Rekonstruované opevnění Hraniční oblasti 31

01/05/2026

(mikro)HOLUBNÍK při reorganizaci knihovny.
/PKR/

01/05/2026

BŘEZIN(K)A na cca. aktuálních záběrech.
⚔️8️⃣2️⃣⚔️

Běloveský pevnostní skanzen — Chléb komisárek — Vojenský příděl — Maštěnec — Bunkr jako technologický zázrak — Střelecká místnost

27/03/2026

Vojín v záloze Petr Sládek byl nasazen jako vojenská posila ve Stráži obrany státu; padl 28. září 1938 v boji proti tlupám Sudetendeutsches Freikorps u Vyššího Brodu. Henleinovci padlého okradli o všechny osobní předměty, a tak byl nejprve pohřben v místě jako anonymní oběť bojů. Příbuzným se jeho ostatky podařilo vypátrat až po dvou měsících; pohřeb v rodném Čakově proběhl 27. listopadu 1938. (archiv P. Mörtla)

28/02/2026

Strakonická lafeta, svým celým jménem Úplná kulometní lafeta l.o. vz. 38, patří mezi poměrně časté exponáty v pevnostních muzeích a je také v hojné míře rozšířena také mezi sběrateli vybavení. Donedávna jsem se domníval, že se jedná o téma, které je v podstatě probá...

13/12/2025

VOJÁKY V ČAS POTŘEBY BUDEME VŠICHNI.

Tento plakát je jistě jedním z nejikoničtějších symbolů československého roku 1938 (existovala i německá a slovenská jazyková mutace, jinak přesněji jde o litografii). Pochází z tvorby grafika a typografa Josefa Burjanka (1913-1992), mezi 30. až 50. léty provozovatele reklamního a propagačního ateliéru (Atelier Burjanek, také Burjanek a Remo, BaR). Burjanek ve své práci pokračoval i pak a v závěru 60. let se proslavil návrhem vizuální identity obchodních domů PRIOR.
K dalším námětově příbuzným tvůrcům patřil malíř a sochař Karel Minář (1901-1973), který vytvořil plakát pro X. všesokolský slet v červenci 1938. Absolvent pražské Akademie výtvarných umění se zapojil do odboje, byl členem Obrany národa na Hodonínsku. Za karikatury gestapáků byl 3 roky vězněn. Po válce se stal profesorem na AVU. Ve své tvorbě čerpal náměty především ze života na Slovácku.

Zajímavostí uveďme, že tzv. "brannou propagandou" se zabývalo 1. odd. Vojenského ústavu vědeckého. Škpt. Josef Brym ji tehdy definoval jako "působení směřující k docílení příznivého mentálního stavu občanstva k věcem brannosti národa a obrany státu". Výsledkem mělo být dosažení trvalého pozitivního veřejného mínění, tento stav byl však v roce 1938 spíše na pomezí teorie a praxe. (k tématice srv. vícero Karel STRAKA, Souvislosti vědy a výzkumu s obranou Československé republiky. Vojenský ústav vědecký v letech 1936-1938, Praha 2006.)

Mezi další výtvarníky propagačně-plakátové tvorby patřil mj. Antonín Pelc (1895-1976), ve 20. letech politický karikaturista. Dostal se do USA, kde pracoval např. pro New York Times a současně vytvořil řadu plakátů pro čs. vládu a spojence.
Zajímavou postavou byl Jindřich Křeček-Jituš (1909-1979), příslušník Čs. pěšího praporu 11, účastník bitvy o Tobruk. Zachycoval místa bojů i běžný život vojáků a založil také pozitivně na morálku působící humoristický časopis "Kaktus". Po válce vystavoval své kresby v Čechách i zahraničí, po únoru 1948 se však stal nežádoucím. Alespoň k reklamní grafice se mohl vrátit až v 60. letech.

Takříkajíc na opačné straně barikády stál např. Karel Rélink (1880-1945), absolvent pražské Uměleckoprůmyslové školy a AVU. První sv. válku prožil jako plukovní malíř Pěšího pluku 28. V roce 1925 vydává a ilustruje antisemitské dílo "Zrcadlo Židů". Větší prostor měl logicky až za Protektorátu - výstavu "Židobolševismus – nepřítel lidstva a jiné obrazy" v roce 1942 zahajuje přímo Emanuel Moravec. Za všechny uveďme jeho plakát "Český dělník bojuje proti keťasům" z roku 1941. V roce 1943 se Rélink stal uměleckým správcem na Křivoklátě. 6. 5. 1945 páchá sebevraždu.

(/PKR/ vesměs via časopis Reflex.)

30/11/2025

15/11/2025

BUNGR Z NORMANDIE ⛱️

07/11/2025

Trojice pěkných krajinek z různých dob zachycujících prostor pod Borovany. Na prvních dvou je orientačním bodem hlavně nádražní budova, na třetí tok Stropnice. Oproti dnešku byl svah pod tratí téměř bez zástavby, ta se soustředila kolem hlavní silnice. /PKR/

01/11/2025

Středa 21. září 1938, Praha, Hrad - sídlo prezidenta republiky.
--------------------------------------------------------------------
"(...) Beneš delší dobu mlčel. Pak vstal, přistoupil ke stolu, na němž ležela mapa republiky s vyznačenými požadavky Německa, a požádal generály, aby se na ni podívali.
"To přece nic neznamená... I když to odevzdáme, zůstaneme samostatní... Budeme svobodný národ, budeme sami mezi sebou ! Uspořádáme si život podle vlastního přání," přesvědčoval je mírně.
Vojáci stáli otřeseni. Prchala se ozval jako první. Ukázal na ořezané obrysy republiky.
"Tomuto žebrákovi ještě říkáte stát ? Jak chcete dělat zahraniční politiku, když odevzdáte pevnosti ? Zahraniční politika spočívá na bajonetech ! Za šest měsíců bude dělat i vnitřní politiku pan Hi**er a řekne : "Židy ven !", "Marxisty ven !", "Zednáře ven !".
Beneš mu jistě v duchu dával za pravdu, ale nemohl to říci nahlas. Místo toho přesvědčoval vojáky, že toto není konec, že ve Francii, v Německu i jinde dojde ještě k revolucím, že Československu se podaří dostat se z pasti bez boje. Neznělo to přesvědčivě.
"To budeme zase tři sta let čekat ?!" okomentoval to pohrdavě Prchala. (...)"
-------------------------------------------------------------------
(citováno by /PKR/ via Piotr M. Majewski - Kdy vypukne válka ?, 2022, s. 328-329.)