14/07/2026
⚜️ VÝROČÍ ⚜️
1876 – založení firmy W. a J. Bellak v Krnově
Kdo zná aspoň střípky z historie Krnova, zejména té novodobé, ví velmi dobře, že sláva a bohatství Krnova v druhé polovině 19. a 1. půli 20. století plynuly z textilního průmyslu a v době největší slávy téměř tří desítek malých, menších a středních textilních firem. Mezi ně se údajně roku 1876, tedy před 150 lety, zařadila také firma bratří Jacoba a Wilhelma Bellaků.
To je však vše, co ohledně tohoto data vzniku firmy víme. Do obchodního rejstříku byla zanesena až 14. 10. 1884, a to právě pod názvem W. a J. Bellak, továrna na vlněné módní zboží, Krnov. V roce 1911 k nim přistoupili ještě Otto a Emil Bellak a firma se tak od 1. 1. 1911 stala veřejnou obchodní společností.
Areál firmy postupně vyrostl podél ulice Benešovské, dnes Čsl. armády a budovy této někdejší firmy zde stojí, jako mnohých jiných v Krnově, dodnes. Rozsáhlý areál vznikl sloučením několika původně samostatných továren. Dnes z něj vyniká zejména přádelna z roku 1912 projektovaná architektem Bruno Bauerem, který v Krnově projektoval vícero továrních budov. Areál dotváří drobnější provozní a dokonce obytné budovy a také neobvyklá stavba vodojemu při samotné ulici Československé armády. To však není vše, co dosud po této firmě a jejích majitelích v Krnově zůstalo. Roku 1903 si nechal na tehdejší Rudolfově třídě, později Hlavní, a v současnosti Revoluční ulici postavit luxusní vilu doktor Schnürch. Tu koupili Otto a Emil Bellakové a nechali si v ní roku 1925 provést další úpravy. Vila stojí dodnes naproti prodejně Lidl, zejména starší generace ji bude znát jako „karnolácký klub“.
Textilních firem v Krnově působilo mnoho a po mnohých nám zůstalo více, než jen omšelé, opravené, či na obytné domy adaptované tovární objekty. Bellaky vzpomínáme především proto, že patřili k židovské menšině. A to tragicky profilovalo jejich pozdější osudy. Po Mnichovském diktátu a odtržení pohraničí od ČSR nečekali na Hitlera a uprchli do Velké Británie. Pravděpodobně si tím zachránili život, jejich majetek však byl arizován. K datu 20. 10. 1938 byl ustanoven první komisařský vedoucí (treuhänder) Alois Jigl. Od jednoho z jeho nástupců firmu s veškerými pozemky, nemovitostmi a veškerými právy koupil 5. 10. 1939 textilní fabrikant Jan Kudlich. Převzetí firmy a nemovitostí bylo stanoveno se zpětným datem 10. 10. 1938.
Po druhé světové válce však majetek Bellakům vrácen nebyl. Areál se naopak po znárodnění stal součástí 1. n. p. Karnola. V současnosti je značná část budov aspoň částečně zrekonstruována a pronajímána jako skladovací, výrobní či prodejní prostory.