 1924 v Čížově zprotivil se naddozorcům finanční stráže… při konání jich služby v úmyslu, aby výkon tento, tj. provedení revise, byl zmařen, skutečným násilným vztažením ruky, totiž popoháněním svého koně a tím spáchal zločin veřejného násilí dle §u 81 tr. z. …“ Podle §u 82 mohl takový zločinec být trestán těžkým žalářem od 6 měsíců až do 1 roku. Pokud však se jednalo o odpor se zbraní, byla sazba 1-5 roků. Josef Czeloth tak z nastalé situace vyvázl ještě celkem lacino. 🫡

Archivní materiály pocházejí z fondů Moravského zemského archivu v Brně.

Milí příznivci,uplynulá sobota se nesla v duchu událostí, při kterých bylo možné se setkat s příslušníky finanční stráže...
14/06/2026

Milí příznivci,
uplynulá sobota se nesla v duchu událostí, při kterých bylo možné se setkat s příslušníky finanční stráže i mimo místo jejich obvyklého výskytu. První příležitostí byl Den s IZS | Dětský den 2026 konaný v nedalekých Lelekovicích. Další náš člen se vydal podpořit kolegy z jednoho z jihomoravských muzeí opevnění. V rámci Dne pevnostních muzeí tak bylo možné finančníka potkat v jeho přirozeném prostředí, tedy v celním pohraničním pásmu, a to konkrétně v prostoru Šatova.

Co to však bylo celní pohraniční pásmo? Odpověď nám, jako již mnohokrát, poskytne celní zákon č. 114/1927 Sb. z. a n. stejně jako prováděcí nařízení č. 168/1927 Sb. z. a n. Celní zákon hovoří v tomto ohledu poměrně lakonicky, kdy § 2, odst. 5 stanoví: „Územní pruh podél celní hranice, jehož vnitřní hranici stanoví celní správa, jest celním pohraničním pásmem. Ostatní celní území jest celním vnitrozemím.“ Dále je v §2 uvedeno, že pokud osada či obec leží v pohraničním pásmu, musí být tato skutečnost vyznačena na místní tabuli.

Prováděcí nařízení č. 168/1927 Sb. už je v § 3 věnovaném celnímu pohraničnímu pásmu poněkud konkrétnější. Ten například uvádí, že stanovení šíře celního pohraničního pásma a vnitřní celní hranice náleží do gesce ministerstva financí. Při stanovení pásma měly být zohledněny místní poměry a pásmo samé nemělo být širší než cca 10 km, pakliže mezinárodními smlouvami s okolními státy nebylo dojednáno jinak. Při stanovování vnitřní hranice mělo být přihlédnuto, aby byla přirozená a znatelná a aby neprotínala obce či osady. Zároveň hranice měla být tvořena nejlépe hranicemi obcí a osad hraničících s celním vnitrozemím. Pokud vnitřní celní hranice protínala silnice s čilou dopravou vedoucí k pohraničním celním úřadům, měla být rovněž označena cedulí s vyznačením směru do celního vnitrozemí, pohraničního pásma a cesty k příslušnému celnímu úřadu. Seznam obcí a osad nacházejících se v celním pohraničním pásmu spolu s hrubým popisem vnitřní celní hranice měl být vyhlášen samostatně ve Sbírce zákonů a nařízení.

Vyhláška ministerstva financí, jíž se stanoví celní pohraniční pásmo, která naplnila výše uvedený požadavek, byla vydána pod číslem 67/1929 Sb. z. a n. Obsahuje popis vnitřní celní hranice rozdělený na 6 celních okrsků: Český, Moravskoslezský (sever), Slovenský (sever), Podkarpatoruský, Slovenský (jih) a Moravskoslezský (jih). Následuje abecední seznam obcí a osad rozdělený podle výše uvedených celních okrsků podle soudních okresů, do kterých přísluší.

Například obec Šatov náležela do celního okrsku Moravskoslezského (jižní část), konkrétně do soudního okresu Znojmo. 🫡

16a-16b (12-14 ¾)-16a od 15-17 hod. práce kancelářská, 16a-15j-15f-15b-15a-16b (18-20 ¾)-16aMilí přiznivci,nevíte, proč ...
07/06/2026

16a-16b (12-14 ¾)-16a od 15-17 hod. práce kancelářská, 16a-15j-15f-15b-15a-16b (18-20 ¾)-16a

Milí přiznivci,
nevíte, proč dnešní příspěvek začíná směsicí nahodilých písmen a čísel? Vězte, že se jedná o služební rozkaz č. 34, a to konkrétně pro správce oddělení finanční stráže v Novém Přerově, respicienta Václava Janovského. Ten v úterý 7. června 1927 strávil ve službě mezi 12. a 21. hodinou celkem 9 hodin denních, služba byla ukončena bez úspěchu.

Alfanumerické kódy odpovídaly operačním bodům zakresleným v operačním plánu, který byl uchováván v tajnosti a měl být aspoň jednou za 3 roky měněn. V případě potřeby pak i dřív. Obálky se služebními rozkazy pak měly být umístěny v uzamčené zásuvce psacího stolu správce oddělení, která byla obecně používána pro vzájemnou výměnu služebních sdělení mezi správcem oddělení a jeho podřízenými. Klíč k zásuvce měl být umístěn na místě, které bylo všem příslušníkům oddělení známo.

Ale zpět k výše uvedenému rozkazu. Lze se domnívat, že bod 16a odpovídal cestě od budovy staré školy v Novém Přerově, č. 88, která byla zabrána pro finanční stráž již na sklonku roku 1919, ke státní hranici. V červnu roku 1927 pak bylo novopřerovské oddělení finanční stráže tvořeno celkem 9 muži v čele s již zmíněným resp. Janovským. V popisu výkonu služby z onoho 7. června byl v časech 12-14.45 a 18-20.45 střežen operační bod 16b. U toho lze předpokládat, že se jedná o silniční celní úřad na silnici mezi Novým Přerovem a Alt Prerau. Jistou zajímavostí je, že v této době byl předmětný celní úřad silniční odbočkou nádražního celního úřadu v Novosedlích. 30. září 1930 byl novosedelský nádražní celní úřad zrušen v souvislosti s ukončením provozu na trati mezi Novosedly a Lávou nad Dyjí (Laa an der Thaya) počátkem října.

Během dvou hodin vyhrazených pro kancelářskou práci resp. Janovský prováděl předepisování služebních rozkazů na středu 8. června a také zalepení již vyplněných rozkazů. Následně se znovu odebral k hraničnímu přechodu. Celkem v červnu 1927 odsloužil 270 hodin. § 107 předpisu pro finanční stráž z roku 1921 stanovil, že „zřízencům, dovolují-li to poměry, buď dáno úplně volno též 1 nebo 2 dny v měsíci.“ Avšak resp. Janovský neměl podle záznamů volný den žádný. 🫡

Dochované dokumenty se nacházejí ve fondech Moravského zemského archivu v Brně.

Milí příznivci,v nadcházející sobotu, tj. 6. června, zůstanou naše kuřimské dveře uzavřené. Příležitost se setkat s fina...
01/06/2026

Milí příznivci,
v nadcházející sobotu, tj. 6. června, zůstanou naše kuřimské dveře uzavřené. Příležitost se setkat s finanční stráží však budete mít mimořádně na zámku v Rosicích v rámci již třetího ročníku akce „Se lvem na čepici“.

Doražte do Rosic, těšíme se na vás! 🫡

Milí příznivci,jaké byly úkoly finanční stráže, jsme rozebírali již dříve. O průběhu služby, pozastavených podloudnících...
24/05/2026

Milí příznivci,
jaké byly úkoly finanční stráže, jsme rozebírali již dříve. O průběhu služby, pozastavených podloudnících a podobně musely být vedeny různé záznamy. Zřízenci (pohraniční) finanční stráže se tak nezdokonalovali pouze v praktickém výkonu služby v terénu, nových předpisech či nařízeních, nýbrž i v problematice různé administrativní činnosti, kterou museli během služby u sboru vykonávat. Nadřízená místa tak zřízencům připravovala k vypracování různé cvičné úkoly. Ty pak byly následně vyhodnocovány a zřízencům byla poskytnuta červeným inkoustem psaná zpětná vazba o tom, nakolik jejich výkon uspokojil nároky pánů inspektorů.

Jelikož se některé z úkolů z přelomu let 1920 a 1921 dochovaly do dnešních dnů v Moravském zemském archivu, lze mezi nimi nalézt různé druhy formulářů, které jihomoravští finančníci cvičně vypisovali. Asi nejčastěji se objevují „Činopisy“, tedy dokumenty popisující typicky aktivity pozastavených podloudníků. Dále lze narazit například na žádost o pronájem obecních prostor pro finanční stráž, prosbu o udělení zdravotní dovolené případně oznámení o použití zbraně proti předpisu.

Pojďme společně nahlédnout na záznamy pocházejí z různých oddělení podřízených slavonickému inspektorátu svědčící o tom, že finančníci nezápasili vždy jen s podloudníky, ale také s českým jazykem a v neposlední řadě s inspektorem Sýkorou. 🫡

Adresa

Tišnovská 45/32
Kurim
66434

Otevírací doba

10:00 - 17:00

Telefon

+420702004744

Web

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Památník finanční stráže Kuřim zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Kontakt: Muzeum

Pošlete zprávu Památník finanční stráže Kuřim:

Odkazy

Sdílet

Kategorie