Malý Mehrin

Malý Mehrin Kontaktní informace, mapa a trasa, kontaktní formulář, otevírací doba, služby, hodnocení, fotky, videa a oznámení od Malý Mehrin, Muzeum historie, Vídeňská 14, Brno.
(1)

🕍 Morava jako místo židovské pamětiV archivu rodu Lichtenštejnů ve Vídni se dochoval mimořádný dokument z roku 1716 zach...
04/06/2026

🕍 Morava jako místo židovské paměti

V archivu rodu Lichtenštejnů ve Vídni se dochoval mimořádný dokument z roku 1716 zachycující židovskou komunitu v dnešním Uherský Ostroh, tehdy nazývaném Ungarisch Ostroh.

Na stránkách tohoto soupisu nacházíme jména představitelů židovské obce, pečetě, záznamy o rodinách, dětech i o tom, odkud jednotliví obyvatelé přišli. Jsou to tiché stopy života moravských Židů před více než 300 lety.

Morava byla v raném novověku jedním z regionů, kde židovské komunity nacházely — navzdory omezením a vysokým daním — relativně stabilní prostor pro život, obchod i rozvoj komunit. Právě zde vznikala síť malých židovských obcí, které po staletí spoluutvářely kulturní a hospodářský obraz země.

Dochované seznamy z Uherského Ostrohu dnes představují cenný pramen nejen pro historiky, ale i pro potomky rodin hledající své moravské židovské kořeny.

Paměť moravského židovstva není tvořena jen velkými dějinami, ale i těmito drobnými archivními stopami — jmény, rodinami a příběhy lidí, kteří byli součástí Moravy po generace.



Zdroj obrázku: Leo Baeck Institute - New York

🎬 2. června 1914 bylo v Brně otevřeno kino Apollo.Jen několik kroků od hlavního nádraží vznikl biograf, který se později...
03/06/2026

🎬 2. června 1914 bylo v Brně otevřeno kino Apollo.

Jen několik kroků od hlavního nádraží vznikl biograf, který se později stal jedním z nejznámějších a nejsvéráznějších kin ve městě. Jeho zakladatelem byl brněnský podnikatel židovského původu Dominik Markus Morgenstern, jehož výročí narození jsme si připomněli před několika týdny.

Kino Apollo bylo v roce 1931 ozvučeno a po válce, od roku 1947, neslo název Kino Čas, pod kterým si jej pamatují celé generace Brňanů. Jeho program tvořily především krátké filmy, grotesky, animované snímky a filmové aktuality ze světa. Promítalo se nepřetržitě ve smyčce, takže diváci mohli přijít kdykoli a odejít kdykoli.

Právě tato nepřetržitost vytvářela jedinečnou atmosféru. Mnozí návštěvníci zde čekali na svůj vlak, jiní si zašli na chvíli odpočinout, někteří dokonce v sále podřimovali. Kino Čas se tak stalo osobitým symbolem prostoru kolem brněnského nádraží a neodmyslitelnou součástí městských vzpomínek.

Svůj provoz ukončilo 1. srpna 1981. Budova pak sloužila různým účelům a po desetiletích chátrání našla nové využití teprve v nedávné době.

Dnešní výročí je tak připomínkou nejen jednoho brněnského kina, ale i počátků filmové kultury ve městě, na nichž měl významný podíl Dominik Markus Morgenstern – průkopník kinematografie na Moravě a zakladatel několika brněnských kin.

Foto: brněnské nádraží, naproti kterému se od 2. června 1914 promítalo v kině Apollo
Zdroj fotografie: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=preview&image=643

Za dva týdny končí výstava “Přetnuté životy. Hledání útočiště v době holocaustu: Příběh Ruth Maierové,” kterou najdete v...
02/06/2026

Za dva týdny končí výstava “Přetnuté životy. Hledání útočiště v době holocaustu: Příběh Ruth Maierové,” kterou najdete ve foyer budovy Jihomoravského úřadu v Brně. Knihu “Deník Ruth Maierové” si ale budete moci v Malém Mehrinu zakoupit i nadále. Na recepci muzea ji pořídíte za 320 Kč. Tento literární unikát vychází z edice originálních deníků Ruth Maierové od norského básníka Jana Erika Volda, které jsou zapsány do programu UNESCO – Memory of the World. Mimo jiné v ní najdete obsáhlou fotografickou přílohu. Ta obsahuje řadu snímků z dívčina života, ale i různé ilustrace, které si do deníku malovala. Knihou se inspirovaly i lektorky mezinárodního tvůrčího kempu pro studenty Žarošický velbloud 2026, který odstartuje již brzy v Žarošicích, kam Ruth Maierová jezdívala na letní prázdniny. Norští, rakouští a čeští účastníci kempu měli za úkol si knihu přečíst a připravit si nějakou situaci z jejich života, která s dějem knihy rezonuje. S těmito náměty se bude divadelně pracovat. Cílem pětidenního programu je přenést odkaz krátkého života Ruth Maierové do současnosti mezi mladé lidi.

Dnes si připomínáme výročí úmrtí Pavla Frieda (13. června 1930, Třebíč – 2. června 2019, Brno), bývalého předsedy Židovs...
02/06/2026

Dnes si připomínáme výročí úmrtí Pavla Frieda (13. června 1930, Třebíč – 2. června 2019, Brno), bývalého předsedy Židovské obce Brno, čestného občana města Třebíče, úspěšného konstruktéra, manažera a podnikatele, ale především člověka mimořádné laskavosti, pokory a životní síly.

Jeho životní příběh byl poznamenán tragédií šoa. V květnu 1942 byl jako téměř dvanáctiletý chlapec spolu s rodiči a starší sestrou deportován do Terezína. Zatímco on a jeho rodiče se dočkali osvobození v květnu 1945, jeho sestra se svým manželem zahynuli v ghettu již v březnu 1944. Po válce se rodina vrátila do rodné Třebíče a Pavel Fried si navzdory těžkým zkušenostem dokázal vybudovat naplněný a aktivní život.

Po studiu na brněnské průmyslové škole se podílel na významných technických projektech, mimo jiné na výstavbě letišť v Plzni a Čáslavi. Po roce 1989 však značnou část své energie věnoval veřejné službě. Aktivně působil v Rotary Clubu a po mnoho let také v Židovské obci Brno, kde prošel od členství v představenstvu až do funkce předsedy.

Velkou srdeční záležitostí pro něj zůstávala rodná Třebíč a její jedinečné židovské dědictví. Významně se zasloužil o rozvoj a připomínání historie třebíčské židovské čtvrti a jeho úsilí je spojeno také s pojmenováním náměstí Rabína Ingbera v Zámostí. Za celoživotní přínos mu bylo v červenci 2018 uděleno čestné občanství města Třebíče.

Na Pavla Frieda vzpomínáme s úctou a vděčností jako na člověka, který dokázal i přes těžké životní zkoušky zůstat otevřený druhým, pracovat pro svou komunitu a zanechat po sobě stopu, která přetrvává dodnes.

Autor fotografie: Ben Skála, Benfoto

Dnes si připomínáme narození Otto Eislera (1. června 1893, Bystřice nad Pernštejnem – 27. července 1968, Brno), významné...
01/06/2026

Dnes si připomínáme narození Otto Eislera (1. června 1893, Bystřice nad Pernštejnem – 27. července 1968, Brno), významného židovského architekta, který patřil k předním představitelům brněnské meziválečné avantgardy.

Rodák z Vysočiny, vyrůstající od dětství v Brně, se stal jednou z osobností, které formovaly podobu moderní moravské metropole. Ve své tvorbě rozvíjel středoevropský funkcionalismus s důrazem na účelnost, kvalitu provedení a dostupné moderní bydlení. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří řada obytných a obchodních domů v Brně i synagoga Agudas achim.

Osud Otto Eislera tragicky poznamenala nacistická perzekuce. Jako Žid byl po okupaci Československa pronásledován, vězněn a deportován do koncentračních táborů. Prošel mimo jiné Osvětimí a Buchenwaldem, zatímco dva jeho bratři holokaust nepřežili. Po válce se však vrátil do Brna a pokračoval v práci pro město, které bylo po celý život jeho domovem.

Otto Eisler patří k pozoruhodným osobnostem moravského židovstva, jejichž dílo dodnes utváří tvář Brna a připomíná významný podíl židovských architektů na rozvoji moderní Moravy.

Včera jsme si také připomněli výročí úmrtí rabiho Jicchaka ben Šimšona ha-Kohena Katze (1550–1624), významného učence sp...
31/05/2026

Včera jsme si také připomněli výročí úmrtí rabiho Jicchaka ben Šimšona ha-Kohena Katze (1550–1624), významného učence spojeného s Prahou, Mikulovem i širším světem středoevropského židovstva.

Rabi Jicchak patřil k předním osobnostem židovské učenosti přelomu 16. a 17. století. Působil jako rabín ve Vídni, později jako av bejt din v Mikulově a nakonec v Praze jako rabín a dajan. Byl znalcem Tóry, talmudu, halachy, midrašů i agady a věnoval se také překladům, vydavatelské činnosti a dobročinnosti.

Do dějin vstoupil mimo jiné tím, že roku 1610 přeložil komentář k Pentateuchu do jidiš — patrně vůbec poprvé v úplnosti. Přispěl tak k tomu, aby se židovská vzdělanost a textová tradice staly přístupnějšími širší komunitě.

Jeho život byl úzce spojen s rodinou slavného pražského Maharala, rabiho Jehudy Löwa. Nejprve se oženil s jeho dcerou Leou, po její smrti pak s její sestrou Feigl. Stal se tak „dvojnásobným zetěm“ Maharala a také jeho blízkým spolupracovníkem. Tradice uvádí, že právě rabi Jicchak doprovázel Maharala při slavné audienci u císaře Rudolfa II. roku 1592.

Rodinné vazby rabiho Jicchaka zároveň propojují významné osobnosti moravského a českého židovstva. Jeho dcera Eva se provdala za rabiho Avrahama Šmu’ela Bacharacha, který později působil také na Moravě, mimo jiné v Pohořelicích.

Rabi Jicchak ben Šimšon ha-Kohen Katz zemřel 30. května 1624 v Praze a je pochován na Starém židovském hřbitově na Josefově.

Vzpomínáme na učence, který spojoval hlubokou zbožnost, vzdělanost i péči o předávání tradice dalším generacím — hodnoty, které po staletí formovaly také židovský život na Moravě a ve Slezsku.

Foto: Tumba rabína Jicchoka HaKohena Katze na starém židovském hřbitově v Praze

Autor: Talmidavi – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45559514

Je to už rok, co nás opustila Maud Michal Beerová (1929–2025), rodačka z Prostějova, přeživší šoa a neúnavná vypravěčka ...
30/05/2026

Je to už rok, co nás opustila Maud Michal Beerová (1929–2025), rodačka z Prostějova, přeživší šoa a neúnavná vypravěčka lidské paměti.

Narodila se roku 1929 do prostějovské židovské rodiny, vyrůstala v prostředí, kde se přirozeně prolínala židovská tradice s českou kulturou. Dětství jí však přervala nacistická perzekuce. V roce 1942 byla spolu s rodinou deportována do Terezína. Hrůzy války přežila s matkou a sestrou Karmelou.

Po válce odešla do Izraele, kde založila rodinu a nový domov. Na Moravu však nikdy nezapomněla. Ve svých vzpomínkách, svědectvích i veřejných vystoupeních uchovávala obraz předválečného židovského Prostějova — jeho lidí, řeči, zvyků i každodennosti, která byla šoa téměř vymazána.

Její kniha Co oheň nespálil patří k mimořádně cenným svědectvím o moravské židovské komunitě, Terezíně i životě po katastrofě evropského židovstva. Po mnoho let se také věnovala vzdělávání mladých lidí a předávání osobní zkušenosti dalším generacím.

Vzpomínáme na ženu, která nesla paměť moravského židovstva s tichou silou, důstojností a hlubokou lidskostí — a která až do posledních let svého života připomínala, že paměť není jen minulostí, ale také závazkem.

29/05/2026

A tady už malá ochutnávka toho, o čem se můžete na besedách s mexickou antropoložkou a historičkou Danielou Spenser dozvědět. První z diskuzí už příští úterý v Malém Mehrinu!!! Další informace naleznete zde: https://www.facebook.com/share/p/1E2murK29B/?mibextid=wwXIfr

29. května si připomínáme narození rabiho Isidora Ješa’jahu Böcka (1869–1943), významné osobnosti moravského židovstva, ...
29/05/2026

29. května si připomínáme narození rabiho Isidora Ješa’jahu Böcka (1869–1943), významné osobnosti moravského židovstva, která po více než čtyři desetiletí formovala duchovní život židovské obce v Hustopečích.
Narodil se 29. května 1869 v Uherském Brodě do rodiny spojené s odkazem moravského zemského rabína Mordechaje Beneta, jedné z nejvýznamnějších rabínských autorit své doby. Studoval v Topoľčanech, Bratislavě, Marburgu a Würzburgu, kde získal doktorát z filozofie.

Roku 1897 byl jmenován prvním a zároveň jediným rabínem samostatné židovské obce v Hustopečích. Ve funkci působil neuvěřitelných 41 let. Pod jeho vedením se obec stala duchovním centrem pro židovské rodiny z Hustopečí i okolních obcí jižní Moravy. Během první světové války organizoval pomoc haličským uprchlíkům a celý život spojoval hlubokou zbožnost s odpovědností vůči druhým.

Na podzim roku 1938 byli manželé Böckovi nuceni uprchnout před nacismem z Hustopečí do Uherského Brodu. V lednu 1943 byli deportováni do Terezína. Rabi Isidor Böck zde 20. července 1943 zemřel následkem vyčerpání a nelidských podmínek.

Jeho smrt symbolicky uzavřela dějiny hustopečské židovské obce, která po šoa již nebyla obnovena.

Vzpomínáme na člověka, jehož život byl hluboce zakořeněn v moravské židovské tradici, vzdělanosti a službě komunitě — a jehož osud připomíná nejen zánik jedné obce, ale i přervanou kontinuitu moravského židovského života.

Autor: David Kennedy – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=35063550

28/05/2026

Pražský památník
Přesto, že se náš seriál věnuje místům týkajících se Moravy, tentokrát jsme se rozhodli natočit příspěvek z Prahy. Akce, která se tam nedávno konala má totiž přesah a význam i pro nás a pro Moravu. Jde o odpočinkové místo věnované 161 zaměstnancům a spolupracovníkům válečného muzea, které bylo slavnostně otevřeno u příležitosti výročí narození spoluzakladatele muzea S. H. Liebena.

Adresa

Vídeňská 14
Brno
63900

Otevírací doba

Pondělí 14:00 - 18:00
Úterý 09:00 - 13:00
Středa 14:00 - 18:00
Čtvrtek 14:00 - 18:00
Neděle 09:00 - 13:00

Telefon

+420776574514

Internetová stránka

,

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Malý Mehrin zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie