Oblastní muzeum v Děčíně, příspěvková organizace ÚK

10/02/2025

Tradice plavby v Čechách je už neodmyslitelně spjata s plaveckým učilištěm. Počátky systematické výuky zaměstnanců v lodní dopravě u nás prosadil Labský spolek-Elbeverein z Ústí nad Labem založený v roce 1875. Jeho členy byli velcí loďaři, obchodníci s uhlím, majitelé loděnic, soukromí vlastníci člunů, všechny labské plavební společnosti. Inspiroval se zvyklostmi u železnice. Zpočátku bylo zvykem si patřičné vzdělání zajistit v zimě, kdy byl provoz lodní dopravy omezen chodem ledu. Plavčíci se od zkušenějších kolegů učili na řadě míst, mimo jiné i v Mělníce, Těchlovicích, Litoměřicích a hlavně v Děčíně, kde je dodnes skvěle organizované plavební učiliště jako součást Střední školy lodní dopravy a technických řemesel v Děčíně.
Plavecké vzdělávání zažilo velký rozvoj v 50. a 60. letech, kdy se vytvořil systém učebního oboru s vlastními učebnicemi a propracovaným systémem získávání dovedností. V 70. a 80. letech se na učilišti učila i jedna třída pro námořní dopravu. V současnosti obvykle škola otevírá dvě třídy a je o obor stále velký zájem.
Není se co divit. V současné době pracuje v lodní dopravě v Evropské unii nejvíce Čechů v historii, podle údajů SPS přes šest tisíc, a mezi nimi je přes tisíc kapitánů vnitrozemské plavby. Je to náročné ale prestižní a dobře placené zaměstnání.
Pokud máte v rodině někoho se zájmem o lodě, kdo zvažuje možnosti, kam na střední školu, tak 15.února končí termín na přihlášky na studijní obory na střední školy a učiliště.
https://www.dorado.cz/upload/files/23-65-h02-lodnik.pdf

07/02/2025

Cvičení civilní obrany v Děčíně (mezi lety 1965 a 1968) – část 1 (ze dvou)

Kdo žil za socialismu, nutně se setkal s nácvikem CO (civilní obrany) a má co vyprávět.
A vybavujete si Jiřinu Bohdalovou v pořadu „Jak se telefonuje“ z roku 1966? Říká do sluchátka manželovi „Rudlo, musíš vyzvednout Honzíka ze školky, my máme školení cé ó. – Jo ty máš taky cé ó? A cé ó budeme dělat?“
Chápali jsme to trochu i jako divnou srandu. Fotografie vypadají dost postapokalypticky, zjevně byly i trochu instruktážní. Děsivé je, že je stále hodně míst na světě, kde taková cvičení musí brát vážně.

Z archivu děčínského fotografa Vilibalda Liebschera

07/02/2025

Záznam přednášky „Odraz Děčína v turistických příručkách z let 1801–1846“ už je k dispozici na webu muzea: www.muzeumdc.cz/online-prednasky

Co se mj. dozvíte:
• První kvalitnější silnice do Děčína vedly z Libouchce a Rumburku
• Děčín se stával po roce 1768 lázeňským městem. O tento status přišel kvůli stavbě železnice. Trať z Přípeře do Prostředního Žlebu dokonce přetnula cestu vedoucí od hostince k Lázním sv. Josefa, takže by v lázních byl samozřejmě hluk a saze od parních lokomotiv. To znamenalo konec lázní. Lázeňské domy dodnes v Horním Žlebu stojí. Něco málo se zachovalo i z vycházkových stezek vedoucích od lázní. Stezky měly své pojmenované útvary podobně jako mají Tiské stěny.
• V lázeňském hostinci v Horním Žlebu byl ubytován František Palacký se svou manželkou a také Josef Jungmann s rodinou
• Prvním podmokelským nádražím původně měl být přestavěný lázeňský hotel v Horním Žlebu
• V roce 1818 stála u děčínského zámku věž (s kolem poháněným mlýnským potokem), která dvaačtyřiceti vědry napájela zámeckou kašnu
• První poštu prosadil František Thun v roce 1833 (ovšem na vlastní náklady)
• V červnu 1838 přistál v Děčíně první parník, jmenoval se Königin Maria

A mnoho dalšího...

Příjemné poznávání regionální historie Vám přeje autor Mgr. Jan Němec a pořadatelé, kterými jsou:
• Oblastní muzeum v Děčíně
• Státní okresní archiv Děčín
• Společnost přátel Děčína – Amici Decini
• Magistrát města Děčín

Online přednášky V rámci cyklu Kapitoly z děčínské historie jsou k dispozici záznamy vybraných přednášek. Objednat online přednášku je možné přes e‑shop muzea. Příslušné odkazy jsou uvedeny níže. Cena: 50 Kč za jednu online přednášku (počet zhlédnutí je neomezený)....

04/02/2025

Trolejbusy v zimě, Děčín (z muzejního fotoarchivu)
Trolejbusy v Děčíně jezdily od 4. ledna 1950 do 14. prosince 1973. Zvyk je železná košile, takže ještě v 80. letech někteří obyvatelé Děčína říkali: „Jdu na trolejbus.“
Zimních snímků máme v muzeu poměrně málo. Obvykle si na studené zasněžené zimy pamatujeme ale zase tak časté nebyly.

02/02/2025

Už jsme několikrát prezentovali nálezy kostí a klů mamutů z labského údolí na Děčínsku. Řeka Labe byla pro ně migrační koridor při přechodech za potravou ze severu na jih do Čech. Kolegové v Ústí nad Labem nově objevili přímo sídliště lovců mamutů, při stavbě justičního paláce. Nálezy jsou v hloubce 2,5 m, což odpovídá i zjištěním z Děčínska.

30/01/2025

Přednáška Mgr. Jana Němce 29. ledna 2025 v rámci cyklu Kapitoly z děčínské historie byla na trochu užší téma, než bylo avizováno. Zvolil téma „Odraz Děčína v turistických příručkách z let 1801 – 1846“. Přednáška obsahovala mimo jiné zajímavé informace o děčínských léčebných lázních (ne každý ví, že Děčín byl od 18. století lázeňským městem, ale dlouho mu to nevydrželo). Lázně patřily k nejstarším turistickým cílům regionu. Pro ty, kterým se nehodil čas přednášky, máme dobrou zprávu: bude k dispozici její záznam. 😀 Jinak na přednášce bylo 63 lidí......

Další přednáška se uskuteční 19. února. Známý odborník na regionální historii Petr Joza představí téma „Děčín na nejstarších fotografiích“.

28/01/2025

Příspěvek kolegů z Rumburku.

27/01/2025

Chystáme novou výstavu věnovanou bombardování Děčína 8. května 1945. Cílem je popsat největší válečnou událost na území města od sedmileté války a ukázat kam všude dopadly bomby a jaké napáchaly škody. Bombardování vyvolalo první velké demolice v rámci města, o kterých se 80. let vlastně ani moc nemluvilo. Termín dokončení výstavy a vernisáže je 16. dubna. Už dávno neplatí, že všechny informace jsou v muzeu nebo v archívech. Pokud byste něco k tématu našli, napište mi prosím na e-mail.:[email protected]

24/01/2025

Znovu jsme vzali do e-shopu publikaci Natalie Belisové. https://www.muzeumdc.cz/eshop/v-prach-se-obratis-aneb-bidaci-z-decinska-0 Tak trochu to souvisí i s její přednáškou, která byla naprosto skvělá. Jsme hodně rádi, že jí máme nahranou. https://www.muzeumdc.cz/eshop/online-prednaska-c-2-z-minulosti-trestniho-hrdelniho-soudnictvi-decinska

21/01/2025

23.9. 1438 byl poražen husitský žatecko-lounský svaz saským vojskem v bitvě u Želenic v poslední velké bitvě husitských válek. Údajně zde p***o na 500 bojovníků a 1657 zajatců bylo odvedeno na saské hrady a později částečně vykoupeno. Soupis zajatců je jeden z nejzajímavějších pramenů husitských válek. Vítězové ze Saska přirozeně získali i část jejich výzbroje. Ačkoliv se to v českých dějinách významněji neříká, na severu Čech byl saský kurfiřt Fridrich faktickým vítězem válek, neboť získal řadu původně českých lén v dnešním Sasku od českých šlechtických rodin. Děčín se tehdy stal hraničním panstvím. Hranici stabilizovala až Chebská smlouva v roce 1459, jedna z nejstarších stabilních hranic Německa, která platí dodnes.
Pro ilustraci si dovolíme ukázat sbírku pavéz husitské doby z rezidenčního paláce v Drážďanech. Podobná v Čechách určitě není. U části z nich se nezná původ.

20/01/2025

Přinášíme novinku: záznamy vybraných přednášek cyklu „Kapitoly z děčínské historie“. Můžete si přehrát ukázku nebo přednášku rovnou objednat přes muzejní e shop. Omlouváme se za poplatek 50 Kč za přednášku, měl by pokrýt náklady na systém a archivaci. Všechny informace a odkazy najdete na adrese

Online přednášky V rámci cyklu Kapitoly z děčínské historie jsou k dispozici záznamy vybraných přednášek. Objednat online přednášku je možné pouze přes e‑shop muzea. Odkaz je uveden u každé zvlášť – viz níže. Cena: 50 Kč za jednu online přednášku (počet zhlédnutí...

17/01/2025

Občas se stane, že na Vás vypadne zasutá vzpomínka z minulosti, která má v sobě silnou emoci. Náhodou se mi dostala do ruky pozvánka na první otevření děčínského zámku pro veřejnost v březnu 1991. V muzejním archivu k tomu máme desítky fotek, tak se Vámi o ně alespoň zčásti podělíme. Je to už skoro 34. let, děčínský zámek vypadá úplně jinak a můžeme být na něj hrdí. Něco dobrého po nás přece jen zůstane.

14/01/2025

Miroslav Horníček a Ivo Niederle při vystoupení v Děčíně v roce 1970. Vystoupení bylo pravděpodobně v DESTA CLUBU (= společenský dům Střelnice).

Samotná návštěva Miroslava Horníčka v Děčíně byla samozřejmě událost. Miroslav Horníček byl v roce 1970 hvězda první velikosti díky televiznímu pořadu Hovory H, známý byl i z filmů, z několikaletého účinkování v Momentech filmového festivalu Karlovy Vary a z Kinoautomatu na světové výstavě Expo '67. Hovory H se vysílaly v letech 1968 – 69, poté byly na příkaz shora zastaveny, protože pro normalizační komunistickou televizi byl Horníčkův humor příliš intelektuálský a relativizační. Ze stejného důvodu byl Horníček nahrazen v moderování pořadu Bakaláři, převzal to po něm Vladimír Menšík. Brýle ve známé znělce Bakalářů jsou však Horníčkovy. Hovorům H předcházel pořad Hovory přes rampu, s nímž M. Horníček objel republiku. Jako moderátor (tehdy se říkalo konferenciér) byl nepřekonatelný. Největší hereckou školou pro něj bylo divadelní vystupování ve dvojici s Janem Werichem. Stejně jako on byl moudrý vypravěč, komik a glosátor. Hovory H zvítězily v roce 1990 v anketě o nejlepší televizní pořad. M. Horníček za něj získal ocenění Zlatý krokodýl právě v roce 1970.

Na fotkách není v láhvi na stolku mošt ani vinea, ale skutečně víno, které při vystoupení Miroslav Horníček rád popíjel. A vyprávěl: „Při Hovorech přes rampu byl první dotaz diváků často na víno. Tak často, že mě dokonce podezírali, že si s sebou vozím tazatele, který se jako první zeptá na víno. Ovšem ten dotaz se zásadně lišil podle toho, jestli byl položen v Čechách nebo na Moravě. V Čechách se ptali: ‚To, co pijete, je víno?‘ Kdežto na Moravě se ptali: ‚Jak vám chutná?‘“

Z archivu děčínského fotografa Vilibalda Liebschera.

13/01/2025

Na podzim roku 2023 se díky aktivitě děčínského archiváře a historika Jana Němce podařilo našemu muzeu získat konvolut prací (cca přes 260 kusů) od tehdejšího majitele žijícího nedaleko Kamenického Šenova. Aby se nákup mohl uskutečnit, musel soubor posoudit odborný znalec z oboru výtvarné kultury, který zkonstatoval, že se skutečně jedná o mimořádný nález vysoké umělecké hodnoty – dílo českokamenického rodáka Rudolfa Emanuela Karsche (1902-1975) z přelomu 20. a 30. let 20. století. Soubor obsahuje převážně figurální motivy olejové a akvarelové malby, kresby tuší a uhlem, grafiky. Jedná se o realisticky pojaté portréty, náboženské motivy, knižní ilustrace a hlavně pohybové studie lidských postav, koní a skici mužských aktů, ve kterých autor prokázal hlubokou znalost anatomie. Karsch se vzdělával na akademiích ve Vídni a v Drážďanech.
Muzeum v prosinci minulého roku zahájilo výstavu Od Stegla po Hegenbartha, na které je vystaveno i několik děl R. E. Karsche. Kromě drobnějších grafik karikatur, diváka zaujme rozměrná kresba křídou (80 x 14 cm!) - Hráč na tubu, kterou je možné obdivovat průhledem přes celý výstavní prostor tzv. galerie. Dílo působí velmi vyváženě, i když není dokončené, a přímo nás vtahuje do světa hudebního prožitku. My vám jako malou upoutávku nabízíme menší práci, sedícího muže s cigaretou, zv. Hrbáč, kde se Karsch pokusil proniknout do psychiky zobrazeného člověka. Výstava kreseb a grafik německých umělců 1. poloviny 20. století ze sbírek Oblastního muzea v Děčíně potrvá do 30. března 2025.

10/01/2025

Kolem vánoc jsme dostali do muzea tento nález. Od té doby si lámeme hlavu, co by to mohlo být. Vedle byl nalezen kousek obtížně určitelné spony. Místo přirozeně nezveřejníme, nicméně bylo to nedaleko středověké cesty u Děčína. Máme několik teorii o určení, žádnou si ale nejsme jistí. třeba někoho z Vás něco napadne. Doplňuji informaci je to foceno s měřítkem, tzn. cca. 2 cm široké a 8 cm vysoké. Materiál bronz, části jsou ještě bez koroze a hodně hladké, zdobené rytím.
Myslíme si, že předmět je středověký a nějak i nepřímo souvisí s církevní liturgii. Nebo se úplně pleteme. 😀

09/01/2025

Fotografie ze včerejší přednášky v rámci cyklu - Kapitoly z Děčínské historie. Potěšil nás zájem 60 posluchačů, sál má kapacitu 142 lidí. Za tři týdny nás čekají "Počátky turismu na Děčínsku".