24/03/2026
Vážení přátelé, kamarádi..
Po letech chátrání se k nám do sbírek dostal dnes již unikátní stroj německé výroby značky Deutz s označením podle Ing. Kryšpína T200.401. Představme si nyní historii tohoto nevšedního stroje.
Dle dostupných informací byl vyroben v roce 1919 pro firmu K&K priv. Papierfabrk Gratwein v mestečku Gratkorn nedaleko Grazu v Rakousku. Dále historie mlčí až do roku 1945, kdy je nahlášen v kolejišti železničních dílen v České Lípě. Pro nepotřebnost a nejspíše i stav je prodán do kovošrotu.
Zde by taky mohla historie skončit, avšak osud tomu chtěl jinak.
V roce 1955 je vykoupen zpět ČSD pro lokomotivní depo Nymburk, jehož zástupci tuto mašinku znovu objevili a požádali oni. Během tohoto roku dojde k rekonstrukci lokomotivy, kdy dojde k proměně vlastně celého stroje.
Osazený motor Henschel je nahrazen motorem Tatra 301 z motorových vozů M131.1, původní mechanický přenos je zcela nahrazen elektrickým přenosem (a to včetně dvojkolí) z nedávno zrušeného mot. vozu M232, údajně čísla 016.
Je zesílena konstrukce hlavního rámu, doplněna vzduchová brzda včetně kompresoru a doplněna světla.
Dostane také nově tmavě modrý nátěr, který projde pouze zesvětlením odstínu v dalších letech, ale modrý zůstane dodnes.
Již v následujícím roce je tak dokončená mašinka opět provozní a primárně využívána na posun.
Ačkoliv požadavky depa nejsou vyslyšeny a mašinka dostává omezenou působnost pouze na lokomotivní depo Nymburk, zavane jí provoz až do dalekého Ústí nad Labem a okolí nebo do Kořenova mezi lety 1960 až 63 v rámci rekonstrukce tratě. V roce 1964 byla vyřazena a prodána do pražské elektrárny v Holešovicích, následně působila i v teplárně Michli, odkud je i zapůjčena na stavbu Odstavného nádraží Jih.
V roce 1981 již opotřebená je zachráněna pro muzejní zachování a prozatím odstavena v areálu dílen v Pražských Bubnech. V roce 1987 je vyměněna s muzeem v Nymburce, kam taky putuje a kde je na dalších 39 let vystavena po boku legendární traťové drezíny Vm52, která putovala do Drahelic.
A tím se dostáváme do současnosti, března 2026, kdy se k nám dostává informace o možnosti mašinku získat.
Jelikož se o unikáty zajímáme od počátku naší existence, neváhali jsme a muzeum kontaktovali.
Mašinka nám byla nakonec darována a 20. března 2026 nastal den, kdy se mašinka opět proletěla nejprve v Nymburce a poté u nás na muzeální dráze v Čáslavi, kde se po velmi dlouhé době opět projela po kolejích, byť s pomocí podobně velkého prasátka.
Závěrem bychom moc rádi poděkovali Vlastivědné muzeum Nymburk, Město Nymburk, ELKA 93 s.r.o. (zapůjčení rámu pro vykládku v Čáslavi), Autojeřáby SIXTA, a Autojeřáby Kolín za zdárný průběh akce.