22/07/2026
🇨🇿☝️ Z historického okénka...☝️🇨🇿
🇨🇿 Četnické letecké hlídky...🇨🇿
Bezpečnostní letectvo v ČSR vzniklo, v porovnání s ostatními evropskými státy relativně dosti pozdě. 123) Četnické letecké hlídky (ČLH) byly zřízeny MV po dohodě s MNO a ministerstvem veřejných prací 124) ke dni 1.7.1935. 125) Důvodem k jejich založení byla potřeba zajištění výlučné pravomoci a svrchovanosti státu ve vzdušném prostoru nad územím ČSR. 126) Šlo o reakci na špionážní přelety a nerespektování stanovených přeletových úseků německým a maďarským letectvem, jejichž počet stále vzrůstal, zejména po roce 1933. 127)
Po zformování měly ČLH původně 5 stanovišť, oficiální označení znělo "Četnická letecká hlídka" s místem dislokace. V Čechách to byl Cheb (ČLH Cheb; v roce 1938 byla přesunuta do Karlových Var), Růžodol u Liberce (ČLH Liberec) 128) a Hradec Králové (ČLH Hradec Králové), ve Slezsku Dolní Benešov u Opavy (ČLH Dolní Benešov; v roce 1938 byla přesunuta do Moravské Ostravy) a na Slovensku Vajnory u Bratislavy (ČLH Bratislava). Již od roku 1936 bylo projektováno rozsáhlé rozšíření ČLH. V roce 1938 měly vzniknout ČLH Plzeň, České Budějovice, Terezín a Staré Město u Moravské Třebové (původně byla plánována Olomouc). V roce 1939 pak měly být zřízeny ČLH Praha, Brno, Žilina, Košice a Užhorod. Realizace probíhala poněkud odlišně. Ke dni 16.4.1938 byly zřízeny 2 hlídky v Plzni a Českých Budějovicích. 129) Poslední 4 hlídky byly zřízeny 1.7.1938 - Terezín, Staré Město u Moravské Třebové, Brno a Zvolen. 130)
Až do zániku ČSR existovalo celkem 11 hlídek, po vyklizení pohraničí na podzim 1938 ale došlo k některým změnám dislokace. 131) Na svých původních stanovištích zůstaly ČLH České Budějovice (služební prostor Jinřichův Hradec - Sušice), Brno (služební úsek Znojmo - moravskoslovenská hranice), Bratislava a Zvolen. ČLH zanikly 16.3.1939 po obsazení letišť německou armádou, oficiálně byly zrušeny 31.3.1939.
ČLH byly částečně umístěny na vojenských letištích (Cheb, Hradec Králové, Vajnory), částečně pro ně byly vhodné prostory upravovány až po jejich zřízení. ČLH byly podřízeny výhradně MV, kterému přímo podávaly zprávy a hlášení. Pouze v období od 23.9.1938 do 7.1938 byl jejich létající i pozemní personál zařazen k jednotlivým bojovým útvarům armádního letectva. Zpětný převod od armády k četnictvu (pouze v českých zemích, na Slovensku zůstaly i nadále podřízeny vojenské správě) ovšem probíhal dosti pomalu, takže ČLH mohly obnovit řádnou službu až v prosinci 1938. Velitelem leteckých hlídek byl po celou dobu jejich existence mjr. (od roku 1938 pplk.) A. Vlk. Služební obvody hlídek původně zahrnovaly území 3 až 5 četnických oddělení. Každé ze stanovišť ČLH úzce spolupracovalo s četnickými odděleními, spadajícími obvodu jejich působnosti.
Ve stavu byli zařazeni letci, pozorovatelé, letečtí mechanici, radisté a řidiči. Pro nedostatek odborníků v řadách četnictva byli k leteckým hlídkám převeleni příslušníci armádního letectva. Až na jaře 1938 byli k ČLH vybráni uchazeči z řad četnických strážmistrů, kteří byli bývalými délesloužícími poddůstojníky armádního letectva. 132) Později do stavu ČLH přibyli ještě četničtí radiotelegrafisté, zpravidla 2 muži na jednu hlídku. Strážní službu zpravidla vykonávalo mužstvo, zapůjčené blízkou vojenskou posádkou, později ji prováděla i státní policie.
ČLH byly vybaveny letadly typů Škoda D-1, Aero AP-32, Avia B-534 (zkušebně od roku 1936, stabilně od roku 1937) a Letov Š-328. 133) Letadla byla opravy, výměny havarovaných strojů apod. Původně byla každá ČLH vybavena jen jedním letadlem, teprve 31.3.1938 bylo rozhodnuto, že hlídky budou mít po dvou letadlech.
Letadla ČLH byla opatřena charakteristickým markingem, odlišným od standardní kamufláže letadel vojenského letectva. Základní barevný tón byl šedozelený, hlava trupu a okraje nosných ploch byly šarlatově červené. Na svislé ocasní ploše byla kokarda ve státních barvách, provedená ve sférickém trojúhelníku, 135) nosné plochy a boky trupu byly označeny imatrikulačními značkami, tvořenými písmeny OK-P (P = policejní), doplněná dalšími písmeny letecké abecedy 136) v šarlatově červené barvě s bílým lemováním.
Výzbroj letadel tvořily letecké kulomety (vz. 30, ráže 7,92 mm), posádky byly vyzbrojeny pistolemi a světelnými, případně kouřovými raketami. Co se použití zbraně týče, bylo značně omezené. Cizímu letadlu, které narušilo čs. vzdušný prostor, měl být podle předpisu dán příkaz k přistání radiostanicí (pokud ovšem byla k dispozici a podařilo se navázat radiové spojení), nebo mu měl být dán příkaz k následování signální pistolí 137) a pokud neuposlechlo, mělo být manévrováním (pomocí nalétávání) donuceno k přistání. Výstražná střelba se směla použit jen v krajním případě. 138) Střelbu bylo ovšem možno použít pro sebeobranu v případě napadení cizím letadlem. Nevýhodou bylo, že letci nebyli většinou vybaveni kyslíkovými přístroji, takže nemohli cizí narušitele pronásledovat do větších výšek.
Úkolem ČLH bylo především:
a) Dozírat na dodržování všech zákonných předpisů a mezinárodních úmluv, týkajících se letectví (ze strany letectva domácího i zahraničního) a hájit výlučnou pravomoc a svrchovanost státu ve vzdušném prostoru nad státním územím.
b) Spolupůsobit s pozemními bezpečnostní službou, provádět její úkoly, ke kterým se vzhledem ke svým dopravním prostředkům zvláště hodily (pronásledování nebezpečných zločinců apod.) a napomáhat při vykonávání úkolů pozemní služby, souvisejících s leteckou dopravou (pasová kontrola apod.).
c) Vykonávat pomocnou a záchrannou službu (např. poskytovat pomoc při živelných pohromách, leteckých nehodách a vyšetřování leteckých nehod vyjma vojenských letadel).
V oboru vlastní letecko-policijní služby ČLH příslušelo:
Pozorování a evidence veškeré letecké činnosti ve výsostní oblasti státu, zejména:
kontrola dodržování leteckých řádů pravidelných leteckých linek
kontrola povolených jednotlivých letů cizích letadel
zjišťování zahraničních letadel, která neoprávněně přelétávala státní území (bez povolení nebo mimo určené vletové úseky), nebo v čs. výsostní oblasti prováděla jakoukoliv nepřípustnou a trestnou činnost (trestné činy proti bezpečnosti státu, vyzvědné nebo demonstrativní lety apod.), jejich pronásledování a zakročování proti nim podle platných předpisů
účast při vyšetřování důležitějších případů nouzových přistání letadel (prohlídka, resp. zadržení letadel).
Činnost pozemní, umožňující a podporující plnění uvedených úkolů. Jednalo se zejména o:
hlásnou službu v pohraničí a ve vnitrozemí
službu signální nebo pro přijímání a dávání znamení, hlavně v místech vletových úseků na státních hranicích, signalizování k přistání, změně směru a výšky letu a výstrahu letadlům, která porušila platné předpisy.
Kontrola dodržování leteckých předpisů, a to:
na veřejných letištích při příletu a odletu letadel (kontrola leteckých průkazů, prohlídka letadel, zda nejsou převáženy bez povolení zbraně, fotografické přístroje apod.)
dozor nad dodržováním platných předpisů při letecké činnosti soukromých leteckých spolků a osob (oprávnění k držení letadel, oprávnění k používání letiště a jiné předepsané letecké průkazy a povolení).
