Muzeum Bílinská kyselka

20/07/2026

Pět století Bílinské kyselky (a samozřejmě Zaječické). Tak zní nový slogan revidované expozice Muzea. Nový koncept je putování po časové ose, od pořátků reálné historie v 17. století přež 18., 19., 20., až současnému 21. století. Každá vitrína tak představuje přibližně padestátiletou epochu. Tešíme se na nové interaktivní exponáty, aktivní mapu areálu s průnikem současných a již neexistujících staveb v našem areálu, interaktivní medailonky osob a geologickými řezy. Malá ochutnávka interaktivní mapy je zde: https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/?da_image=2576

14/07/2026

Doktor Fridrich Hoffmann byl bezpochyby nejdůležitější osobností pro rozmach našich hořkých vod. Na samém počátku 18. století byly naše hořké vody již známé po celém světě.

14/07/2026

"Putování po svatých místech lázeňských", tak by mohl znít volný překlad knihy, která se stala biblí historie lázeňství evropského typu. Její autor James Johnson v ní barvitě popisuje nějen Teplice, které uznává jako zdaleka nejkrásnější a nejmódnější lázeňské místo na kontinentě, ale též výpravu do Bíliny a hlavně toho nejznámějšího, tajuplného Sedlece u Mostu. Pro nás je jeho pohled velmi zajímavý, protože se jedná o pohled "zvenčí".

James Johnson ve své knize zachytil jedinečným způsobem život v Teplicích a v Bílině. A to pro nás nesmírně zajímavým úhlem pohledu, tedy pohledem nestranným,

03/07/2026

https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/osobnosti/prof-jons-jakob-berzelius-1779-1848/

Jöns Jakob Berzelius se narodil 20. srpna 1779 ve švédském Väfversunda v rodině s hlubokými duchovními a učitelskými kořeny. Jeho dětství však bylo

22/06/2026

https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/osobnosti/emil-zatopek-nejlepsi-atlet-planety-na-bilinske-kyselce/

Emil Zátopek je bezpochyby jednou z nejvýznamnějších postav světové sportovní historie. Jeho životní příběh má však vedle zářivých triumfů i temnější,

22/06/2026

29/04/2026

Slušná dávka Cajthamlovy teplické propagandy, aneb pohled na otázku "národnostní" z pohledu vítězné strany. Jak se říká, dějiny píší vítězové. V této knize se tedy můžeme dozvědět popis událostí, ale je samozřejmě celý koncipován tak, že česky mluvící občané měli naprostou pravdu a germánsky mluvící občané byli zlí, naivní a proradní paraziti. Kniha má tedy češtinou česky mluvící vítězné straně vysvětlit, že udělali dobře a že jsou dobří.

https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/publikace/ -a-pad-provincie-deutschbohmen-cajthaml-1924/1/

28/04/2026

Pohled 100 let zpět na evropskou politiku je osvěžující. Zde je samozřejmě pohled tendenční, tedy vítězná strana předpokládá, že musí být správná a poražený protivník že musí být nutně špatně.
Tato publikace představuje krystalickou ukázku politické rétoriky vítězné strany, která se v poválečném chaosu snaží morálně a historicky ospravedlnit zánik mnohonárodnostní Bohemie. Autor pomocí tendenčního jazyka delegitimizuje staletou přítomnost germánsky mluvících obyvatel, které vykresluje jako „cizí element“, čímž vědomě připravuje půdu pro jejich budoucí politickou a kulturní asimilaci v rámci nového národního státu. Kniha není pouhým historickým dokumentem, ale především ideologickým nástrojem velmocenského inženýrství, kde pragmatické ekonomické a geopolitické zájmy Prahy a Paříže vítězí nad zemskou identitou a přirozeným právem na domov všech obyvatel historické Bohemie.

https://www.muzeumbilinskekyselky.cz/publikace/ -novou-evropskou-rovnovahu-1925

15/04/2026

Tento dokument z 20. června 1922 je technickým „rodným listem“ moderního jímání pramenů v Bílině. Tato zpráva inženýra Arnolda Scherrera z lázní Bad Ems jde ke kořenům – řeší, jak technicky zajistit, aby Bílinská kyselka zůstala čistá, perlivá a stabilní i v náročných geologických podmínkách.

Technické srdce zřídel – Zpráva inženýra Scherrera (1922)
V roce 1922 čelilo knížecí ředitelství pramenů v Bílině zásadní výzvě: jak modernizovat jímání pramenů a zároveň ochránit jejich unikátní složení. Dokument, který vám představujeme, je expertní zpráva inženýra Arnolda Scherrera, která detailně popisuje technické zázemí ukryté hluboko v podzemí lázeňského areálu.

Důraz na absolutní čistotu: Cín a bronz
Scherrerova zpráva odhaluje nekompromisní přístup Lobkowiczů ke kvalitě. Aby nedošlo k nejmenší kontaminaci minerální vody, byly pro rozvody použity ty nejdražší dostupné materiály:

Čistý cín: Veškeré potrubí pro rozvod minerální vody bylo vyhotoveno z cínu, který nereaguje s minerály ani kysličníkem uhličitým.
Speciální bronz: Pro klíčové armatury u hlavního „Skalního pramene“ (Felsenquelle) byly použity odlitky ze speciálně vyvinutého bronzu.

Tento dokument z 20. června 1922 je technickým „rodným listem“ moderního jímání pramenů v Bílině. Tato zpráva inženýra Arnolda Scherrera z lázní Bad Ems jde