Pless - Josefov

09/06/2026

📅 7.–9. ČERVNA 1866: Kontrola zásob, zkažené maso a odchod rodin 🏰

Deníkové záznamy a hlášení z prvního červnového týdne nám ukazují přísnou realitu příprav na obléhání. Řeší se logistika, stav zásob i to, kdo smí v pevnosti zůstat.

📖 Zápis ze 7. června:

„Je jmenována komise pro kontrolu soukromých studní a hasičského vybavení.“

Ve stejný den zanechal velitel pevnosti velmi ostrý záznam z inspekce zásobovacího depotu, který přesně ukazuje tehdejší problémy s proviantem: „Při mé dnešní prohlídce zásobovacího depotu jsem nezaznamenal takový pořádek a pečlivé hlídání prostoru, jaké lze u tak důležitého odvětví služby bezpodmínečně vyžadovat. Tímto kvůli tomu správě zásobovacího magazínu uděluji po právu zaslouženou důtku, a činím ji zodpovědnou nejen za čistotu a pořádek ve skladech, ale i za veškerou nedbalost, kterou by mohl být eráru způsoben škoda. Zkažené konzervované maso již nepatří do skladu potravin, výpary z tohoto hnití mohou mít na trvanlivost nechráněných potravin pouze škodlivý vliv, pronikajícím myším do skladu mělo být se vší vážností zabráněno, a nemělo se k tomu lhostejně přihlížet, jak se stalo atd.“

📖 Zápis z 8. června:

„Rodiny důstojníků a úředníků jsou vyslány pryč.“

Kromě vojáků však v pevnosti část civilistů zůstala. Z dalších záznamů se dozvídáme přesné instrukce k jejich zásobování: „(...) že v souladu s reskriptem císařsko-královského ministerstva války má být zajištěno tříměsíční zásobování pevností Terezín a Josefov pro počet vyšší, než je skutečný stav posádky, a v případě nutnosti může být část potřeb bezprostředně uspokojena z těchto nadbytečných zásob pro část nemajetných obyvatel. Počet dotčených obyvatel je však omezen na necelých 190 osob, přičemž je třeba brát v úvahu především nemajetné řemeslníky, jejichž setrvání v pevnosti je žádoucí, nebo ty, kteří by vyhnáním byli vystaveni bídě.“

📖 Zápis z 9. června:

„Posádka opět přispívá 250 muži k vyzbrojovacím pracím.“

Zatímco ve skladech se bojovalo s myšmi a na ulicích probíhalo loučení, dalších 250 vojáků nepřetržitě dřelo na hradbách, aby dovyzbrojili vnější opevnění.

A na fotografii je zachycena kasematní prostora kurtiny 37-34, která sloužila i jako depot.

02/06/2026

📅 31. KVĚTNA A 1. ČERVNA 1866: Zbraně na hradbách, přípravy na boj v podzemí a... pruští turisté na prohlídce?! 🤦‍♂️🏰

Přelom května a června přináší dokončení armování hlavní pevnosti a další přípravy pevnosti, tentokráte v podzemí. Naše nově objevené archivy k tomu přidávají historku, u které nebudete vědět, jestli se smát, nebo kroutit hlavou!

📖 Zápisy z deníku:

„31. května – 5. ženijní setnina je uvedena do plné bojové síly.“

„1. června – Začínají přípravy na podzemní boj. Opravy valů jsou dostatečně dokončeny, aby vnější opevnění a hlavní pevnost byly vyzbrojeny dělostřelectvem.“

Zatímco na hradby se s velkou slávou a námahou mohou přesouvat těžká děla, ženisté se chystají na brutální, klaustrofobickou válku v proslulých minových chodbách pod pevností, a před branami se odehrává naprosto absurdní scéna.

📜 Hlášení okresního úřadu Jaroměř z 1. června: Přímo do Josefova, který se horečnatě chystal na pruský útok a zavíral brány, si totiž nakráčeli dva "turisté" – rovnou z Pruska!

V hostinci U Paula na Cihelnách se objevili dva muži s pruskými pasy: 59letý katolický farář Teuber z Niedersteinu (Ścinawka Dolna), okres Neurode (Nowa Ruda) a 43letý nájemce panství Hirschberg (Jelenia Góra) z Niedersteinu. Provázel je sám hostinský Paul a společně se vydali obdivovat pevnost. Naštěstí je brzy zadržela četnická hlídka.

A jaké bylo jejich vysvětlení? Tvrdili, že je prý „přivedla pouhá zvědavost vidět záplavy a opevnění Josefstadtu, protože o nich hodně slyšeli.“ A jako by to nestačilo, přiznali, že je po samotné pevnosti ochotně provázel jakýsi rakouský „důstojník G.“!

Úředník z Jaroměře, který musel tento incident hlásit velitelství pevnosti, to v závěru dopisu okomentoval s naprosto dokonalým byrokratickým sarkasmem: „Dovoluji si sdělit tomuto ctihodnému císařsko-královskému pevnostnímu velitelství s úctou, že provádění cizinců po pevnostních stavbách v současné době pravděpodobně neodpovídá praktickým hlediskům.“

Co myslíte vy? Byli to opravdu jen dva neškodní a zvědaví turisté v čele s farářem, nebo to byla mimořádně drzá pruská špionáž přímo pod nosem velení Josefova? Napište nám svůj názor do komentářů! 👇

01/06/2026

.... pomoz i ty!!!

🎭 Na tento pátek chystáme představení Čekání na turisty v rámci akce Sto let provázení v josefovském podzemí a sháníme rekvizity.

👉 Konkrétně hledáme podobné baterky, jaké má pan Sehnoutka na fotografii.
👉 Zároveň uvítáme k zapůjčení jakékoliv suvenýry spojené s Josefovem cca do 90. let (štítky, leporela, odznáčky, placky, staré pohlednice, diapozitivy, stereokotoučky a stereoprohlížečky atd.).

Pokud byste nám mohli pomoci, prosím napište zprávu nebo se ozvěte do komentářů 🙏

30/05/2026

📅 27.–30. KVĚTNA 1866: Pevnostní spíž praská ve švech a Prusům se do války nechce! 🍞🏰

Na konci května se Josefov připravuje na nejhorší možnou variantu – dlouhé odříznutí od okolního světa. Do toho ale za hradby prosakují velmi překvapivé zprávy od vojenských zvědů.

📖 Zápisy z deníku:
„27. května – Je zřízena komise pro zásobování. Pevnost je zásobována pro 8 000 mužů a 300 koní na tři měsíce.“
„30. května – Oddíl 1. setniny 4. dělostřeleckého pluku pochoduje do Hradce Králové.“

📜 Proroctví stavitele naplněno Zajímavé je zapsané číslo 8 000 mužů posádky. To totiž není vůbec náhodné! Odpovídá to přesně tomu, co už v roce 1790 propočítal samotný projektant pevnosti, plukovník Querlonde. Ve svých pamětech tehdy uvedl, že pokud by byla pevnost ponechána sama sobě, potřebuje k úspěšné obraně minimálně 8 000 mužů. K tomu navíc požadoval 500 jezdců na průzkum a 300 minérů pro boj v podzemních štolách. (Jeho fascinujícímu manuálu k obraně pevnosti se budeme podrobně věnovat někdy příště!)

🕵️‍♂️ Zprávy ze špionážních deníků (28. května) Zatímco v Josefově se hromadí hory zásob na čtvrt roku dopředu, za hranicemi ve Slezsku čeká menší pruský armádní sbor o síle 70–80 000 mužů, který má v případě potřeby vtrhnout do Čech.

Ale morálka u nepřítele? Podle informátorů se prusští důstojníci v Kladsku stále domnívají, že k válce nakonec vůbec nedojde, a řadovým vojákům se do boje proti Rakousku chce jen s obrovskou neochotou. Pruský král už ale údajně vyrazil ke své armádě ...

Dovedete si představit ten neuvěřitelný objem jídla a píce, který musel do pevnosti najet, aby uživil 8 000 vojáků a 300 koní na celých 90 dní? Napište nám do komentářů! 👇

26/05/2026

📅 19.–25. KVĚTNA 1866: Senzace z archivu! Objevili jsme dosud neznámé dokumenty a pevnost praská ve švech. 📜🏰

Náš pevnostní deník pokračuje a konec května se nese ve znamení masivního příchodu dalších vojsk. Josefov se plní vojáky snad všech možných zbraní – od pěchoty přes dělostřelce až po jízdu.

📖 Zápisy z deníku:
„19. května – Vstupují tři setniny 4. hulánské eskadry 6. pluku.“
„20. května – Vstupuje 4. setnina hraběte Khövenhüllera č. 35. Vstupuje pěší pluk Constantina.“
„25. května – Vstupuje 4. setnina barona Ramminga č. 72. Čtyřliberní pěší baterie č. 1 z 11. dělostřeleckého pluku je převzata do služby jako záložní baterie.“

A přátelé, tohle je historická pecka! Risk se podařil a je na světle naprosto unikátní objev. V hlubinách archivů se narazilo na obrovskou složku dosud nezpracovaných, neznámých a neuvěřitelně detailních dokumentů k pevnosti Josefov z roku 1866!
Co se vlastně našlo? 🧐 Máme v rukou doslova zlatý důl. Jsou to desítky fasciklů plných syrové historie:
🔹 Výslechy špionů a zprávy o pohybu Prusů.
🔹 Utajované telegramy a plány na spuštění záplav (inundací).
🔹 Ranní hlášení, podrobné rozpisy hlídek i plány na demolici nádraží.
🔹 Seznamy padlých, zraněných i vyznamenaných obránců (včetně záznamů o ukořistěných pruských lécích nebo výpadu k Jezbinám!).
🔹 a mnoho dalšího

Díky těmto novým pramenům teď máme události v Josefově popsané den po dni s neuvěřitelnou přesností, ale k tomu až příště ...

18/05/2026

📅 15.–18. KVĚTNA 1866: Nové velení ženistů a smrtící fugasy! 💥🏰

Deník z poloviny května hlásí další masivní přesuny v posádce. Pevnost posilují další dělostřelci a u inženýrů dochází k důležitému střídání.

📖 Zápisy z deníku:
„15. května – Nastupuje major hrabě Welsperg z ženijního štábu.“
„16. května – Je poručík v. Jaska z ženijního oddílu převelen.“
„17. května – Přichází 5. setnina 2. dělostřeleckého pluku. Nadporučíci Ritter v. Ettmayer a poručík Klar z ženijní jednotky jsou převeleni, místo nich přichází poručík Schieberl.“
„18. května – Přichází do služby 5. setnina 11. dělostřeleckého pluku.“

📜 Tajemství lunety č. 49 Příjezd majora Welsperga byl pro přípravu obrany zásadní. Na dnešním ilustračním plánu lunety č. 49 (předsunutého obranného prvku) jsou vidět právě podpisy Welsperga a Maywalda, kteří zde figurovali jako vedoucí a podřízený ženijní inženýr.

Tento plán nám dává fantastický detailní náhled do toho co se dnes v blízkosti vlakového nádraží ztratilo:
🔹 Přesné umístění valů, příkopů, traverz a příručních muničních skladů.
🔹 Pozice palebných postavení (palpostů) – a to jak celých dřevěných konstrukcí, tak i pouhých dělostřeleckých „lyžin“.
🔹 Zátarasy z pokácených stromů a větví, které ženisté strategicky umisťovali přímo do příkopů a na zlomy předprsně, aby zpomalili postupující pěchotu.
💣 A pekelné překvapení: Fugasy Tou nejzajímavější a nejděsivější věcí na plánu je ale přesné rozmístění takzvaných fugasů. O co šlo?
Jednalo se o obrannou zbraň, jakéhosi předchůdce dnešních směrových min. Tradičně to byla vykopaná jáma (často záměrně umístěná ve svahu), na jejíž dno se uložila trhavina. Prostor nad ní se následně zasypal kamením, kovovým šrotem nebo šrapnely. Při detonaci byl tento smrtící materiál prudce vymrštěn jedním směrem – přímo do tváře útočícímu nepříteli.

Prusy by tak při případném dobývání josefovských příkopů čekalo doslova nečekané peklo.

A kde přesně byla umístěna luneta č. 49 … zde: https://mapy.com/s/gukebudase

13/05/2026

📅 8.–12. KVĚTNA 1866: Střídání stráží v pevnosti a inspekce nové železnice! 🚂🏰

Květnové dny v Josefově se nesou ve znamení neustálých přesunů vojsk. Prapor za praporem přichází a odchází, mění se velení dělostřelců a nedávno příchozí hrabě Richieri vyráží na důležitou obhlídku okolí.

📖 Zápisy z deníku:

„8. května – Přichází 4. prapor hraběte Degenfelda č. 36.“
„10. května – Major Schmarda přebírá od majora Oellera velení pevnostní dělostřelecké jednotky. Pěchotní pluk velkovévody Michaela odpochoduje.“
„11. května – Přichází 4. prapor hraběte Haugwitze č. 38.“
„12. května – 4. prapor hraběte Crenneville č. 75, poté nastupují poručíci Schlayer a Gürtler z ženijního oddílu. Kapitán hrabě Richieri odchází na inspekci mostů na Liberecké železnici.“

🛤️ O jakou železnici vlastně šlo?
Kapitán Richieri vyrazil zkontrolovat mosty na trati, která byla v té době stále ještě poměrně nová a představovala klíčovou infrastrukturu.

🔹 Koncese pro výstavbu dráhy z Pardubic do Liberce (a také odbočné trati z Josefova do Malých Svatoňovic) byla vydána 15. června 1856. Získali ji podnikatelé Liebieg, Lanna a bratři Kleinové.
🔹 Stavbu a provoz měla na starosti společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB).
🔹 Trať se zprovozňovala postupně: vlaky vyjely na úsek Pardubice–Josefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov se otevřel v roce 1858 a posledním úsekem Turnov–Liberec se začalo jezdit v roce 1859.

Pohyb v pevnosti zkrátka neutichal a vojáci museli mít pod kontrolou nejen samotné hradby, ale i strategické přístupové cesty a mosty v okolí.

Ilustrace s idealizovanou podobou josefovského nádraží je z knihy „Malebné pohledy na Jiho-severoněmeckou spojovací dráhu z Liberce do Pardubic“ (cca 1859). Více o železnici na stránkách Výtopna Jaroměř: https://www.vytopnajaromer.cz/zpravy/165-let-od-zahajeni-provozu-na-zeleznici-pardubice-josefov

07/05/2026

📅 7. KVĚTNA 1866: Další posila pro ženisty – přijíždí hrabě Richieri! 🏰

Personální přesuny v pevnosti pokračují. Dnešní krátký zápis v deníku nám představuje další postavu, která se zapojila do příprav obrany Josefova.

📖 Zápis z deníku:
„7. května – Přichází kapitán hrabě Richieri ze ženijního štábu.“

Kdo byl tento nově příchozí důstojník? Z dochovaných vojenských záznamů o něm můžeme vyčíst následující přesná fakta:

🔹 Jednalo se o Friedricha, hraběte Richieriho, u kterého došlo k oficiálnímu uznání jeho hraběcího stavu.

🔹 V rámci rakouské armády to během své kariéry dotáhl až na hodnost c. k. podplukovníka.

🔹 Zajímavá je i jeho historická spojitost s rakouským městem Kremže, o kterém jsme psali v minulém příspěvku. Právě u tamního ženijního praporu, kde byla v roce 1855 zřízena účetní kancelář, figuroval na seznamu nadporučíků.

Kruh se nám tak zajímavě propojuje a inženýrský štáb v Josefově byl o dalšího urozeného důstojníka silnější.

Ve Vinkhuijzenově sbírce vojenských uniforem je prezentován příslušník ženistů následovně …

05/05/2026

📅 5. KVĚTNA 1866: Škatulata, hejbejte se! Odjezd do rakouské Kremže a střídání stráží. 🚂🏰

Na hradbách probíhá čilý ruch nejen ten stavební, ale i personální. Odborníci ze ženijního štábu se přesouvají a mění.

📖 Zápis z deníku:
„5. května – Nadporučík Blasek z 5. ženijní roty odjíždí do Kremže. Místo něj sem přichází nadporučík Ritter von Ettmayer.“

📍 Cíl cesty: Kremže (Krems) – Město, které na rozdíl od Josefova bouralo hradby! Zatímco nadporučík Ritter v. Ettmayer se v Josefově zapojil do budování masivních traverz, odjíždějící nadporučík Blasek zamířil do rakouské Kremže. Jaké to tam v 19. století bylo?

🔹 Město s vojenskou jizvou: Kremže nebyla válkou nepolíbená. Za třicetileté války ji dobyli Švédové, kteří z ní dočasně udělali významnou pevnost. A v roce 1805 se nedaleko odtud (pod hradem Dürnsteinem) císařská vojska tvrdě střetla s Napoleonovou armádou. Vojenská historie tu zkrátka dýchala z každého rohu.

🔹 Zánik starých hradeb: Zatímco v Josefově se v roce 1866 opevnění horečnatě vylepšovalo, Kremže zažívala přesně opačný trend. V 19. století se zde masivně bouraly staré středověké hradby a brány, aby se město mohlo rozrůstat. Z celého opevnění se dochovala pouze proslulá Kamenná brána (Steinertor), která je dominantou města dodnes.

🔹 Průmyslový boom: Blasek přijel do města, které se měnilo v průmyslový uzel. Nad nedávno objeveným ložiskem uhlí fungoval důl, běžela tu továrna na kůže, výroba kokosových rohoží a město bylo proslulé i mistry varhanáři a zvonaři.
Kremže je dnes, společně s údolím Wachau, zapsána na seznamu Světového dědictví UNESCO, sídlí zde univerzita a bývalé kláštery slouží třeba jako vyhlášená vinařská centra. 🍷

🤔 Otázka pro vás: Kremže v 19. století své staré hradby zbourala kvůli rozvoji, zatímco Josefov se je snažil zachránit pro boj. Znáte u nás nebo ve světě nějaké další město, jehož hradby "přežily" snahu o modernizaci a rozpínání města až do dnešních dnů v takové míře jako v Josefově? Napište nám do komentářů! 👇