https://www.facebook.com/1532616750391047/

Pless - Josefov, Jaromer (2026)

06/08/2026

Tak se pojďme podívat, jak se to dělá jinde. 🧐 Zatímco my v Josefově trpělivě čekáme na zázrak, u konkurence v Město Terezín - oficiální profil už se věci neodehrávají jen na papíře, ale na reálném lešení! 🏗️

Díky tomu, že tam zafungoval vládní zdroj systémové pomoci, rozběhly se jim tam konečně hmatatelné fyzické práce. Zručně tam totiž propojili dva silné prameny – havarijní program z Ministerstvo kultury České republiky a Systémový program obnovy a rozvoje z Ministerstvo pro místní rozvoj

A na co tam ty peníze aktuálně přetavují v činy?

✅ Proviantní sklad: Začala fyzická záchrana objektu a jeho unikátní střechy s pamětí až do roku 1866. (https://mapy.com/s/buhehadepa)

✅ Zbrojnice: Havarijní střecha už se řeší přímo na místě. (Jejich zbrojnice mimochodem tvoří skvělý myšlenkový kontrast k té naší josefovské – akorát do té jejich díky těmto krokům brzy přestane téct a rozpadat se). 😉 (https://mapy.com/s/monerohene)

✅ Fortifikační systém "skanzenu pod širým nebem": Reálně se rozběhla jeho záchrana a prezentace v plné síle lokace, které odpovídá našemu území Pevnost Josefov - Bastion No. I a podzemí a Retranchement No. XVIII - Pevnost Josefov. Technicky to tam oprašují do formy, za kterou by se výhledově nemuselo stydět ani UNESCO. 🏰✨ (https://mapy.com/s/junesatoju)

Zkrátka, v už se potí krev na stavbě, zatímco u nás to vypadá spíš na křeč nad klávesnicí. 🛠️

A to nás přivádí k takové drobné, úplně nevinné otázečce na naše místní politiky... Haló, radnice Město Jaroměř? 📞 Jak to vypadá u nás s našimi velkolepými projekty pro ?

Už se u nás taky aspoň koplo do země a rýsují se nějaké hmatatelné výsledky? Nebo se naše „pevnost budoucnosti“ zatím tyčí jen v těch proslulých šanonech na stole a na zastupitelstvu si z projektových dokumentací skládáte vlaštovky Živý Josefov? 📄✈️

Inspirace by tu zjevně byla. Teď už jen najít někoho, kdo u nás tu pomyslnou míchačku konečně zapne. 😎

Brutal Assault

31/07/2026

📅 31. ČERVENCE 1866: Válka končí, deník se uzavírá... a velké poděkování vám všem! 🛑📜

Přesně před 160 lety, 31. července 1866, dorazila do josefovské pevnosti od velitelství operující armády oficiální a definitivní zpráva o mikulovské konvenci. Válečné akce byly definitivně zastaveny a právě tímto zápisem skončil i Maywaldův deník, který nás celou tu dobu provázel.

Přestože ostatní deníky a archivy pokračují v záznamech ještě další měsíce a popisují nejrůznější poválečné situace – od ukradených koní až po kuriózní chytání raněných a nemocných pruských vojáků s bláhovou vidinou finanční odměny od velitelství – náš každodenní seriál končí tak, jak začal: posledním slovem svědka z josefovských hradeb.

🤝 Velké poděkování mým přátelům a řečníkům

Tato cesta rokem 1866 by ale nebyla úplná bez nedávné akce Oživlý Josefov 2026 (pořádané Pevnost Josefov - Bastion No. I a podzemí). Chci proto ze srdce poděkovat svým přátelům, kteří zde přednesli fantastické přednášky:

• Josefu Šrámkovi z Muzea války 1866 (Muzeum války 1866) za přiblížení historie válečných pomníků a nedocenitelné práce Komitétu pro udržování památek z války roku 1866.

• Petru Hejhalovi a Matouši Hollasovi, archeologům (Katedra archeologie UHK - Department of Archaeology UHK a Archeologie války 1866), kteří nám odhalili fascinující nálezy a pozůstatky války ze záchranných výzkumů pod nově rostoucí dálniční sítí.

• Jirkovi Hofmanovi, odborníkovi na historii pevnosti Terezín a prezentujícího válku 1866 na stránkách (Steinmetz Terezín 1780), který v Josefově ve spolupráci přiblížil i nálezy k josefovské pevnosti v roce 1866.

🙏 Hlavní dík patří VÁM!

Největší poděkování ale patří vám, vážení čtenáři a návštěvníci. Příběh války roku 1866 jste sledovali v úctyhodném počtu nejen na samotných přednáškách a při netradičních prohlídkách Josefova, ale především zde na síti.

Za posledních několik měsíců si každý z publikovaných článků přečetlo v průměru přes 4 500 z vás! Vaše podpora, komentáře a zájem o historii jsou neuvěřitelnou motivací.

A nyní mě prosím omluvte, intenzivní historický seriál končí a já se vracím zpět k tradičnímu režimu: novinky, zajímavosti a dějinné události vám budu přinášet opět v četnosti 1× měsíčně.
I tak se máte rozhodně na co těšit! Děkuji, že jste u toho se mnou. 🏰

30/07/2026

📅 28. AŽ 30. ČERVENCE 1866: Všeobecná mobilizace na poslední chvíli, kořalka ve Vlkově a mikulovské příměří! 🕊️📜

Zatímco pro Maywalda za hradbami pevnosti plyne konec července bez větších událostí, diplomatické a vojenské depeše přinášejí naprosto zásadní obrat v celé válce. Z Vídně a Plzně přicházejí burcující i mírové rozkazy současně, před hradbami dochází ke kuriózním incidentům s pruskými proviantními vozy a nakonec je na cihelnách u Josefova vytyčena nová hranice míru.

📖 Zápisky z Maywaldova deníku:
• 28., 29., 30. července. Nepřihodilo se nic pozoruhodného.

⚔️ „Za Boha, císaře a vlast!“ – Výzva z Plzně, která přišla pozdě.

Ještě 29. července dorazil do josefovské pevnosti opis burcující nóty od prezidia místodržitelství v Plzni a Zemského obranného velitelství. V době, kdy už se na jihu dojednával klid zbraní, vyzýval viceprezident hrabě Lažanský k formování zemských dobrovolnických sborů a všeobecné obraně:

„(...) Nyní, kdy v nejbližších dnech armáda statečných na Dunaji a v dolnorakouských končinách ukáže nepříteli krvavé cesty, nyní je třeba jednat rychle a obezřetně a naši misi se ctí splnit. Jen s odvahou, pánové, kupředu, naším heslem budiž: za Boha, císaře a vlast.“

📜 Mikulovské příměří: Jak se dělilo české území

Realita na bojišti ale byla jiná. Z Hlavního stanu ve Vídni byl 28. července 1866 odeslán klíčový dokument: Mikulovské příměří, podepsané 26. července rakouským polním zbrojmistrem hrabětem von Degenfeld-Schonburgem a pruským náčelníkem generálního štábu Helmuthem von Moltkem.

Dohoda stanovila čtyřtýdenní příměří s platností od 2. srpna v poledne a přesně vymezila pravidla okupace:

• Pruská zóna (§ 1): Prusové obsadili obrovské území ohraničené linií Cheb–Plzeň–Tábor–Jindřichův Hradec–Slavonice–Znojmo a na jihu řekou Dyjí.
• Ochrana pevností (§ 2): Kolem Olomouce vzniklo neutrální pásmo 2 mil, kolem Josefova, Hradce Králové a Terezína byl vyjmut z pruského obsazení okruh 1 míle, odkud mohly posádky čerpat zásobování.
• Konec výkupného (§ 7 & § 8): Prusové se zavázali, že nebudou na obsazeném území vymáhat žádné peněžní rekvizice (výkupné) a nezabaví císařský státní majetek ani zásoby ve skladištích.
• Návrat úředníků (§ 9): Císařští civilní úředníci se měli co nejdříve vrátit na svá místa, aby asistovali při zásobování pruské armády (které šlo na vrub obsazených území).

🥃 Zajatí saniťáci na nákupu kořalky a bloudící povozy

Ještě před oficiálním doručením podmínek příměří nařídil velitel Josefova z opatrnosti zastavit hlídky a nevzdalovat se od pevnosti na více než dostřel ručních zbraní. Přesto na předpolí docházelo k nečekaným setkáním:

• Kořalka ve Vlkově: Rakouské hlídky zajaly ve Vlkově 3 pruské zdravotnické vojáky. Nešli však špionážně – nakupovali kořalku! Na osobní žádost pruského plukovníka von Steina byli propuštěni, protože jich bylo naléhavě potřeba při péči o raněné v Máslojedech.

• Drzost pruských povozníků (29. července): V noci a ve dne projelo několik pruských proviantních vozů těsně kolem rakouských předních hlídek, přímo u paty glacis (obranného svahu) pevnosti. Velitel Josefova je nechal zastavit a propustit, ale okamžitě odeslal pruskému velení důraznou žádost, aby se jejich vozy zóně dostřelu vyhýbaly.

🤝 Jednání na cihelnách: Vytyčení hranic míru

Definitivní tečku za horkou fází války přinesly následující dny:

• 31. července: Do Josefova dorazil kurýr od operující armády s oficiálním textem mikulovské konvence a rozkazem k okamžitému zastavení akcí.

• 1. srpna: Na josefovských cihelnách proběhlo osobní jednání s pruským plukovníkem von Steinem. Obě strany zde přesně dojednaly jednomílový okruh pevnosti a vymezení cest, které směly pruské oddíly využívat.

Zbraně definitivně utichly. Válka se přesunula od krvavých střetů k jednacím stolům a vyčerpávající logistice čtyřtýdenního příměří.

A co přinese poslední červencový den? Sledujte i zítra náš seriál! 👇

Na obrázku zleva doprava jsou: hrabě Benedetti (francouzský velvyslanec v Prusku); baron Karl von Werther (pruský velvyslanec ve Francii); generál Luigi Frederico Menabrea (zástupce Itálie, která byla spojencem Pruska); Helmuth von Moltke (náčelník pruského generálního štábu); neznámý; Bismarck; král Vilém I.; hrabě August von Degenfeld-Schönburg (bývalý rakouský ministr války a generál ve službě). Hrabě Alois Károlyi (rakouský velvyslanec v Prusku); a hrabě Alexander von Mensdorff-Pouilly (rakouský ministr zahraničí). Dřevoryt (kolem roku 1870) podle kresby Eichlera.

27/07/2026

📅 25. AŽ 28. ČERVENCE 1866: Palba u kaple, propuknutí cholery, tajná poštovní linka napříč obcemi a telegram o vytouženém míru! 🛑🕊️

Přestřelky u hradeb ještě zcela neutichly a nepřítel dál nutí okolní obce k obnově stržených mostů. V pruském týlu se ale začíná šířit mnohem horší nepřítel – cholera. Zatímco císařské úřady z velké části zkolabovaly a ustoupily, objevuje se odvážný plán úředníků z Opočna na vybudování tajné poštovní sítě. A do tohoto zmatku přichází od pruského velení depeše s podpisem samotného krále, která může ukončit veškeré krveprolití... i s nečekanou nabídkou na záchranu civilistů v zemi nikoho.

📖 Zápisky z Maywaldova deníku:

• 25. července. Hlídka, vyslaná odpoledne ke Svatováclavské kapli k rekognoskaci nepřítele, je nepřátelskou posádkou tohoto bodu přijata palbou z pušek a stahuje se beze ztrát zase zpět. V noci má být tento bod podle výpovědi venkovanů neobsazen.

• 26. července. Nepřátelští důstojníci nařizují v Černožicích a Smiřicích obnovení mostu přes Labe. Protože toto opatření dává tušit nepřátelskou rekvizici na levém břehu Labe, je vyslána 1 divize pěchoty a 1 četa hulánů na ochranu nejbližších obcí.

• 27. července. Oba mosty jsou obcemi obnoveny, nepřítel však řeku nepřekračuje. Večer je pevnostním velitelstvím nařízeno nevysílat od nynějška žádné hlídky za dostřel pevnosti.

🦠 Zprávy o pohybu vojsk, choleře a zřízení spolehlivé pošty (28. července): Zevrubná zpráva z Opočna odeslaná pevnostnímu velitelství odhaluje zoufalý stav v kraji, absolutní kolaps státní správy i obrovskou odvahu jednotlivců:

„Pruské jednotky neustále táhnou přes Chrudim, Hrochův Týnec. – V Pardubicích je neustále pruský tábor, zámek obsazen děly. Tamtéž propukla cholera, denně umírá 20 – 40 mužů. – Mnoho pruského dělostřelectva táhne přes Golčův Jeníkov. Vysoké Mýto je obsazeno a stejně tak Litomyšl. Celý Táborský kraj je od pruského vojska volný. Poslední císařské úřady jsou Uhlířské Janovice v Čáslavském a Vlašim v Táborském kraji. Telegraf až do Benešova. Vedoucí c. k. místodržitelské rady hrabě Lažanský se nachází v Plzni, pan dvorní rada baron Heringer v Praze, odkud vykázal všechny okresní úředníky na jejich stanoviště, s pověřením, aby vyčkali na jeho instrukce.“

Pisatel se ale nenechal paralyzovat a na vlastní pěst zajistil síť stanic pro kurýry. Josefovu tak nabízí životně důležité spojení:

„Ohledně poštovního spojení jsem zajistil stanice, a to sice Opočno, Záhornice, Křivice, Jelení, Uhersko, Čankovice, Seč, Žleby, Tupadly, Červené Janovice, Zbraslavice, Kácov. Přes tuto trasu je poštovní spojení možné a bezpečné, a přijímaný posel je spolehlivý muž. Pokud by tedy chvalitebné c. k. pevnostní velitelství chtělo toto poštovní spojení navázat a tím umožnit spojení s velitelstvím Severní armády, pak prosím o vystavení odpovědi, s poníženou žádostí, abyste mi balíčky zaslali, jejichž bezpečný transport a cestu do Tábora k tamnímu c. k. panu krajskému šéfovi já neprodleně zařídím.“

✉️ Telegram od pruského krále a nečekaná ruka podaná civilistům: 27. července v 5 a 3/4 hodin odpoledne dorazí do Josefova ze Žirče zpráva přímo adresovaná c. k. generálmajorovi a veliteli pevnosti panu Gaiszlerovi. Plukovník von Stein (velitel 2. slezského pěšího pluku č. 23) mu v ní posílá opis telegramu pruského krále Viléma, odeslaného 26. července v 11 hodin večer z Hlavního stanu v Lednici:

„Dnes 26. července byla podepsána mírová preliminária, nepřátelství proti rakousko-saským vojskům okamžitě ustává. Během příměří předcházejícího míru se pruská vojska utáboří v Čechách a na Moravě. O směru pochodu a kantonovacích rajónech budou brzy následovat další rozkazy. Vy velitelům pevností Hradec Králové a Josefov o tomto učinit sdělení. Vše zůstává ve válečném postavení, aby se zabránilo jakémukoliv střetu.“

Pruský plukovník k tomu ovšem s velkou úctou přidává nabídku záchrany pro české vesničany trpící na liniích obou armád:

„V důsledku výše uvedeného Nejvyššího rozkazu si mé předstráže ponechají dosavadní postavení; pokud by Vaše Blahorodí nyní chtělo se mnou učinit nějakou dohodu, která by obyvatelům vesnic ležících mezi oboustrannými předstrážemi okamžitě poskytla ulehčení a zajištění pohybu, pak zcela oddaně očekávám návrh.“

🏃‍♂️ Hlášení ze špitálu (25. července): Pruské stráže tvoří jen staříci! O tom, že nepřítel už nemá k dispozici plné síly, svědčí i služební lístek z c. k. posádkové nemocnice v Josefově. Dokazuje to výpověď rakouského vojáka, kterému se podařilo utéct z pruského zajetí:

„Vojín Gustav Grävich od 77. pěšího pluku Salvator, který včera uprchl přes Náchod ze špitálu v Kladsku, udává, že ve špitále dostával velmi málo jídla, všichni lehce ranění Rakušané se odtud vzdálili a že stráž či posádka je nejen velmi slabá, nýbrž se také veskrze skládá z velmi starých 45 až 50letých mužů zeměbrany.“
Zbraně utichají a obyvatelstvu na obou stranách linie snad po dlouhých týdnech utrpení konečně svítá naděje.

Ilustrace s názvem: Strážce našich hranic z roku 1866 od Alexandra Ver Huella reflektující začínající epidemii cholery, která právě přišla po válce 1866.

Co přinesou další červencové dny? Sledujte náš seriál dál! 👇

24/07/2026

📅 23. A 24. ČERVENCE 1866: Stržené mosty, ukradené dřevo, vydírané Opočno a hrozba těžkých děl! 🛑🔥

Prusové stupňují tlak a drancování civilního obyvatelstva nebere konce. Zatímco rakouští ženisté strhávají strategické mosty, do Opočna vtrhlo vojsko s nekompromisními požadavky a výhrůžkami, že město lehnou popelem. K tomu všemu se šíří děsivé zprávy od civilních špehů – po kraji se přesouvají útočné žebříky a k pevnostem prý míří obávané těžké dělostřelectvo.

📖 Zápisky z Maywaldova deníku:

• 23. července. Most vedoucí přes železniční zářez na silnici ze Zaloňova do Jaroměře byl stržen ženisty a tesaři. Slabé pruské hlídky před Zaloňovem se stáhly a nepokusily se práci narušit. Prusové vyklízejí Skalici. Odpoledne došlo u hřbitovní prachárny č. 3 k šarvátce mezi hlídkami.

• 24. července. Svatováclavská kaple je nepřítelem ještě stále obsazena. Rakouské jednotky (divize Khevenhüller a četa hulánů) vyrážejí na ochranu Královy Lhoty a Českého Meziříčí proti dalším nepřátelským rekvizicím.

🌉 Zdemolovaný most a podnikaví civilisté:

O demolici strategického mostu u Zaloňova se zachovalo více detailů. Zničen byl i nedaleký drážní domek, který do té doby sloužil Prusům jako opěrný bod. Zpráva zaslaná do Josefova ovšem suše konstatuje, jak nastalé situace využili místní obyvatelé:
„Dřevo bylo obyvatelstvem odneseno a nezdá se, že by bylo magistrátem uloženo, jak bylo udáno.“

🚫 Výhrůžky vypálením a zoufalství v Opočně:
Zatímco armády manévrují, největší tíhu války nesou obyčejní lidé. Do Opočna dorazilo od Pardubic asi 550 Prusů (pěšáci, husaři i vozatajstvo) a začalo tvrdé vymáhání zásob. Požadavky zněly jasně: kompletní strava pro mužstvo, 10 vykrmených volů, 3 koně, obrovské zásoby slámy, ovsa a sena. Tamnímu knězi navíc uloupili přímo na silnici vůz tažený párem koní, plný obilí a mouky.
Okresní představený Lillinowsky posílá do pevnosti zoufalou prosbu o vojenskou ochranu, protože škody se už šplhají k hrozivým 10 000 zlatým a lidé přicházejí o poslední zbytky obživy:
„Lze proto právem vyslovit obavu, že při opakované rekvizici ze strany nepřítele by město požadavkům již nebude moci vyhovět... Přicházející jednotky při každé rekvizici pronášejí tyto hrozby, a dokonce se neostýchají prohlásit, že by v případě ne zcela obstarané rekvizice město zapálily a představitele města vzaly s sebou jako rukojmí.“

✉️ Tajné zprávy civilistů a blížící se děla:
K pevnostnímu velení se mezitím sbíhají divoké, až kuriózní zprávy od civilních pozorovatelů. Sedláček z Opočna hlásí, že se v Kohoutově u Trutnova hromadně vyrábějí dřevěné útočné žebříky. A Horáček z Pardubic zase varuje, že Prusové chtějí proniknout přímo do Hradce Králové – přes zahradu pevnostního velitele!

To největší nebezpečí ale možná teprve přijíždí. 24. července odesílá velitel Hradce Králové (generálmajor Weigl) veliteli do Josefova zlověstné varování:
„Právě se dozvídám, že prý 22. do Trutnova dorazilo mnoho těžkých pruských děl. Zda na Josefov, nebo na Hradec Králové, není známo.“

Pevnosti tak se zatajeným dechem čekají, ke kterým hradbám Prusové své těžké zbraně nakonec namíří.

Co přinesou další červencové dny? Sledujte náš seriál dál! 👇

22/07/2026

📅 21. a 22. července 1866: Pruský parlamentář, nařízení pro civilisty a logistické problémy obou pevností

Zatímco pruská strana přichází s informací o nařízeném příměří, rakouská armáda bez pokynů z vlastních míst vyjednávání odmítá. Situace v okolních obcích se zhoršuje a komunikace mezi Hradcem Králové a Josefovem ukazuje na docházející zásoby a materiál.

📖 Zápisky z Maywaldova deníku

21. července. Rozpoutala se malá přestřelka mezi nádražní stráží a jednou pruskou hlídkou. U Vestce a Zaloňova se objevily malé pruské husarské hlídky. V plesském lese narazila tamní hlídka na nepřátelskou. Večer byla demolice nádražních budov dokončena a druhého dne byla stráž stažena. Plukovník von Stein, velitel 23. pruského pěšího pluku, se objevil jako parlamentář před pevností a snažil se navázat příměří, přičemž podle jeho údaje toto již bylo pruské armádě nařízeno a mírová jednání začala. Protože od vlastní vlády ještě nedorazily žádné pokyny, příměří nebylo přijato.

22. července. V Opočně rekvírovalo 500 Prusů různých druhů zbraní (myšleno vojsk), přicházejících z Pardubic. Zaloňov a Horní Dolce byly v této noci obsazeny nepřítelem, který vyslal hlídky do Dolních Dolců a Heřmanic.

🚫 Nařízení pro civilní obyvatelstvo a reakce úřadů V reakci na pohyby nepřátelských vojsk vydalo josefovské velitelství jasné instrukce zástupcům Jaroměře ohledně případného ukrývání obyvatel:

„Žádám Vás, abyste obce nacházející se tam v pevnostním rayonu uvědomil o tom, že v případě obklíčení pevnosti nepřítelem, musí být současně varovány před tím, aby se vyhýbaly stahování do pevnosti, protože jejich pobyt tam je za všech okolností nepřípustný a nemůže se uskutečnit. Tyto obce se musí mnohem spíše snažit pro případ nepřátelského ostřelování pevnosti uprchnout mimo dostřel děl z pevnosti. Dále prosím o co nejrychlejší zaslání statistického přehledu obyvatel obcí ležících v rayonu, ze kterého by byl patrný počet schopných nosit zbraň.“

Okresní úřad v Opočně se v reakci na přítomnost pruských oddílů (dne 22. července nahlásil starosta Meziříčí, že do Opočna dorazilo zhruba 1000 Prusů a asi 50 husarů) obrátil na vojsko se žádostí o zbraně k sebeobraně:

„Podepsaný c. k. okresní úřad vznáší co nejúctyplnější žádost, aby chvalitebné c. k. pevnostní velitelství ráčilo k vyzbrojení několika obcí zdejšího okresu milostivě poskytnout 500 a v možném případě i více kusů buď erárních, nebo národně-gardistických pušek, které budou rozděleny příslušným obecním představeným k obraně proti pruským drancířům...“

✉️ Nedostatek materiálu v korespondenci velitelů Zajímavý vhled do vnitřního fungování obrany poskytuje telegrafická výměna mezi velitelem Hradce Králové, generálmajorem Weiglem, a velitelem Josefova, generálmajorem Geislerem.

Generálmajor Weigl hlásí:
„Pevnost má pro všechny 12liberní zadovky střely a patrony, avšak pouze čtvrtinu potřebných těsnících kotoučů. Dodávka (...) se stala v důsledku vývoje válečných událostí nemožnou. (...) Vzhledem k tomu, že pevnost je vystavena ostřelování více než Josefov, žádám o laskavou pomoc v podobě zaslání 500 podložek pro 12liberní zadovky.“

Na to však Geisler z Josefova odpovídá:
„S těsnícími kotouči jsme ve zcela stejné situaci, také jsou již částečně vyčerpány, vlastní výroba byla zkusmo zahájena, zdařila se, avšak kvůli nedostatku kartonu byla zastavena. Výpomoc není možná. Výplatou gáží v hotovosti byl tříměsíční peněžní zásobovací fond silně vyčerpán. Prosím, pokud jsou k dispozici volné peníze, zašlete je sem. Naprostý nedostatek doutníků, pokud je to proveditelné, prosím o malou výpomoc pro důstojníky. Ve Světí je prý nashromážděno 600 žebříků, dále mnoho prken a nářadí k budování šancí. Stejně tak prý 18. července jelo 30 vozů naložených žebříky od Náchoda do Dvora Králové. V okolí se šíří fáma, že Hradec Králové má být v úterý ostřelován.“

Co přinesou další červencové dny? Sledujte náš seriál dál! 👇

Na vyobrazení by měla být ilustrace vesničanů obdivující pruskou jehlovku (https://medium.seznam.cz/clanek/pavel-kmoch-valka-nemcu-s-nemci-90208).

20/07/2026

📅 18.–20. ČERVENCE 1866: Záchrana úrody, zoufalství sedláků a pruská žádost o zraněné důstojníky! 🌾🏰

Zatímco se pevnost Josefov horečně připravuje na tvrdé obléhání a oblohu v noci křižují signální ohně, venku za hradbami se odehrává úplně jiná tragédie. Civilní obyvatelstvo bojuje s Prusy o holé přežití a o poslední zbytky nezkážené úrody. Do toho všeho však přichází od nepřítele nečekaně zdvořilý dopis...

📖 Zápisky z Maywaldova deníku:
18. července. Malé pruské oddíly rekvírovaly ve Smiřicích. V Jesenici, kde to tam pustošili, byli zahnáni ozbrojenými sedláky.

19. července. V 10 hodin večer byl spatřen signální oheň, v 10:45 objevila světelná koule obklopená výrazným ohněm a v 11:30 druhý signální oheň v okolí Hradce Králové. Nepřátelské hlídky se potulují v okolí.

20. července. Hejtman Vivenot od 35. pěšího pluku s 1 důstojníkem, 5 poddůstojníky, 2 trubači a 24 vojíny téhož pluku, dále se 2 dělostřelci a 2 vojíny 5. ženijní setniny odchází na základě nařízení vrchního velitelství Severní armády z Josefova, aby navázal spojení s Olomoucí. Večer se objevil pruský oddíl o zhruba 40 mužích u pracháren. Hlídky vyslané do různých směrů nalezly pouze malé pruské hlídky, obce však byly neobsazeny.“

📜 Zoufalství a odvaha venkova: Z dalších archivních záznamů se dozvídáme o zoufalé situaci v okolních vesnicích (zkrácené verze):

„Hluboce úctyplně podepsaným obyvatelům města Jaroměře, Jezbin a Dolců velmi záleží na záchraně dosud neporušeného zbytku úrody, neboť se obávají nouze a hladu. V okolí se však neustále potulují pruské hlídky, což obyvatelům pro strach brání v polních pracích. Odvažujeme se proto vznést prosbu: Nechť c. k. pevnostní velitelství ráčí přihlédnout k tomu, že zdejší lid už velmi utrpěl vojenskými průchody, povinným odevzdáváním zásob i nepřátelským drancováním. Veškerou naději nyní vkládáme do nepatrných zbytků zachované úrody a prosíme, aby byly v době žní na pole kolem Jaroměře, Jezbin, pracháren a Dolců milostivě vysílány silnější vojenské hlídky.
Podepsaní např. Kubeš, Charvat, Doličný, Sab, Marwan, Juliš, Kolářský, Chmelík, Martínek a další“

A v Jesenici byli dokonce odhodláni bránit se Prusům se zbraní v ruce:

„C. k. chvalitebnému generálnímu velitelství v Josefově. Hrozí nám velký přepad, síla 500 Prusů od Náchoda táhne na Jesenici. Prosíme co nejnaléhavěji, aby velitelství vzalo ohled na tísněnou obec a poslalo nám okamžitou vojenskou pomoc. Zdejší i okolní obyvatelé se k armádě ochotně připojí a uposlechnou jejích rozkazů.
Představený František Tošovský a radní.“

💌 Aristokratická diplomacie uprostřed války: Uprostřed vší té zkázy dorazil do Josefova nečekaný dopis z pruské strany, který ukazuje rytířskou tvář důstojnického sboru. Matka zraněného důstojníka přijela hledat svého syna:

„Císařsko-královskému pevnostnímu velitelství v Josefově Do Dvora Králové dorazil nejvyšší dvorský maršálek vévody sasko-meiningenského, baron von Reibnitz Excelence, a v jeho doprovodu paní von Seebach z Gothy. Titíž vyhledali mé zprostředkování, aby se dozvěděli, zda se v Josefově nacházejí nadporučík von Seebach od c. k. 6. kyrysnického pluku prince Alexandra Hesenského, zraněný v bitvě u Skalice, jakým způsobem je týž zraněn a zda by mohlo být povoleno, aby se buď paní von Seebach odebrala za účelem ošetřování svého syna do Josefova, nebo by směl pan nadporučík von Seebach odcestovat do Dvora Králové, aby tam, respektive ve své domovině, byl vzat do péče své matky? c. k. hejtman v pluku Crenneville, baron von Reibnitz, syn výše jmenovaného nejvyšší dvorského maršálka, a zda, respektive jak těžce je týž zraněn? V zájmu výše jmenovaných osobností si pospíchám požádat Císařsko-královské pevnostní velitelství o laskavé podání zprávy. Před Josefovem dne 19. července 1866 von Cranach královský pruský generálmajor“

🛡️ Pevnost se připravuje na nejhorší: Zatímco probíhala diplomatická korespondence, uvnitř pevnosti se vydávaly striktní rozkazy k blížícímu se útoku. Instrukce zněly jasně:

„Všechna lehká děla, která nepřijdou do akce, se musí postavit co nejvíce do krytu a zajistit proti zničení. Všechna vnější díla (hradby) musí být obsazena podle instrukce... Jako pozorovací hlídka bude v každém ravelinu a líci předsunutého bastionu z posádky postaven 1 post, který pozoruje předpolí... Pokud by chtěl nepřítel podniknout útok proti nějakému dílu, vstoupí v platnost obrana děl stanovená v instrukci, dokud nebude následovat podpora. Osazení hlavní galerie ve vybíhajících úhlech posádkou ze shromaždišť, jakmile se nepřítel ukáže v příkopu, se nesmí opomenout. (…) Velitelé praporů se musí postarat o to, aby bylo mužstvo vybaveno na 48 hodin chlebem, kořalkou a některými dalšími potravinami, protože při ostřelování může nastat případ, že mužstvo bude odveleno k obraně příkopu do hlavní galerie a nebylo by proveditelné jim při prudké palbě ihned posílat potraviny.“

Zatímco generálové z obou stran fronty vedou zdvořilou korespondenci o osudech zraněných šlechtických synů, obyčejní sedláci před hradbami se zbraní v ruce bojují o holé přežití a poslední hrstku obilí. A do toho všeho vojáci uvnitř pevnosti fasují chleba s kořalkou, aby vydrželi případnou drtivou palbu v hradebních příkopech. Jsou to naprosto odlišné světy uprostřed jedné kruté války.

Jak dopadne prosba pruského generála a co dalšího přinesou dny obléhání? Zůstaňte s námi, archivy brzy vydají další tajemství! 👇

Dnešní obrázek k příspěvku patří jedinečnému malíři a písmákovi Aloisi Beerovi, který svým nezaměnitelným stylem zachytil podobu pevnosti Josefov a okolí ještě v dobách míru, těsně před vypuknutím války roku 1866.

16/07/2026

📅 16. A 17. ČERVENCE 1866: Zastřelení Prusové, špionážní šifry a smrtelně nebezpečná mise hejtmana Vivenota! 🕵️‍♂️🐎

Zatímco okolní obce čelí pruským výhrůžkám a sedláci berou spravedlnost do vlastních rukou, vrací se do pevnosti muž, který právě dokončil úkol znějící jako absolutní šílenství. Připravte se na špionážní drama jako vystřižené z filmového plátna!

📖 Zápisky z Maywaldova deníku:

„16. července Zvolští sedláci zastřelili 2 Prusy, za což jim bylo vyhrožováno, že bude obec zapálena. Byla proto do Zvole vyslána 1/2 setniny Ramminga a 1 četa hulánů, vrátili se však zpět, aniž by z nepřítele cokoliv spatřili.

17. července Nad Královéhradeckou branou je zřízen optický telegraf. Myslivecká hlídka přivádí ze Semonic jednoho zajatce a 3 pruské vozy s nějakou rakouskou výstrojí. Hejtman Vivenot se vrací z Olomouce.“

📜 Tajná mise hejtmana Vivenota (z jeho vlastního výpravného zápisu): Ačkoliv archivy skrývají mnoho zajímavostí, následující řádky patří jen a pouze odvážné výpravě hejtmana Vivenota. Ten byl pevnostním velitelem Geisslerem vyslán do Olomouce, aby přes týl postupujícího nepřítele navázal spojení s hlavní armádou a vytvořil tajnou poštovní linku. Zde je jeho příběh:

Byl 11. červenec roku 1866, teprve čtyři hodiny ráno, když se nad pevností Josefov převalovala hustá ranní mlha. Rychlý ústup hlavní rakouské armády zanechal oblast napospas pronikajícím Prusům. Všechen služební styk byl přerušen a vzduchem visela úzkost a nejistota. Velitel pevnosti, generálmajor Geissler, si mě předvolal s úkolem, který v týlu postupujícího nepřítele zněl téměř jako rozsudek smrti. Měl jsem navázat spojení s hlavní armádou a vytvořit tajnou poštovní linku přes nepřátelské území až do pevnosti Olomouc. Pro svou osobní ochranu jsem dostal výsadu vybrat si tři spolehlivé a jízdy schopné muže. Zvolil jsem poddůstojníky od 35. pěšího pluku: Ondřeje Václičku, Josefa Stöhra a Ondřeje Hüttla. S odhodláním v srdci a nabitými zbraněmi jsme vyrazili do kraje, nad kterým už se stahovala pruská mračna.

Naše cesta byla neustálým balancováním na ostří nože. Už u Žamberka jsme zjistili, že město je obsazené. Pod rouškou noční tmy jsme ho obcházeli po úzkých pěšinách a jako stíny se proplížili jen pár kroků od nepřátelských polních stráží. Skutečná zkouška nervů nás však čekala až v Jablonném. Sotva jsme vjeli do městyse a ukryli se v horním patře místního hostince, ozval se z hlavní silnice dusot kopyt. Byla to pruská avantgarda. Na náměstí rázem tábořilo dvě stě mužů a padesát husarů. Vyděšení hostinští k nám vběhli do úkrytu a lomíce rukama nás zapřísahali, abychom svlékli uniformy, odložili zbraně a oblékli si selský šat. Byla to vážná situace, ale odmítli jsme se vzdát své vojenské cti. Všiml jsem si lesa za hostincem. S pomocí místního průvodce jsme vyběhli zadními vraty rovnou k zalesněnému svahu. Než se udivení Prusové vzpamatovali a vyslali za námi pronásledovatele, pohltily nás husté stromy strmých hor.

Štěstí stálo při nás a o kousek dál, ve Štítech, jsme se z napětí dokonce i zasmáli. Místní barvíř Mathia tu předvedl nebývalou drzost – když na něj nečekaně vyrazili čtyři pruští pěšáci s namířenými bajonety, neztratil duchapřítomnost a začal ze všech sil křičet na rakouské husary, kteří už dávno odjeli. Lest zafungovala tak dokonale, že zmatení vojáci složili zbraně a nechali se jím zajmout.

Do Olomouce jsme dorazili 13. července dopoledne. Velitel armády mě přijal s neskrývanou úlevou a radostí, protože tou dobou se už šířily nepravdivé zvěsti, že Josefov jedná o kapitulaci. Mí tři věrní poddůstojníci byli okamžitě odměněni příslibem nejvyššího vyznamenání. Během cesty se mi podařilo splnit i druhý úkol. U starostů, poštmistrů a lesníků z Opočna přes Štíty až po Uničov jsem zajistil funkční tajnou poštovní linku. Byli to obyčejní lidé, kteří nechtěli žádnou odměnu, hnalo je pouze čisté vlastenectví. Protože ale rakouský šifrovací klíč padl do rukou nepřítele, museli jsme s ředitelem generálního štábu, podplukovníkem von Hoffingerem, vymyslet nový systém. Zvolili jsme nenápadnou obchodní šifru, ve které běžná slova jako mýdlo, rozinky či svíčky odpovídala předem domluveným číselným kódům. Běžný posel se do pevnosti dostával s nevinným dopisem o úmrtí tetičky a falešnými účty za zboží, které by ani při důkladné pruské prohlídce nevzbudily sebemenší podezření.

S novými depešemi a povolením zformovat létající mobilní sbor jsme brzy vyrazili zpět. Měli jsme za úkol naverbovat lesníky a myslivce ochotné škodit pruským komunikacím a chytat špiony. Cesta domů byla snad ještě vyčerpávající, protože jsme se museli neustále vyhýbat postupujícím pruským kolonám. U Nových Losin jsme unikli rekvírujícímu oddílu jen tím, že jsme se vrhli naplocho do lánu obilí a zatajili dech. I přes smrtelné nebezpečí jsme však od revíru k revíru šířili tajnou zprávu. Všichni ochotní muži se měli shromáždit nadcházející neděli v horách, přičemž jejich poznávacím znamením a heslem mělo být jediné slovo: „Rakousko“.

Když jsme se 17. července odpoledne konečně prosmýkli zpět do bezpečí pevnosti Josefov – poté, co jsme nepříteli v Opočně unikli jen bleskovým tryskem do panské obory – cítil jsem nesmírnou hrdost. Politické úřady možná zbaběle vyklidily zemi a zanechaly lid napospas osudu, čímž si vysloužily jen nenávist a opovržení. Ale duch obyčejných lidí byl zářivý. Kdekoliv jsme prošli, vesničané a měšťané toužili po vysvobození z pruského jha a byli připraveni vzít do rukou zbraně jako trestající Boží soud. Pro císaře a pro vlast byli ochotní obětovat vše. Naše mise byla splněna a jiskra odporu zažehnuta.

Obyčejní lidé ukázali obrovskou odvahu, zatímco úřady selhávaly. A Josefov díky Vivenotovi a jeho odvážným mužům získal životně důležité spojení s velením armády! Další střípky z archivů přineseme brzy! 👇

Pless - Josefov

06/08/2026

31/07/2026

30/07/2026

27/07/2026

24/07/2026

22/07/2026

20/07/2026

16/07/2026

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Odkazy

Sdílet

Kategorie

Žádost o odstranění nabídky