Městské muzeum v Čelákovicích

18/08/2026

https://youtu.be/kgiGzfbUcTM?si=wif-CmX99S9QpiJ1

Stáhněte si aplikaci CNN Prima NEWS: Nejrychlejší zprávy kdykoliv a...

31/07/2026

Venkovní výstava …a zase ti upíři! 🧛‍♀️🧛‍♂️🦇⚰

Je to už šedesát let od nálezu zvláštního kostrového pohřebiště v Čelákovicích. Stále se o něm mluví, píše, a natáčí… Seriózními vědeckými články počínaje a zcela nesmyslnými fabulacemi v médiích nevalné úrovně konče. Pojďme si tedy připomenout archeologický výzkum jako takový včetně původní interpretace a také další možné vysvětlení anomálií v pohřebním ritu. K tématu jsem přidal i něco nového, dosud nepublikovaného. Přijďte se podívat!

Venkovní výstava je volně přístupná na náměstí 5. května v Čelákovicích.

Další informace se dozvíte v zářijovém Zpravodaji města Čelákovic.

Pavel Snítilý

24/07/2026

Zapomenutý most

Probíhající rekonstrukce komunikace a inženýrských sítí v ulici Na Hrádku odhalila kromě elektrických kabelů, vodovodních, kanalizačních a plynových trubek i mnohem zajímavější a starší nález. K našemu překvapení se pod stávající vozovkou, přes kterou denně projíždělo velké množství automobilů, včetně nákladních, dochovaly také části soudržné kamenné klenby. Ta odolala i poměrně necitlivému a bohužel nezdokumentovanému narušení, ke kterému došlo při ukládání vodovodního a kanalizačního potrubí na konci padesátých let dvacátého století. Odkryté pozůstatky mostu byly aktuálně pečlivě očištěny a fotograficky, kresebně i geodeticky zdokumentovány.
Dnes nepříliš silný tok Čelákovického potoka (voda je z větší části odvedena potrubím ústícím v ulici Ve Vrbí) přetínající cestu od středu města ke tvrzi a mlýnu, byl v dřívějších dobách překlenut kamenným mostem. Bohumil Ferles, jež v roce 1904 přepsal a upravil paměti svého otce Antonína Ferlese, uvádí, že k opravě mostu byli čelákovičtí obyvatelé vyzýváni již v roce 1655. Z tohoto zápisu tak vyplývá, že k přemostění potoka došlo s největší pravděpodobností ještě před tímto datem. Velmi důležitý je pro nás hlavně další zápis z téhož zdroje, kde autor na straně 160 píše: „Mostek u tvrze byl asi r. 1820 panstvím Brandýským nově klenut a opraven…“ Z této doby tedy může námi nalezená kamenná konstrukce pocházet. K tomuto stáří nyní odhalených částí zdiva se spíše kloní také přizvaní odborníci z Národního památkového ústavu. Přesná datace kamenné konstrukce je však zatím předmětem dalších analýz, a především bádání historiků v dostupných písemných pramenech.
V nejbližších dnech bude přistoupeno k zakrytí mostku tak, aby se eliminovalo jeho možné další narušení a rekonstrukce ulice mohla pokračovat podle plánu. Úprava v místě přemostění je v současné chvíli vzhledem k nálezu, ale také z důvodu vedení kabelů vysokého napětí, pozastavena. Další osud mostku a jeho případná prezentace veřejnosti jsou prozatím v jednání…

Michaela Homolová, Pavel Snítilý

Použité zdroje a literatura:
Archiv Městského muzea v Čelákovicích
Ferles, B. 1904: Antonína Ferlesa Paměti král. komorního města n. L. Čelákovic – doplněný opis (rukopis). Čelákovice, Sbírka Městského muzea v Čelákovicích, i. č. H 16842.

03/07/2026

Ukázky z muzejních sbírek 52

K výročí prusko-rakouské války v roce 1866.

Před 160 lety, v červnu 1866 vypukla válka mezi Rakouským císařstvím, Pruským královstvím a jejich spojenci. Důvodem války byly zjednodušeně řečeno protikladné představy obou německých velmocí o státoprávním uspořádání ve střední Evropě. Prusko se snažilo zbavit Rakousko politické převahy v Německém spolku vytvořeném v roce 1815 a Rakousko se snažilo udržet status quo. Od 23. června 1866 pronikaly pruské jednotky přes rakouské hranice na území dnešních Čech. Těžištěm bojů se staly východní Čechy. Proti sobě stálo více než 400 tisíc vojáků. Jejich krátké střety na několika místech (například u Jičína, Náchoda a Trutnova) vyvrcholily rozhodující bitvou u Hradce Králové v okolí obcí Chlum, Máslojedy a Sadová dne 3. července 1866. Technická a organizační převaha pruské strany byla zjevná. Rakouské císařství utrpělo jasnou porážku. Prusové obsadili Prahu a postupovali směrem k Vídni. Po příměří v Mikulově 26. července 1866 byla 23. srpna téhož roku v Praze uzavřena mírová smlouva. O rok později se oslabené Rakouské císařství pod vnitřním maďarským tlakem státoprávně přeměnilo na Rakousko-Uhersko. Sjednocování Německa pokračovalo v pruské linii a vyvrcholilo prusko-francouzskou válkou v letech 1870–1871 a ustavením Německého císařství počátkem roku 1871.
V souvislosti s přesuny rakouských vojsk vyzvalo Okresní hejtmanství v Brandýse na Labem město Čelákovice, Hrádek Čelákov a Jiřinu dne 14. června 1866 k ubytování II. praporu 34. c. a k. pěšího pluku císařské armády od 15. června na neurčitý čas s tím, že za ubytování a stravu bude poskytnuta finanční náhrada. Jednalo se o majora, jeho pobočníka, nadlékaře, 14 důstojníků, mužstvo v počtu 651 vojáků a 14 koní. Výzva okresního hejtmanství je uložena ve Sbírce Městského muzea v Čelákovicích pod inv. č. H 64799.

David Eisner - Ivan Vaňousek

Literatura:
EISNER, David, Bismarck, Rakousko a předběžný mír v Mikulově, Historický obzor, 2005, 16 (3/4), s. 62–73.

17/06/2026

Ukázky z muzejních sbírek 51

Kostěný hřeben (A 500014) na výstavě „Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba“ pořádané v Národní muzeum od 24. 4. 2026 do 15. 10. 2026.

Do října 2026 můžete tento zajímavý hřeben ze Staré Boleslavi vidět na výstavě v Národní muzeum. Jedná se o jeden ze 70 předmětů, které zapůjčilo naše muzeum na výstavu „Přemyslovci – panovnická dynastie a její doba“.

Jednostranný kostěný nástroj s obkladovými destičkami dokládá řemeslnou dovednost svého tvůrce, a to jak složitější konstrukcí, tak i výzdobou. Právě styl výzdoby je na tomto hřebenu unikátní. Podobné tvary hřebenů známe z území dnešního Polska, ale nejsou zdobené. Existují české napodobeniny, občas i zdobené, ale jejich ozdobné motivy naznačují inspiraci polskými vzory. Staroboleslavský hřeben je zatím jediný, který prezentuje výzdobu typickou pro české území, a byl tedy zcela jistě vyroben v raně středověkých českých zemích.

K. Almássy

Literatura:
Andrea Bartošková: Kostěná a parohová industrie ze Staré Boleslavi. In. Ivana Boháčová (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Praha, 2003, 227–264.
Obr. 1: Kresba hřebenu z publikace (obr. 13/2).

16/06/2026

Těšíme se již tento čtvrtek 🙂

Čelákovice za sebou mají mnohasetletou historii a jejich podoba se stále mění 😉 Proměnám podoby našeho města se věnuje publikace „Čelákovice předevčírem a včera. Ztracená zákoutí města“ od Ivana Vaňouska a Davida Eisnera. Kniha plná dobových fotografií představí podobu míst, jak vypadala dříve a která byste už možná nepoznali, nebo si je naopak takto pamatujete, jako by to bylo včera ❤️
Srdečně vás zveme na slavnostní křest této jedinečné publikace dne 18. 6. 2026 od 18:00 v Městské knihovně Čelákovice ☺️
Publikaci si můžete během křtu zakoupit za sníženou cenu a jistě bude ozdobou v knihovničce každého čelákovického patriota 💪

03/06/2026

Ukázky z muzejních sbírek 50

Muzeum u německého obchodníka v roce 2026 zakoupilo unikátní pohlednici, kterou v muzejní sbírce dosud postrádalo.

Kolorovaná pohlednice s dvěma výjevy náleží do skupiny nejstarších pohlednic s motivem Čelákovic. V jednom výjevu pojmenovaném "Pohled ze Zálabí" přibližuje Hrádek s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, labské nábřeží pod kostelem, mlýnskou stodolu a prámy s přívozníkem. V druhém výjevu pak náměstí z východní strany, kde vidíme most přes Čelákovický potok, poměrně hustý porost, nad nímž vyčnívají střechy budov severní strany náměstí včetně staré budovy radnice zbořené v roce 1910.

Na líci pohlednice se v pravém horním rohu nachází ručně vypsané datum 6/I (1)908, z něhož vyplývá, kdy byla pohlednice odesílána. Vznik pohlednice lze datovat nejpozději do roku 1907.

Z rubu pohlednice lze vyčíst, že nakladatelem dopisnice byl M. Hoznourek a odesílatelem představitel místního Sokola a provozovatel restaurace u vlakového nádraží Vilém Tupý. Pohlednice s nečitelným razítkem byla odeslána v lednu 1908 do Innsbrucku s blahopřejným německým textem.

D. Eisner

👉 Buďte s námi v obraze a sledujte naše muzeum!