Samostatný, oboustranný ve II. třídě římské odolnosti, která mu zaručovala odolnost proti dělostřeleckým granatům do ráže 240 mm. Jako vzorový - "katalogový" objekt posloužil OP-S 41 /nebyl postaven/. Podle stejného projektu jsou postaveny i sruby MJ S-2 a MJ-S 3 v Šatově. Krycí název a umístění: Objekt je více znám pod krycím názvem "Závora", kolem roku 1960 byl přejmenován na "Hráz", podle d
nes již bývalé hráze na které stojí. Sousedem nalevo je MJ S-16 "Výběžek" /postaven jako jednopatrový/, napravo pak MJ S-14 "Řeka". Plánováno bylo i vložení MJ S-14a - samostatného minometného srubu. srpna 1938 při kubatuře 1431 m3 pražskou firmou Konstruktiva v rámci úseku 2/XI. Hevlín. Stejně jako jeho souseda MJ-S 16 ho tragické mnichovské události zastihly pouze v hrubé betonáži, bez vnitřního vybavení, výzbroje a osazených zvonů. Dalších 12 plánovaných srubů v tomto úseku se nepodařilo vybetonovat vůbec. Okupace: Vzhledem k absenci zvonů přečkal objekt vcelku bez úhony, vytrženy byly pouze střílny hlavních zbraní. Stav po roce 1945: Armáda i po roce 1945 počítala s využítím stálého opevnění. V letech 1947-48 dokončila znojemská firma ing. Růžička dosud chybějící stavební úpravy /dozdění příček, omítky, ochranný zához atd../ V roce 1950 pak byly osazeny nově vyrobené zvony /vyrobily Vítkovické železárny/.
...v době " Studené války"
Vzhledem ke změně charakteru vedení války byly objekty na jižní hranici koncipovány tak, aby poskytly osádce ochranu i před účinky jaderných zbraní. To zahrnovalo rozdělení srubu protitlakovými dveřmi na vícero částí, modifikaci filtroventilace proti tlakové vlně atd. Standardní prvorepublikové dieselagergáty byly nahrazeny vojenskými elektrocentrálami, které měly být za mírového stavu umisťovány do prefabrikovaných šachet v týlu objeku /možno shlédnout např. na MJ-S 4 Zatáčka/. Další zásadní změna se týkala hlavní výzbroje. Zatímco původní kulomety vz.26 a vz.37 zůstaly na objektech až do roku 1999, protitanková výzbroj potřebovala inovaci. Famózní kanon vz. 36 ráže 47mm již, přes svoje nesporné kvality, nedostačoval, proto armáda začala hledat výkonnější zbraň. Volba nakonec padla na ruský kanon ZIS-S 53 hojně používaný na legendárních T-34/85. Zásoba střeliva v objektech se předpokládala 600 nábojů na hlaveň. Posádka: Původně se počítalo s 37 muži, po roce 1960 měla posádka čítat 28 vojáků. Objekt je postupně rekonstruován, prozatím probíhají práce na exteriéru. Bývá otevřen 8.5 a 28.10, nebo podle domluvy s provozovatelem.
