Muzeum Bílinská kyselka

15/04/2026

Tento dokument z 20. června 1922 je technickým „rodným listem“ moderního jímání pramenů v Bílině. Tato zpráva inženýra Arnolda Scherrera z lázní Bad Ems jde ke kořenům – řeší, jak technicky zajistit, aby Bílinská kyselka zůstala čistá, perlivá a stabilní i v náročných geologických podmínkách.

Technické srdce zřídel – Zpráva inženýra Scherrera (1922)
V roce 1922 čelilo knížecí ředitelství pramenů v Bílině zásadní výzvě: jak modernizovat jímání pramenů a zároveň ochránit jejich unikátní složení. Dokument, který vám představujeme, je expertní zpráva inženýra Arnolda Scherrera, která detailně popisuje technické zázemí ukryté hluboko v podzemí lázeňského areálu.

Důraz na absolutní čistotu: Cín a bronz
Scherrerova zpráva odhaluje nekompromisní přístup Lobkowiczů ke kvalitě. Aby nedošlo k nejmenší kontaminaci minerální vody, byly pro rozvody použity ty nejdražší dostupné materiály:

Čistý cín: Veškeré potrubí pro rozvod minerální vody bylo vyhotoveno z cínu, který nereaguje s minerály ani kysličníkem uhličitým.
Speciální bronz: Pro klíčové armatury u hlavního „Skalního pramene“ (Felsenquelle) byly použity odlitky ze speciálně vyvinutého bronzu.

Tento dokument z 20. června 1922 je technickým „rodným listem“ moderního jímání pramenů v Bílině. Tato zpráva inženýra Arnolda Scherrera z lázní Bad Ems jde

15/04/2026

Tento dokument z konce léta roku 1946 je dalším fascinujícím dokladem o tom, jak precizně a ambiciózně bylo vedeno lobkowiczské zřídelní podnikání těsně po válce. Zatímco smlouva pro Ameriku (z března 1947) představovala smělý skok do „Nového světa“, tato rakouská smlouva je ukázkou návratu ke kořenům a upevňování pozic na tradičních evropských trzích.

Tento dokument z konce léta roku 1946 je dalším fascinujícím dokladem o tom, jak precizně a ambiciózně bylo vedeno lobkowiczské zřídelní podnikání těsně po

15/04/2026

našem muzejním archivu uchováváme dokument, který je výmluvným svědectvím o ambicích a mezinárodním věhlasu bílinských zřídel. Jde o smluvní dodatek z 9. března 1947, který podepsalo Ředitelství zřídel Maxe Lobkowicze v Bílině. Tento dokument není jen suchým právním textem; je to zachycení „posledního nadechnutí“ svobodného podnikání v Čechách před osudným rokem 1948.

Bílina jako centrum světového trhu
Nejzajímavějším bodem dokumentu je rozsah území, pro které Ředitelství zřídel sjednávalo výhradní zastoupení. Smlouva se švýcarským ředitelem W. Putterknechtem se týkala:

Spojených států severoamerických (USA)
Mexika
Střední a Jižní Ameriky (včetně přilehlých ostrovů)
Je fascinující si uvědomit, že v březnu 1947 byla Bílinská kyselka a Zaječická hořká voda vnímána jako prémiové zboží připravené k masivní expanzi na celý americký kontinent. Dokument dokazuje, že Bílina byla v té době skutečným evropským centrem obchodu s minerálními vodami.

V našem muzejním archivu uchováváme dokument, který je výmluvným svědectvím o ambicích a mezinárodním věhlasu bílinských zřídel. Jde o smluvní dodatek z 9.

08/04/2026

⚔️🛤️ Válka o koleje v severních Čechách!

Věděli jste, že vznik Pražsko-duchcovské dráhy nebyl jen tak? Byl to výsledek tvrdého konkurenčního boje proti mocné Ústecko-teplické dráze (ATE). Šlo o vliv, o uhlí, ale také o prestižní zakázky na přepravu minerálních vod. 🎩💰

Tato trať nebyla jen „další kolejí“ v mapě. Byla to strategická spojnice, díky které se Bílina stala jedním z nejdůležitějších dopravních uzlů regionu. A naše nádraží u Kyselky? To byla (a stále je) architektonická perla, která vítala návštěvníky přijíždějící za zdravím. 🏛️

Prozkoumejte s námi mapy, staré jízdní řády a osudy trati, která přežila monarchii i obě války.

👉 Více v novém tematickém okruhu našeho muzea:
https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/tematicke-okruhy/prazsko-duchcovska-draha/

Bílinská a Zaječická na kolech století páry. V roce, kdy „20 tisíc mil pod mořem“ Julese Vernea byla horká novinka, proťala Bílinu dráha nové technické

26/03/2026

Vzpomínka na rekonstrukci tovární budovy Bílinské kyselky v roce 2012-13.

25/03/2026

23/03/2026

🏰 Víte, že kousek slavné pražské Jubilejní výstavy z roku 1891 stojí v Bílině?

Když se v roce 1891 v Praze otevírala velkolepá výstava, všichni obdivovali tento architektonický skvost v tehdy moderním „švýcarském stylu“. Ale zatímco ostatní pavilony zmizely, tento čekal jiný osud. Byl pečlivě rozebrán, naložen na vlak a převezen k nám, do srdce Bílinských zřídel. 🚂💨

Stal se z něj Caffé Pavilon – místo, kde se setkávala smetánka, voněla káva a hosté si vychutnávali sklenku Bílinské kyselky ve stínu vyřezávaných dřevěných trámů. ☕✨

Pojďte s námi nahlédnout do historie této „putovní“ památky, která je dodnes ozdobou našeho lázeňského parku.

👉 Celý příběh a unikátní dobové snímky zde:
https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/tematicke-okruhy/caffe-pavilon-1891/

Tato událost se stala samovolně jakýmsi symbolem toho, že Bohemia, součást Rakouské Monarchie, směřuje k ideálu samostatného národního státu. A díky svému

19/03/2026

🚂💨 Když na Bílinské Kyselce poprvé zahoukala lokomotiva...

Představte si tu změnu! Po staletí se láhve Bílinské a Zaječické drkotaly na těžkých dřevěných vozech po prašných cestách. A pak přišel rok 1872 a s ním Pražsko-duchcovská dráha (PDE). Najednou byla Praha na dosah ruky a s ní i celý svět! 🌍

Železnice nebyla jen o uhlí. Byla to tepna, která pumpovala naše „modré zlato“ do lékáren a lázeňských domů v nevídaném tempu. Zastávka přímo u zřídel v Bílině se stala symbolem moderní doby. 🚉

Ponořte se do historie trati, která propojila severočeské revíry s metropolí a dala křídla našemu exportu.

👉 Celý příběh o kolejích, které změnily Bílinsko, najdete zde:

https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/tematicke-okruhy/prazsko-duchcovska-draha/

Bílinská a Zaječická na kolech století páry. V roce, kdy „20 tisíc mil pod mořem“ Julese Vernea byla horká novinka, proťala Bílinu dráha nové technické

18/03/2026

💊 Víte, co nosila evropská smetánka v kapsách vest a v kabelkách pro případ pálení žáhy? Zapomeňte na moderní chemii z reklam. Už v 19. století existoval globální hit zvaný „Pastilles de Bilin“. Byly to Bílinské zažívací pastilky, které se vyráběly přímo u nás, v srdci Bílinských zřídel. 🏰

Nešlo o žádnou umělou náhražku. Slavný lékař Josef Vilém Löschner (ano, ten, po kterém se jmenuje Löschnerův pramen) prosadil výrobu pastilek přímo odpařováním minerálních solí z Bílinské kyselky. Výsledek? Osvědčené bikarbonáty a minerály, které okamžitě zklidnily žaludek po vydatném obědě. 🍽️

Dnes je považujeme za předchůdce moderních léků na zažívání, ale s jedním velkým rozdílem – tyto byly 100% přírodní. 🌿

👉 Přečtěte si, jak se z bílinské soli stala celosvětová legenda:

Na počátku byl malý nápad jak koncentrovat léčebný účinek lázeňského pramene do „menší“ a skladnější podoby, spojený s vylepšením jeho chuti. Na konci už byl

17/03/2026

🏛️ Nové téma v našem muzeu: Fenomén Sedleckých prášků!

V našich vitrínách najdete krabičky z lékáren v Portlandu, New Yorku i Londýně. Všechny nesou hrdý nápis „SEDLITZ“. Jak je ale možné, že produkt pojmenovaný po vísce u Bíliny bral každý Angličan několikrát týdně, přestože tamní továrna byla už 30 let zavřená? 🧐

Ponořte se do rešerše, která mapuje:
✅ Proč byl „Sedlitz“ synonymem pro projímadlo po celém světě.
✅ Proč Dr. Reuss a Berzelius museli hájit čest pravé Zaječické vody.
✅ Jak vypadaly dobové padělky a proč se za ně platily pokuty.

Jsme hrdí, že naše prameny byly ve světové farmacii takovými giganty, že se jimi inspiroval celý globální trh.

Celý příběh najdete v našem Muzeu:

Tento historický paradox, kdy umělý farmaceutický výrobek po desetiletí těžil ze slávy přírodního zdroje, přestože měl zcela odlišné složení, je fascinující