25/03/2026
PRAŽSKÁ ANTROPOSOFICKÁ MODERNA A HILDE POLLAK KARLIN
Čím dál častěji dostáváme dotazy k výstavě Pražské antroposofické moderny a bohužel musíme potvrdit, že do jejího konce zbývají už jen čtyři dny! V neděli 29. března můžete tuto velmi úspěšnou výstavu vidět naposledy. Poté se veškeré exponáty, včetně unikátních vyšívaných oltářů Hilde Pollak Karlin z kolébky antroposofie - švýcarského Dornachu, zabalí a odvezou zpět svým majitelům.
HILDE POLLAK-KARLIN (1874–1942), Vídeňanka s maďarsko-židovskými kořeny, roku 1919 usazená v Praze, patří dnes k zapomenutým umělkyním. V roce 1919 přestala obrazy malovat a začala je vyšívat pravým hedvábím do bohatých podkladových textilií. Své výšivky vystavovala adjustované jako klasické závěsné obrazy v Praze i v Dornachu. Po devíti letech práce a teoretického studia přistoupila s manželem Richardem (1867–1942) k realizaci série podivuhodných oltářů. V neogotických a neobarokních schránách jehlou a nití ztvárnila vlastní imaginace posmrtného osudu Rudolfa Steinera. V dornašském Rudolf Steiner Archivu ve Švýcarsku se dodnes dochovalo pět z nich z let 1927 až 1931 a tři z nich jsou vystavené v Chebu.
Inspiraci pro své výšivky hledala Hilde Pollak-Karlin ve středověké anglonormanské škole, renesanční burgundské výšivkce a u francouzských impresionistů. Tyto práce odkazují k antické sakrální funkci textilního umění (Orient, Řecko, Řím), ale i k pražské škole byzantských studií ruské bílé emigrace (Nikodem Kondakov). Jako by se v nich se potkala mystika západní výšivky, Byzanc, Rusko spolu s antroposofií. Složité kompozice citují i z konkrétních vzorů (Andrej Rublev, Masaccio, Marc Chagall). Jejich účel zůstává zahalen tajemstvím. Nákladná forma odvolávající se na sakrální poklady Prahy knížecí, královské i císařské napovídá, že šlo o votivní dary zesnulému mistrovi – o poděkování Prahy Dornachu. Nemají žádnou obdobu nejen v kontextu českého (ženského) umění 20. století, ale celosvětově.
