České farmaceutické muzeum Kuks

23/09/2026

V těchto chvílích probíhá za účasti zástupců vlády České republiky a dalších hostů slavnostní otevření nového kampusu farmaceutické a lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové. Jedná se bezpochyby o přelomový den v historii obou fakult. Myšlenky účastníků, členů akademické obce, pracovníků fakult i jejich studentů jsou právem obráceny k budoucímu fungování nového pracoviště. My si však dovolíme připomenout právě končící kapitolu historie Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy, která se odehrála z větší části na ulici Akademika Heyrovského.
První období po založení fakulty v roce 1969 zažívali vyučující i studenti každodenní improvizace. Výuka se odehrávala na 16 místech Hradce Králové, až v lednu 1972 byla předána do užívání montovaná budova TESKO I. se dvěma posluchárnami a seminární místností. Koncem téhož roku byla dokončena devítipatrová (jižní) budova, kam se nastěhoval děkanát a katedry. V rámci oslav předání do užívání 16. prosince 1972 dostala nově vzniklá ulice název Akademika Heyrovského. V roce 1974 byla dokončena druhá montovaná budova TESKO II., v lednu 1980 byla pak do užívání předána severní budova. Charakteristickým prvkem komplexu se stala propojovací chodba, pro niž se vžilo označení „most“.
Historii nyní již „staré“ budovy si můžete připomenout v naší fotogalerii.

19/09/2026

Dnes si připomínáme 140. výročí úmrtí lékárníka Benjamina Fragnera (19. 7. 1824 – 19. 9. 1886), průkopníka velkovýroby léčivých přípravků u nás. 💊
Benjamin Fragner se narodil v Plzni jako syn soukenického mistra. Od devíti let, po smrti obou rodičů, jej i jeho sestry vychovával stýc, farář ve Svaté Máří u Vimperka. Z původního plánu, že se stane soukeníkem jako otec, sešlo. Benjamin vystudoval gymnázium a roku 1852 úspěšně zakončil studium farmacie na Karlo-Ferdinandově univezitě v Praze.
V roce 1857 koupil lékárnu U Černého orla v Praze na Malostranském náměští 205, ve které si přivydělával už během svých pražských studií. PhMr. B. Fragner byl jedním z průkopníků velkovýroby léčivých přípravku u nás, tehdy ještě realizované přímo v lékárnách. Na trh uvedl několik úspěšných léků, z nichž některé se vyráběly továrně ještě desítky let po jeho smrti. Jmenujme např. hojivou Pražskou domácí mast (vyráběnou v letech 1866–1946) nebo žaludeční tiknturu Dr. Rosy životní balzám (vyráběný v letech 1869–1949). Vedle své lékárnické činnosti se Benjamin Fragner angažoval i veřejně, mj. při založení Národního divadla nebo v humanitárních institucích během války roku 1866.
Po smrti Benjamina Fragnera převzal lékárnu jeho syn Karel, který pokračoval v otcově činnosti i plánech. Roku 1889 lékárnu přestěhoval „přes ulici“ do nárožního dvojdomu (č. p. 203/204), v jejím suterénu zřídil moderní výrobní laboratoř a významně rozšířil portfolio vyráběných léků. Jeho děti, vnuci Benjamina Fragnera, výrobu léků Malé Strany v roce 1930 přestěhovali do nově vybudované továrny v Dolních Měcholupech, která z úcty k dědovi dostala jméno B. Fragner. Ale to už je jiný příběh.

08/09/2026

V sobotu 5. září skončil v rakouském Innsbrucku 47. mezinárodní kongres pro dějiny farmacie. Na setkání téměř dvou stovek účastníků z 25 zemí světa zaznělo přes 90 přednášek a prezentováno bylo kolem 30 vědeckých posterů. Kongres měl velké téma – 100. výročí existence Mezinárodní společnosti pro dějiny farmacie (International Society for the History of Pharmacy), která byla založena právě v Innsbrucku v roce 1926 jako Společnost pro dějiny farmacie (Gesellschaft für Geschichte der Pharmazie).
Přednášky obsáhly mnoho témat, přičemž se ukazuje, že pokud je v dějinách farmacie nějaký aktuální trend, je to výzkum a reevaluace historických léčiv a léčivých přípravků pomocí moderních analytických metod. To umožňuje lepší pochopení dobových přípravků, jejich reálné terapeutické hodnoty a v některých případech i nové využití v moderní terapii.
Pracovníci ČFM na kongresu prezentovali poster RADIUMCHEMA – A Czechoslovak Company Manufacturing Radioactive Preparations, 1927-1939. Příští kongres se bude konat koncem září 2028 ve Frankfurtu nad Mohanem a jeho tématem bude farmaceutický průmysl.

02/09/2026

Právě teď začíná 47. mezinárodní kongres pro dějiny farmacie v rakouském Innsbrucku. Největšího oborového setkání historiků farmacie se účastní i zástupci České republiky, mj. i výprava z Českého farmaceutického muzea v Kuksu

31/08/2026

28/08/2026

Letos je tomu právě 150 let od povinného přechodu na metrický systém v předlitavské části Rakouska-Uherska. Tato změna se významně projevila také ve farmacii, kde se dotkla zejména základního kroku při výrobě léčivých přípravků – vážení. Ne vždy se totiž vážilo v gramech a kilogramech, jak jsme zvyklí dnes. Hmotnostní míry se lišily mezi zeměmi a někdy i mezi městy. K jejich sjednocení došlo za vlády Marie Terezie, kdy byla roku 1761 zavedena jako základní jednotka pro lékárníky vídeňská medicinální libra (420 g), představující ¾ civilní obchodní libry (560 g). Medicinální libra se dělila na 24 lotů (1 lot = 17,5 g), 12 uncí (1 unce 35 g) a další jednotky, z nichž nejmenší byl grán (0,073 g).
Zavedení metrického systému v Předlitavsku bylo nařízeno zákonem z 23. července 1871, který počítal s postupným přechodem na nové míry a váhy. V roce 1875 bylo Rakousko-Uhersko mezi 17 původními signatáři metrické konvence, tedy mezinárodní smlouvy, která položila základ pro jednotný mezinárodní systém měr a vah. Celostátně platným a povinným byl nový systém v Rakousko-Uhersku od 1. ledna 1876. Základní jednotkou se tak stal 1 kilogram. Tento systém s modifikovanými definicemi jednotek samozřejmě užíváme dodnes.

15/08/2026

Kdo můžeš, putuj ku Praze! Před 130 lety, 15. srpna 1896, byla v Praze na Výstavišti zahájena II. mezinárodní lékárnická výstava. Přímým podnětem bylo 25. výročí existence Farmaceutické společnosti v Praze a výstava samotná měla v prvé řadě „znázorniti pokrok lékárnictví v Čechách a ukázati jej celému světu lékárnickému“. V osmi výstavních sekcích se zúčastnilo celkem 545 vystavovatelů z Evropy i zámoří, kteří pokryli širokou paletu témat od farmaceutických a vědeckých přístrojů přes literaturu, zařízení lékáren, surová léčiva i hotové chemické a farmaceutické přípravky po zdravotnictví a ošetřovatelství. Své místo tu našla i prezentace dějin farmacie (jedinečná instalace historických lékáren) a farmaceutických spolků a společností. Součástí výstavy byl i bohatý společenský program (včetně slavnostního zasedání v Pantheonu dnešního Národního muzea, představení Prodané nevěsty v Národním divadle, každodenních koncertů na Výstavišti či sportovních soutěží), akci mediálně pokrýval dobový tisk. I dnes musíme mít uznání vůči členům výkonného výboru výstavy, složeného z pražských lékárníků pod vedením Karla Fragnera, kteří dokázali takovou akci uspořádat za necelých 10 měsíců – definitivní rozhodnutí o pořádání p***o totiž teprve 29. října 1895. Nejvýznamnější akci českých farmaceutů 19. století si můžeme připomenout v naší galerii.

31/07/2026

Letos uplynulo již 250 let od chvíle, kdy vstoupila v platnost první všeobecná lékárnická taxa (sazba) v habsburské říši. Lékárnické taxy byly v podstatě ceníky, obsahující soupis léčiv (surovin) a léčivých přípravků s úředně stanovenou cenou za danou jednotku. Již od středověku byly vydávány různými zeměpány s platností pro konkrétní lokalitu (zpravidla město). Fakticky se ale často používaly na širším území, například pražské taxy v Čechách. Cílem bylo vybalancovat co nejširší dostupnost farmaceutických přípravků a současně zajistit ekonomickou životaschopnost lékáren.
Výše uvedená taxa byla zavedena jako součást unifikačních snah během vlády Marie Terezie s platností od 1. ledna 1776. Po vydání jednotného lékopisu Pharmacopoea Austriaco-provincialis (provinciální lékopis, tzn. pro všechny provincie / země pod habsburskou vládou; 1774) byla sestavena k němu coby jednotný ceník. Soupis je zpracován latinsky a německy, používá nedávno předtím zavedený dolnorakouský systém vah a ceny jsou uvedeny ve třech sloupcích ve zlatkách, krejcarech a denárech / fenikách. Nedodržování úředních cen se trestalo poměrně vysokou pokutou 24 zlatých.
Taxy následně vycházely v několikaletých cyklech, později i každoročně. Právě díky omezené platnosti se jich dochovalo jen malé množství, určitě ale jsou důležitým pramenem k dějinám farmacie. Lze na nich sledovat vývoj cen, mizení zastaralých, a naopak zavádění nových přípravků nebo lékových forem a v neposlední řadě třeba i vývoj oborové terminologie.