Karlu Seidlovi, kteří část téměř znovuvybudovaného domu velkoryse poskytli k provozování mezižánrové kultury, zejména experimentální hudební scéně, kterou organizuje Sdružení skleněná louka, z. Dům dostal název podle motta sbírky "Skleněná louka" brněnského básníka Antonína Konečného:
"Život je pestrý a barevný jako rozkvetlá louka a křehký jako sklo." Fasádu a výzdobu navrhl Libor Havlíček. Kult
urní vystoupení pořádalo Sdružení Skleněná louka ve sklepní scéně. Postupně se aktivita přesunula do nově zbudované galerie/kvárny Střepy v půdním prostoru Alešem Vetešníkem. Půdní prostor později převzalo Sdružení MÍSTOgalerie (Mgr. Jana Belzová, PhDr. Alena Šmídová, ing. Katel Seidl), které pokračuje v provozování galerie a poskytování prostoru pro podporu alternativních žánrů. Součástí domu je:
Místogalerie - půdní část domu s galerií a barem. Prostor hostí různé kulturní akce a akce Sdružení Skleněná louka s experimentální hudební produkcí a koncerty „tišší“ hudby. www.mistogalerie.cz
Literární čajovna ve druhém patře (http://www.cajovna-sklenenka.com/), které spoluvytváří specifické prostředí Domu Skleněná louka. Knihkupectví (http://www.knihkupectvi-brno.cz/kniha/) v přízemí domu. Sklepní scéna pro koncerty „hlučnější“ hudby. www.dumsklenenalouka.cz
- - -
Host 9/2007
Z rozhovoru Miroslav Balaštíka s Janem Řezníčkem
(...) MB: Kolem tohoto „jádra" byla i spousta dalších bizarních figurek. Doktor Špína, Rudi Kovanda nebo pak básníci Jiří Veselský, Leoš Slanina...
No moment, moment! Veselský nebyl žádná bizarní figura, to je mimořádný básník, bohužel stále nedoceněný. Už mockrát jsem o něm psal, aby si ho čtenáři víc všimli, ale on má trochu smůlu. To jsou ta nešťastná deminutiva, jeho holčičky, dívenky, prdýlky. Já jsem mu říkal, ať neblbne a nedává své první sbírce název Dívenky jdou Brnem, že to je jak paměti starého pedofila. Ale on ne, on to tak cítil. Veselský ovšem žádný pedofil nebyl, já jsem ho znal velice dobře, stýkali jsme se jeden čas denně, pro něj to byla jen záležitost básnická. Na rozdíl od Nováka, kterej byl chycen, jak sedí s holčičkou na klíně a stahuje jí kalhotky. Dostal za to šestnáct měsíců. Leoš Slanina je už dnes taky známý básník. Když v šedesátých letech začínal psát, dělali jsme si z něj srandu, ale on se vypracoval. Vím, že má pořád nálepku takového naivního autora, ale v jeho posledních sbírkách jsou i velmi dobré básně. Mimořádná figura byl básník a zloděj aut Antonín Konečný. O něm bych chtěl jednou napsat román. Měl elefantiázu, tlapy jako slon, celej život chodil v keckách, ale jinak sako, vázanku. Psal verše a kradl auta. V roce 1975 jsme se sešli s Konečným u Goldflama v ateliéru, že půjdeme společně do kina Mír na Bunuelovy filmy, a Goldflam mi pak po straně nadával: „Ty vole, už ho ke mně nikdy nevoď, teď hlásila v rádiu federální kriminální ústředna, že se hledá Konečný kvůli těm sedmdesáti autům, co ukradl." Neustále psal verše a dokonce se jeden čas stal jakýmsi jeho patronem Milan Kundera. Traduje se historka, že šel jednou za Kunderou do Králova Pole, když měl nějaký průser, a Kundera mu říká: „Tak, pane Konečný, my se vám pokusíme nějak pomoct, asi vás uklidíme do blázince, aby vás nezavřeli, ale slibte mi, že už neukradnete žádné auto." A Konečný mu na to podal ruku, jakože slibuje, a hned jak byl před barákem, tak se rozhlídl, vzal první auto a odjel. Když ho policajti vyslýchali, říkal jim, že krade proto, že chce napsat knihu o tom, jak se kradou auta. Byl to normální zloděj, ale taky básník. Nakonec dostal sedm let, rok mu přidali, že dal facku bachařovi. A ve vězení podepsal spolupráci s StB. Krycí jméno Janata. Pak ho ještě nasadili na celu k Jiřímu Ledererovi. Ale Konečný to nevydržel a jednou se mu s pláčem přiznal, že je agent a že na něj donáší. Lederer přesto Konečného básně dal Strožovi do Mnichova a vyšla mu sbírka Skleněná louka v edici Poezie mimo domov. Konečný pak spáchal sebevraždu. Měl nějakou holku, která pracovala v bance, a zrovna tam, kde se likvidovaly potrhané a zničené peníze. S Konečným ty kousky slepovali a pak je zase vyměňovali v bance. Holku zavřeli, Konečný ukradl auto a jel ji navštívit, a když se vrátil, nasadil na výfuk hadici a zavedl ji do kabiny, nastartoval a udusil se.
- - -
