18/05/2026
Jak nás to napadlo postavit sladovnického valacha? Úvodní strana pamětní knihy Vás vtáhne do příběhu Národního muzea pivovarnictví, který snad nikdy neskončí. Můžete projekt podpořit zde -
https://www.darujme.cz/projekt/1212953
To bylo tak. Psal se rok 2014, obnova černokosteleckého pivovaru probíhala víceméně svépomocí a spontánně, avšak záchrany a mapování historických pivovarů a sladoven makaly na plné obrátky. Společně s Tomášem a Pavlem Jáklem jsme stíhávali ročně prozkoumat zhruba 150 pivovarů.
Jednoho dne drnčí telefon. Volal nějakej archeolog Holub, Petr Holub, s kuriózním brněnským akcentem, že prej vykopal starej hvozd v klášterním pivovaru ve Žďáru nad Sázavou a že tam dostal na mě kontakt. Samozřejmě jsem tam hned vyrazil, bylo tam pár vočouzenejch fleků na podlaze, ale Petr zářil jako by spolkl úspornou žárovku. Archeologové jsou taky divná odrůda. Tehdy započal náš společný zájem o kouřové hvozdy. Hodně archivních pramenů jsme prostudovali, nespočet očouzených děr jsme prolezli, spoustu chytrostí jsme napsali či nacancali a přehradu piva jsme spolu vypili. Jednou se nám dokonce diskuse o podobě sladovnického valachu tak zvrhla, že náš lístek v nejmenované hospodě dodnes visí nad výčepem jako nedostižné memento místním štamgastům.
Je středa. 14. leden L. P. 2026. My jsme po dlouhých přípravách poprvé kopnuli v severním přístavku žentouru černokosteleckého pivovaru a spouštíme výstavbu valachu čili ležatého kouřového hvozdu dle Františka Ondřeje Poupěte. Ano, jsme magoři, jdeme proti proudu, a to s neskonalým respektem k českému pivovarnictví.
Dej Bůh štěstí a dobrý tah!