Masaryk. společnost v Hodoníně

23/08/2026

T.G.M.: "Pozoroval jsem dělnické a socialistické hnutí dávno po celé Evropě a u nás doma, a tak vznikla moje kritika marxismu. Zabývaje se studiem Ruska, stopoval jsem směr Leninův od samého počátku; přišed pak za války do Petrohradu, pozoroval jsem začátky jeho revoluční propagandy. Pod bolševickým režimem jsem prožil pak téměř půl roku, viděl jsem jej v zárodcích a sledoval jsem, jak se vyvíjel.
[...]
Co do principu, nepokládám komunism za ideál sociální a socialistický, jestli se komunismem rozumí rovnost hospodářská a sociální naprostá. Normální stav společnosti politický a sociální nedá se uskutečnit bez silného individualismu, t. j. bez svobodné iniciativy jednotlivců, [...] rozhoduje-li o člověku člověk jiný a vede-li, je nebezpečí, že se všech sil vedeného náležitě a plně neužije. To vidět všude a vidět to politicky ve všech formách vlády, v nichž se vyvinul silnější centralism; a komunism je právě centralistický. Zejména centralism bolševistický je velmi tuhý; je to režim abstraktní, dedukovaný z these a násilně prováděný; bolševism je absolutistická diktatura jednoho a jeho pomocníků; bolševism je neomylnický a inkvisitorský a právě proto nemá s vědou a filosofií vědeckou nic společného; věda, tak jak demokracie, je bez svobody nemožná.

Pokládám demokracii důsledně a správně prováděnou, demokracii nejen politickou, nýbrž i hospodářskou a sociální, za stav společnosti naší době a dosti dlouhé budoucnosti přiměřený a žádoucí. Hospodářský a sociální režim kapitalistický je nedokonalý svou jednostranností; kapitalism sice umožňuje mnohým – ne všem! – individuální iniciativu, podnikavost a tvořivost, ale rozdělení vytvořených hodnot, jejich osvojení neřídí se produkční zdatností, nýbrž pravidly pro osvojování cizí práce a jejích výtěžků. Prakticky demokracie znamená nerovnost snesitelnou, nerovnost co nejmenší a stále se zmenšující."

Tomáš Garrigue Masaryk: Světová revoluce, 1930
Dostupné zde:https://www.rodon.cz/admin/files/ModuleKniha/838-Svetova-revoluce.pdf

19/08/2026

Srdečně zveme na vzpomínkové shromáždění.

25/07/2026

Z cyklu “Na cestách…”

Socha T.G.Masaryka v Karviné

Najdete ji před zámkem Fryštát.

Cituji:

V roce 1928 se stala Měšťanská škola v Karvinné (dnes Karviná-Doly) svědkem významné události. Dne 28. října zde byl slavnostně odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka z dílny akademického sochaře Františka Fabiánka (* 14. 10. 1884 Boskovice na Moravě – † 3. 12. 1967 Brno). Přípravy na postavení pomníku však začaly již mnohem dříve. Dne 30. března 1925 schválila správní komise města Karvinné postavení pomníku před měšťanskou školou. V následujícím roce byl sochař František Fabiánek požádán, aby zhotovil tři alternativy modelu pomníku a k nim zpracoval příslušné rozpočty.
Pomník tvořily socha sedícího prezidenta v nadživotní velikosti a dva reliéfy (první – tři horníci jako představitelé domácího odboje a symbol práce v kraji, druhý – tři legionáři, ruský, francouzský a italský jako představitelé zahraničního odboje), státní znak a nápis T. G. Masaryk, to vše z bronzu, podstavec byl z leštěné žuly. Cena samotného pomníku s podstavcem činila dle smlouvy 136 000,- Kč. Úprava okolí navýšila konečnou cenu o dalších zhruba 14 000,- Kč. Náklady byly hrazeny jednak z rozpočtu města, jednak byly s žádostí o finanční dar osloveny všechny podniky, spolky a korporace nejen z Karvinén ale i okolí.

Za druhé světové války byl pomník zcela zničen, zachoval se jen žulový podstavec. Dne 12. září 1947 se rada Místního národního výboru v Karvinné rozhodla zadat Františku Fabiánkovi obnovení pomníku dle původního schváleného a dochovaného plánu na původním místě. Rozpočet na znovuobnovení pomníku ze 4. září 1947 činil, mimo žulový podstavec, který se až na jeden kus dochoval, 390 000,- Kč. Odlití do bronzu provedla firma Jindra, n. p. v Brně. Dodací lhůta byla stanovena na 15. října 1948, 28. října 1948 bylo plánováno odhalení pomníku k 30. výročí republiky. K získání finančního příspěvku bylo vydáno 10 000 kusů pohlednic s obrazem pomníku TGM.

V padesátých letech byl pomník odstraněn a v roce 1968 znovu nakrátko instalován v parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě. V období normalizace byl uskladněn v Okresním vlastivědném muzeu v Českém Těšíně (dnes Muzeum Těšínska, Český Těšín).
Dne 7. března 1990 proběhlo u příležitosti 140. výročí narození T. G. Masaryka jeho slavnostní znovuodhalení. Své nové místo nalezl před budovou zámku v Karviné-Fryštátě.

[autorka: Mgr. Veronika Matroszová, Státní okresní archiv Karviná, dobové fotografie: Sbírka obrazového materiálu, fotografií a fotonegativů, Státní okresní archiv Karviná, současná fotografie: Roman Lindner

Více na webu: Po stopách TGM

22/07/2026

22/07/2026

22/07/2026

21. červenec 2026
narozeniny Milana Rastislava Štefánika

“Ti, kteří si myslí, že za ně svobodu vybojují jiní, si ji možná ani nezaslouží .” (M.R.Štefánik)

Každoroční cesta na pamětní místo spojené se společnou československou historií se uskutečnila i letos. Zastoupení v delegaci mělo Město Hodonín, Masarykovo muzeum v Hodoníně, Skauti z Hodonína a samozřejmě náš spolek.

Tato setkání přinášejí ujištění, že demokratický odkaz otců zakladatelů stále žije, a to navzdory všemožným snahám o relativizaci hodnot.

Masarykovo muzeum v Hodoníně
Junák - český skaut, středisko Přátelství Hodonín, z. s.
Město Hodonín
- Múzeum Slovenských rád, Múzeum M. R. Štefánika

KyticeKelemen s.r.o. Břeclav

15/03/2026

V pátek 6.3.2026 jsme si připomněli 176. narozeniny T.G. Masaryka.

Projev - vzpomínkové shromáždění 6.3.2026 – Hodonín
Mgr. Andrea Baumannová, místopředsedkyně Masarykovy společnosti V Hodoníně

Vážené dámy a pánové, milá mládeži, ctění hosté,
sešli jsme se zde v předvečer 176. výročí narození Tomáše Garrigue Masaryka. Stojíme zde společně na místě, které má obrovský význam pro moderní dějiny tohoto města, a to v době, která je rychlá, proměnlivá a často velmi…velmi zneklidňující.

Přestože se svět od časů Tomáše Garrigue Masaryka proměnil k nepoznání, otázky, které si kladl on, zůstávají i našimi otázkami. Jak obstát jako jednotlivci? Jak obstát jako společnost? A jak obstát jako demokracie? Masaryk nám zanechal tři pilíře, o něž se můžeme opřít: etiku jako základ politiky, humanitu jako měřítko společnosti a pravdu jako veřejné dobro.

Masaryk věřil, že demokracie není jen soubor institucí, ale především způsob života. „Stát jsme my,“ připomínal. Dnes, kdy se veřejný prostor plní nedůvěrou, cynismem a pohodlným přesouváním odpovědnosti na druhé, je jeho apel aktuálnější než kdy dřív. Demokracie se neudrží sama. Potřebuje naši každodenní poctivost, naši ochotu nést důsledky vlastních rozhodnutí a naši statečnost postavit se tomu, co je nesprávné – i když je to nepohodlné. Osobní odpovědnost není staromódní pojem; je to základní kámen svobody…naší svobody. Demokracie se neudrží sama; opírá se o každodenní poctivost každého z nás.

Druhým pilířem je humanita – Masarykova víra, že člověk je mírou všech věcí. V době, kdy se společnost štěpí podle názorů, identit či strachu z jinakosti, je třeba připomenout, že demokracie není vláda stejnosti. Je to prostor, kde se různí lidé učí žít spolu. Jinakost není hrozba, ale příležitost. Humanita začíná tam, kde přestáváme posuzovat a začínáme naslouchat. A právě naslouchání je dnes jedním z nejvzácnějších občanských činů.

Třetím pilířem je pravda. Masaryk věděl, že pravda není samozřejmost, ale úkol. Dnes, kdy se lež šíří rychleji než kdykoli předtím a kdy se fakta stávají otázkou názoru, je obrana pravdy formou občanské statečnosti. Pravda vítězí – ale jen tehdy, když se o ni někdo stará. Když ji chráníme před manipulací, když odmítáme pohodlné polopravdy a když máme odvahu říkat věci tak, jak jsou. Rezignace na pravdu je rezignací na budoucnost. Statečnost dnes neznamená jít do boje, ale postavit se pohodlné lži.

Masaryk nám nezanechal hotové odpovědi, ale kompas. Ukázal, že demokracie je práce – práce na sobě, práce pro druhé a práce pro pravdu. A tato práce je dnes stejně potřebná a možná ještě potřebnější jako kdykoli předtím.

Pokud chceme, aby naše společnost byla pevná, spravedlivá a odolná, musíme začít u sebe. Nebát se. Neuhýbat. Nezapomínat na principy člověčenství. A stát na straně pravdy, i kdyby to nebylo pohodlné.

Čest památce Tomáše Garrigue Masaryka!

Město Hodonín
KVH Slovácko & ČSOL Hodonín
SOKOL - Česká obec sokolská
Junák - český skaut, středisko Přátelství Hodonín, z. s.
Pěvecký sbor Barbastella
Masarykovo muzeum v Hodoníně

11/03/2026

🌿🩶🌿
Smutné zprávy přináší smutek..., ale v případě vzpomínky na PhDr. Vrábela nelze než vzpomínat i s lehkým úsměvem.

Feďo řadu let pořádal pod hlavičkou ČSOL Cykloprejazd, na němž jsme vždy také jako Masaryk. společnost v Hodoníně participovali. Tahle setkání byla vždy veselá, protože se sešli lidé se smyslem pro humor a pro lidské setkávání, ale i vážná, protože celá akce byla zasvěcena historickým vzpomínkám v souvislosti s naší československou historií. A za tím vším byl Feďo...
Čest jeho památce!

Hluboce nás zasáhla zpráva o úmrtí PhDr. Ferdinanda "Fedi" Vrábela, slovenského historika a publicisty, bývalého člena Ústavu politických vied Slovenskej akadémie vied, odborníka na československé dějiny a odboj, a také aktivního člena Československé obce legionářské. Vždy veselý bratr Feďo nás opustil v neděli 8. března 2026 ve věku 77 let.
Čest jeho památce, poděkování za jeho práci, a upřímnou soustrast jeho blízkým.

Ferdinand Vrábel se narodil 4. listopadu 1948 v obci Radzovce, okres Lučenec, na jižním Slovensku. V roce 1967 ukončil Střední všeobecně vzdělávací školu Boženy Slančíkové-Timravy v Lučenci, načež pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě v Praze, kde si vybral obor archivnictví. Od dob svého středoškolského studia se zajímal o historii, zejména o středověk a dějiny husitského a bratřického hnutí v okolí Lučence a o dějiny národního obrození. Později svůj zájem zaměřil na novější dějiny, předně slovenské národní obrození, první světovou válku a československé legie, boje s Maďary z roku 1919, vztahy mezi Slováky a Čechy, a postavení národnostních menšin v první Československé republice. K uvedeným tématům publikoval několik knih a mnoho vědeckých i popularizačních článků v časopisech. K jeho nejvýznamnějším publikacím patří "Sarajevský atentát. Následnícky pár a Slovensko" (2014), "Zápisky legionára - Jozef Honza-Dubnický" (2014), "Slováci v československých légiách" (2018) a "Splnený sen. M. R. Štefánik a vznik Československa" (2018), "M. R. Štefánik očami detí a pre deti" (2018), nebo "Vlastenci a hrdinovia. Slováci v prvom odboji" (2021). O historii československých legií napsal řadu příspěvků do časopisů Vojenská história, Bradlo, Legionářský směr, Historická r***e a Vojnová kronika. V roce 2009 se stal členem Jednoty Československé obce legionářské v Českém Brodě, později také členem Republikového výboru ČsOL. Následující roky organizoval cyklistické přejezdy mezi rodištěm Milana Rastislava Štefánika v Košariské a rodištěm Tomáše Garrigue Masaryka v Hodoníně, kterých se účastnili Češi i Slováci. Tato krásná akce je moderním propojením jedinečných česko-slovenských vztahů, přičemž směry jízd se pravidelně střídají. Ferdinand Vrábel tuto tradici nejen založil, ale také se jízd pravidelně účastnil. Nevynechal také většinu zahraničních poutí Československé obce legionářské, zvláště těch směřujících na Slovensku k připomínce bojů roku 1919. V tomto ohledu bylo zásadní i jeho členství ve správní radě Nadácie Milana Rastislava Štefánika, která se díky jeho přičinění stala hlavním partnerem ČsOL (a následně i Ministerstva obrany České republiky) v aktivitách na území Slovenské republiky. Díky tomu se na Slovensko několikrát vypravil Legiovlak a zahájila se čile běžící rekonstrukce a evidence válečných hrobů. Na mapování vojenských hrobů a pomníků se podílel i coby spolupracovník a člen Spolku pro vojenská pietní místa (vets.cz). Poslední roky byl v důchodu a působil jako nezávislý publicista, účastnil se besed se studenty a širokou veřejností. Byl velice přátelský a skromný. Poslední roky jsme mohli být v kontaktu pouze prostřednictvím dobrého přítele Pavla Šestáka z Nadácie MRŠ, neboť náhlé zdravotní problémy dovedli bratra Feďu do péče bratislavských lékařů. Věřili jsme, že už bude lépe a brzy se znovu sejdeme. O to více nás čerstvá zpráva o jeho odchodu silně zasáhla.

Více na webových stránkách ČsOL, viz www.csol.cz/z-cinnosti-csol/aktualne/zemrel-br-ferdinand-vrabel/

___
Válečné hroby - Ministerstvo obrany ČR | Ministerstvo obrany České republiky | Ministerstvo obrany Slovenskej republiky | Slovenská akadémia vied | Boj o Slovensko 1919 | Vojenský historický ústav Bratislava | Vojenský historický ústav Praha | Vojenský ústřední archiv | Československá obec legionárska Jednota Slovensko | Československá obec legionářská

27/02/2026

T.G.M.: "...i v politice boží mlýny melou pomalu, ale melou jistě. Mluvím-li o mravnosti v politice, myslím především na politickou taktiku a na celou administrativu; právě politická praxe musí být mravná – ovšem i politický program podléhá etice. Politiku, tak jako všecek život jednotlivce i společnosti, nemohu než pojímat sub specie aeternitatis.

Rozumí se: dost slušný a dokonce vznosný politický program napíše kdekdo. Něco jiného je znát administrativu a slušně ji provádět; a zase něco jiného je pochopit, oč v dané době pro stát a národ jde, ukázat v těžkých a osudových chvílích cestu, určit vhodný postup – a vést. V tom smyslu se mluví o politice vyšší a dělá se rozdíl mezi státníkem a politikem nebo politikářem; Palackému, Riegrovi jako nejvyšším politickým autoritám se říkalo: vůdce a otec národa. Takto pojímaná politika je pokus pochopit daný okamžik v toku dějin – takový politik bude znát minulost svého státu a národa, bude rozumět jejich přítomnosti, bude mít na mysli jejich budoucnost.
[...]
Státník moderní musí být kritický, musí být vzdělaný a moudrý.

A nejen moudrý. Politika vyžaduje značné míry fantazie: hroužit se do myslí lidí své doby i do historie, vytušovat směr společenského vývoje a vidět ideál, ke kterému ten vývoj ukazuje – zkrátka něco básnického státníkovi neškodí, ale to je imaginace, ne fantastika nebo utopism.

Politik, má-li vést, potřebuje znalosti lidí – jaképak vedení, když nevidí do lidí? Prosím, nezapomínejme, že vědec a filozof může také dělat chyby, a chyby veliké. Jsou právě politikové a politikové, tak jako jsou učenci a učenci. A opakuju – knihy, vysvědčení nestačí, politik potřebuje životní zkušenosti; nestačí ani chytrost – jako ve všem, i v politice záleží na hodnotě člověka celého."

https://www.kapkacapka.cz/2016/10/politicka-teorie-praxe.html