Státní hrad a zámek Frýdlant

Státní hrad a zámek Frýdlant V podhůří Jizerských hor vyrostl v polovině 13. Renesanční zámek byl v podhradí vystavěn v 16. Nejnovější částí celého komplexu je neorenesanční zámek z 18. tzv.
(263)

Oficiální facebookové stránky Státního hradu a zámku Frýdlant | Offizielle Facebook-Seiten des Staatliches Burgs und Schloßes Frýdlant | Oficjalne strony na Facebooku Zamku i Palace Frýdlant století gotický hrad osobité architektury, jehož typickým poznávacím znakem je dodnes mohutná věž Indica, jež se po staletí tyčí jako strážkyně okolí hradu a zámku. století, stejně tak zámecká kaple, atypicky

umístěna nad starým renesančním zámkem. století, upravený r. 1867. Různými přístavbami a přestavbami vznikl v okolí hradu zajímavý komplex budov, mapující slavnou i neslavnou minulost frýdlantského hradu a zámku. Minulost, která je přítomna v každé místnosti, v každém vystaveném portrétu a kusu nábytku. Přijďte doslova "nasát" atmosféru dob minulých a na chvilku se dostat do období rytířů, barokních šlechticů, císařských generálů a důstojných aristokratů. Budeme se na Vás těšit. Na výběr je vícero okruhů. Ti, kteří se chtějí seznámit s objektem komplexně, zhlédnout tak hrad (vč. staré zbrojnice, vrchnostenské kanceláře atd.), kapli i zámek, zvolí jistě základní okruh. Milovníkům zbraní nabídneme okruh Nové zbrojnice. Zájemci o archeologii zase ocení Frýdlantský poklad s nálezy ze zámeckého rybníka. A pro nejmenší je připraven dětský okruh. Frýdlantská věž není běžně přístupná, ale jednou či dvakrát do roka se o víkendu otevírá. O tom Vás budeme informovat prostřednictvím webových a facebookových stránek. Chystáte-li se náš objekt navštívit ve větší skupině (nad 10 os.), doporučujeme Vám provést telefonickou či e-mailovou rezervaci, předejdete tak komplikacím s počtem míst v běžných prohlídkách.

🏰  🔐 Tajemství zazděného archivu: Co ukryly zdi frýdlantského hradu v posledních měsících války? 🧱 📜Píše se únor 1945. D...
08/08/2026

🏰 🔐 Tajemství zazděného archivu: Co ukryly zdi frýdlantského hradu v posledních měsících války? 🧱 📜

Píše se únor 1945. Do konce 2. světové války zbývá něco přes dva měsíce. Nikdo samozřejmě nemůže vědět, kdy přesně válka skončí. Je však stále zřejmější, že se její konec blíží – a s ním i nebezpečí, že boje zasáhnou místa, která jim až dosud unikala. ⚔️ Fronta se přibližuje a není zřejmé, co přinesou následující týdny. A právě v této atmosféře se hrad a zámek Frýdlant stává dějištěm události, která dnes téměř připomíná začátek historické detektivky. 🏰

V sobotu 24. února míří několik mužů do prostor horního hradu. 👣 Jejich cílem je nenápadný klenutý prostor u horního hradního nádvoří, který měl původně docela prozaické využití – sloužil jako sklep na brambory. Tentokrát se však do něj neukládají zásoby potravin. Do sklepa jsou přeneseny dvě archivní skříně a další materiál, který má být před možným válečným nebezpečím důkladně zabezpečen. 📜 Samotné uložení do klenutého sklepa ale nestačí. Ještě téhož dne přichází zednický polír Eduard Scholz z Pertoltic. 👷 Jeho úkol je neobvyklý – vchod do sklepa úplně zazdít. 🧱 To, co ještě před několika hodinami bylo obyčejnou přístupnou sklepní místností, se během jediného dne mění v uzavřený válečný úkryt. 🔐

O celé události se naštěstí dochoval úřední záznam. Díky několika strohým řádkům dnes známe nejen přesné datum a místo, ale také jména lidí, kteří byli u celé akce přítomni. 📖 Vedle Eduarda Scholze to byl Adolf Zimmermann, zaměstnanec župní samosprávy pověřený prováděním podobných zabezpečovacích opatření, a také frýdlantský kastelán Anton Kühnel, který dobře znal místní prostory. Právě jeho účast je drobným, ale důležitým detailem celého příběhu. 🔑 V rozsáhlém a členitém areálu frýdlantského hradu bylo třeba najít místo, které mohlo cennému materiálu poskytnout skutečně bezpečný úkryt – a kdo mohl zdejší sklepy, chodby a skrytá zákoutí znát lépe než člověk, který o hrad každodenně pečoval?

Proč však bylo třeba přistoupit až k zazdění celého vstupu? Dochovaný dokument z 24. února 1945 odpovídá překvapivě jednoznačně. Materiál měl být ukryt a zabezpečen proto, „aby byly tyto důležité písemnosti ochráněny před nepřátelským ostřelováním“. ⚔️ Frýdlant se pro takový úkryt hodil. Rozsáhlý historický areál se silnými zdmi, klenutými místnostmi a sklepeními nabízel prostory, které mohly poskytnout větší ochranu než běžná archivní místnost. 🏰 Jeden z těchto prostorů byl doslova uzavřen před okolním světem.

Co však bylo natolik důležité, že kvůli jeho ochraně bylo nutné zazdít celý vstup do sklepa? 🔎 O necelé tři měsíce později válka v Evropě skončila. Co zazděný sklep? Zůstal skutečně po celou dobu neporušený, nebo se do něj ještě před koncem války někdo dostal? 🧱 Co se za zdí našlo a co se s ukrytým materiálem stalo? Odpovědi známe díky dochovaným dokumentům. 📜 Co se odehrálo dál vám odhalíme v pokračování našeho příběhu. A tentokrát se společně podíváme přímo za zeď… 👀

Pokud však nechcete čekat pouze na pokračování našeho vyprávění, můžete méně známá zákoutí a příběhy frýdlantského hradu objevovat také na vlastní oči. 👣 Naše nedávno otevřená prohlídková trasa Skrytá místa Frýdlantu návštěvníky zavádí i do prostor, kam se při běžné prohlídce nedostanou. A příběh z dramatických posledních měsíců 2. světové války má na ní své místo. 🚪

🍒 🏰 Usedněte ke stolu spolu s hrabětem Clam-Gallasem! Na čem byste si s ním během letních měsíců pochutnali? 🍽️ 🌿Předsta...
01/08/2026

🍒 🏰 Usedněte ke stolu spolu s hrabětem Clam-Gallasem! Na čem byste si s ním během letních měsíců pochutnali? 🍽️ 🌿

Představte si, že máte stroj času. Přenesete se do 20. let 20. století a ocitnete se na zámku Frýdlant, kde právě začíná oběd hraběcí rodiny Clam-Gallasů. 🍽️ Usednete ke stolu spolu s hrabětem Franzem Clam-Gallasem a před vámi se postupně objevují pokrmy připravené z čerstvých letních surovin. 🌿 Dochovaná zámecká menu nám dnes umožňují nahlédnout do každodenního života rodiny Clam-Gallasů a ukazují, jak vypadalo stolování na státním hradě a zámku Frýdlant – jednom z nejlépe dochovaných šlechtických sídel v České republice.

Na první pohled možná překvapí, že na jídelních lístcích nenajdeme žádné přehnaně okázalé hostiny. Přestože Clam-Gallasové patřili k nejbohatším aristokratickým rodům své doby, jejich kuchyně byla založena především na kvalitních surovinách, sezónnosti a promyšleném hospodaření. 🌾 Vařilo se z toho, co právě nabízela zámecká zahrada, ovocné sady, hospodářský dvůr nebo okolní kraj. Čerstvá zelenina, ovoce, bylinky, zvěřina, drůbež i ryby tvořily základ letního jídelníčku a jednotlivé suroviny se využívaly co nejúčelněji. 🍓

Polévka byla samozřejmým začátkem každého oběda. Na dochovaných menu se objevuje například slizová polévka nebo polévka s houskovými knedlíčky. Přestože její název dnes může znít nezvykle, šlo o jemnou polévku se sametovou konzistencí, připravovanou nejčastěji z ječných krup, rýže nebo ovsa. Ve své době byla považována za lehký, elegantní pokrm a nechyběla ani na šlechtických stolech. Hlavní chody tvořilo telecí maso, zvěřina, pečená kuřata nebo pstruzi na modro, doplněné knedlíky, rýží, špenátem či salátem. 🥣 Nechyběly ani sladké tečky v podobě teplého jahodového koláče, třešňového koláče nebo císařského trhance se švestkovým přelivem. Právě sezónní ovoce dodávalo letním menu jeho typickou podobu. 🍒

Zajímavostí je i samotná podoba dochovaných jídelních lístků. Některé jsou psány německy, jiné francouzsky. Francouzština byla na přelomu 19. a 20. století jazykem evropské aristokracie a slavnostních tabulí, zatímco němčina byla běžným jazykem šlechtických rodů v českých zemích. 🇫🇷

Dochovaná menu jsou dnes mnohem víc než jen seznamem podávaných jídel. Připomínají, že skutečný luxus nespočíval v přemíře ani v exotických surovinách, ale v čerstvosti, kvalitě použitých surovin, umění zámeckých kuchařů a schopnosti využít vše, co nabízela příroda i zámecké hospodářství. 🏰

👑 🏰 Zapomenutá královská návštěva na frýdlantském zámku ⚜️ ✨Historie Frýdlantu ukrývá mnoho pozoruhodných okamžiků, na k...
26/07/2026

👑 🏰 Zapomenutá královská návštěva na frýdlantském zámku ⚜️ ✨

Historie Frýdlantu ukrývá mnoho pozoruhodných okamžiků, na které se téměř zapomnělo. Jedním z nich je i návštěva samotného saského krále Friedricha Augusta III., který zavítal na frýdlantský zámek. 🏰

O této vzácné návštěvě informoval dobový vídeňský společenský časopis 📰 „Sport und Salon“, který ve svém čísle z 1. července 1911 uvedl: „Jeho Veličenstvo, saský král Friedrich August, přijel ve středu [28. června] ze Žitavy do Frýdlantu, aby navštívil tajného radu Franze hraběte Clam-Gallase a prohlédl si historický Valdštejnův zámek. Jeho Veličenstvo se zapsalo do knihy návštěvníků zámku.“ ✍️

Takové návštěvy nebyly vůbec běžné. Frýdlantský zámek patřil k nejvýznamnějším šlechtickým sídlům severních Čech a těšil se značné pozornosti domácí i zahraniční aristokracie. 🛡️ Přítomnost saského panovníka byla proto významnou společenskou událostí, která potvrzovala prestiž rodu Clam-Gallasů i samotného Frýdlantu. ✨

Friedrich August III. byl posledním saským králem z dynastie Wettinů. 👑 Na trůn nastoupil roku 1904 a vládl až do listopadu 1918, kdy po skončení 1. světové války ⚔️ abdikoval. Přestože byl panovníkem, mezi obyvateli si získal mimořádnou oblibu svou skromností, přirozeným vystupováním a smyslem pro humor.

Dodnes je připomínán i svým legendárním výrokem po abdikaci: „Macht doch euren Dreck alleene!“ („Tak si ten svůj binec dělejte sami!“) 😃 Ať už byla tato slova pronesena přesně v této podobě či nikoli, dokonale vystihují jeho pověst panovníka, který si na okázalost příliš nepotrpěl a dokázal mluvit stejně jako obyčejní lidé.

Jeho krátká návštěva zůstává jednou z drobných, avšak pozoruhodných kapitol historie našeho města. Připomíná dobu, kdy se frýdlantský zámek řadil mezi vyhledávaná místa evropské aristokracie a jeho návštěvní knihu podepisovali i korunovaní panovníci. 📖

📚 Zdroj: Sport und Salon. Illustrierte Zeitschrift für die Vornehme Welt, 1. 7. 1911, roč. 17, č. 27, s. 3.

24/07/2026

📽️ 👑 Unikátní filmové záběry z roku 1914 🎬 🎭

🎥 Dnes se společně podíváme na mimořádně cenný historický pramen – autentický němý dokumentární film zachycující průběh Historických vlasteneckých slavností „900 let Frýdlantu“, které se uskutečnily ve dnech 18.– 20. července 1914. 🎉 Do slavností se zapojilo přibližně 600 účinkujících a kolem 400 dětí. 👥

📽️ Dochované filmové záběry nám umožňují nahlédnout do podoby tehdejšího Frýdlantu 🏘️, jeho obyvatel 👨‍👩‍👧‍👦 i slavnostní atmosféry a díky tomu můžeme téměř krok za krokem sledovat průběh hlavního slavnostního dne – od historické hry až po velkolepý průvod ulicemi města. Film se přitom velmi věrně drží dobového programu slavností a zachycuje jednotlivé události v jejich skutečném sledu.

🎞️ Začíná titulky „900 Jahre Friedland. Heimatfest der Stadt Friedland, Deutschböhmen“ (900 let Frýdlantu. Vlastenecká slavnost města Frýdlantu v Německých Čechách) a „Massenbesuch“ (Masová účast). 👥 Kamera následně zabírá zcela zaplněné hlediště, které vytvořilo působivou kulisu jedné z největších slavností v dějinách města.

🏟️ Následuje titulek „Das grösste Freilichttheater Österreichs“ (Největší přírodní divadlo v Rakousku). V prostoru tehdejší Střelnice (Schützenhaus), v místech dnešního zimního stadionu, bylo vybudováno rozsáhlé slavnostní prostranství (Festplatz) se závodištěm a přírodním amfiteátrem. Poté se objevují titulky „Ober-Festspielleiter: Heinrich Orell als Herold“ (Vrchní režisér slavností Heinrich Orell v roli herolda) a „Festspiele – Aus Friedlands Vergangenheit“ (Slavnostní hra – Z minulosti Frýdlantu).

🎭 Podle programu tato hra z pera Julia Krause v osmi historických obrazech představila nejvýznamnější události z dějin Frýdlantska. 🎬 Film zachycuje samotné historické výjevy – ⚔️ postavy ve zbrojích s kopími a pavézami, šlechtice, měšťany i další účinkující v dobových kostýmech. Nechybějí ani působivé scény inspirované husitským obdobím.

👒 Kamera se poté na delší dobu obrací k divákům. Detailní záběry zachycují elegantně oblečené ženy se širokými klobouky a slunečníky, muže ve slaměných kloboucích i děti, které se zájmem sledují dění kolem sebe. 😊 Mnozí účinkující i přihlížející se zároveň zvědavě obracejí přímo k filmové kameře. 🎥 V roce 1914 byla totiž kinematografie stále velkou novinkou a pohled do objektivu byl pro většinu lidí neobvyklým zážitkem. 💜

📜 Po záběrech diváků se na plátně objevuje titulek „Festzug“ (Slavnostní průvod). Následuje historický průvod, který podle dobového programu vycházel od Střelnice, prošel ulicemi města a po okružní trase se do areálu střelnice opět vracel. 🎭 Poté kamera doprovází slavnostní průvod, v němž se představují jízdní družiny, praporečníci, historické vozy i nastoupený dětský bubenický oddíl. 🥁

🏘️ V závěru vidíme slavnostně vyzdobené ulice města 🎊, množství praporů 🚩, zástupy přihlížejících 👥 i dobové nápisy, např. „Eisenwarenhandlung“ (železářství). 🔨Kamera zachytila život obyvatel města těsně před vypuknutím 1. světové války, kdy nikdo z účastníků netušil, že se svět během několika dnů navždy změní. 🌍

❓Co vás na těchto více než 112 let starých filmových záběrech zaujalo nejvíce?

Zvláštní poděkování náleží Jaroslavu Kosinovi. 🩵

🏰 🎭 Když Frýdlant slavil 900 let, hrad ožil velkolepou historickou podívanou 👑 ⚔️Vítejte u dalšího návratu do bohaté his...
23/07/2026

🏰 🎭 Když Frýdlant slavil 900 let, hrad ožil velkolepou historickou podívanou 👑 ⚔️

Vítejte u dalšího návratu do bohaté historie našeho regionu!

Ve dnech 18. - 20. července 1914 se Frýdlant proměnil v jedno velké slavnostní dějiště. 🛡️ Město si s velkou slávou připomnělo 900 let své historie v rámci Historických vlastivědných slavností, které patřily k nejvýznamnějším společenským událostem tehdejšího Frýdlantska. 🏰

Jejich vyvrcholením byla velkolepá divadelní hra „Z minulosti Frýdlantu“ z pera městského radního a zapáleného lokálního patriota Julia Krause. ✒️ Představení se odehrávalo přímo v autentických kulisách frýdlantského hradu a zámku, kde samotné historické prostředí tvořilo přirozenou scénu celé podívané. 🏛️

Děj hry provedl diváky osmi obrazy z dějin Frýdlantu – od pověstného založení hradu přes husitské války, vládu Albrechta z Valdštejna, návštěvu císaře Josefa II. až po napoleonské války a revoluční rok 1848. ⚔️ Obyvatelé města v dobových kostýmech zaplnili hluboké hradní příkopy, nádvoří, brány i vyhlídkové terasy a společně vytvořili nezapomenutelnou historickou atmosféru. ✨

Třídenní slavnosti se konaly pod osobní patronací hraběte Franze Clam-Gallase, který stál v čele organizačního výboru a významně přispěl k jejich důstojnému průběhu. Rod Clam-Gallasů tím opět potvrdil svou významnou roli v podpoře místního kulturního života. ⚜️ Do příprav se zapojily desítky místních spolků i obyvatel Frýdlantu, díky nimž se hrad na tři dny proměnil v živé divadlo dějin. 🎊

V přiložené fotogalerii si můžete prohlédnout unikátní dobové snímky, které zachycují atmosféru představení i detailní program oslav. 📸 Vedle těchto krásných fotografií se dochoval také unikátní německý dokumentární film. 🎬 Pro svou mimořádnou vzácnost a specifickou historickou hodnotu mu budeme věnovat samostatný nadcházející příspěvek.

-------------------------
🙏 Velké poděkování patří pracovníkům Městského muzea ve Frýdlantu, zejména paní Evě Činčurové, za ochotnou spolupráci a pomoc při vyhledávání historických materiálů.

📸 Publikované fotografie byly digitálně upraveny s využitím nástrojů AI výhradně za účelem zlepšení jejich kvality (zejména zaostření, odstranění šumu a zvýšení čitelnosti). Samotný obsah nebyl nijak měněn ani doplňován, aby byla plně zachována historická věrohodnost těchto mimořádně cenných dobových snímků.

freedlantsko.eu Frýdlant Enjoy Frýdlant

📜 👑 Nově zpřístupněný poklad Frýdlantu: knihovna rodu Clam-Gallasů 📚 🏰Už od 18. července se návštěvníkům otevírá nový pr...
17/07/2026

📜 👑 Nově zpřístupněný poklad Frýdlantu: knihovna rodu Clam-Gallasů 📚 🏰

Už od 18. července se návštěvníkům otevírá nový prohlídkový okruh „Skrytá místa Frýdlantu“, který zavede do běžně nepřístupných prostor – do kanceláře panského úředníka, jeho bytu, někdejší hradní kuchyně i rozsáhlé historické knihovny rodu Clam-Gallasů. 📖

Příběh knihovny se začal psát už v roce 1674, kdy ji na Frýdlantu založil císařský komoří František Ferdinand z Gallasu. ⚜️ Nešlo jen o sbírání knih – vznikala reprezentativní rodová knihovna, která měla odrážet vzdělanost, společenské postavení i kulturní rozhled svého majitele. 👑 V roce 1715 byla přestěhována do rodového paláce v Praze, kde zůstala více než 130 let. 🏛️ Teprve v polovině 19. století ji hrabě Eduard Clam-Gallas nechal přestěhovat zpět na Frýdlant. Zároveň ji rozšířil o soudobou francouzskou literaturu, především první pařížská a bruselská vydání děl Honoré de Balzaca, a knihy označil svým charakteristickým fialovým razítkem. 🇫🇷

Dnes knihovna obsahuje téměř 16 000 svazků a patří k nejvýznamnějším zámeckým knihovnám v České republice. 📖 Více než polovina knih je psána německy, zastoupena je však také latina, italština, francouzština, angličtina a španělština. 🌍 Najdeme zde právnickou, vojenskou, hospodářskou, lesnickou i zemědělskou literaturu, knihy o diplomacii, politice, architektuře, umění, hudbě, divadle i genealogii, ale také beletrii, encyklopedie a slovníky. 🎭

Sbírka ukrývá skutečné poklady. 💎 Patří mezi ně například životopis císaře Karla V. z roku 1561, vytištěný na modrém papíře, vzácné italské rukopisy a benátské tisky ze 16. století nebo knihy v původních pergamenových a kožených vazbách s rodovými znaky Gallasů. 🛡️ Ve fondu nechybí ani díla velikánů evropské literatury, jako byli Miguel de Cervantes, Giovanni Boccaccio, Francis Bacon, Johann Wolfgang Goethe či Friedrich Schiller. ✒️

Každá generace majitelů zanechala v knihovně svou stopu. 👑 Jan Václav Gallas ji obohatil o diplomatickou a náboženskou literaturu, Marie Karolína Clam-Gallas o divadelní hry a francouzskou beletrii a Kristián Kryštof o knihy věnované Napoleonovi, výtvarnému umění i hudbě. 🎼 Na Eduardovu práci navázal jeho syn Franz Clam-Gallas, který fond rozšířil o publikace věnované Frýdlantsku, Liberecku a Podještědí, regionální topografii, severočeské umění, sport, německé bohemiky i drobné tisky z Frýdlantu, Liberce a Rumburku. 🗺️ Díky tomu je knihovna nejen rodovou kronikou, ale také jedinečným svědectvím o kulturních dějinách severních Čech. 📚

Už máte program na zítřejší večer? 😉
17/07/2026

Už máte program na zítřejší večer? 😉

16/07/2026

Objevujte! Stojí za to kraj na konci Čech prozkoumat

Naše delší odmlka končí!Ještě není vše hotovo, ale v sobotu představíme nový okruh, který vás zavede do bývalých archivů...
15/07/2026

Naše delší odmlka končí!
Ještě není vše hotovo, ale v sobotu představíme nový okruh, který vás zavede do bývalých archivů, knihoven, podzemí, zkrátka míst, která dosud nebyla přístupná v běžném provozu.
Dvě následující soboty proběhne cvičný provoz, od srpna bude v nabídce nový okruh od úterý do neděle po celý zbytek prázdnin.
Snad se vám bude líbit! 🌹🏰

Adresa

Zámecká 4001
Frýdlant
46401

Otevírací doba

Pondělí 10:00 - 15:00
Úterý 10:00 - 15:00
Středa 10:00 - 15:00
Čtvrtek 10:00 - 15:00
Pátek 10:00 - 15:00
Sobota 10:00 - 15:00
Neděle 10:00 - 15:00

Telefon

+420771270150

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Státní hrad a zámek Frýdlant zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Státní hrad a zámek Frýdlant:

Odkazy

Sdílet