29/05/2026
Příběh malíře, válečného námořníka, 🇨🇿 československého kapitána a legendy
Jan Hakl
Narozen 3.3.1895 v Praze, zemřel tamtéž 11.11.1973.
Jeden z prvních českých námořních kapitánů, malíř, člen Svazu čs.výtvarných umělců, žák akademického malíře K.Hollanda.
Po maturitě na reálném gymnáziu navštěvoval od roku 1913 námořnickou školu v jugoslávské P**e. Ještě před rozpoutáním 1.světové války narukoval do rakousko-uherského námořnictva, kde v průběhu války sloužil na křižnících Saida (kadet), Szigetvar (poddůstojník) a torpédoborci Uzsok (druhý důstojník). Na konci války dosáhl hodnosti lodního nadporučíka (fregatní poručík).
Po rozpadu Rakousko-Uherska zůstal jako slovanský důstojník ve službě v nově vzniklém jugoslávském válečném námořnictvu jako velitel torpédoborce Uzsok a pomáhal při odstraňování minových zátarasů v Jaderském moři.
V roce 1921 přešel na první čs.nákladní parník Legii, provozovaný pražskou Legiobankou; v letech 1929-1930, kdy byla Legie vyřazena z provozu, zde vykonával nejvyšší velitelskou funkci. Vychoval při tom řadu příštích kapitánů čs.dálné plavby, např. J.Freye a B.Klose. Loď Legie s kpt.Haklem na velitelském můstku vstoupila do dějin námořní dopravy příběhem svého lodního lékaře dr.Ivana Roubala, který radiodepešemi správně diagnostikoval onemocnění a přispěl k záchraně pacienta na palubě amerického parníku City of Flint.
V době hospodářské krize musel kpt.Hakl jako spousta jeho kolegů vylodit a pracoval až do roku 1948 jako bankovní úředník (u téhož zaměstnavatele Legiobanky). V letech 1948-1951 byl zaměstnán jako vedoucí směnárny Státní banky československé.
V dubnu 1951 přijal nabídku firmy Metrans (předchůdce Čechofrachtu) a nastoupil zde jako superintendant (superkargo, tj. zástupce společnosti, pověřený dohledem nad nákladem). Po obnovení čs.námořní plavby se vrátil na moře, nejprve jako velitel druhé čs.námořní lodě J.Fučík a později jako kapitán řady dalších čs.plavidel. V čs.obchodní flotě sloužil až do ledna 1959, kdy se odebral na zasloužený odpočinek.
Kapitán Hakl jako legenda žil, plul po mořích i oceánech a jako legenda zemřel. Před svým skonem měl netradiční přání a prosbu na ředitelství Československé námořní plavby. Konkrétně se jednalo o možnost být pohřben námořnickým pohřbem do moře z paluby některé z československých námořních lodí.
Ten, který miloval moře mladickou a pozdní láskou mu zůstal mu věrný i po smrti. Nebylo tak docela jednoduché splnit jeho poslední vůli, získat povolení k vývozu, vyhovět požadavkům a byrokratickým předpisům úřadů. Dne 11.dubna 1974 byl na lodi Kriváň vykonán akt námořnického pohřbu. Urna zašitá v plátěném obalu, byla spuštěna do moře v blízkosti Biskajského zálivu, v průsečíku zeměpisných souřadnic 46°41;8 severní šířky, 6°52;5 západní délky. Poslední určená pozice velkého putování a v houbce 4.400m hrobka mořského tuláka. Žádná Cheopsova pyramida, ani sarkofág nebo mramorový náhrobek. Leží tam na dně v písečném nánosu, jako pod prostým křížem voják v širém poli a všechny lodě spěchající po rušné námořní magistrále mezi majáky Ushant a Finister, jakoby vplouvaly, vplouvaly do jeho modrých očí.
Záznam z lodě Kriváň:...kolem je moře a na lodi začal znovu pracovat motor. Všichni námořníci mimo službu sedí v saloně lodi, před každým stojí sklenka. Sedí tiše, až velitel pronese přípitek "Na památku starého kapitána, za ty, kdo jsou na moři!“ Rozcházejí se... Loď pluje dál do větrné noci.
V lodním deníku m/s Kriváň je na stránce ke dni 11.4.1974 tento zápis:
„19.04/04.8 v poloze: šířka 46°41´8 N, délka 06°52´ 5 W, na křižovatce námořních cest Atlantického oceánu, byla posádkou lodi uložena do moře urna s popelem kpt.Jana Hakla. Čest jeho památce!“
Námořní muzeum ČR
⚓️🏛🇨🇿🏛⚓️
