03/02/2026
Právě dnes, před dvaceti lety zemřela významná historička umění a teoretička designu Milena Lamarová, kterou si připomínáme prostřednictvím výstavy Design: tradice a současnost, Cheb 1977. Tu připravily kurátorky Iva Knobloch (UPM) a Jana Pokorná Kalousková a na její návštěvu zbývá ještě měsíc.
VÝROČÍ
MILENA LAMAROVÁ (4. 11. 1930 – 31. 1. 2006)
Ještě jednou si připomínáme 20. výročí odchodu kurátorky UPM a zároveň historičky a teoretičky designu Mileny Lamarové. Tentokrát na ni vzpomíná emeritní ředitelka Helena Koenigsmarková:
Pro mne je setkání s Milenou Lamarovou (Bohumilou Kalouskovou) opravdu iniciačním setkáním s DESIGNem . Ona byla přijata do muzea v roce 1970 do nově založeného oddělení pro architekturu a design, já jsem přišla na konci roku 1971 z FF UK ze studia dějin umění, kde snad slovo design p***o jedině při anglickém překladu slova návrh. Ona právě dostudovávala Royal College of Art v Londýně, za po všech stránkách ztížených podmínek, ale s podporou ředitele Jiřího Šetlíka. Zásadní byla již její publikace O bytech a lidech z roku 1969. Pro rozšíření nejen slova design, ale proč je tak důležitý pro předměty užívání a životní styl, pak dokázala i nemožné, „ vzdušné zámky v době normalizace“, tak to nazvala Lada Hubatová-Vacková. Její objevná výstava Design a plastické hmoty již v roce 1972 (v kongeniální spolupráci s Václavem Ciglerem) byla pro mne bránou do nového světa, stejně jako možnost se s jejími vizemi a vědomostmi nadále setkávat a diskutovat, doprovázet jí na akvizicích, posléze třeba na komisích pro tzv. průmyslové výtvarnictví atd. S Olgou Herbenovou (bohužel zemřela již v roce 1990) se zasloužily o znovuobjevení českého kubismu výstavou v roce 1976. Toto téma nás také přivedlo po roce 1990 dohromady, pro mne v nové pozici ředitelky, na první velkou zahraniční akci muzea v nově otevřeném Vitra Design muzeu ve Weilu na Rýně v roce 1991. Zážitek z eufemismus té doby, překvapení zahraničních kolegů z jedinečnosti trojrozměrného kubistického designu, který prostoupil vlastně kubisticky tvarovanou stavbu muzea od Franka Gehryho, byl neopakovatelný. S tehdejším ředitelem Alexandrem von Vegesackem, mimo jiné sběratelem nábytku Thonet, pojilo Milenu velké přátelství a respekt, který trval až do jejích posledních let života, kdy jí právě on poskytl velkou podporu v nemoci. Byla to jedinečná žena, nejenom profesionálně, ale i energií, s kterou dokázala život žít.
